Pro zajímavost jsem si koupil z číny měřič radioaktivity s GM trubicí, konkrétně tento:
https://vi.aliexpress.com/item/10050052 ... pt=glo2vnm
Máte s těmito levnými měřáky někdo zkušenosti? Trochu jsem to testoval a přijde mi, že to nějak, snad aspoň trochu přesně (pokud je to možné) měří.
Po zapnutí to většinou ukazuje hodnotu pozadí cca 0,02 - 0,05uS/h, zkoušel jsem místní důlní vodu ze studánky, o které se říká, že je mírně radioaktivní, tam mi to ukázalo "jen" cca 0,20 - 0,30uS/h, další předměty na kterých jsem něco naměřil, jsou některé staré letecké přístroje se "svítícími" indexy na ciferníku, kde jsem v těsné blízkosti přístroje naměřil i okolo 60uS/h, u jednoho ruského přístroje z Mig15 dokonce i více.
čínský měřič radioaktivity
Moderátor: Moderátoři
čínský měřič radioaktivity
Naposledy upravil(a) sr71 dne 08 dub 2025, 22:13, celkem upraveno 1 x.
Alfy ti zabrzdí vzduch... V podstatě to detekuje jen gamy a to ještě v celku dost energetické. Betu z nějakého zářiče to chytne taky, ale tam nepotřebuješ určovat směr - to vidíš, kde je ten zářič.
Možná sem hodím návod včetně schémat. Jak to udělat lépe, detekce nižších energií a navíc spektrometricky. Jen jsem k tomu nedělal displej, ale přes USB jsem posílal spektrum do PC. Velikost je zhruba stejná, spíše menší, jelo to na jednu lithiovku AA velikosti.
Možná sem hodím návod včetně schémat. Jak to udělat lépe, detekce nižších energií a navíc spektrometricky. Jen jsem k tomu nedělal displej, ale přes USB jsem posílal spektrum do PC. Velikost je zhruba stejná, spíše menší, jelo to na jednu lithiovku AA velikosti.
60 µSv/h už je dost, ale když dáš měřák metr od toho, tak už asi nenaměříš nic. Každopádně, v náprsní kapse bych to nenosil a pod peřinu bych to taky nedával.
Já měl takový strop, když už mi měřák ukazoval 100 µSv/h a já v tom měl pracovat, tak jsem se potil a mizel co nejdříve to šlo. Nicméně, radiochemici jsou zvyklý i na 1 mSv/h krátkodobě. Já bych do takového zaměstnání nešel...
Já měl takový strop, když už mi měřák ukazoval 100 µSv/h a já v tom měl pracovat, tak jsem se potil a mizel co nejdříve to šlo. Nicméně, radiochemici jsou zvyklý i na 1 mSv/h krátkodobě. Já bych do takového zaměstnání nešel...
Ano je to tak, měřitelné to je určitě při vzdálenostech menších než 1m a těch 60uS/h je, pokud mám měřak v podstatě na dotek se sklem ciferníku přístroje. Takže mít takovou věc vystavenou třeba někde doma na poličce by neměl být problém?Cust píše:60 µSv/h už je dost, ale když dáš měřák metr od toho, tak už asi nenaměříš nic
Horší by asi bylo, podle mě, pokud by takový přístroj (bývají na ciferníku označeny písmeny RA, ale není to pravidlem), měl rozbité sklo, takže by ta radioaktivita byla méně stíněna a taky by se ty částečky RA materiálu mohli i uvolňovat do okolí.
Ech, preklep, chcel som napísať β.Cust píše:Alfy ti zabrzdí vzduch... V podstatě to detekuje jen gamy a to ještě v celku dost energetické. Betu z nějakého zářiče to chytne taky, ale tam nepotřebuješ určovat směr - to vidíš, kde je ten zářič.
A nie kvôli smeru, ale ak ti to meria aj jedno, aj druhé, tak nevieš, čo meriaš.Detectable types: β, Y, X rays
-
radioelectrum
- Příspěvky: 2334
- Registrován: 11 lis 2011, 00:00
- Bydliště: Oslavany
Becquerel je jednotka, ve které se vyjadřuje aktivita radioaktivní látky. 1 rozpad jádra za jednu sekundu je 1 Bq, pokud dojde k tisícům rozpadů za sekundu je to 1 kBq.
Pak je Gray, to je absorbovaná dávka a označuje kolik energie předá ionizující záření látce - je to J/kg. Starší jednotka je rad, 1 rad = 0.01 Gy.
Když chceme vyjádřit biologické účinky používáme Ekvivalentní nebo efektivní dávku nebo dávkový ekvivalent a tu označujeme v Sv. Pro jednoduchost si můžeš zapamatovat, že při výpočtu ekvivalentní dávky obdržené z gama či beta záření je 1 Gy = 1 Sv.
S Rentgeny je to složitější, jelikož je definován jen v suchém vzduchu, ale měl by zhruba odpovídat 1 rad, tedy 0.01 Sv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgen_(jednotka)
Ten tady prezentovaný měřák pouze počítá částice, které s ním interagují. Má to nějaký práh a účinnost, takže to moc neřekne. Většinou se to dělá tak, že se to kalibruje přes kobalt šedesátku. Detektor se dá do místa, kde víme jaká je dávka v Sv, detektor napočítá počet interakcí a to se převede na ono číslo v Sv. Ve skutečnosti by se muselo měřit spektrum, abychom měli i informaci o energii interagující částice. Ale na informativní měření to stačí. A i když budeme znát přesnou předanou energii ve spektru, stejně nikdy nebudeme vědět, jestli interagující částice předala svoji energii celou nebo jen její část.
Pak je Gray, to je absorbovaná dávka a označuje kolik energie předá ionizující záření látce - je to J/kg. Starší jednotka je rad, 1 rad = 0.01 Gy.
Když chceme vyjádřit biologické účinky používáme Ekvivalentní nebo efektivní dávku nebo dávkový ekvivalent a tu označujeme v Sv. Pro jednoduchost si můžeš zapamatovat, že při výpočtu ekvivalentní dávky obdržené z gama či beta záření je 1 Gy = 1 Sv.
S Rentgeny je to složitější, jelikož je definován jen v suchém vzduchu, ale měl by zhruba odpovídat 1 rad, tedy 0.01 Sv. https://cs.wikipedia.org/wiki/Rentgen_(jednotka)
Ten tady prezentovaný měřák pouze počítá částice, které s ním interagují. Má to nějaký práh a účinnost, takže to moc neřekne. Většinou se to dělá tak, že se to kalibruje přes kobalt šedesátku. Detektor se dá do místa, kde víme jaká je dávka v Sv, detektor napočítá počet interakcí a to se převede na ono číslo v Sv. Ve skutečnosti by se muselo měřit spektrum, abychom měli i informaci o energii interagující částice. Ale na informativní měření to stačí. A i když budeme znát přesnou předanou energii ve spektru, stejně nikdy nebudeme vědět, jestli interagující částice předala svoji energii celou nebo jen její část.