Tak jak se vám mrzne? (zamčeno, je léto)(unlock-mrzne)

[PotPalo]

Vegetácia odparuje vodu, tým ochladzuje ovzdušie, a vytvára vlhkosť v ovzduší, ktorej keď sa nahromadí dosť, tak vznikajú oblaky a dážď. Storočné stromy dokážu tú vodu vytiahnuť aj z hĺbky, a vrátiť do ovzdušia. Pokiaľ všetko premeníme na kameň, bude tu atmosféra ako na Mesiaci alebo na Marse.

[ransom]

Jenomže to není perpetuum mobile. Vynecháváte další souvislosti.
Odpařená voda zaprvé vyvolává skleníkový efekt (vodní pára je silný skleníkový plyn). A za druhé nezůstane v ovzduší nafurt. Někde vyprší. A když zkondenzuje, vydá zpátky veškeré skupenské teplo, které ji odpařilo. Je to podobné jako klimatizace. Ta taky teplo nezničí, jen ho přesune jinam.
Myslíte to dobře, ale jste naivní.

[PotPalo]

Akože dážď vydá späť teplo? Zaujímavá teória, ale u nás sa pri/po daždi zvyčajne ochladzuje. Navyše rastlina kopu toho tepla využije pre svoj rast, pre tvorbu dreva, plodov, a tak, nevyužije sa všetko iba na odparenie vody. To drevo je pekný príklad. Stromy vytvárajú z tepla drevo. A spálením dreva sa to teplo zasa vydá naspäť.

Ono je to celkom zložitý ekosystém. Niečo zmeníme na jednom mieste, a následky môžu byť niekde úplne inde.

[ransom]

Ježíšmarjá... Co se asi děje při změně z plynné fáze na kapalnou? No vydá se skupenské teplo! To se předá chladnějšímu místu výš nad zemí, ale pořád zůstane v atmosféře.
Ta energie nezmizí, nemůže, to je jeden z elementárních přírodních zákonů. Energie se jen přemístí odněkud někam.
Veškerá energetická bilance je postavená na rovnováze mezi energií přijatou ze Slunce (plus zbytkovou v nitru země) a vyzářenou do vesmíru. Část se může vázat do chemických vazeb - to se dělo po miliony let, a tuhle vazanou sluneční energii dnes uvolňujeme spalováním fosilu.
Jak moc tu rovnováhu narušujeme my, a jak moc to je nějaký přirozený cyklus, to je sporné. Ale prosím pěkně, nedělejte v tom argumentační fauly.

[EKKAR]

Akože dážď vydá späť teplo? Zaujímavá teória, ale u nás sa pri/po daždi zvyčajne ochladzuje. Navyše rastlina kopu toho tepla využije pre svoj rast, pre tvorbu dreva, plodov, a tak, nevyužije sa všetko iba na odparenie vody. To drevo je pekný príklad. Stromy vytvárajú z tepla drevo. A spálením dreva sa to teplo zasa vydá naspäť.

Ono je to celkom zložitý ekosystém. Niečo zmeníme na jednom mieste, a následky môžu byť niekde úplne inde.

Teplo jen způsobuje odpaření vody v listech a tím způsobí osmotickou nerovnováhu, která do listů přisává od kořenů další vodu s živinama. Za růst a zrání rostlinnejch pletiv ale nemůže teplo - i když bez něj by to nešlo, tak mnohem důležitější je světlo s podílem UV, který vyvolává v buňkách s přítomným zeleným barvivem CHLOROFYLEM ve vodním prostředí chemickou reakci, při který se dohromady vážou prvky obsažený ve vodě H₂O a kysličníku uhličitým CO₂ - na chlorofylovým katalyzátoru s energetickou dotací světla vznikají CUKRY počínaje GLUKÓZOU jakožto cukrem jednoduchým a z ní se pak dalšíma chemickýma pochodama vytvářejí cukry SLOŽITÝ - ať už binární, jako jsou fruktóza a sacharóza, tak i polymorfní vysokomolekulární cukry, jakýma jsou škrob nebo celulóza. A z těch pak teprve rostlina roste a vytváří energetický zásoby. Takže žádný teplo - teplo jen dopravuje na místo reakce (do zelenejch tkání) vodu a další minerální živiny. Ale ukládá se energie ZE SVĚTLA.

[kokun]

26. května jsem tu pověsil snímek duhy.
Dnes v podvečer se situace zopakovala - objevila se v 19:45 a "visí" tam doteďka:

[kokun]

No veď áno, to je ten 1°, to je normálne. Ale to citeľné oteplenie v mestách spôsobuje to čo som písal, a s globálom ani CO2 to nemá nič spoločné. Je úplne normálne že skaly a betón sú v lete horúce, zatiaľ čo trávnik nie. Potom už iba záleží od človeka koľko čoho kde bude mať.

Jj - nejlépe je všechno vy/zabetonovat - vč. zahrádek (to prý je dobré i proti krtkům ) . . .

Přehřátá města jsou tichým zabijákem, ukázala vlna veder v Evropě

Neviditelný, ale smrtící. Takový je dopad veder ve městech. Nová studie odhaduje, že během poslední vlny veder na přelomu června a července zemřelo v souvislosti s horkem v pouhých dvanácti vybraných evropských městech přes 2 000 obyvatel. Města se musí lépe adaptovat stále rostoucí hrozbě.
...
Mimořádná vlna veder zasáhla na přelomu června a července většinu Evropy. Přetrvávající horko bylo způsobeno tlakovou výší nad západní Evropou, která vytvářela jev označovaný jako tepelná kupole (anglicky heat dome), ve kterém se jako pod pokličkou udržuje horký a suchý vzduch.

