Číslicové logické obvody

[EKKAR]

ne tak úplně. Ano, nahradit 200 hradel jedním mcu je v pořádku, ale dávat mcu tam, kde stačí pět brouků je dle mě hloupost. Už jen proto, že pokud nějaký brouk odejde, vyměním ho a jedu dál. Pokud odejde mcu je konec. Když nemám program, můžu to vyhodit celý.

U svých bastlů to neřeším, 2 pouzdra logiky = mcu. U výroby může být oser se zbytečným nahráváním softu, tam se může trocha logiky při jejích dnešních cenách vyplatit.

Navíc je tu opravitelnost. Vadný logicky IO vyměním a zařízení opět frčí. Tam kde je MCU je mi nový integráč bez programu na nic.

Tohle je nejdůležitější - MCU se musí programovat a právě dump není vždycky možný sehnat - autorský práva, servisní politika výrobce atd. Výměna švába, kterej má svoji funkci "pevně zadrátovanou" se podobá výměně elektronky ve strým přístroji - prostě to znovu začne "chodit". Když je někde procík, můžeš ho jako kus HW vyměnit 10x, ale bez příslušnýho SW do něj to zařízení stejně nerozhejbeš. A v týhle chvíli dochází ke srovnání potřeby jednodušší a hlavně lacinější výroby - protože jak tady už padlo, procík už dneska stojí míň než žvejkačka a program pro něj se vytváří jenom 1x a do zbytku výrobků se jenom zkopíruje, s potřebou jednodušší a dostupnější opravitelnosti za všech myslitelnejch podmínek. Vstupujou do toho takový věci jako dlouhodobá spolehlivost a dneska hlavně nenažranost prezentovaná projektovaným zastaráváním spojeným s právě mizernou až nulovou opravitelností. Pro výrobce je finančně daleko přínosnější sekat jako Baťa cvičky zařízení s jednorázově programovaným čipem a s veřejně nedostupným SW, ovládaný jedním tlačítkem, který je nutný pro změnu funkce postupně vícenásobně mačkat - a když se to tlačítko mechanicky rozbije, uživatel musí celou věc odepsat, vyhodit - a koupit samozřejmě novou, než vyrábět věc opravitelnou, s ovládáním vícero tlačítkama a deskou obsahující součástky s veřejně známou katalogově definovanou funkcí. Takže Jeho Císařským Veličenstvem Rudolfem02 propagovaný "hraní si pouze s programovatelnýma švábama, protože jednodušší logický hradla nejsou potřeba" vede zákonitě k tomu, co už my bastlíři právě i tady tepeme už léta - a sice k hromadnýmu blbnutí lidstva.

[rampage]

Ani ortodoxné TTL orloje sa, skôr či neskôr, nevyhli prítomnosti (P)ROM pre napríklad mikrokód, či natvrdo vypálených hradlových polí typu PAL/GAL vo funkcií dekodéru adries, jednoúčelového zákaznického obvodu a podobne. A to až sa posere, vie to byť horší problém než vydumpovať jeden MCU.

Či je spolahlivejší jeden AVR, Intel či Motorola, verzus sto obvodov 4xxx/74xx a k tomu ideálne RVHP, to si zodpovedzte sami. A v tom druhom prípade, beztak, ak nemáte k tomu schému, rozpis, dokumentáciu a šajn čo sú vstupy, výstupy a vlastne čo to má vlastne celé robiť, na opravu máte asi rovnakú šancu ako mať pred sebou mikroprocesor s chýbajúcim kódom.
Báchorky typu vymením jedno hradlo a je to funkčné...

Já bych to klidně vzal od DTL

Od relátok a elektroniek. Jak tí mladí sa majú vyznať do éjáj a nejakého arduhnila, keď nevedia nastaviť pracovný bod elektronky a vysvetliť superreakčný prijimač - šak to sú naprosté základy!

