Fyzikální záhadička

Zpráva

ransom · #31 Příspěvek od **ransom** » 01 srp 2025, 17:57

Ty vole, jaký ředidlo? Víš co je hloubková penetrace? To je řiďounký vodní roztok nanočástic disperze, která se kapilárními silami vsakuje hluboko do materiálu a nezůstává na povrchu. Vzlíná účinněji než voda, a taky ochotněji stéká třeba po svislé stěně. Kdyby se stříkala, tak ručním rozprašovačem, a nikdy nebude naředěná víc jak na natírání. V obou případech jí na stropě zůstane stejné množství.

PotPalo · #32 Příspěvek od **PotPalo** » 01 srp 2025, 18:36

Podľa mojej úvahy je rozdiel v tom, že keď sa natiera, tak sa to nanáša na povrch a vsakuje do neho a do škár. Pri striekaní sa silou dostáva do škár prerušovane, takže tam vznikne veľa vzduchových bubliniek, ktoré bránia hlbšiemu nasiaknutiu.

#33 Příspěvek od **EKKAR** » 01 srp 2025, 18:38

ransom píše:Ty vole, jaký ředidlo? ...

Ředidlo neboli rozpouštědlo je obecně terminus technicus pro jakoukoliv tekutou složku nátěrový hmoty, ve který se rozpouštějí a rozmíchávají ostatní složky nátěru. Dalšíma složkama jsou pojivo, barvivo, plnivo nebo třeba sušidlo (urychluje tvorbu povrchovýho filmu), o vícesložkovejch to může bejt i tvrdidlo a další komponenty. V případě monoakrylátovejch disperzí je takovým ředidlem nejčastějc upravená voda (čištěná, demineralizovaná). Vůbec jsem nemyslel něco, co napadlo tebe - nějaký nitro- nebo syntetický ředidlo.

ransom · #34 Příspěvek od **ransom** » 01 srp 2025, 19:57

Na to jsem se neptal. Vím co je ředidlo.
Vysvětloval jsi to ředěním. Penetrace se pro stříkání neředí ani víc ani míň než pro natírání.
S ředidlem (vodou) to NEMÁ nic do činění. Proto jsem se ptal: "jaký ředidlo?" Protože ŽÁDNÝ ŘEDIDLO.
Pro jistotu: namíchanou penetraci připravenou k použití můžu na strop natřít štětcem, nebo ji BEZ ÚPRAV A BEZ ŘEDĚNÍ ve stejném množství (a navíc rovnoměrněji) tamtéž naprskat rozprašovačem.
Penetrace do stropu v obou případech navzlíná. To druhé je ale údajně méně účinné. Proč?

ferdislav · #35 Příspěvek od **ferdislav** » 01 srp 2025, 20:17

někde jsem zaslech že disperze reaguje na tlak,čím větší tím víc se zavrtá do materiálu,nevím jak to funguje a co je na tom pravdy,ale nástřik žádný podnět asi nevyvolá,kdežto štětec asi ano...

PotPalo · #36 Příspěvek od **PotPalo** » 01 srp 2025, 20:55

Tá penetrácia je aj tak na nič. Nám ju v kuchyni dávali na strop keď ho stierkovali, a časom sa to celé začalo lúpať dolu. V miestnostiach bez penetrácie tento problém nebol.

ferdislav · #37 Příspěvek od **ferdislav** » 01 srp 2025, 21:07

Zrovna v kuchyni viď..

PotPalo · #38 Příspěvek od **PotPalo** » 01 srp 2025, 21:35

Ono je to nejaké plastové svinstvo, steny potom nedýchajú a vlhkosť sa kondenzuje na povrchu. Navyše ako nám tým zafŕkali okná, tak to išlo dosť ťažko dolu.

Celeron · #39 Příspěvek od **Celeron** » 01 srp 2025, 23:33

Jo, taky mám tu zkušenost když mi penetrací zasvinili okna při fasádě.
Je to nějaká akrylátová srágora u mě to byl Sokrat.
Víš čím to jde dobře? Škrabkou na připáleniny na sklokeramický sporáky. Je v tom žiletka, co se dává do hoblíčku Narex, takže náhradní jde koupit.

#40 Příspěvek od **EKKAR** » 02 srp 2025, 00:20

Celeron píše:...Je to nějaká akrylátová srágora u mě to byl Sokrat. ...

Když napíšu monoakrylátová disperze, tak asi vím co píšu. Sokrat se používal už za komárů v textilkách jako jedna ze složek "tkalcovský šlichty" = roztoku, kterým se za tepla (přibl. 80°C) naimpregnovávaly připravený osnovy před tkaním, aby se při tkaní nekrčily a netrhaly. V tý "šlichtě" byl škrob, sokrat, prací soda, to všecko se po odvážení a odměření nalilo a nasypalo do půl kubíku vody a nechalo hodinku probublávat horkou párou - pak se to přečerpalo do nádrží šlichtovací mašiny, která osnovu odvinula z válců, protáhla šlichtou a následně sušila na párou vyhřejvanejch válcích - a nakonec navíjela už hotovej suchej pás na osnovní válce, který se pak přímo vkládaly do stavů.
Důležitou vlastností tý šlichty muselo bejt, aby se po utkání látky z ní dala co nejnáz = nejlacinějším prostředkem vyprat - to se dělalo v úpravně, jinak by všecky látky byly tvrdý jak prkno a nedaly by se pořádně ušít. Takže v ní nesměl bejt jenom samotnej sokrat, i když taková šlichta by měla větší trvanlivost. Musel v ní bejt škrob, bohužel neošetřená šlichta se škrobem po 3-4 dnech jednoduše zkejsla ...

Mahoney · #41 Příspěvek od **Mahoney** » 02 srp 2025, 15:51

2Celeron (k původnímu tématu): Samec byl nejblíž. Když plníš první flašku, voda v sudu se roztočí. Když plníš druhou flašku (druhou rukou), dáš ji (podvědomě) v sudu na druhou stranu (tělo nemá ve zvyku si věci komplikovat, to všichni známe), takže do protisměru. Synovec levák to má samozřejmě obráceně.

Takže rotace masy vody v sudu.

Celeron · #42 Příspěvek od **Celeron** » 02 srp 2025, 16:40

Zajímavý vysvětlení. Až přestane pršet, přidám na hladinu v sudu půlku skořápky vlašáku a uvidíme, jestli a kam se voda v sudu začne točit.

ransom · #43 Příspěvek od **ransom** » 02 srp 2025, 18:50

Toto není Sokrat. Sokrat byl něco jako naředěnej Herkules.
Stěny po penetraci normálně dýchají. Ta věc pouze zlepší soudržnost zvětralého podkladu. Krom toho nepenetruju stěny před malováním, ale pod stěrku s perlinkou a potom vyzrálou stěrku pod štuk. Rapidně to zlepšuje soudržnost mezi vrstvami.
Ono to vypadá, že tady moderní stavební materiály moc neletí. Hloubková penetrace teče jako voda. Ať ji ředíte 1:3 nebo 1:30, vypadá furt stejně a chová se furt stejně. Vsakuje se hluboko a nenechává žádné viditelné vrstvy, v podstatě zmizí. Akorát po jejím zaschnutí přestane povrch prášit a nedrobí se při přejetí prsty.

https://www.skamen.cz/hloubkova-penetrace-nano/

Pod malbu se používá penetrace na jiné bázi, ideálně od výrobce použité barvy.