No to nemá. AvometII má 50kΩ/V.AZK401 píše:Chci to před Avomet II, ten má SS rozsah 300mV a odpor 1k/1V, jak jsem psal...
NF milivoltmetr - adaptér
Moderátor: Moderátoři
No já to neměřilmasar píše:No to nemá. AvometII má 50kΩ/V.AZK401 píše:Chci to před Avomet II, ten má SS rozsah 300mV a odpor 1k/1V, jak jsem psal...
. Vycházel jsem ze servisního návodu na Mono 50, kde předepisují: univerzální měřící přístroj s vnitřním odporem 1000Ω/V (např. Avomet).Ale radši poslechnu, a objednám si ten čínský zázrak.
Nejjednodušší je sesmrkat si toto.
Měřící ústrojí je v diagonále usměrňovacího můstku, ten je ve zpětné vazbě OZ.
R1 určuje vstupní impedanci. Při OZ s FETy na vstupu může být i v jednotkách MΩ.
R2 určuje spolu s proudem měřidla rozsah. R2=Uin/Im. Protože deprézský systém měří střední hodnotu, a většinou máme zájem zobrazovat efektivní hodnotu sinusového průběhu, je potřeba vypočtený odpor zmenšit v poměru 1:1,11.
Pokud se to má použít jako adaptér k Avometu, je potřeba použít jeho nejmenší proudový rozsah. Většina ručkových multimetrů umožňuje na nejnižším rozsahu připojit přímo měřící ústrojí bez předřadníků a bočníků (ty by deformovaly frekvenční charakteristiku). Nebo si měřící ústrojí vytáhnout ven. Anebo prostě použít běžný panelový mikroampérmetr.
Rozsahy lze měnit přepínáním R2 (při kompenzaci offsetu OZ není problém udělat nejnižší rozsah 1mV). Pro napětí vyšší než asi 3V pak použít vstupní dělič. Záleží na tom, jak chceš rozsahy odstupňovat a jak velké rozpětí rozsahů pokrýt.
C1 zvolit tak, aby časová konstanta R1.C1 neovlivňovala nejnižší požadovanou frekvenci.
Diody v můstku miniaturní. Mohou být i germaniové nebo Schottky.
Napájení běžným symetrickým zdrojem +/- 12 až 15V.
I s takhle primitivním zapojením lze měřit s vyhovující přesností až do cca 50kHz, pokud se použijou OZ něco jako MAB357, MAC157 a podobně.
Měřící ústrojí je v diagonále usměrňovacího můstku, ten je ve zpětné vazbě OZ.
R1 určuje vstupní impedanci. Při OZ s FETy na vstupu může být i v jednotkách MΩ.
R2 určuje spolu s proudem měřidla rozsah. R2=Uin/Im. Protože deprézský systém měří střední hodnotu, a většinou máme zájem zobrazovat efektivní hodnotu sinusového průběhu, je potřeba vypočtený odpor zmenšit v poměru 1:1,11.
Pokud se to má použít jako adaptér k Avometu, je potřeba použít jeho nejmenší proudový rozsah. Většina ručkových multimetrů umožňuje na nejnižším rozsahu připojit přímo měřící ústrojí bez předřadníků a bočníků (ty by deformovaly frekvenční charakteristiku). Nebo si měřící ústrojí vytáhnout ven. Anebo prostě použít běžný panelový mikroampérmetr.
Rozsahy lze měnit přepínáním R2 (při kompenzaci offsetu OZ není problém udělat nejnižší rozsah 1mV). Pro napětí vyšší než asi 3V pak použít vstupní dělič. Záleží na tom, jak chceš rozsahy odstupňovat a jak velké rozpětí rozsahů pokrýt.
C1 zvolit tak, aby časová konstanta R1.C1 neovlivňovala nejnižší požadovanou frekvenci.
Diody v můstku miniaturní. Mohou být i germaniové nebo Schottky.
Napájení běžným symetrickým zdrojem +/- 12 až 15V.
I s takhle primitivním zapojením lze měřit s vyhovující přesností až do cca 50kHz, pokud se použijou OZ něco jako MAB357, MAC157 a podobně.
- Přílohy
-
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Těch vhodných operáků je mnoho: TL071, 081, 072, 082 (nebo ekvivalenty ze šuplíku B071D, 081D...), z těch dražších pak některý LT 1056, 1057, LTC62xx, to jsou ty, které mají na vstupech FETy. Jestli se předpokládá měření úrovní v obvodech s poměrně malými impedancemi, klidně použij třeba NE5532.
Čím menší je saturační napětí usměrňovacích diod, tím menší jsou nároky na rychlost operáku, ale ani to není příliš kritický parametr - například se Schttkyho diodami a operákem pod 5 V/µs při měření kmitočtu nad asi 60 kHz dojde k pozorovatelné chybě (zhoustnutí) jen na začátku stupnice, tak do 3 % výchylky, což je poloha ručky, v níž se obvykle stejně neměří. A po přepočtu na [dB] už to vůbec nehraje roli.
Čím menší je saturační napětí usměrňovacích diod, tím menší jsou nároky na rychlost operáku, ale ani to není příliš kritický parametr - například se Schttkyho diodami a operákem pod 5 V/µs při měření kmitočtu nad asi 60 kHz dojde k pozorovatelné chybě (zhoustnutí) jen na začátku stupnice, tak do 3 % výchylky, což je poloha ručky, v níž se obvykle stejně neměří. A po přepočtu na [dB] už to vůbec nehraje roli.
Ten předzesilovač je určený pro spolupráci s avometem I. Dělá pouze vysoký vstupní odpor, má zesílení 1, používá se podle obrázku se střídavým rozsahem 1,2V. Po připojení na milivoltové svorky neuvidíš nic, protože jsou stejnosměrný vstup a můžeš zničit systém měřidla.
Půjde taky připojit na střídavý napěťový rozsah avometu II, 3V st.
Na univerzálním plošném spoji
https://www.hadex.cz/s017a-univerzalni- ... mm-vrtana/
lze provést návrh tak (pokud nepožaduješ minimální rozměr), že spojové body budou od sebe dál a mezilehlé nepotřebné spojové plošky strhneš ostrým vrtákem.
Sám to někdy používám, pokud je na desce vyšší napětí.
Půjde taky připojit na střídavý napěťový rozsah avometu II, 3V st.
Na univerzálním plošném spoji
https://www.hadex.cz/s017a-univerzalni- ... mm-vrtana/
lze provést návrh tak (pokud nepožaduješ minimální rozměr), že spojové body budou od sebe dál a mezilehlé nepotřebné spojové plošky strhneš ostrým vrtákem.
Sám to někdy používám, pokud je na desce vyšší napětí.
V každém případě potřebuješ převodník AC - DC s co nejvyrovnanější frekvenční charakteristikou v nf pásmu (střídavé rozsahy Avometů měly zaručenou přesnost sotva do 500 Hz, a to ještě ne stejně na všech AC napěťových rozsazích, tak nezbývá, než je nepoužít).
A, jestli znáš rozsah úrovní, které chceš měřit, nejspíš by se zapojení dalo ještě zjednodušit.
A, jestli znáš rozsah úrovní, které chceš měřit, nejspíš by se zapojení dalo ještě zjednodušit.