[EKKAR]

A to je právě to - funkční diagram toho GALu je popsanej nějakou funkční tabulkou nebo zapojením jednotlivejch hradel = logickou mapou. A tu už není takovej problém odvodit do SW pro malej kontrolér, KDYŽ JE TO POTŘEBA NAHRADIT. Ale to je případ zařízení, kde je několik desítek TTL/CMOS pouzder a vadnej je jeden nesehnatelnej, protože programovatelnej šváb - a ten byl v původní konstrukci proto, aby sám nahradil dalších několik (desítek) jednodušších pouzder. Ale co vidím jako naprostou 3,14čovinu, je nahrazovat procesorem bazální hradlovou logiku v aplikacích, kde na funkci stačí 2-3 švábi s hradlama nebo časovač a pár hradel jako flip-flop. Prostě základní hradlová logika má furt svoje místo a měla by ho právě z důvodu udržení "KISS" ideje mít i v budoucnu.

[Kremik]

To je stejné, jako se ptát, jestli má dneska smysl používat v zapojení tranzistory.
A jít po smyslu hloubš, nakonec dojdem ke zjištění, že ani náš život zřejmě nemá žádný smysl. Takže když nám nesmyslný život zpestří použití jakékoli součástky, smysl to má. Pro nás.

[Zmije]

rampage: Můj příspěvek si vytrhl z kontextu, ano vzal bych to klidně od relé nebo DTL, ale věcem před FPGA bych věnoval max. 4 vyučovací hodiny jako přehled že to existuje a jak to přibližně funguje, prostě základ na samostudium pro zájemce.

Já mám starou třechniku rád, elektronky i relé jenomže technoarcheologií se nedá moc uživit, resp. pár jedinců se tím uživí, nikoliv většina ročníku.

[BOBOBO]

Hrajete si tady zase s blbostma . Rudolf je mnohaletý pedagog v praxi . Každý tady blije soukromá uhnutí . Téměř každému je zřejmé , že ti co dnes sedí v lavicích se v 99%tech nezajímají o čem tady klapete i v odborných třídách . To ve skutečnosti zajímá jen necelé procento vyvolených . Nakonec celé třídy tzv. ajťáků budou za pár let bez práce . Poraďte Rudolfovi , jaká vyjmenovaná slova v elektrotechnice-logice budou děcka za 20 let potřebovat . Toto nemáte v hlavách , neb jinak by to zde bylo .

[rampage]

nechlastaj

[Zmije]

Předpokládám, že těch následujících 20 let bude, zvlášť v Europě, hodně bouřlivých až nehezkých. Europu na 90% čeká technologické zaostávání za USA a hlavně Čínou, kde většinu inženýrské práce převezme AI.

Nejduležitější bude
1. vůbec nějak přežít, najít si nějaké živobytí
2. přežít zimu bez topení (až nás EU vrátí do doby před ovládnutím ohně)
3. přežít totalitu s co nejrovnější páteří
4. přežít všude přítomné důchodce a jejich vidění světa

Z technických dovedností to co je potřeba v rozvojovém světě, takže asi schopnost všechno nějak opravit s minimem náhradních dílů a reverzní inženýrství.

[HF_Tech]

Je to takové komické, když se takhle vyjadřuje vožungr kotelník, a pak ve volbách opakovaně směřuje zemi směrem k africkým rozvojovým zemím.
Pak nemá smysl odborníky vychovávat vůbec, protože ti schopní koukají hned z tohodle blbákova zmizet někam do civilizovaného světa, kde je zaplatí a budou mít možnost něco zajímavého dělat.
Teď nás ta šestidemolice směřuje k horním uhrám - nebude práce, nebudou peníze, nebudou důchody, nebude budoucnost.

[HF_Tech]

Zmije: a vůbec ze všeho nejdůležitější je učit se polsky

BTW: bývalí kolegové chystají na únor přesun další výrobní linky z horních uher do Polska.

