Španělsko už ví, co stálo za dubnovým blackoutem. Příčin bylo několik
kurňa, nauč se vkládat odkazy!
Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout
Moderátor: Moderátoři
Výpadek z 28. dubna měl vícefaktorovou příčinu. Systém neměl k dispozici dostatečnou kapacitu pro kontrolu napětí. Za zhroucení sítě nese částečnou odpovědnost provozovatel Red Eléctrica, který od rána 28. dubna dostával zprávy o nestabilitě sítě. Společnost neměla naplánovanou dostatečnou vyrovnávací kapacitu, ačkoliv to byla její povinnost. Některé elektrárny, které měly pomoci síti se stabilizací, tak neučinily, ačkoliv jsou za to placené. Jiné elektrárny se dokonce odpojily od sítě i když to udělat neměly.
Ve Španělsku mají v energetice zřejmě pěkný "hokej" a "levá ruka tam nemá ani tušení co dělá pravá". Bylo tedy jen otázkou času kdy to zkolabuje.
Ve Španělsku mají v energetice zřejmě pěkný "hokej" a "levá ruka tam nemá ani tušení co dělá pravá". Bylo tedy jen otázkou času kdy to zkolabuje.
Co jsem v rychlosti pochopil, tak se nepodařilo zprovoznit důležitou elektrárnu a selhal provozovatel přenosové soustavy, protože energetické společnosti nedokázaly důsledně vypínat jednotlivé části sítě.
U nás má ČEPS Regulační plán s danými regulačními stupni, kdy následuje Vypínací plán a Frekvenční plán. Ty se netýkají některé kritické infrastruktury.
Edit:
Celá zpráva https://mcusercontent.com/2702b812ce1f3 ... _de_la.pdf
Docházelo až k výkyvům 0,6Hz a nebyly schopni to uregulovat.
U nás má ČEPS Regulační plán s danými regulačními stupni, kdy následuje Vypínací plán a Frekvenční plán. Ty se netýkají některé kritické infrastruktury.
Edit:
Celá zpráva https://mcusercontent.com/2702b812ce1f3 ... _de_la.pdf
Docházelo až k výkyvům 0,6Hz a nebyly schopni to uregulovat.
CHRONOLOGIE INCIDENTU
FÁZE O: Nestabilita napětí. Během dnů předcházejících incidentu docházelo k výkyvům napětí a od rána 28. dubna napětí kolísalo intenzivněji než obvykle.
FÁZE 1: Oscilace systému (12:00–12:30). Ve 12:03 byla zaznamenána atypická oscilace 0,6 Hz, která způsobila velké kolísání napětí po dobu 4,42 minuty. Tato oscilace donutila provozovatele systému zavést protokolem stanovená zmírňující opatření, jako je zvětšení sítě – omezené nízkou poptávkou – a snížení propojovacího toku s Francií. Všechna tato opatření zmírnila oscilaci, ale měla vedlejší účinek v podobě zvýšení napětí. Ve 12:16 byla znovu zaznamenána stejná oscilace, i když menší, a ve 12:19 další oscilace, v tomto případě 0,2 Hz, s obvyklými charakteristikami těchto evropských jevů. Provozovatel systému zavedl stejná zmírňující opatření, která také přispěla ke zvýšení napětí.
FÁZE 2: Ztráty výroby. Napětí začalo rychle a stabilně stoupat a v provinciích Granada, Badajoz, Segovia, Huelva, Sevilla, Cáceres a dalších byly zaznamenány četné postupné odpojování výrobních zařízení.
FÁZE 3: Kolaps. Postupný nárůst napětí vyvolal řetězovou reakci výpadků proudu v důsledku přepětí, které nebylo možné zastavit, protože každé odpojení přispívalo k dalšímu nárůstu napětí. Byl také zaznamenán pokles frekvence, což vedlo ke ztrátě synchronizace s Francií, vypnutí propojení se zbytkem kontinentu a pád poloostrovní elektrické sítě.