Jak se tento systém posouval na východ, nasával horký vzduch ze severní Afriky, čímž postupně zesilovalo horko v celé Evropě. Na řadě míst padaly teplotní rekordy. Přes den se teploty dostávaly i nad 40 stupňů a tropické noci nebyly výjimkou.
...
Tepelný ostrov města
...
Tepelné ostrovy města nejsou produktem klimatické změny, mohou však zesilovat její negativní vliv. Bude nezbytné, vzhledem k očekávanému nárůstu délky a intenzity vln veder v budoucnu, aby se města těmto změnám přizpůsobila.
...
Až dvě třetiny obětí kvůli změně klimatu

Vědci rovněž spočítali, jak velký vliv mělo na počet nadúmrtí globální oteplování. Porovnali reálné hodnoty a simulovanou intenzitu veder bez vlivu lidské činnosti, která by byla o 1-4 °C nižší v závislosti na konkrétním místě. A došli k neskutečnému výsledku, ve kterém lze přičíst přibližně 1 500 nadúmrtí (zhruba dvě třetiny) změně klimatu.
...

Teplotní anomálie nad Evropou během vlny veder od 23. 6. do 2.7
...
Logicky tak bude narůstat hrozba pro lidské zdraví a počet úmrtí souvisejících s horkem. Podle scénáře globálního oteplování o 2 °C by mohlo přibližně 163 milionů Evropanů čelit bezprecedentním vedrům, což je téměř dvojnásobek počtu, který je tím postižen nyní.
...

V Česku běžně čtyřicítky, vlny veder každý rok. Klimatolog popsal výhled pro konec století

[ransom]

Tak já asi půjdu zatopit ve skleníku.

[Mahoney]

Taky už jsem chtěl navrhnout, že tento rok by to mělo být odemčené i přes léto. Propršel celý květen, půlka června, půlka července, teploty běžně 11°C přes noc a 18°C přes den. Teď je srpen, 18°C opět. To i v dubnu bylo tepleji.

[Celeron]

To je ta velká lež jménem globální oteplování. Ono to spíš vypadá, že se začíná blížit doba ledová.
Je to pakárna, rajčata než zčervenaj, tak popraskaj.

[msar]

Když to Zelení Khmérové (ekofašouni) říkali v televizi, tak to přece musí být pravda že tu máme pětisetleté sucho a budou vedra jako na poušti, pokud nezakážeme auta se spalovacím motorem

[ransom]

Lokální ochlazení není nutně popřením globálního oteplení. Ty procesy samozřejmě nejsou zdaleka přesně namapovaný a každej o tom řekne něco jinýho. Nicméně uvaření moře blíž k rovníku klidně může doprovázet zamrzání moře kolem Irska. Celková bilance ale přesto může být rostoucí. (A samozřejmě furt nevíme co se děje doopravdy kvůli nám a co bez nás.)

[EKKAR]

Stejně když se to tady dřív zamykalo, tak spíš kvůli flamewaru než podle venkovních teplot ...

[kokun]

Zase se máme obávat toho, že po prudkém oteplení (a předčasnému jaru) později všechno pomrzne?

MAPA: Jaro vtrhne do Česka. Teploty strmě vyletí, doprovodí je písek z Afriky

V neděli začíná meteorologické jaro. Počasí tomu bude odpovídat. Teploty se budou pohybovat až o deset stupňů Celsia výše, než je pro přelom února a března obvyklé. Vystoupat mohou lokálně i nad 15 stupňů. Může za to příliv teplého vzduchu od jihu, který s sebou přinese i prach ze Sahary. Slunečné a teplé počasí by mělo vydržet do příštího týdne. Na horách bude pokračovat obleva a sníh zůstane jen na sjezdovkách, podmínky pro lyžaře se však budou zhoršovat.
...
Jarní charakter počasí vydrží

Nový pracovní týden příliš změn počasí nepřinese. Podle předpovědi meteorologů bude v Česku panovat i nadále teplé a slunečné počasí. Teploty by se nejčastěji měly pohybovat nad deseti stupni Celsia. „Srážek bude až do konce příštího týdne velmi málo nebo by dokonce nemusely být žádné. Nevidíme žádný den, kdy by určitě mělo pršet. Na některé dny v příštím týdnu je malá pravděpodobnost deště, v žádném dnu není však nad 50 procent. Obejdeme se tedy spíše bez deštníků, poštěstí se nám i poměrně dost slunečných paprsků,“ reagoval na dotaz Deníku.cz meteorolog ze serveru meteocentrum.cz Martin Štros.
...

A výhledy do budoucna? Také nic růžového:

I dvojnásobek tropických dní, méně sněhu. Klima v Česku projde výraznou proměnou

České klima prochází proměnou, která se v příštích desetiletích projeví častějšími vlnami veder, úbytkem sněhové pokrývky i většími epizodami sucha. Změny však nezasáhnou všechny regiony stejně a mohou výrazně ovlivnit každodenní život, krajinu i hospodaření s vodou. Na to, jak se v Česku v následujících desetiletích promění klima u vás v regionu, se zaměřila datová redakce Deníku.cz.
...
Jedním z trendů, na který se zaměřila datová redakce Deníku.cz, je nárůst takzvaných tropických dnů, tedy dnů s maximální teplotou alespoň 30 stupňů Celsia. Zatímco dnes jde v řadě oblastí o výjimečné stavy a tropických dní příliš není, jinde i v dnešní době lidé přežívají více než měsíc tropických dnů. A bude hůř. Modely totiž naznačují, že v některých částech republiky může počet dnů nad 30 stupňů vzrůst až na dvojnásobek.
...

[Hubert_79]

Zase se máme obávat toho, že po prudkém oteplení (a předčasnému jaru) později všechno pomrzne?

Příroda si poradí, fakt nechápu tu paniku kolem a dělání tragédie z toho...