Opravuju tento stroj. S opravou nemám problém. Velmi kompaktní zařízení s 2 x 250W zesilovačem ve třídě D. Udivuje mě specifikace výkonu a příkonu.
General Specifications Maximum Output Power 250 W + 250 W (±10 %)/4Ω @ 10 % THD at 1 kHz (SPEAKERS L/R) 200 W + 200 W/4Ω @ 1 %
Power Consumption 65 W
Při odporové zátěži 4 Ohmy a vybuzení sinus 1kHz jednoho kanálu dá sotva 21V. Co dodat. Napsal bych "Nová doba" jenže tohle zařízení je 15le starý.
Yamaha Stagepas 500 NF výkon
Moderátor: Moderátoři
Yamaha Stagepas 500 NF výkon
Naposledy upravil(a) mi-ro dne 25 pro 2025, 23:25, celkem upraveno 1 x.
..to bude jen ňákej odpůrek
Říkám tomu "kapitalistickej příkon". Nejvíc je to poznat u ponorných mixérů. Třeba Zelmer ZHB4752 má prej příkon 1800W. https://www.datart.cz/ponorny-mixer-zel ... ibrny.html
Skutečnej příkon bude odhadem takovejch 100W.
Míchačka na beton má menší příkon, jenom 1500W... https://www.eprofi.cz/produkt/belle-bwe-200
Ale to je 350 litrová míchačka za 33748 Kč.
Skutečnej příkon bude odhadem takovejch 100W.
Míchačka na beton má menší příkon, jenom 1500W... https://www.eprofi.cz/produkt/belle-bwe-200
Ale to je 350 litrová míchačka za 33748 Kč.
Teda znám jednoho výrobce ponorných mixérů, kterej nekecá. Je to Bamix. https://www.pottenpannen.cz/p/ponorny-t ... f47c47148e
Věřím, že to je pravda:
Nemám ho doma. Nejedná se o reklamu. Asi si ho nikdy nekoupím. Nemyslím si, že se to vyplatí.
Věřím, že to je pravda:
FAQ:9 650 Kč
příkon: 200 W
až 5 minut nepřetržitého provozu
Nemám ho doma. Nejedná se o reklamu. Asi si ho nikdy nekoupím. Nemyslím si, že se to vyplatí.
Pominu udávané výkony, protože nevím, jak je Mi-ro měřil. Ale ten příkon sedí, tady se všichni mýlíte.
Vy totiž pořád zapomínáte na jednu věc. Výkonový zesilovač není měnič. Za normálního provozu je buzený hudbou, řečí, nebo zvukovou stopou filmu. Neznám debbila, který by poslouchal tónový generátor na zesilovači vybuzeném na hranici limitace.
Hudební signál je energeticky řídký, přerušovaný, maxima dosahuje jenom ve velmi krátkých špičkách. I když zesilovač vybudíte hudbou tak, že ve špičkách dosahuje limitace, RMS výkon bude zlomkem výkonu, měřeného sinusovým signálem. Tedy i příkon. Příkon (Power consumption) je spotřeba energie za jednotku času. A ta bude u 100W zesilovače při muzice skutečně v reálu kolem 10W, plus ztráty v napáječi a účinnost, takže dejme tomu 20W. Nejlíp to vidíte na bateriových zařízeních. Muzikou plně vybuzený zesilovač (až do clipu) vydrží hrát z baterky několikrát déle, než kdyby se měřil tónovým generátorem.
Dalšími důsledky jsou třeba tepelné ztráty zesilovače AB. Kdyby se provozoval jako měnič a byl by trvale zatížený sinem, musel by mít obří chladič. většina i těch nejbytelnějších HiFi zesilovačů má chladič dimenzovaný na cca třetinu sinusového ztrátového výkonu, a nikdy se v reálu nepřehřeje. Jen PA zesilovače (pro reprodukci hudby dynamicky upravené kompresorem dynamiky) se dimenzují víc.
Včelařova úvaha o dimenzování napájecího zdroje je z tohoto pohledu logicky správná. Akorát neodpovídá zkušenosti náročných uživatelů. Poddimenzovaný zdroj sice pro přenos hudebního výkonu stačí (v tom smyslu, že ho přenese), nicméně zvuk může bez rezervy na zdroji slyšitelně přijít o koule. Bytelněji dimenzované zesilovače, pokud nemají jiné vady, hrají líp.
