Jaký kliďák AB zesilovačem?
Moderátor: Moderátoři
Jaký kliďák AB zesilovačem?
Jsou nějaká pravidla jak velký by měl být klidový proud NF koncovým zesilovačem ve třídě AB? Nebo stačí "jen" připojit biják, pustit sinus sledovat přechod a pak třeba zvýšit o 10%?
..to bude jen ňákej odpůrek
Takovej, abys na vošklivoškopku neviděl vodorovnou část stopy v okamžiku průchodu budicího signálu nulou = dokud nezmizí přechodový zkreslení. A navýšení se dělá pro sichr kvůli spolehlivýmu odstranění přechodovýho zkreslení i za jinejch teplot, navíc se obvod nastavení kliďáku tepelně svazuje s chladičem konců a opatřuje tepelnou kompenzací, aby ses vyhnul autodestrukci při vohřátí.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Pust do zesilovace nizske vstupni napeti aby byl maly vykon treba 100mW a mer tak pri 10kHz sinus. Pak je velmi dobre videt prechodove zkresleni. Pak zvysuj klid proud az zmizi prechod. zkresleni pak pridej tak 10%. Jeste je dobre chvilku testovat na plny vykon aby se zesilovac radne ohral, pak testovat opet malym vykonem a pri sin 10kHz. Pak udelat nejaky kompromis. Zalezi jak je zesilovac tepelne kompenzovan. Hlavne kontrolovat velikost klidoveho proudu aby netekl velky klid. proud a zesilovac neupekl.
Klidový proud se především nastavuje tak velký, aby fungovala jeho teplotní stabilizace.
To znamená:
Nastavit odhadem (může být kolem 20-50mA na pár koncáků). Pak vybudit zesilovač zatížený jmenovitou impedancí na hranici limitace. Nechat koncové tranzistory znatelně ohřát. Pak stáhnout buzení a okamžitě sledovat změny klidového proudu (nejlíp ro jde při napájení konce laboratorním zdrojem, který zároveň zasáhne proudovou ochranou při nějaké kolizní situaci). Opakovat až do zahřátí pouzder koncáků na cca 80°C. Je potřeba najít velikost klidového proudu takovou, aby držela s nevelkými odchylkami v celém rozsahu teplot.
U některých konstrukcí může nevhodně nastavený klidový proud padat k nule nebo naopak růst do nebezpečných hodnot.
Pokud se opakuje osvědčená konstrukce nebo servisuje tovární výrobek, nejlépe je respektovat doporučení konstruktéra.
To znamená:
Nastavit odhadem (může být kolem 20-50mA na pár koncáků). Pak vybudit zesilovač zatížený jmenovitou impedancí na hranici limitace. Nechat koncové tranzistory znatelně ohřát. Pak stáhnout buzení a okamžitě sledovat změny klidového proudu (nejlíp ro jde při napájení konce laboratorním zdrojem, který zároveň zasáhne proudovou ochranou při nějaké kolizní situaci). Opakovat až do zahřátí pouzder koncáků na cca 80°C. Je potřeba najít velikost klidového proudu takovou, aby držela s nevelkými odchylkami v celém rozsahu teplot.
U některých konstrukcí může nevhodně nastavený klidový proud padat k nule nebo naopak růst do nebezpečných hodnot.
Pokud se opakuje osvědčená konstrukce nebo servisuje tovární výrobek, nejlépe je respektovat doporučení konstruktéra.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Takže se shodneme v podstatě na tom co už jsem napsal prvně. Tedy biják, budit sinusem, sledovat přechod a pak pro sichr zvednout o cca 10%. Jistě, je třeba sledovat stabilizaci proudu v závislosti s teplotou. Zrovna nedávno jsem ladil stabilizaci přidáním dalšího Si přechodu k již 3 původním snímačům tak aby proud pokud možno držel v celém teplotním rozsahu. Můj původní dotaz byl myšlený spíš jako že pro by se bias měl nějak zohledňovat podle výkonu koncáku ap.
