Sháním pro cm 130 řemenici motoru (z B90 a B117 tam nejde). Magnetofon má pomalejší rychlost. Rozdíl cca 5% se mi zdá moc. Udajně byly 3 průměry mám asi ten nejpomalejší, drážky nejsou vidět.
Dále krytky přepínačů (nepohrddnu z B115,116).
Pro M1417S mezikolo převíjení vpřed. (úplně se guma obložení rozpadla)
Díky za případné odkazy.
Upraven název vlákna, viz bod 15a "Pravidel". jimirek
S: díly na CM 130, M1417s
Moderátor: Moderátoři
Nějaký sortiment obložení a řemínků má Vokál na Zbraslavi, zkus se tam zeptat, třeba tam bude mít i obložení, které pasuje do Unitry. Tuto mechaniku s jednoknoflíkovým ovládáním jsem léta neviděl, tak jen doufám, že v ní nebude mezikolo s osazením, na které se musí navléci obložení s drážkou zevnitř asi 2,5 mm hlubokou (průměr osazení 47 mm, vnější průměr obložení cca 52 mm, průřez 6x6 mm), jako to má ZK246, ale ta je podle Thomsona, nikoli Grundiga, jako ty od ZK147 po 1417S.
A tu řemenici na CM by mohl mít taky.
Řemínky do M1417S jsem sehnal na Allegru, jen se tam musí zkoušet několik variant dotazu, jejich třídění zboží do skupin je veskrze podivné, obložení ani celá mezikola tam nemůžu najít. Ale třeba budeš mít kliku.
A tu řemenici na CM by mohl mít taky.
Řemínky do M1417S jsem sehnal na Allegru, jen se tam musí zkoušet několik variant dotazu, jejich třídění zboží do skupin je veskrze podivné, obložení ani celá mezikola tam nemůžu najít. Ale třeba budeš mít kliku.
Moc děkuji za info. Tu Zbraslav vyzkoušim. Jinak na Allegro je skutečně zmatek, ale mám na řemínky zde v Praze prodejce. Co jsem od něho měl, bylo vždy ok, má i na unitry. Doplňuji, ano pryž se u 1417 s "převléká" má uvnitř drážku, stejně je to u zk 120,140.
Naposledy upravil(a) kosmit dne 05 led 2026, 22:19, celkem upraveno 1 x.
-
jardafiala
- Příspěvky: 2693
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Dle SM byly 3 průměry řemenic v B90 a 8 průměrů řemenic v B115 (CM130). Pokud do CM nejde dát řemenice z B90 jenom kvůli jinému průměru hřídele motoru, tak by šel otvor zvětšit. Řemenic z B90 mám dost mj. zrovna tu s největším průměrem.
Jakým způsobem jsi měřil tu odchylku -5%? Jsi schopen ji uchem poznat? Byl přístroj zahřátý na provozní teplotu? Byl to výsledný průměr z několikati měření? Jaké napětí máš v síti? U přístrojů původně na 220V by při nynějších 230V a více měla být odchylka rychlosti do plusu. Záporná odchylka by mohla být způsobena jiným problémem v mechanice - přidřená mezikola, motor, nebo třeba neoriginální řemínky.
Jakým způsobem jsi měřil tu odchylku -5%? Jsi schopen ji uchem poznat? Byl přístroj zahřátý na provozní teplotu? Byl to výsledný průměr z několikati měření? Jaké napětí máš v síti? U přístrojů původně na 220V by při nynějších 230V a více měla být odchylka rychlosti do plusu. Záporná odchylka by mohla být způsobena jiným problémem v mechanice - přidřená mezikola, motor, nebo třeba neoriginální řemínky.
Dovolím si odpovědět posledním třem pánům najednou.
XSC - bohužel pro tyto přístroje řemínky nemá. Navíc pro sm a km jsme nenašli správný rozměr. Jen pro M710 je řemínek plochý s průměrem 100mm a tloušťkou 0,6mm a šířkou 3mm
EL34 - mám těch kotoučáků jen 29. používám sice jen 4 a pomalá CM je mezi nimi. Zjistil jsem to záměnou pásky na jiný stroj. Nahrál jsem přesně 5 minutový záznam na druhém CM a ta první jej hrála 5.16. Ostatní 3 neměly rozdíl větší než 3 sec. Přehrál jsem potom záznam na všech (aby se proběhly) a extrém byl první modrošedá B4 (4.48). Třeba B588, B100 a B90 hrály přesně 5.00. Do mínusu byl pak Sonet Duo 4.58 a B44 4.55. Ostatní mg byly do + max 5.06. Proto považuji v té první CM špatnou řemenici. V zásuvce předpokládám 230V, nakonec všechny mg byly ve stejné a s testem jsem blbnul asi 2 hodiny. Zanesené převody, špatné gumy vylučuji.
Hill - děkuji za p. Vokála, byl jsem tam, přestěhovali se a nemá vše dosud na svých místech. Unitrácké kolečko nebo jen obložení téměř vyloučil a zda je řemenice, musím počkat.