[Kremik]

Pochopit funkci pár hradel není nic těžkého. Pak klopáčky a pár drobností a je to vlastně všechno. Horší je pak pochopit, k čemu je to dobré.
Koho to zajímá, naučí se to i sám. Koho ne, těch pár hodin výuky mu stejně nic nedá, ani ho nijak nezabije. Takže je to vlastně jedno. Každý se nejlíp naučí to, co právě potřebuje.
Jediná důležitá výuka ve škole je naučit se číst. Dál už se každej umí postarat sám.

[rudolf02]

Já jsem tušil, že se zde před svátkami projeví napětí. Prosím uberte plyn. Co mě vlastně vede k této otázce? Protože mnoho lidí má logiku spojenou s řadami 74XXx, méně s 4XXX. Domnívám se, že v tom vyrůstali.

Před cca 20 lety jsem jako servisák řešil ovládání zkušebního průmyslového mixéru. Nejprve PLC, jenže CD motor je drahý a postačoval AC motor s kotvou nakrátko. Z toho vyplýval frekvenční měnič. A požadavek spolehlivosti. Nakonec to vyřešil časovač Omron a tuším 6 relé s nějakou bižuterií, které pokryly všerchny požadované funkce. Jednoduché, spolehlivé, výměna všech relé po několika měsících dle vytíženosti. 2 roky žádné reklamace, nyní nevím.

Ve škole mě učili logiku DDR. Je funkční, dnešní reakční doby jednotky nanosekund. S přidaným spínacím tranzistorem mám Schafferovu nebo Piercovu funkci, tudíž mohu sestavit většinu logických švábů.
V osmdesátkách jsem řešil složitější projekt (trenažér) se šváby, kvůli spolehlivosti jsem 74121 a 74123 nahrazoval tyristory. Na použití švábů trvali. To ke spolehlivosti.
Na TME jsem zadal pro nákup 7400 a 7493. Žádná hitparáda. Zato těch relátek nepočítaně.

Za další anachronismus pokládám analogový osciloskop. Na něm žáci dostanou průběh s odpočtem hodnot při prvním použití za necelou půlhodinu, později jsou rychlejší. Při prvním použití digitálu žáci potřebují pro odpočet hodnot cca 2 hodiny, později získávají hodnoty ihned, naměřené průběhy už nekreslí, ale tisknou. On se někde v praxi ještě používá, že musí znát funkce bloků analogového osciloskopu (zejména obrazovky)?

Škola by dle mého měla naučit žáky se celoživotně učit, získané znalosti jsou základní bonus pro pozdější rozvoj. Ten papír by měl říci, že něco umím a jsem schopen se dále učit.

[rnbw]

Prvykrat som mal osciloskop v rukach az na VŠ. Boli sme tam asi traja pri jednom osciloskope, mali sme nieco namerat a nikto to nevedel. Tak nam to v rychlosti asi za 3 minuty ukazali a potom sme merali.

[danhard]

Já žádnou Schafferovu nebo Piercovu funkci neznám a nechybí mi to

[rampage]

Při prvním použití digitálu žáci potřebují pro odpočet hodnot cca 2 hodiny

Bull fucking shit. Vidia ich na displeji hneď po zapnutí a pripojení meracej sondy. Tie 2 hodiny sú prednášky o tom, ako bakané digitály klamú a ako by všetkým mala stačiť TESLA BM 370, jak za našich mládí. Obzvlášť na aperiodické deje, ktorých je moderná elektronika plná.
Rovnež mi netreba vedeť nejaké schaflerove funkcie, rovnako ako som sa od VŠ nedotkol nekonečných radov. Až mi to bude treba, tak si to naštudujem, inak sú to pre praktický život nepotrebné akademické blbiny, prežívajúce v hlavách kantorov, ktorí sem chodia vyvolávať flame.

@rnbw: môj prvý bol použitý Tektronix, za ktorý som ako gymnazista vysypal 300 eur