HLAVNÍ ZÁVĚRY
1. Soustava vykazovala nedostatečnou kapacitu regulace napětí ze dvou důvodů. Zaprvé, 27. dubna, před incidentem, provozovatel soustavy naplánoval provoz 10 synchronních elektráren schopných regulovat napětí na 28. dubna, dle svého harmonogramu. Konečný počet připojených synchronních elektráren byl nejnižší od začátku roku. Za druhé, několik elektráren schopných regulovat napětí – a konkrétně ho kompenzovat, jelikož byly kvůli technickým omezením naprogramovány – nereagovalo adekvátně na pokyny provozovatele systému k jeho snížení; některé dokonce produkovaly jalový výkon, opak toho, co bylo požadováno, což problém dále zhoršovalo.
2. Došlo k oscilacím. Oscilace – první z nich, atypická, vznikla v zařízení na Pyrenejském poloostrově – vyžadovaly úpravy konfigurace systému, což ztížilo stabilizaci napětí. Po druhé oscilaci si provozovatel systému vyžádal zařízení schopné regulovat napětí, ale před kolapsem to bylo technicky nemožné.
3. Výrobny byly odpojeny, některé z nich zřejmě nesprávně. K některým odpojením elektráren došlo před překročením napěťových prahů stanovených předpisy (mezi 380 kV a 435 kV v přenosové síti), zatímco k jiným odpojením došlo po překročení těchto limitů z důvodu ochrany zařízení. Jakmile začala řetězová reakce, obvyklé ochrany elektrické soustavy nedokázaly tento proces zastavit ani omezit. Některé z těchto ochran, jako například odlehčení zátěže, mohly dokonce přispět k přepětí, protože fungovaly tak, aby kompenzovaly pokles výroby, spíše než aby regulovaly napětí.
Stručně řečeno, chyběly zdroje pro regulaci napětí, buď proto, že nebyly dostatečně plánovány, nebo proto, že plánované zdroje neposkytovaly dostatečný výkon, nebo kvůli kombinaci obojího, ale ne kvůli nedostatku v zemi; výrobní kapacity byly více než dostatečné k uspokojení spotřeby.
HLAVNÍ DOPORUČENÍ
Vzhledem k závěrům analýzy výbor navrhuje řadu opatření, která mají zabránit opakování tohoto typu incidentu. Patří mezi ně posílení dohledu a ověřování dodržování povinností všemi zúčastněnými stranami v elektrické soustavě, jakož i technická opatření k posílení regulace napětí a ochrany před kolísáním v soustavě. Klíčem k tomu je implementace OP 7.4, kterou spravuje Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC). Tato implementace umožní asynchronním instalacím používat řešení výkonové elektroniky pro řízení kolísání napětí (aneb až doteď na to víceméně házeli bobek, a to se jim také vymstilo).
FÁZE O: Nestabilita napětí. Během dnů předcházejících incidentu docházelo k výkyvům napětí a od rána 28. dubna napětí kolísalo intenzivněji než obvykle.
FÁZE 1: Oscilace systému (12:00–12:30). Ve 12:03 byla zaznamenána atypická oscilace 0,6 Hz, která způsobila velké kolísání napětí po dobu 4,42 minuty. Tato oscilace donutila provozovatele systému zavést protokolem stanovená zmírňující opatření, jako je zvětšení sítě – omezené nízkou poptávkou – a snížení propojovacího toku s Francií. Všechna tato opatření zmírnila oscilaci, ale měla vedlejší účinek v podobě zvýšení napětí. Ve 12:16 byla znovu zaznamenána stejná oscilace, i když menší, a ve 12:19 další oscilace, v tomto případě 0,2 Hz, s obvyklými charakteristikami těchto evropských jevů. Provozovatel systému zavedl stejná zmírňující opatření, která také přispěla ke zvýšení napětí.
FÁZE 2: Ztráty výroby. Napětí začalo rychle a stabilně stoupat a v provinciích Granada, Badajoz, Segovia, Huelva, Sevilla, Cáceres a dalších byly zaznamenány četné postupné odpojování výrobních zařízení.
FÁZE 3: Kolaps. Postupný nárůst napětí vyvolal řetězovou reakci výpadků proudu v důsledku přepětí, které nebylo možné zastavit, protože každé odpojení přispívalo k dalšímu nárůstu napětí. Byl také zaznamenán pokles frekvence, což vedlo ke ztrátě synchronizace s Francií, vypnutí propojení se zbytkem kontinentu a pád poloostrovní elektrické sítě.
