Anglické názvy měsíců v datu založení uživatele - VYŘEŠENO

[p32]

Aj tak si myslím že to máme zle, keď:
9. mesiac nazývame siedmak
10. mesiac nazývame ôsmak
11. mesiac nazývame deviatak
12. mesiac nazývame desiatak
Teda nazývame ich latinsky... Keď už to menili, tak aspoň mali zmeniť názvy aby sedeli.

Ale to je blbost, že?

9. měsíc nazýváme září
10. měsíc nazýváme říjen
11. měsíc nazýváme listopad
12. měsíc nazýváme prosinec

Hádej proč? Můžeš i třikrát.

[PotPalo]

V prosinci sa prosí. Ale koho o čo?

U nás a svetovo je to blbo, vy to máte asi dobre.

[rnbw]

Co ak to maju blbo tiez a dobre to maju v Chorvatsku?

[EKKAR]

V prosinci sa prosí. Ale koho o čo?
U nás a svetovo je to blbo, vy to máte asi dobre.

Prosili = žebrali o jídlo všichni, co neměli od vegetační sezóny dostatečný zásoby, ať už vlastního tuku jako zvířata typu zimních spáčů, ale i býložravců, kterým ubírá pastvu sníh a mráz, tak i zásoby plodin vypěstovanejch nebo sesbíranejch v době, "kdy bylo všeho kolem dost" u lidí. BTW v hodně slovanskejch jazycích je nějakej tvar slova "prosit" případně "просить" synonymem nebo přímým ekvivalentem slova "žebrat". Takže významově je kalendářní "prosinec" měsícem, kdy se v minulosti výrazně častějc žebralo.

[EKKAR]

Aj tak si myslím že to máme zle, keď:
9. mesiac nazývame siedmak
10. mesiac nazývame ôsmak
11. mesiac nazývame deviatak
12. mesiac nazývame desiatak
Teda nazývame ich latinsky... Keď už to menili, tak aspoň mali zmeniť názvy aby sedeli.

Změnu nařídil vládce čili POLITIK. Ne astronom nebo matematik. Takže se nejdřív optej sám sebe na výskyt takovýho případu, kdy libovolnej politik něco svým diktátem vynuceným na ostatních bez ohledu na všecko a na všecky kolem dokonale neposral ...

[Hill]

A teď si představ, že by pařížská Komuna vydržela, Napoleon by to nezrušil a ovládl Evropu: Nový rok by začínal naším 22.9., den by měl 10 hodin po 100 minutách, týden by byl vlastně dekáda po 10 dnech. Dodnes s tím ateistickým metrickým kalendářem, který platil od 5.10.1793 do 31.10.1805 a 18.3. - 23.5.1871, mají historici potíže, když se mají orientovat v zápisech, protože měsíců bylo sice stále 12, ale měly pravidelně 30 dnů a na konci každého roku by bylo 5 svátečních (sansculottides) k vyrovnání, v přestupném roce 6 (každé čtyři roky). A takový vendémiaire, který se z větší části kryl s říjnem, byl vlastně první měsíc v roce, nebo nebyl? Dostal by vůbec české nebo slovenské jméno? Asi ne, kdyby všem vládli Frantíci.
A to ještě nevíme, kolik různých občanských a místních kalendářů měli Indové (některé se používají dodnes), po světě je vůbec národních kalendářů nepočítaně, nebyla tu zmínka o nejslavnějším mayském kalendáři, z něhož kdosi vyčetl, že nastane konec světa, ale zatím to vypadá, že si mayský kameník vzal jen malý šutr...

Zájemce o podrobnosti musím odkázat na knihu Michal, Stanislav, Ing.: HODINY (od gnómónu k atomovým hodinám); SNTL 1980, 04-319-80.
Je tam toho i o kalendářích spousta.

[xsc]

Nikoliv Pařížská komuna, ta byla o skoro 100 let později. Jen jistá fáze francouzské revoluce.
Jinak i v tom Římu to po přidání těch dvou měsíců bylo stále dobře. Blbě je to až od doby, kdy se začátek roku přesunul z března na leden.