Kolečko Unitry je v průměru 43 mm i s gumovým "převlékacím" obložením, výška a šířka obložení je 5mm zářez na "převléknutí" bude pod mm a ten druhý menší průměr "zaříznutý na převlečení obložení je 33.
Pro názornost sem přidám fotku
XSC - bohužel pro tyto přístroje řemínky nemá. Navíc pro sm a km jsme nenašli správný rozměr. Jen pro M710 je řemínek plochý s průměrem 100mm a tloušťkou 0,6mm a šířkou 3mm
EL34 - mám těch kotoučáků jen 29. používám sice jen 4 a pomalá CM je mezi nimi. Zjistil jsem to záměnou pásky na jiný stroj. Nahrál jsem přesně 5 minutový záznam na druhém CM a ta první jej hrála 5.16. Ostatní 3 neměly rozdíl větší než 3 sec. Přehrál jsem potom záznam na všech (aby se proběhly) a extrém byl první modrošedá B4 (4.48). Třeba B588, B100 a B90 hrály přesně 5.00. Do mínusu byl pak Sonet Duo 4.58 a B44 4.55. Ostatní mg byly do + max 5.06. Proto považuji v té první CM špatnou řemenici. V zásuvce předpokládám 230V, nakonec všechny mg byly ve stejné a s testem jsem blbnul asi 2 hodiny. Zanesené převody, špatné gumy vylučuji.
Hill - děkuji za p. Vokála, byl jsem tam, přestěhovali se a nemá vše dosud na svých místech. Unitrácké kolečko nebo jen obložení téměř vyloučil a zda je řemenice, musím počkat.
Kolečko Unitry je v průměru 43 mm i s gumovým "převlékacím" obložením, výška a šířka obložení je 5mm zářez na "převléknutí" bude pod mm a ten druhý menší průměr "zaříznutý na převlečení obložení je 33.
Pro názornost sem přidám fotku
Jen něco k té řemenici ... taková menší "selská" úvaha ...
Pokud má trojúhelníkovou drážku pro řemínek, tak by rychlost danou výrobcem měla splňovat s předepsaným řemínkem, že ano.
Co se však stane, pokud bude řemínek na svém průměru tenčí (slabší)?
Dle mého zapadne hlouběji do drážky, tudíž bude na jednu otočku řemenice posunut o něco méně, a tak se i setrvačník tónového hřídele pootočí méně, no a máme zde na těch pěti minutách ukázkové zpomalení o několik sekund.
Pokud se ve své úvaze pletu, tak mne prosím opravte, nedisponuji okolo svého jména různými ing., CSc, PhDr, atd., mám jen školu života, a několik semestrů výšky
Vašek
Pokud má trojúhelníkovou drážku pro řemínek, tak by rychlost danou výrobcem měla splňovat s předepsaným řemínkem, že ano.
Co se však stane, pokud bude řemínek na svém průměru tenčí (slabší)?
Dle mého zapadne hlouběji do drážky, tudíž bude na jednu otočku řemenice posunut o něco méně, a tak se i setrvačník tónového hřídele pootočí méně, no a máme zde na těch pěti minutách ukázkové zpomalení o několik sekund.
Pokud se ve své úvaze pletu, tak mne prosím opravte, nedisponuji okolo svého jména různými ing., CSc, PhDr, atd., mám jen školu života, a několik semestrů výšky
Vašek
Nepleteš se, o tom jsme se tu bavili skoro před 10 lety.
Otáčky setrvačníku jsou dané poměrem průměrů (nebo poloměrů, to je jedno). Ale zatím, co třeba na setrvačníku se vliv tenčího řemínku projeví v tom poměru +2 %, na malé řemenici týž řemínek udělá chybu průměru, na kterém běží, třeba -6 %. Bohužel, u jednomotorového magneťáku s asynchronním motorem nezbývá, než dodržet průřez řemínku, nebo měnit průměr hnací řemeničky (nebo ji mít seřizovací, jako v řadě B5x/B100, ale ta také neměla jen samé výhody).
Řada B4 byla citlivá na tření především v motorku (z toho první série ANP220, to je ta s lichoběžníkovým okénkem indikátoru a šroubky v unašečích, přímo extrémně, protože v ní byl jen 2 W motorek, v dalších měl už 3 W). Motorek musí mít vždy správně namazaná ložiska, patní kulička nesmí zapadnout do vybroušeného důlku, musí sedět na rovné ploše. O něco méně ovlivňují rychlost ložiska stupňovité předlohy a setrvačníku. S tak slabými motorky se ani nic jiného čekat nedá.
Na okraj: rychlost se ve výrobě kontrolovala po nejméně 20 minutách chodu při jmenovitém napětí, přitom se ještě dělala korekce podle momentálního kmitočtu sítě, a teprve podle toho výsledku se měnila řemenice.