HLAVNÍ ZÁVĚRY
1. Soustava vykazovala nedostatečnou kapacitu regulace napětí ze dvou důvodů. Zaprvé, 27. dubna, před incidentem, provozovatel soustavy naplánoval provoz 10 synchronních elektráren schopných regulovat napětí na 28. dubna, dle svého harmonogramu. Konečný počet připojených synchronních elektráren byl nejnižší od začátku roku. Za druhé, několik elektráren schopných regulovat napětí – a konkrétně ho kompenzovat, jelikož byly kvůli technickým omezením naprogramovány – nereagovalo adekvátně na pokyny provozovatele systému k jeho snížení; některé dokonce produkovaly jalový výkon, opak toho, co bylo požadováno, což problém dále zhoršovalo.
2. Došlo k oscilacím. Oscilace – první z nich, atypická, vznikla v zařízení na Pyrenejském poloostrově – vyžadovaly úpravy konfigurace systému, což ztížilo stabilizaci napětí. Po druhé oscilaci si provozovatel systému vyžádal zařízení schopné regulovat napětí, ale před kolapsem to bylo technicky nemožné.
3. Výrobny byly odpojeny, některé z nich zřejmě nesprávně. K některým odpojením elektráren došlo před překročením napěťových prahů stanovených předpisy (mezi 380 kV a 435 kV v přenosové síti), zatímco k jiným odpojením došlo po překročení těchto limitů z důvodu ochrany zařízení. Jakmile začala řetězová reakce, obvyklé ochrany elektrické soustavy nedokázaly tento proces zastavit ani omezit. Některé z těchto ochran, jako například odlehčení zátěže, mohly dokonce přispět k přepětí, protože fungovaly tak, aby kompenzovaly pokles výroby, spíše než aby regulovaly napětí.
Stručně řečeno, chyběly zdroje pro regulaci napětí, buď proto, že nebyly dostatečně plánovány, nebo proto, že plánované zdroje neposkytovaly dostatečný výkon, nebo kvůli kombinaci obojího, ale ne kvůli nedostatku v zemi; výrobní kapacity byly více než dostatečné k uspokojení spotřeby.
HLAVNÍ DOPORUČENÍ
Vzhledem k závěrům analýzy výbor navrhuje řadu opatření, která mají zabránit opakování tohoto typu incidentu. Patří mezi ně posílení dohledu a ověřování dodržování povinností všemi zúčastněnými stranami v elektrické soustavě, jakož i technická opatření k posílení regulace napětí a ochrany před kolísáním v soustavě. Klíčem k tomu je implementace OP 7.4, kterou spravuje Národní komise pro trhy a hospodářskou soutěž (CNMC). Tato implementace umožní asynchronním instalacím používat řešení výkonové elektroniky pro řízení kolísání napětí (aneb až doteď na to víceméně házeli bobek, a to se jim také vymstilo).
Naposledy upravil(a) Valdano dne 17 čer 2025, 21:23, celkem upraveno 2 x.
No je to celý vysvětlení divný a neodhaluje důvody těch abnormalit a kolísání. Navíc, jak by mohly při přebytku výkonu zasáhnout regulační klasické/rotační zdroje, ty které se údajně chybou odpojily, snížit přepětí v síti?
My, kteří z doby socialismu umíme číst mezi řádky usuzujeme (Španělsko má socialistickou vládu), že nám něco tají!!
My, kteří z doby socialismu umíme číst mezi řádky usuzujeme (Španělsko má socialistickou vládu), že nám něco tají!!
Ale co to je ten nestabilní zdroj, který rve do sítě výkon bez ohledu na napětí? Každý zdroj by snad měl mít nějakou lokální zpětnou vazbu.
Edit: Jako kdyby ty střídače občasných zdrojů měli v honbě za ziskem naprogramovaný stylem "rvi tam co se dá a až když začnou pičovat z centrály, tak trochu uber."
Edit: Jako kdyby ty střídače občasných zdrojů měli v honbě za ziskem naprogramovaný stylem "rvi tam co se dá a až když začnou pičovat z centrály, tak trochu uber."
Jsou služby, které se projeví až v řádu minut a mezi tím nejspíš odpojili spotřebu.
