Jobs faire pred CVUT Praha

Zpráva

kulikus · #1 Příspěvek od **kulikus** » 11 lis 2025, 15:39

V Dejvicích mezi budovami CVUT a VŠCHT (ulTechnická?) stojí hangár, ve kterém probíhá nábor strojařů, elektro a chemiků.
HITACHI, pardubická Vesla, TI, a další hledají zaměstnance.

Pozn: V Hitachi (dříve ČKD polovod) provádějí vedle výroby výkonových polovodičových modulů i diagnostiku a opravy proražených výkonových součástek z jejich sortimentu. Například Tyristor na 1200A 4kV prý lze často opravit rozpozdřením, přebroušením okraje kruhového polovodiče (průměr např 4cm) nebo vybroušením místa zkratu.

JirkaZ · #2 Příspěvek od **JirkaZ** » 11 lis 2025, 16:42

Ani jsem netušil, že ČKD Polovodiče mají nástupce...

Sídlí ovšem malinko jinde, než původní továrna (ortofoto z let 2001-2003 - stáří mapy je nutno ručně zvolit v roletce vlevo nahoře).

RX-20 · #3 Příspěvek od **RX-20** » 11 lis 2025, 21:06

ČKD Polovodiče mají nástupce? To je novinka. V budově bývalé ČKD Polovodiče se zabydleli úředníci Finančního úřadu. v Obchodním Rejstříku už není po ČKD Polovodičích ani památky.
Hitachi jsou v ČR dvě. Hitachy Energy sídlí v pražských Nuslích, v ulici Na Strži. A pak je ještě Hitachi High-Tech Analytical Science , což je pobočka německé firmy téhož jména. Ta sídlí ve Velvarské ul. v pražských Dejvicích.
Když se podívám na to, koho hledají

https://www.hitachienergy.com/careers/o ... +-+Bohemia

tak si myslím, že v Česku naději nemají. Možná někoho, kdo umí SAP. Hledat ve stanu před budovou ČVUT FEL mezi studenty, je dost odvážné, vzhledem, k jejich znalostem. Ty jsou dány úrovní českého školství.

#4 Příspěvek od **tomasjedno** » 11 lis 2025, 21:14

JirkaZ píše:Ani jsem netušil, že ČKD Polovodiče mají nástupce

To není nástupce, ale kontinuální pokračovatel. Do toho VÚST se přestěhovali snad ještě ve 20. století (v prodejně Bauhausu by se tyristory pekly dost blbě).

#5 Příspěvek od **tomasjedno** » 11 lis 2025, 21:33

kulikus píše:Například Tyristor na 1200A 4kV prý lze často opravit rozpozdřením, přebroušením okraje kruhového polovodiče (průměr např 4cm) nebo vybroušením místa zkratu.

U vn tyristorů dochází k přeskoku zpravidla na obvodu. Pokud není poškození obloukem rozsáhlé, dá se často poškození opravit. Opískovat dvoustupňovou fazetu, oleptat, nanést povrchovou ochranu.

#6 Příspěvek od **Cust** » 12 lis 2025, 09:23

Když to ještě vlastnilo ABB (majitel pozemku už byl jiný, takže pronájem), tak tam měli Tesla urychlovač elektronů, kterým ozařovali tlustoproudé PN přechody. Poškozovali záměrně PN přechod, tím tuším dosáhli rychlejší rekombinace nosičů náboje a menší komutační ztráty.
Dnes to dělají (nevím jestli pro ABB nebo Hitachi) v bývalém VUVETu. Dnešní Tesla Microel.

#7 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 lis 2025, 11:03

Jj, za mých časů se jezdilo ozařovat do Řeže a občas taky do Hloubětína (to byl tuším VÚRE, jestli se nepletu). Byl to zážitek, v době rozvinutého šokialismu vézt ve svém Trabantu polotovary tyristorů za pár tehdejších milionů Kčs

Nejde o to, poškodit přechod, ale nadělat v zakázaném pásu rekombinační centra a zkrátit tak dobu života volných nositelů.
Taky se v Řeži ozařovaly celé monokrystaly, čímž se pár atomů (už se nepamatuji, kterého prvku, ale myslím že křemíku) přetvořilo na bór, pak se to protáhlo zonální tažičkou a měli jsme velmi homogenně dotovaný základní materiál vodivosti P. Ale to se pro sériovou výrobu nedělalo, snad jen pro vývojové účely.

