samec píše:V princípe áno, ale asi nie veľmi prakticky. Voda sa rozkladá na kyslík a vodík napríklad pri teplote cca 1000˚C pri výrobe vodného plynu. To je rozklad v dôsledku tepelného pohybu molekúl, jak do seba narážajú. Takže napríklad ak sa molekula napne elektrickým poľom tesne menším než je potrebné na roztrhnutie molekuly, tak ju štatisticky roztrhne tepelný pohyb. Tým sa na rozklad spotrebuje časť tepla a účinnosť z pohľadu aplikovanej elektriny je vyšia. V chémii takto nemajú problém s účinnosťou cez 100 percent. Na druhej strane fyzici toto nazývajú perpetuom mobile druhého druhu, ktré vraj ešte neexistuje. Z praktického hľadiska, rozklad v dôsledku tepelného pohybu molekúl funguje pri vysokýcch teplotách, kde sú veľké tepelné straty a to teplo treba tiež nejako vyrobiť. Pri izbovej teplote to funguje tiež, lenže štatisticky zanedbateľne.
Já jen doplním, voda se opravdu nerozkládá při teplotě pouhých 1000 st C, to by bylo příliš optimistické. Výroba vodního plynu spočívá v chemické reakci, kde se kyslík z vodíku odnímá uhlíkem ve vrstvě rozžhaveného koksu nebo dřevěného uhlí
Probíhají tam reakce
H2O + C = H2 + CO
nebo
2H2O + C = 2H2 + CO2
podle podmínek, teploty, tlaku nebo i nějakého katalyzátoru.
Aby se dosáhlo reakční teploty a dostatku tepelné energie, tak se současně spaluje další uhlík podle rovnic
C + O2 = CO2
2C + O2 = 2CO
Získává se tím směs vodíku, oxidu uhelnatého a případně uhličitého s dusíkem ze vzduchu.
Případně pokud se na jeho výrobu použije obyčejné uhlí a ne koks nebo dřevěné uhlí, je tam ještě příměs metanu a dalších uhlovodíků a je to defakto svítiplyn.
Případně pokud se koks nebo dřevěné uhlí zplynuje jen vzduchem bez přídavku vodní páry, je z toho generátorový plyn, který jako hořlavou složku obsahuje hlavně oxid uhelnatý.