U nás jsou služby FCR tzv. primérka, což reguluje frekvenci v síti, dále aFRR tzv. sekundérka, což je zjednodušeně služba do 5 minut, následně mFRR tzv. terciární služba (neboli MZ = eMZeta) a ta je do 12,5 minut. Zkratky se dají dohledat.
První dvě zajišťují např. jedoucí turbíny a eMZetu můžou zajistit KGJ (kogenerační jednotky), které musí do 12,5 minuty nastartovat z nuly. Na každou službu musí být tyto zdroje ČEPSem certifikovány, že takovou službu splňují a tato certifikace se pravidelně opakuje.
Je logické, že pokud takové výkyvy nezachytí primérka, tak další služby poskytované v minutách, to nemusí stihnout a nakonec můžou být kontraproduktivní.
Asi se jim to přelívalo tak, že jim to software nestíhal uregulovat. Taky někdy vidím, že služba za dražší peníze je využita v Praze, než stejná a levnější v Ostravě.
U nás jsou služby FCR tzv. primérka, což reguluje frekvenci v síti, dále aFRR tzv. sekundérka, což je zjednodušeně služba do 5 minut, následně mFRR tzv. terciární služba (neboli MZ = eMZeta) a ta je do 12,5 minut. Zkratky se dají dohledat.
První dvě zajišťují např. jedoucí turbíny a eMZetu můžou zajistit KGJ (kogenerační jednotky), které musí do 12,5 minuty nastartovat z nuly. Na každou službu musí být tyto zdroje ČEPSem certifikovány, že takovou službu splňují a tato certifikace se pravidelně opakuje.
Je logické, že pokud takové výkyvy nezachytí primérka, tak další služby poskytované v minutách, to nemusí stihnout a nakonec můžou být kontraproduktivní.
Asi se jim to přelívalo tak, že jim to software nestíhal uregulovat. Taky někdy vidím, že služba za dražší peníze je využita v Praze, než stejná a levnější v Ostravě.
-
Behemot
- Doporučuje se dohled moderátorů
- Příspěvky: 2417
- Registrován: 01 lis 2013, 00:00
- Kontaktovat uživatele:
Orlík, Slapy, DS nabíhají okolo dvou minut. Dalešice potom 60 sekund, absolutně nejrychlejší ze všech. Tomu se vyrovnávají jenom některý pohotovostní plynový turbíny, zbytek se může akorát jít zahrabat. Ovšem né každej má takový podmínky, třeba ty pyreneje jsou v tom podstatně horší. I když tam zase můžou zkusit využívat přílivový elektrárny.matahari píše:Jsou služby, které se projeví až v řádu minut a mezi tím nejspíš odpojili spotřebu.
U nás jsou služby FCR tzv. primérka, což reguluje frekvenci v síti, dále aFRR tzv. sekundérka, což je zjednodušeně služba do 5 minut, následně mFRR tzv. terciární služba (neboli MZ = eMZeta) a ta je do 12,5 minut. Zkratky se dají dohledat.
První dvě zajišťují např. jedoucí turbíny a eMZetu můžou zajistit KGJ (kogenerační jednotky), které musí do 12,5 minuty nastartovat z nuly. Na každou službu musí být tyto zdroje ČEPSem certifikovány, že takovou službu splňují a tato certifikace se pravidelně opakuje.
Je logické, že pokud takové výkyvy nezachytí primérka, tak další služby poskytované v minutách, to nemusí stihnout a nakonec můžou být kontraproduktivní.
Asi se jim to přelívalo tak, že jim to software nestíhal uregulovat. Taky někdy vidím, že služba za dražší peníze je využita v Praze, než stejná a levnější v Ostravě.
Je to trošku věda. Níže je odkaz na BP obsahující bližší popis jak to funguje v ČR. Nevím jak moc se to liší ve Španělsku.
Zdroj ČVÚT: BP: Regulace napětí a jalového výkonu v distribučních sítích
Tam viz 2.4 Regulace napětí v přenosové soustavě a dále.
Zdroj ČVÚT: BP: Regulace napětí a jalového výkonu v distribučních sítích
Tam viz 2.4 Regulace napětí v přenosové soustavě a dále.