To se tu zase sešlo...
Zde je seznam podporovaných architektur distribuce Debian: https://wiki.debian.org/SupportedArchitectures
Zde je seznam podporovaných zařízení distribuce OpenWRT: https://openwrt.org/toh/start
Na čem z toho běží Windows? Některé ARM a amd64.
Mimochodem, aktuální Linux (v době vzniku) na osmibitu: https://dmitry.gr/?r=05.Projects&proj=0 ... 0on%208bit
Takže... Aktuálně je v současném Linuxu podporované Pentium, v LTS jádrech ještě i i486. Nějaké starší jádro/ne tak staré distro provozuji na notebooku s i486. Bylo aktuální v době Windows 10, ty si tam ani neškrtnou.
První jádro vzniklo pro i386, starší ne-e. Kvůli chráněnému režimu. Ten vyžadovaly i Win NT 3.1, takže srovnávej srovnatelné - rozběhneš NTčka na 8088? Win 9x byly jen hračka pro děti.
Před pár lety jsem Linux provozoval na zařízení velikosti krabičky od sirek - byla to nějaká „chytrá“ čtečka karet s Wifi. Bylo to na začátku éry Win 10, jádro bylo aktuální z té doby. Uvnitř 16MB flash, 32MB RAM, architektura asi MIPS. Rozběhej na tom třeba sedmičky. Nebo XPčka.
Dlouho jsem udržoval vlastní mikrodistribuci - měl jsem dvě varianty - jedna měla cca 3MB a byla včetně grafického rozhraní, druhá jen textové nástroje a ta byla poloviční. Já vím, 5,25" disketa to není, ale dvě 3,5" v případě větší varianty. Současné OpenWRT žere trochu víc, ale pořád je to v řádu desítek MB.
Tolik k běhu na čemkoliv.
VI je velice mocný textový editor (neplést s textový procesor). Jeho současný nástupe je VIM, který může sloužit jako velice silný nástroj. Používám jej prakticky denně k editaci jakéhokoliv textu. Jeho používání je z počátku trochu neobvyklé, ale pokud se člověk naučí základy, bude odměněn velice efektivním nástrojem.
Správce souborů... Zde je to o zvyku. Pokud pracuji v GUI, tak Dolphin, jinak primárně CLI nástroje (cp, rm, mkdir...) a find (velice silný nástroj) a občas i MC. Dlužno podotknout, pracuji často vzdáleně na specializovaných zařízeních, která nemají grafický výstup a mají velmi omezené prostředky, takže tak SSH, občas dokonce i jen sériový port. Plné VIM a MC bez šance...
Migrace konfigurace mezi distribucemi je možná. Hlavně je na rozdíl od Win jednoduše exportovatelná, protože to jsou textové soubory. A distribuce je jedno která.
Všechny ty vaše příspěvky ukazují jen povrchní znalosti Linuxu.
Linux
Moderátor: Moderátoři
Jsi pro nás obrovská modla a my se ti nemůžeme ani přiblížit. Hluboce se skláníme před tvými znalostmi a obdivujeme tě, jak s námi pohrdáš a kálíš na nás z tvého linuxového nebe. Vždyť ty dokážeš migrovat konfigurace mezi distribucemi. To je neuvěřitelné! Ještě napiš, že si kompiluješ vlastní kernel a my z toho padneme na kolena.
Akorát nevím, jestli při porovnávání "kdo ho má většího", uspěje tvoje "krabička od sirek".
Akorát nevím, jestli při porovnávání "kdo ho má většího", uspěje tvoje "krabička od sirek".
-
pocitujlasku
- Příspěvky: 2764
- Registrován: 12 pro 2005, 00:00
- Bydliště: SR, Poprad
mhepp: zbytocne plytvas energiou, niektori tu len chodia pretoze uz ani na facebooku nikto na jeho provokacne komentare nereaguje.
Ja mam napr. uz dlhe roky linux vsade, dokonca volakedy davno som mal nieco, ako velmi stary predchodca rasperry, nejaky pidi arm s busybox-om a dorabal som k nemu dotykovy display. Takze z toho bola pekny ovladaci dotykovy panel. a tiez to malo par mb ram a 64mb flash.
