LM317 - regulace výstupu od nuly
Moderátor: Moderátoři
Mluvíme snad o STABILIZOVANÉM zdroji napětí. Pokud je v jeho vzorci napětí Vx, je vhodné zjistit jeho vliv na stabilitu výstupu Vout. Zjistíme, že ΔVout/ΔVx=1, nestabilita Vx se stejnou měrou podílí na nestabilitě Vout. Takže Vx by měla být lépe stabilizovaná než LM117, aby nekazila výsledný efekt. A o to se stará ta přídavná paralelní stabilizace Vx z -10 na -1,2V. A samozřejmé snad je, že Vout nemůže dávat záporné hodnoty.
S pomocí náhr.schematu LM317 v katalogu jsem se pokusil vytvořit ve falstadu funkční schema zapojení obvodu s regulací od cca 0V a poklesem napětí na nulu při přerušení ( odskočení )jezdce potenciometru viz obrázek. Co se týče podmínek, v daném zapojení by měl být proud z výstupu vždy alespoň cca 7 mA ( požadavek katalogu 3,5 mA ) a úbytek napětí mezi vst. a výst. větší než cca 2,5V . O zapojení potenciometru jinak než v katalogu se dočtete na odkazu viz výše nebo také
na zirafoviny.cz .
Co se týče zdroje pomocného záporného napětí pro posun regulace k nule , pokud je použita vhodná ref. dioda např. TL431 viz obrázek , nemusí být nijak přesné ani stabilní. Důležité je , aby proud z něj tekoucí do země a dále do katody ref.diody byl bezpečně větší než proud tekoucí do anody diody přes odpory a potenciometr .
Značným problémem je skok výstupního napětí až o několik voltů při náběhu nebo doběhu zdroje pomocného napětí. Pokud je záporné napětí tvořeno obvykle ze stejného zdroje (zdvojovačem) , pak hlavní napětí zdroje bude přítomno dříve než pomocné a na výstupu se objeví napětí vyšší než nastavené a to poklesne na správnou hodnotu až po vytvoření dostatečného záporného pomocného napětí. Podobný problém může nastat i při vypnutí zdroje . Sice by to šlo blokovat tak, aby do vytvoření dostatečného záporného napětí byl vývod Adj stažen k zemi , ale to zapojení dost komplikuje.
Samostatným problémem je potenciometr . Sice je známo, že obyčejné vrstvové potenciometry např. řady TP160 nebo TP280 se se ss proudem přes ně „moc nekamarádí“ , ale požadavky jejich katalogu jsou extrémní – max. 10 uA přes jezdec. Regulérně je tedy ve zdroji s obvodem 317 prakticky nelze použít , potenciometr musí být cermetový a výkonově zatižitelný , aby se moc nehřál ( TK) .
Zdá se, že výhody tohoto řešení v podobě jednoduché lineární regulace s úhlem natočení potenciometru a od nuly a také poklesu napětí na nulu při odskoku jezdce potenciometru se začnou v reálném zapojení ztrácet oproti klasickému řešení např. s operačními zesilovači , zejména pokud bude třeba také regulovat zkratový proud na výstupu .
na zirafoviny.cz .
Co se týče zdroje pomocného záporného napětí pro posun regulace k nule , pokud je použita vhodná ref. dioda např. TL431 viz obrázek , nemusí být nijak přesné ani stabilní. Důležité je , aby proud z něj tekoucí do země a dále do katody ref.diody byl bezpečně větší než proud tekoucí do anody diody přes odpory a potenciometr .
Značným problémem je skok výstupního napětí až o několik voltů při náběhu nebo doběhu zdroje pomocného napětí. Pokud je záporné napětí tvořeno obvykle ze stejného zdroje (zdvojovačem) , pak hlavní napětí zdroje bude přítomno dříve než pomocné a na výstupu se objeví napětí vyšší než nastavené a to poklesne na správnou hodnotu až po vytvoření dostatečného záporného pomocného napětí. Podobný problém může nastat i při vypnutí zdroje . Sice by to šlo blokovat tak, aby do vytvoření dostatečného záporného napětí byl vývod Adj stažen k zemi , ale to zapojení dost komplikuje.
Samostatným problémem je potenciometr . Sice je známo, že obyčejné vrstvové potenciometry např. řady TP160 nebo TP280 se se ss proudem přes ně „moc nekamarádí“ , ale požadavky jejich katalogu jsou extrémní – max. 10 uA přes jezdec. Regulérně je tedy ve zdroji s obvodem 317 prakticky nelze použít , potenciometr musí být cermetový a výkonově zatižitelný , aby se moc nehřál ( TK) .
Zdá se, že výhody tohoto řešení v podobě jednoduché lineární regulace s úhlem natočení potenciometru a od nuly a také poklesu napětí na nulu při odskoku jezdce potenciometru se začnou v reálném zapojení ztrácet oproti klasickému řešení např. s operačními zesilovači , zejména pokud bude třeba také regulovat zkratový proud na výstupu .
- Přílohy
-
Tak hlavně jiné zapojení má tu výhodu, že referenční zdroj napětí není na stejném čipu jako u LM317 a tudíž mu lze zajistit stabilnější teplotu. LM317 je primárně určena do méně náročných aplikací s minimem součástek, do laboratorního zdroje s regulovaným napětím bych ji rozhodně nepoužíval. To nebezpečí překmitů při použití potenciometru je velmi nebezpečné pro napájené zařízení.
Úprava zapojení LM317 k odstranění některých nectností vyšla v česku před šesti léty a jinak ve světě byla dohledatelná již před tím. Pro použití v tzv. laboratorním zdroji (spíše dílenském) pro sváteční kutily má pořád své místo.
Ovšem pro začátečníka není stavba zdroje s použitím vstupu ze sítě 230V/50Hz vhodná z důvodu bezpečnosti, tam vidím hlavní problém.
Dneska přibyl i ekonomický důvod, cena komponentů - trafo od 700,-Kč výše, vhodná skříň, chladič, měřící přístroje a drobný materiál pošlou cenu někde ke dvěma litrům při nákupu v českých ochodech. A pořád je to domácí bastl.
Autorka u nás zveřejněné úpravy je Saša Svobodová:
Ovšem pro začátečníka není stavba zdroje s použitím vstupu ze sítě 230V/50Hz vhodná z důvodu bezpečnosti, tam vidím hlavní problém.
Dneska přibyl i ekonomický důvod, cena komponentů - trafo od 700,-Kč výše, vhodná skříň, chladič, měřící přístroje a drobný materiál pošlou cenu někde ke dvěma litrům při nákupu v českých ochodech. A pořád je to domácí bastl.
Autorka u nás zveřejněné úpravy je Saša Svobodová:
- Přílohy
-
