Prostor pro osobní dotazy, které nelze jinde dopasovat, případně které přímo nesouvisí s bastlením či elektrotechnikou obecně (protože i bastlíři jsou většinou normální lidé, co nedrží v ruce štípačky a šroubovák 24 hodin denně). Neslouží pro přeposílání obecně známých informací z komerčních webů.
Otec dělal na opravách chladičů do aut a radiátory svářel známej ve vedlejší vesnici, takže tohle téma je mi blízký a zatím se docela bavím. Tentokrát jsem víc na straně Ekarra a budu to dál sledovat pro pobavení.
Babička na to měla přísloví: "Jeden vo voze, druhej vo koze.
Před pár lety, když to ještě šlo, jsem dával hradeckejm hasičům na povinnej test 7l flašky na 25 MPa do dejcháku Saturm. Tester ji naplnil vodou, místo ventilu našrouboval zátku s hydraulickou hadicí a natlakoval na 33 MPa a praštil do ní kladivem. Jedna skoro 30 let stará a uvnitř rezatá začala těsně nad zakulacenou spodní částí rosit a po druhý ráně kladivem začala kapat. Žádnej vodotrysk se nekonal. Tak ji testující odtlakoval, vylil a smáčknul z boku na lisu a poslal mě s ní do Kovošrotu.
Jenicek: já se taky bavím
To hošani ještě neviděli jaxe testuje těsnost vakuovodu a přilehlého vakuového systému. To je teprve zvláštní druh magie.
Při odstávce se do systému přidá trochu hélia a čáryfuk pak obchází systém s magickou hůlkou - spektrometrem a odhaluje i sebemenší netěsnost. Rychlost je neskutečná a cena té magické hůlky také
Dej si do Ghůůůghla "vacuum coating ARZUFFI system AM/KW". To pracuje při vnitřním "tlaku" v řádu vyšších jednotek x 10^-5 milibaru. Je to plně srovnatelný s vejškou kolem 100km nad povrchem Země. S héliem kolem toho leze technik každej měsíc. Test probíhá tak, že se hélium vypouští přes redukčák do hubice podobný troubě sněhovýho hasičáku a tou se "mává" kolem prověřovanejch spojů. Detektor přítomnosti hélia je na výstupu z vývěvový kombinace lamelová - Rootsova ("piškotová") - olejová difúzní. Difúzky mají bajpass, do okruhu se připojujou až po dostatečným snížení tlaku kombinací lamelovka - Roots. Na skutečnejch vakuovejch pokovkách (páry hnilíku odpařenýho žhavicím wolframovým drátem kondenzujou na povrchu předmětů okolo) jsou ty difúzky dvě paralelně, u naprašovaček (kov se naprašuje v prostředí elektrickýho výboje v extrémně sníženým tlaku v plynu, kdy jedna elektroda je povrch zdroje kovu, druhá elektroda je v těsný blízkosti pokovovanejch předmětů, rozdíl potenciálů vytrhává atomy kovu z povrchu a vrhá je k opačný elektrodě - stejnej jev způsobuje černání žárovek i zářivek) vzhledem k čtvrtinovýmu objemu pracovní komory stačí difúzka jenom jedna.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!