[EKKAR]

...
A to ještě nevíme, kolik různých občanských a místních kalendářů měli Indové (některé se používají dodnes), po světě je vůbec národních kalendářů nepočítaně, nebyla tu zmínka o nejslavnějším mayském kalendáři, z něhož kdosi vyčetl, že nastane konec světa, ale zatím to vypadá, že si mayský kameník vzal jen malý šutr...

Zájemce o podrobnosti musím odkázat na knihu Michal, Stanislav, Ing.: HODINY (od gnómónu k atomovým hodinám); SNTL 1980, 04-319-80.
Je tam toho i o kalendářích spousta.

Bohatě stačí židovskej kalendář s hodinama jdoucíma opačným směrem a svátečním dnem o šábesu = naší sobotě und k tomu islám se svým lunárním kalendářem, postupně cestujícím začátkem roku vůči našemu kalendáři, ramadánem a 5 modlitbama denně a svátečním dnem v pátek - a je v tom čurbes aby se prase vyznalo. Nedokážu pochopit, jak v tom zmatku jde žít třeba v Bejrútu a nezbláznit se z toho.

[DukeNuke]

V prosinci sa prosí. Ale koho o čo?

Je to jeden z výkladů - může souviset s koledováním, ale i s prosením pomocí modliteb. Další původ bývá uváděn proso - dříve nebyly brambory, tak se jedla kaše z prosa. A konečně - z dřívějšího názvu prasinec se usuzovalo na dobu zabíjaček prasat.
Podle všeho jsou tohle špatné výklady. Ve skutečnosti by to mělo být tak, že prosinec pochází ze základu praslovanského slova prosinoti, což znamená prosvítat, či probleskovat a původ to má v tom, že v prosinci svítí sluce málo a jen prosvítá mezi mraky. A k tomu se ještě mezi 16.-18. století někdy prosinci říkalo vlčenec - vlci měli hlad a přibližovali se osadám.
Co se decemberu týče, tak do roku 153 př. n. l. byl prosinec v římském kalendáři desátým měsícem v roce. Rok začínal jarem a končil podzimem, zima se nepočítala. Více třeba zde

[Hill]

...v hodně slovanskejch jazycích je nějakej tvar slova "prosit" případně "просить" synonymem nebo přímým ekvivalentem slova "žebrat". Takže významově je kalendářní "prosinec" měsícem, kdy se v minulosti výrazně častějc žebralo.

No vidíš, a to je jen jeden z nepotvrzených výkladů: podle jazykovědců to pochází z prosinání, čili blednutí, a to i v dalších slovanských jazycích:

Prosinec: základ poukazuje na souvislost se siný, to jest bledý, nebo šedý: tento měsíc se vyznačuje těmito mdlými barvami

Zdroj: https://kalendar.beda.cz/puvod-jmen-mesicu-v-roce
Jsou země, kde některým měsícům převzali jména z jednoho jazyka, dalším z jiného.
Můžeme o tom diskutovat, můžeme s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím naděláme.

[PotPalo]

Z logického hľadiska by naozaj mal rok začínať marcom (březnem), kedysi to tak zrejme aj bolo, čomu naznačuje viacej idnícií:
1. február (únor) je vždy kratší, je to taká zarážka na konci roka na dorovnanie dní, takže to sedí na posledný mesiac.
2. ročné obdobia začíname jarou, a tá začína v marci.
3. pomenovanie mesiacov odvodené z latinčiny by sedelo.

Kto to kedy pokazil a ako môže celé ľudstvo žiť v takomto omyle... A vraj civilizácia.

[EKKAR]

Pohani vždycky v souladu s přírodou začínali rok novým životem = rašením stromů a trávy, kvetením, rozením a líhnutím mláďat všech možnejch zvířat. Proto je tolik svátků spojenejch s nově ožívající přírodou - a u nás historicky převažující křesťanství chcačky nechcačky aby nepřišlo o svý ovečky jim ty svátky muselo zachovat, i když "převlíknutý" do křesťanskýho kabátku. A jak už jsem napsal dřív, o přesunutí začátku roku na zimní měsíce rozhodnul politik, o kterejch je všeobecně známo, že jsou jak holubi - poserou všecko na co šáhnou, ale střílet je se nesmí ...