..to bude jen ňákej odpůrek
Ano budit sinem ale vyšším kmitočtem. Klidový proud také závisí podle počtu paralelních tranzistorů. Ještě existuje závislost mezi Re koncových tranzistorů a optimálním klidovým proudem a zkreslením někde k tomu mám literaturu, mohu pohledat.
edit: ješte sem dam citaci ze slovanetu co napsal Bohuš Sýkora ke klidovému proudu:
Na počátku je teplotní rovnováha, kdy čipy, chladič i senzor mají stejnou teplotu , je nastavený nějaký kliďák a je tam nějaké přechodové zkreslení. Pak přijde vybuzení. Vzroste ztráta a čipy se ohřejí, takže stoupne "klidový proud", a to bez ohledu, jak je udělaná kompenzace, poněvadž ta to v žádném případě nestíhá. Spolu se vzrůstem klidového proudu klesá přechodové zkreslení. Pokud zatížení nějakou dobu trvá, tak se rovnováha obnoví při vyšší teplotě všeho, ovšem teplota čipů je vyšší než teplota chladiče, kterou snímá senzor pro nastavení kliďáku. V optimálním případě se nastaví stejný kliďák jako v počátečním stavu. Potom buzení zmizí. Teploty čipů klesnou na teplotu chladiče, která je snímaná senzorem. Ten ovšem snímá s jistým zpožděním, daným setrvačností všeho, co je mezi ním a čipem. Následkem doho kliďáky klesnou pod hodnotu odpovídající výchozímu stavu, mohou spadnout klidně až na nulu a to má za následek, že přechodové zkreslení prudce vzroste a srovná se to až když se teploty senzoru, chladiče a čipů zase vyrovnají. A tak dále kolem dokola.
Aby bylo jasno, tohle nejsou žádné akademické kecy, to mám vyzkoušené.
Existuje jedno východisko - snímání teploty čipů přímo z čipů integrovanou snímací strukturou (v jednodušším případě je to dioda). To jsou takové ty výkoňáky s pěti vývody.
edit: ješte sem dam citaci ze slovanetu co napsal Bohuš Sýkora ke klidovému proudu:
Na počátku je teplotní rovnováha, kdy čipy, chladič i senzor mají stejnou teplotu , je nastavený nějaký kliďák a je tam nějaké přechodové zkreslení. Pak přijde vybuzení. Vzroste ztráta a čipy se ohřejí, takže stoupne "klidový proud", a to bez ohledu, jak je udělaná kompenzace, poněvadž ta to v žádném případě nestíhá. Spolu se vzrůstem klidového proudu klesá přechodové zkreslení. Pokud zatížení nějakou dobu trvá, tak se rovnováha obnoví při vyšší teplotě všeho, ovšem teplota čipů je vyšší než teplota chladiče, kterou snímá senzor pro nastavení kliďáku. V optimálním případě se nastaví stejný kliďák jako v počátečním stavu. Potom buzení zmizí. Teploty čipů klesnou na teplotu chladiče, která je snímaná senzorem. Ten ovšem snímá s jistým zpožděním, daným setrvačností všeho, co je mezi ním a čipem. Následkem doho kliďáky klesnou pod hodnotu odpovídající výchozímu stavu, mohou spadnout klidně až na nulu a to má za následek, že přechodové zkreslení prudce vzroste a srovná se to až když se teploty senzoru, chladiče a čipů zase vyrovnají. A tak dále kolem dokola.
Aby bylo jasno, tohle nejsou žádné akademické kecy, to mám vyzkoušené.
Existuje jedno východisko - snímání teploty čipů přímo z čipů integrovanou snímací strukturou (v jednodušším případě je to dioda). To jsou takové ty výkoňáky s pěti vývody.
Tady se míchají 2 věci dohromady. Každopádně AB zesilovač musí být obvodově a mechanicky navržen tak, aby se kliďák s teplotou měnil jen málo a aby se zesilovač bezpečně uchladil v nejnepříznivějším zamýšleném režimu. Hlavně musí být zajištěná těsná teplotní vazba mezi výkoňáky, chladičem a čidlem.
Za tohoto předpokladu se nastaví kliďák po ustálení naprázdno na ca 20 - 50 mA na jednu větev. Čím vyšší hodnota kliďáku, tím otevřenější A třída zesilovače a údajně lepší zvukový projev. Jde to ale ruku v ruce se ztrátami a nároky na chlazení. to si musí každý rozhodnout a vyzkoušet sám.
Řekl bych, že pro odstranění slyšitelného zkreslení těch 20-25 mA stačí.
A když kliďák s vybuzením "dýchne" nahoru, není to na závadu, pokud je splněna shora uvedená podmínka.
Za tohoto předpokladu se nastaví kliďák po ustálení naprázdno na ca 20 - 50 mA na jednu větev. Čím vyšší hodnota kliďáku, tím otevřenější A třída zesilovače a údajně lepší zvukový projev. Jde to ale ruku v ruce se ztrátami a nároky na chlazení. to si musí každý rozhodnout a vyzkoušet sám.
Řekl bych, že pro odstranění slyšitelného zkreslení těch 20-25 mA stačí.
A když kliďák s vybuzením "dýchne" nahoru, není to na závadu, pokud je splněna shora uvedená podmínka.