U mna plati take heslo, ze linux mam rad, ale windows ma zivi
Ja mam napr. uz dlhe roky linux vsade, dokonca volakedy davno som mal nieco, ako velmi stary predchodca rasperry, nejaky pidi arm s busybox-om a dorabal som k nemu dotykovy display. Takze z toho bola pekny ovladaci dotykovy panel. a tiez to malo par mb ram a 64mb flash.
U mna plati take heslo, ze linux mam rad, ale windows ma zivi
No vidis, a tak si sa bal
Takže to nie je OS, iba je to také GUI, hej? To potom znamená, že všetky hlavné systémové volania by implementoval DOS ako jadro - kernel.pocitujlasku píše:win9x to bol len software spustany z ms dos. az win 9x mal vlastny boot, ale stale bezal ako gui nad dosom. prvy skutocny system bol az win nt
Implementoval DOS stránkovanie pamäte? Tridsaťdvabitové drivre? Koľko linuxových "GUI" pristupuje priamo k registrom CPU a mení jeho režim? Mi pripadá, že sú to tak trocha veci typické pre ring 0 a nie shell bežiaci v usermode, ty trulo.
Lož. NT 3.1/3.51/4.0 Workstation bol podla teba čo? Do serverov?pocitujlasku píše:win nt, ale na ten bol serverovy
Nie, nebeží to na akejkoľvek architektúre, ani tých historických. Ďalšia lož, ty rozumný človek.pocitujlasku píše:na comkolvek mygslim architekturu, co pochopi kazdy rozumny clovek
Nezaujíma tu nikoho, čím si si prešiel a čo koľko rokov používaš.pocitujlasku píše:od roku 2003 pouzivam na roznych pocitacoch rozne systemy. presiel som si x verziami roznych aj priemyselnych pocitacov, systemov.
Odlifruj sa tam láskavo sám, aspoň začneš od seba - a túto eucharistiupocitujlasku píše:chod si provokovat na facebook, tam zapadnes
si tam môžeš kázať jak farár tomu, kto ti je na ňu zvedavý. Ty klamár...pocitujlasku píše:Linux pobezi na comkolvek a hlavne vela ludi uprednostuje stabilitu a rychlost pred vyfarbickovanym smirovacim systemom, kde pre upravu jedneho nastavenia potrebujes preklikat milion poloziek a nedajboze chces preniest nastavenia z jedneho systemu na druhy.
pocitujlasku píše:mhepp: zbytocne plytvas energiou (...) windows ma zivi
... a k tomu ešte povrchný.mhepp píše:Všechny ty vaše příspěvky ukazují jen povrchní znalosti Linuxu.
Naposledy upravil(a) rampage dne 24 lis 2025, 10:42, celkem upraveno 1 x.
Dovolil bych si vypůjčil jeden text:
Již staří Římané holdovali vášnivě vozatajským závodům v cirku. Byly čtyři kluby: bílí, zelení, červení a modří.
Najímali si placené sportovní nádeníky a rozbíjeli si hlavy, hádajíce se, která z barev bude první. Čemuž se říkalo sportovní zápolení. A zušlechťuje to prý tělo i ducha.
Již staří Římané holdovali vášnivě vozatajským závodům v cirku. Byly čtyři kluby: bílí, zelení, červení a modří.
Najímali si placené sportovní nádeníky a rozbíjeli si hlavy, hádajíce se, která z barev bude první. Čemuž se říkalo sportovní zápolení. A zušlechťuje to prý tělo i ducha.
Ten citát (z filmu Škola, základ života) sice není úplně přesný (pár slov je jinak), ovšem na toto téma pasuje.
Tím zřejmě přispěvatel myslel (překládám): "...poběží na libovolném soudobém/moderním PC, lhostejno, zda je tří, nebo dvacetileté". Anžto první dotaz tématu se evidentně týkal příkazů používaných příslušným "terminálem" na PC. Ovšem neonixdorf to takto nevidí (nedokáže vidět).pocitujlasku píše:Linux pobezi na comkolvek a hlavne vela ludi uprednostuje stabilitu a rychlost pred vyfarbickovanym smirovacim systemom...
ešte ty si tu chýbal do počtu, ty filozof
Zo 3-4krát sa poupraví, čo tým básnik myslel, a potom bude môcť víťazoslávne presláviť "Linux beží na akejkoľvek architektúre, ktorú podporuje". Ano. Ako aj Windows.
