Nemůžou to být nějaké bludné proudy?
Jednofázová vodárna připojená na běžnou zásuvku je cca 6m od vrtu, vrt je 11m hluboký a savec je v 6,6 m hloubce.
Moderátor: Moderátoři
JiriTom píše:samarit: Hledej heslo "kavitace"...
Snad proto, že ve vrtu vznikal velký podtlak při čerpání (protože čerpadlo vodárny muselo překonat nejen hloubku čerpání 6,5m, ale také vyssávání vody z podloží, protože vrt byl nahoře utěsněn. To jsem podle vzoru u sousedů považoval za výhodu, protože tím by se vrt vlastně prohluboval - tj. dosáhlo by se větší propustnosti přítoku ze zdola). Pak by asi ale musely vznikat nějaké vibrace, které by v tom místě musely vytvářet kavitační bubliny. To by se pak muselo projevovat nějakým zvukem?Pokud tahové síly v kapalině překonají síly kohezní a hydrostatické, poruší se (nejčastěji v místě drobných nehomogenit – kavitačních zárodků) spojitost kapaliny a v kapalině vznikají malé dutiny – kavitace. S jistou mírou zjednodušení si tyto kavitace můžeme představit jako „bubliny vakua“. Ve skutečnosti dutina obsahuje páry okolní kapaliny a difúzí přes kavitační stěny pronikají do dutiny plyny původně v okolní kapalině rozpuštěné. Ostatně již na počátku může dutina jisté množství plynu obsahovat, protože mikrobublinky plynu fungují jako vhodné kavitační zárodky na nichž snadno dojde k porušení spojitosti kapaliny.
Kolaps tohoto druhu kavitací je mimořádně dramatický jev. Dokud vnější tahové síly (podtlak) převažují nad silami kohezními a hydrostatickými, kavitační dutina roste. V okamžiku, kdy tahové síly přestanou působit a vyčerpá se setrvačný pohyb kapaliny, růst dutiny se zastaví a následně se kavitace začne hroutit. Urychlována vnějšími silami řítí stěna kavitační bubliny zpět ke středu dutiny. Kolaps je zpravidla nesymetrický (viz Rayleighova-Taylorova nestabilita). Stěna kavitační bubliny se prolomí nejprve na jednom místě a kapalina odtud v podobě úzkého výtrysku směřuje na protilehlou stranu kavitační dutiny. Rychlost s níž tento výtrysk kapaliny dopadá na protilehlou stěnu může být mnohonásobkem rychlosti zvuku. V místě dopadu kavitačního výtrysku dochází k prudkému lokálnímu zvýšení tlaku (>100000 bar) a teploty (>3000 °C). Kapalina v místě dopadu se mění na rozžhavené plazma, které po krátkou dobu vyzařuje v širokém rozsahu vlnových délek včetně rentgenového záření. Dostanou-li se kolabující kavitace do kontaktu s pevnou hmotou (ale spoj u zpětné klapky ve studni??) dochází na povrchu pevného materiálu ke vzniku mikroskopických kráterů a při delším působení k erozi materiálu.