K tomu udávanému výkonu. Mě osobně zajímá jenom výkon sinusový před limitací, protože to je jediný údaj, který se dá snadno ověřit a porovnat. Udávání výkonu pro 10% zkreslení je takový zlozvyk. ale ani ten výrobci moc nepomůže. Protože třeba pro sinus nastane 10% zkreslení při ořezu o cca 11% amplitudy, přičemž výkon vzroste taky jen cca o 10%.
No a uvedená Yamaha jaksi patří do kategorie jen trochu lepších párty repráků. teda jestli to má být toto:
http://www.musicmarket.cz/yamaha-stagep ... em-50.html
Tam se lže ostošest, nehledě na to že nikdo z potenciálních uživatelů nepozná v reálu rozdíl mezi 100W a 300W zesilovačem.
Vy totiž pořád zapomínáte na jednu věc. Výkonový zesilovač není měnič. Za normálního provozu je buzený hudbou, řečí, nebo zvukovou stopou filmu. Neznám debbila, který by poslouchal tónový generátor na zesilovači vybuzeném na hranici limitace.
Hudební signál je energeticky řídký, přerušovaný, maxima dosahuje jenom ve velmi krátkých špičkách. I když zesilovač vybudíte hudbou tak, že ve špičkách dosahuje limitace, RMS výkon bude zlomkem výkonu, měřeného sinusovým signálem. Tedy i příkon. Příkon (Power consumption) je spotřeba energie za jednotku času. A ta bude u 100W zesilovače při muzice skutečně v reálu kolem 10W, plus ztráty v napáječi a účinnost, takže dejme tomu 20W. Nejlíp to vidíte na bateriových zařízeních. Muzikou plně vybuzený zesilovač (až do clipu) vydrží hrát z baterky několikrát déle, než kdyby se měřil tónovým generátorem.
Dalšími důsledky jsou třeba tepelné ztráty zesilovače AB. Kdyby se provozoval jako měnič a byl by trvale zatížený sinem, musel by mít obří chladič. většina i těch nejbytelnějších HiFi zesilovačů má chladič dimenzovaný na cca třetinu sinusového ztrátového výkonu, a nikdy se v reálu nepřehřeje. Jen PA zesilovače (pro reprodukci hudby dynamicky upravené kompresorem dynamiky) se dimenzují víc.
Včelařova úvaha o dimenzování napájecího zdroje je z tohoto pohledu logicky správná. Akorát neodpovídá zkušenosti náročných uživatelů. Poddimenzovaný zdroj sice pro přenos hudebního výkonu stačí (v tom smyslu, že ho přenese), nicméně zvuk může bez rezervy na zdroji slyšitelně přijít o koule. Bytelněji dimenzované zesilovače, pokud nemají jiné vady, hrají líp.
K tomu udávanému výkonu. Mě osobně zajímá jenom výkon sinusový před limitací, protože to je jediný údaj, který se dá snadno ověřit a porovnat. Udávání výkonu pro 10% zkreslení je takový zlozvyk. ale ani ten výrobci moc nepomůže. Protože třeba pro sinus nastane 10% zkreslení při ořezu o cca 11% amplitudy, přičemž výkon vzroste taky jen cca o 10%.
No a uvedená Yamaha jaksi patří do kategorie jen trochu lepších párty repráků. teda jestli to má být toto:
http://www.musicmarket.cz/yamaha-stagep ... em-50.html
Tam se lže ostošest, nehledě na to že nikdo z potenciálních uživatelů nepozná v reálu rozdíl mezi 100W a 300W zesilovačem.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Přesně tak to beru. Jistě že neposluchám 1kHz v sinusu ale jak jsi napsal, je to jediný ukazatel kterým lze jednoduše porovnávat koncové stupně. Prostě mě zaujalo, jak vznikl údaj 2 x 250W. Jinak hraje to pěkně, na malou svatbu nebo mítink méně úspěšného politika to stačí. PS jinak měřil jsem jak jsem napsal, čistá odporová zátěž 4 Ohmy, pouze jeden kanál, nf voltmetr a biják. Při cca 21V na stupnici měřáku stř. rozsahu se začínaly vrchy sinusu jaxi třepit (Dčko) a pak už zesilovač spadnul do MUTE. Což je u tohoto přístroje 🤐 vlastnost kdy pak musíš vypnout, počkat na vybití elytů a následný reset ochrany. Identicky se choval i druhý KS. Měření netrvalo dlouze (pro jistotu) .
..to bude jen ňákej odpůrek
Ona podobně přeci fungovala výkonová ochrana i u řady japonských HiFi zesilovačů. Většinou se hlídal úbytek na snímacím rezistoru proudu nebo přímo na emitoráku v kladné půlvlně. Jakmile proud překročil limit, shodilo to výstupní ochrany. Myslím, že se to dodnes objevuje i v AV receiverech.