Možno to pôjde i bez tej - podotýkam JEHO PRVOTNEJ - dogmy o šmírovaní a prefarbičkovaní; čo niektoré distrá a forky Linuxu bezpochyby sú. Aj Windows, od istých verzií a v inej miere.
Ďakujeme za pripomenutie, o čom bolo pôvodné vlákno - ja som k nemu vecne prispel. Tie man pages k 2 príkazom si vie pozrieť, prípadne i stiahnuť a zaregistrovať do man-u, a tak naštudovať syntax príkazov.
Čím si prispel ty? Pohladkal si si ego replikou z 87 ročného filmu, ktorú už niekto citoval pred tebou? No ty si génius.
A za výrokom "glorifikovaného terminálu" si stojím - to ostatne nepriamo potvrdil mhepp tým, že u niektorých sessions nemôže používať ani mc, ani vi improved.
Ad tie editory: akúsi povýšeneckosť a alibizmus demonštruje i GNU nano (mierne intuitivnejší terminálový texteditor; v "priateľských" komunitách sa vysmievajú, že je určený pre tých čo nezvládajú vi/m).
To pri pokuse o uloženie súboru cez Ctrl+S, čo je známa klávesová skratka z prostredia DOS/Windows a zároveň je to skratka pre ASCII znak XOFF, používaný pri softwarovom riadení toku sériovej komunikácie.
Pri jej vyvolaní GNU nano doslova "zamrmle" že on takýto riadiaci znak nevyžaduje - miesto toho, aby ten súbor uložil. Na to je skratka iná - a sme u mheppových povrchných znalostiach.
Že ma to neprekvapuje.
Zo 3-4krát sa poupraví, čo tým básnik myslel, a potom bude môcť víťazoslávne presláviť "Linux beží na akejkoľvek architektúre, ktorú podporuje". Ano. Ako aj Windows.
Možno to pôjde i bez tej - podotýkam JEHO PRVOTNEJ - dogmy o šmírovaní a prefarbičkovaní; čo niektoré distrá a forky Linuxu bezpochyby sú. Aj Windows, od istých verzií a v inej miere.
Ďakujeme za pripomenutie, o čom bolo pôvodné vlákno - ja som k nemu vecne prispel. Tie man pages k 2 príkazom si vie pozrieť, prípadne i stiahnuť a zaregistrovať do man-u, a tak naštudovať syntax príkazov.
Čím si prispel ty? Pohladkal si si ego replikou z 87 ročného filmu, ktorú už niekto citoval pred tebou? No ty si génius.
A za výrokom "glorifikovaného terminálu" si stojím - to ostatne nepriamo potvrdil mhepp tým, že u niektorých sessions nemôže používať ani mc, ani vi improved.
Ad tie editory: akúsi povýšeneckosť a alibizmus demonštruje i GNU nano (mierne intuitivnejší terminálový texteditor; v "priateľských" komunitách sa vysmievajú, že je určený pre tých čo nezvládajú vi/m).
To pri pokuse o uloženie súboru cez Ctrl+S, čo je známa klávesová skratka z prostredia DOS/Windows a zároveň je to skratka pre ASCII znak XOFF, používaný pri softwarovom riadení toku sériovej komunikácie.
Pri jej vyvolaní GNU nano doslova "zamrmle" že on takýto riadiaci znak nevyžaduje - miesto toho, aby ten súbor uložil. Na to je skratka iná - a sme u mheppových povrchných znalostiach.
Že ma to neprekvapuje.
Naposledy upravil(a) rampage dne 25 lis 2025, 01:32, celkem upraveno 1 x.
Úplně nejlepší by bylo kdyby použil: 
Kód: Vybrat vše
sudo dd if=/dev/urandom of=/dev/sda