Buď rád za "jen" -5 %, to už jsem čistil a mazal bé čtyřku zpomalenou o nejméně 15 % (přesněji to nevím, srovnáním se seřízeným strojem dělal rozdíl výšky tónu něco mezi dvěma a třemi půltóny, o ucouraném rytmu nemluvě, to nemělo smysl ani měřit). Po vyčištění, namazání a ustálení otáček byla odchylka rychlosti o necelé procento do plusu, přece jen dnes máme toleranci frekvence sítě podstatně užší, než ještě v osmdesátých letech minulého století: v deset večer zapnuly akumulačky, najednou 185 V v zásuvce, k tomu během hodiny pokles frekvence sítě běžně o 2 %, to už bé čtyřky chodily o 5 - 8 % pomaleji. A vysloužilý stabilizátor napětí se najednou ukázal, jako ne zcela vysloužilý...
Ten slabý motor je největší mínus mechaniky řady B4, jinak v době vzniku šlo o pokrokové řešení neobvyklé i jinde ve světě. Až od řady B5 byly motory momentově dostatečně dimenzované, napětí sítě, frekvence i stav ložisek se u nich tak brutálně neprojevovaly.
Otáčky setrvačníku jsou dané poměrem průměrů (nebo poloměrů, to je jedno). Ale zatím, co třeba na setrvačníku se vliv tenčího řemínku projeví v tom poměru +2 %, na malé řemenici týž řemínek udělá chybu průměru, na kterém běží, třeba -6 %. Bohužel, u jednomotorového magneťáku s asynchronním motorem nezbývá, než dodržet průřez řemínku, nebo měnit průměr hnací řemeničky (nebo ji mít seřizovací, jako v řadě B5x/B100, ale ta také neměla jen samé výhody).
Řada B4 byla citlivá na tření především v motorku (z toho první série ANP220, to je ta s lichoběžníkovým okénkem indikátoru a šroubky v unašečích, přímo extrémně, protože v ní byl jen 2 W motorek, v dalších měl už 3 W). Motorek musí mít vždy správně namazaná ložiska, patní kulička nesmí zapadnout do vybroušeného důlku, musí sedět na rovné ploše. O něco méně ovlivňují rychlost ložiska stupňovité předlohy a setrvačníku. S tak slabými motorky se ani nic jiného čekat nedá.
Na okraj: rychlost se ve výrobě kontrolovala po nejméně 20 minutách chodu při jmenovitém napětí, přitom se ještě dělala korekce podle momentálního kmitočtu sítě, a teprve podle toho výsledku se měnila řemenice.
Buď rád za "jen" -5 %, to už jsem čistil a mazal bé čtyřku zpomalenou o nejméně 15 % (přesněji to nevím, srovnáním se seřízeným strojem dělal rozdíl výšky tónu něco mezi dvěma a třemi půltóny, o ucouraném rytmu nemluvě, to nemělo smysl ani měřit). Po vyčištění, namazání a ustálení otáček byla odchylka rychlosti o necelé procento do plusu, přece jen dnes máme toleranci frekvence sítě podstatně užší, než ještě v osmdesátých letech minulého století: v deset večer zapnuly akumulačky, najednou 185 V v zásuvce, k tomu během hodiny pokles frekvence sítě běžně o 2 %, to už bé čtyřky chodily o 5 - 8 % pomaleji. A vysloužilý stabilizátor napětí se najednou ukázal, jako ne zcela vysloužilý...
Ten slabý motor je největší mínus mechaniky řady B4, jinak v době vzniku šlo o pokrokové řešení neobvyklé i jinde ve světě. Až od řady B5 byly motory momentově dostatečně dimenzované, napětí sítě, frekvence i stav ložisek se u nich tak brutálně neprojevovaly.
Tak máme pro CM 130 jasno. Změříl jsem tu řemenici taky posuvkou a jsem na 12,4mm. Takže skutečně mám menší průměr, proto jede pomaleji. Kdybych zkrachoval, tak bych asi požádal, zaplatil a nechal zvětšit průměr. Dovolím se ozvat, pokud neseženu. Motor má 5mm hřídel.
Zvláštní je ta první B4, mě jede rychle 4.48. Asi než jsem ji získal, tak tam dal někdo nějaký neorigo. Jeví se jinak než na ostatních mých mg.čtyřkové řady. Uchem poznám rychlou B4 a pomalou CM130. Ostatní mg jsou max.do 5.06 a to poznat nejde.
Prozatím tedy všem zúčastněným děkuji.
P.S. Stále platí to mezikolo (případně obložení) a krytky přepínačů, kdyby někdo věděl o 3D tisku (ten pan z Aukra snad krytky nedělal, jen hmatníky)
Zvláštní je ta první B4, mě jede rychle 4.48. Asi než jsem ji získal, tak tam dal někdo nějaký neorigo. Jeví se jinak než na ostatních mých mg.čtyřkové řady. Uchem poznám rychlou B4 a pomalou CM130. Ostatní mg jsou max.do 5.06 a to poznat nejde.
Prozatím tedy všem zúčastněným děkuji.
P.S. Stále platí to mezikolo (případně obložení) a krytky přepínačů, kdyby někdo věděl o 3D tisku (ten pan z Aukra snad krytky nedělal, jen hmatníky)