P.S. Myslím, že (na Pankráci) svůj urychlovač elektronů neměli - na ten tam nebylo místo ani peníze a ani by se nevyužil. Myslím, že se jedná o ten hloubětínský. A že byl Tesly majetkem, nikoli původem

Vlastně koukám, že ta TESLA Mikroel je v Hloubětíně, to bude ono, tam se jezdilo už v osmdesátkách. Takže ne VÚRE, ale VÚVET.

kulikus · #8 Příspěvek od **kulikus** » 12 lis 2025, 13:28

Shánějí Procesního inženýra a inženýra do výroby polovodičů

#9 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 lis 2025, 16:03

Jj, přípraváře výroby pro oblast pouzdření bezpotenciálových modulů a technika na elektro zkušebnu.

#10 Příspěvek od **Cust** » 12 lis 2025, 20:53

tomasjedno píše:Jj, za mých časů se jezdilo ozařovat do Řeže a občas taky do Hloubětína (to byl tuším VÚRE, jestli se nepletu). Byl to zážitek, v době rozvinutého šokialismu vézt ve svém Trabantu polotovary tyristorů za pár tehdejších milionů Kčs
Nejde o to, poškodit přechod, ale nadělat v zakázaném pásu rekombinační centra a zkrátit tak dobu života volných nositelů.

Já to myslel tak, že poškozením krystalické mřížky vyrobíš právě ty rekombinační centra a zkrátíš dobu života těch volných nosičů. V Řeži měli elektronový linac urychlovač v dnešní ÚJV Řež, a.s., ale to už je dávno. Pak si pronajala TESLA V.T. MIKROEL, s.r.o. místnost v Řeži, v prostorách taktéž ÚJV řež, a.s. Tam měli léta svůj Teslácký elektronový urychlovač. To bylo nejspíše až po revoluci. V Praze po letech získali grant a z něho zafinancovali novou ozařovnu u sebe v Hloubětíně, kam ten urychlovač přestěhovali.

tomasjedno píše:Taky se v Řeži ozařovaly celé monokrystaly, čímž se pár atomů (už se nepamatuji, kterého prvku, ale myslím že křemíku) přetvořilo na bór, pak se to protáhlo zonální tažičkou a měli jsme velmi homogenně dotovaný základní materiál vodivosti P. Ale to se pro sériovou výrobu nedělalo, snad jen pro vývojové účely.

Křemík na bór půjde blbě, nebylo to berylium na bor?

tomasjedno píše:P.S. Myslím, že (na Pankráci) svůj urychlovač elektronů neměli - na ten tam nebylo místo ani peníze a ani by se nevyužil. Myslím, že se jedná o ten hloubětínský. A že byl Tesly majetkem, nikoli původem Vlastně koukám, že ta TESLA Mikroel je v Hloubětíně, to bude ono, tam se jezdilo už v osmdesátkách. Takže ne VÚRE, ale VÚVET.

Na Pankráci byl elektronový linac urychlovač Tesla. ABB ho tenkrát zdědila po ČKD polovodiče, ale bohužel už nezdědila pozemky, před pár lety se museli vystěhovat. Urychlovač šel nejspíš do šrotu. Teď jim (nebo Hitachi?) ozařovací službu dělá právě TESLA V.T. MIKROEL v Hloubětíně. (Ano VÚVET)

#11 Příspěvek od **tomasjedno** » 12 lis 2025, 23:38

Křemík na bór… No já nevím, myslím že spíš než o syntézu (jak by napovídal tvůj nápad s beryliem) se jednalo o rozpad a rozbití Si na B+F by dávalo smysl. Asi by při tom taky vznikaly dvojice C+0 a N+N, ale ty by se pak tím přetavením vyeliminovaly. Pokud si to dobře pamatuji, ozařovalo se to v Řeži nikoli urychlovačem elektronů, ale reaktorem.

Ten urychlovač na Pankráci se mi ale fakt nezdá. Když jsem odtud v r. 1992 prchal, tak tam žádný urychlovač nebyl a podnik byl v rozpadu. Část zabývající se pohony, měniči a průmyslovými počítači (PPC4, MARK) nějak přetahoval Cegelec (čti seželek, říkali jsme mu Sežerek), podnik byl v druhotné platební neschopnosti… Pak odtamtud záhy vytěsnili i polovodičovou výrobu, ta se přestěhovala na Novodvorskou. V hale, kde se vyráběly tyristory, otevřeli v r. 1997 prodejnu Bauhausu. Že by v téhle situaci měli peníze, čas a prostor na pořízení a zprovoznění urychlovače… Proč by to vůbec dělali, když bylo zaběhnuté to ozařování v Řeži a ve VÚVETu? Měli dost jiných starostí.