Jestli jsi u Yamahy naměřil něco pod polovinu udávaného výkonu, to je ještě dobrý. to jsou 3dB rozdílu. Kdopak to uslyší. Kolikrát je v podobných bazmekách podřadnějších výrobců nějakej TPA3116, co dá reálně 60W do 4Ω, a píšou 400W. Ono to při rozumný citlivosti repráků beztak nadělá hluku dost a lidi jsou spokojení. Navíc ty aušusový repráky mají často protivnej zvuk, takže pocitově se to lidem zdá už ohlušující.
Jednou kolegové přivezli na hifistickej sraz nějakou Yamahu, bylo to hodně podobný tomuhle, jenom bez velkýho mixu. Zvukově to nikoho neurazilo, shodli jsme se, že pro daný účel velmi dobré. Což je asi to, o co jde.
Jestli jsi u Yamahy naměřil něco pod polovinu udávaného výkonu, to je ještě dobrý. to jsou 3dB rozdílu. Kdopak to uslyší. Kolikrát je v podobných bazmekách podřadnějších výrobců nějakej TPA3116, co dá reálně 60W do 4Ω, a píšou 400W. Ono to při rozumný citlivosti repráků beztak nadělá hluku dost a lidi jsou spokojení. Navíc ty aušusový repráky mají často protivnej zvuk, takže pocitově se to lidem zdá už ohlušující.
Jednou kolegové přivezli na hifistickej sraz nějakou Yamahu, bylo to hodně podobný tomuhle, jenom bez velkýho mixu. Zvukově to nikoho neurazilo, shodli jsme se, že pro daný účel velmi dobré. Což je asi to, o co jde.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Je to tak. Jeden konec byl KO a krom Fetů byly v kopru i měřící SMD odpory 0,047 Ohmů. A měří proud v obou polaritách. Měnit hodnoty a posouvat ochranu nechci ale zvažuji přidání nějakého RESET tlačítka na rychlé uvolnění stavu ERROR a ne čekat po vypnutí 2-3 sekundy až to znovu naběhne. 3 vteřiny ve stavu totálního MUTE je při akci na infarkt.
Naposledy upravil(a) mi-ro dne 26 pro 2025, 09:38, celkem upraveno 1 x.
..to bude jen ňákej odpůrek
Vlani v novembri - na Katarínu, kúpil kolega nejaký "D" čkový RH-sound 2x600W - na stejdž.. Najprv "tvrdá skúška" doma všetko OK .. výkon (sinus) do náhradnej záťaže pri rôznych kmitočtoch aj zodpovedal (- pár %)...
No zosilňovač prišiel "von" do chladu ..teplota okolo 0°C a zosilňovač po zapnnutí ani ochrany nevypol... Potom som sa niekde v nejakom podrobnejšom návode (techn. parametroch) dočítal, že jeho pracovná teplota je od +5° C.. K zaroseniu určite nedošlo (aj keď relatívne mohlo - nebol skladovaný v teple cca 10-15 st.) - v kulisárni 🤐.... reklamáciu uznali na základe dodaného manuálu, v ktorom údaj o prev. teplote chýbal - že nie je vhodný na použitie v zime
No zosilňovač prišiel "von" do chladu ..teplota okolo 0°C a zosilňovač po zapnnutí ani ochrany nevypol... Potom som sa niekde v nejakom podrobnejšom návode (techn. parametroch) dočítal, že jeho pracovná teplota je od +5° C.. K zaroseniu určite nedošlo (aj keď relatívne mohlo - nebol skladovaný v teple cca 10-15 st.) - v kulisárni 🤐.... reklamáciu uznali na základe dodaného manuálu, v ktorom údaj o prev. teplote chýbal - že nie je vhodný na použitie v zime
U Dčkových konců nvm, tam může diagnostika na čipu udělat cokoliv ale u AB konců pokud je špatně navržená teplotní stabilizace kliďáku tak ho může při velmi nízkých teplotách posunout až do chybového stavu. Kondenzace vlhkosti je kapitola sama o sobě. Už jsem měl tu "čest" dělat pár zvučení v exteriéru při teplotách hluboko pod nulou a neměl jsem žádný problém. Teda já jo ale technika OK. A to je jeden z důvodů pro nemám rád D techniku. Koncák se softstartem a toroidem, gretz, baterie elytů, dvě řady koncáků. Tady se nemá co pokazit.
..to bude jen ňákej odpůrek