#12 Příspěvek od **Cust** » 13 lis 2025, 19:55

tomasjedno píše:Křemík na bór… No já nevím, myslím že spíš než o syntézu (jak by napovídal tvůj nápad s beryliem) se jednalo o rozpad a rozbití Si na B+F by dávalo smysl. Asi by při tom taky vznikaly dvojice C+0 a N+N, ale ty by se pak tím přetavením vyeliminovaly. Pokud si to dobře pamatuji, ozařovalo se to v Řeži nikoli urychlovačem elektronů, ale reaktorem.

Jasné reaktorem, elektronový urychlovač tam v té době nejspíš už a zároveň ještě nebyl. U toho ozařování šlo spíše o reakce typu (n,p) a na křemíku tuším nemají navíc moc vysoké účinné průřezy. Pochybuju, že by tam křemík rozštěpili na dvě jádra s využitelnou pravděpodobností. Ale to je asi fuk jak to bylo...

tomasjedno píše:Ten urychlovač na Pankráci se mi ale fakt nezdá. Když jsem odtud v r. 1992 prchal, tak tam žádný urychlovač nebyl a podnik byl v rozpadu. Část zabývající se pohony, měniči a průmyslovými počítači (PPC4, MARK) nějak přetahoval Cegelec (čti seželek, říkali jsme mu Sežerek), podnik byl v druhotné platební neschopnosti… Pak odtamtud záhy vytěsnili i polovodičovou výrobu, ta se přestěhovala na Novodvorskou. V hale, kde se vyráběly tyristory, otevřeli v r. 1997 prodejnu Bauhausu. Že by v téhle situaci měli peníze, čas a prostor na pořízení a zprovoznění urychlovače… Proč by to vůbec dělali, když bylo zaběhnuté to ozařování v Řeži a ve VÚVETu? Měli dost jiných starostí.

Na pankráci byl lineár od Tesly, někdy v osmdesátkách se pořídil. Pracoval na něm jeden můj známý a pracoval na něm i dlouho po revoluci (asi už ABB). Byl v domku někde na nádvoří, ten domek měl dvě podzemní patra. (Dnes už nejspíš neexistuje asi ani ten domek.) Urychlovač byl v tom podzemí. VÚVET měl taky svůj lineár, když část VÚVETu přešla pod Tesla Mikroel, tak ho přestěhovali do Řeže, kde si pronajímali ozařovnu, cca 10 let zpět si Mikroel přestěhoval urychlovač do Nademlejnské. Shodou okolností jsem se tam v loni ukázal, zrovna byl v poruše, tak jsem tam byl i pár hodin v montérkách.

Řež (ÚJV) elektronový lineár v té době už měli dávno sešrotovaný. V Řeži byl jen cyklotron (dnes dva) a vandegráf (dnes nahražen tandetronem) a to patřil Ústavu jaderné fyziky AV ČR (ÚJF). ÚJF pak ještě v roce 2004 koupil cyklický elektronový urychlovač od FJFI ČVUT, ale ten je od počátku dodnes pod Vítkovem v tunelu "NEBOJ" (urychlovač vlastní výroby ve spolupráci SUJV Dubna). (Tuším od roku 1978 nebo 79.)

#13 Příspěvek od **tomasjedno** » 13 lis 2025, 23:40

Cust píše:Na pankráci byl lineár od Tesly, někdy v osmdesátkách se pořídil.

Tak to leda že by byla nějaká malá laboratorní kočička v diagnostické skupině Bedřicha Kojeckého, určitě se nepoužíval pro seriovou výrobu. Byl jsem zaměstnán ve vývoji polovodičů od jara 1979 do jara 1992 a zmínku o vlastním urychlovači jsem nějak nezaregistroval.

#14 Příspěvek od **Cust** » 14 lis 2025, 06:50

Jo, bylo to malé, napájené pulsním "radarovým" magnetronem. Energie elektronů byla okolo 3 MeV, spíše do 3. Takže do obýváku se to vlezlo.

Ten cyklický pod Vítkovem měl cca 10x vyšší energie, takže už tam šli dělat jaderné reakce (přes brzdné záření).

Co se týče sériové výroby, tak to netuším. ABB to využívali pro komerční diody, ale možná, že ČKD to využít nestihlo.

#15 Příspěvek od **tomasjedno** » 14 lis 2025, 11:39

No možná, že v té půlce devadesátek, kdy šlo tlusté do tenkého, tak se využívaly všechny možnosti, i když to bylo jen nouzové řešení - hlavně když to nic nestálo.