K iniciaci - není ani potřebná energie cívky ze startéru. Na zapálení směsi kyslíku a vodíku stačí opravdu málo.
Ovšem mechanismus křehnutí není dostatečně popsán.
Jedna elektroda je olovo, druhá PbO₂. Olovu se v kyselině ani ve vzduchu, či vodě neděje nic. Potáhne se ochranou vrstvou.
U PbO₂ je to jinak, ten je křehký sám o sobě. Ze studie VUT:
/Elektroda z oxidu olovnatého (PbO2) je náchylná ke křehkosti a praskání, protože její struktura (zejména při tvorbě různých polymorfních forem jako α-PbO2) může být porézní a citlivá na napětí, což vede k mechanickým vadám během nabíjecích/vybíjecích cyklů nebo při manipulaci, a proto se k ní často přidávají legující přísady pro zlepšení mechanické stability a vodivosti/.
Z uvedeného plyne, že mechanické vady vznikají při nabíjení/vybíjení a manipulaci. A tedy baterie, se kterou se nehýbe, a která se nenabíjí/nevybíjí, pouze udržuje, je daleko méně náchylná ke vzniku mechanických vad, než baterie např. v autobuse.
Tím je tvá hypotéza o křehnutí elektrod nepravděpodobná.
K dalšímu se vyjádřím, až si poslechnu baterii u dieselu, zdy šumí, dále to zkontroluju na baterii k ohradníku, která je fotovoltaikou udržována na 13,8V a zjistím u hasičů, jaké mají na technice konzervační napětí.
Exploze baterie při startu dieselu
Moderátor: Moderátoři
S Pb aku a jejich údržbou, jsem kdysi též přicházel do styku, ale bouchla mi jen jedna. Mou vinou. Čtyři Akumy 12V/175Ah, v sérii na nabíječce. Nabíjené na plnou kapacitu (hustotu ellytu 1,28 g/cm3). Začaly mi „vařit“. Při chůzi kolem, jsem zakopl o přívodní kabel. Jiskra na kontaktu krajní baterie, iniciovala výbuch krajního článku...
S tou stratifikací to je zajímavá teorie. Jenže, i při elektrolýze, tedy při pohybu iontů mezi deskami, by se snad měl elektrolyt mírně promíchávat. Tedy nejen bublinkami.
Vzpomínám si, na jedno upozornění pro motoristy: při startu je z baterie odebírán proud v řádech desítek až stovek ampér. Na vnitřním odporu článku tím vzniká teplo. Povrch (plocha) desek, není rovnoměrně proudově zatížen. Elektrolyt se pak na některých místech, mezi deskami, může začít dokonce i vařit. Nejhorší je, pokud je baterie již (částečně) sulfatovaná a články v baterii, mají různý vnitřní odpor i využitelnou kapacitu.
Dalším problémem může být konstrukce článku. Funkční je jen část (plocha), ponořená v ellytu. Jenže desky jsou nahoře přivařeny k olověnému vývodu, na který to kyselé prostředí působí též. Asi stejně, jako u ellyt kondíku, i v tomto případě, při extrémním proudu vnitřním vývodem v článku, může dojít k rozžhavení, nebo dokonce k přetavení vnitřního spoje článku a k pádu roztaveného olova mezi desky...
Ještě bych doplnil:
při nabíjení i při vybíjení článku, se mezi deskami mění hustota elektrolytu. To nutně způsobí jeho pohyb, a to i bez promíchávání bublinkami, před závěrem nabíjecího cyklu.
S tou stratifikací to je zajímavá teorie. Jenže, i při elektrolýze, tedy při pohybu iontů mezi deskami, by se snad měl elektrolyt mírně promíchávat. Tedy nejen bublinkami.
Vzpomínám si, na jedno upozornění pro motoristy: při startu je z baterie odebírán proud v řádech desítek až stovek ampér. Na vnitřním odporu článku tím vzniká teplo. Povrch (plocha) desek, není rovnoměrně proudově zatížen. Elektrolyt se pak na některých místech, mezi deskami, může začít dokonce i vařit. Nejhorší je, pokud je baterie již (částečně) sulfatovaná a články v baterii, mají různý vnitřní odpor i využitelnou kapacitu.
Dalším problémem může být konstrukce článku. Funkční je jen část (plocha), ponořená v ellytu. Jenže desky jsou nahoře přivařeny k olověnému vývodu, na který to kyselé prostředí působí též. Asi stejně, jako u ellyt kondíku, i v tomto případě, při extrémním proudu vnitřním vývodem v článku, může dojít k rozžhavení, nebo dokonce k přetavení vnitřního spoje článku a k pádu roztaveného olova mezi desky...
Ještě bych doplnil:
při nabíjení i při vybíjení článku, se mezi deskami mění hustota elektrolytu. To nutně způsobí jeho pohyb, a to i bez promíchávání bublinkami, před závěrem nabíjecího cyklu.
Naposledy upravil(a) Otkundes dne 10 led 2026, 12:45, celkem upraveno 1 x.
Nehraj si prosím na ekecala.
Kladná elektroda je tvořena PbO₂. Tudíž pro ni platí to, co jsem citoval z materiálů VUT pro elektrodu tvořenou PbO₂. A z toho plyne, že v autobuse je namáhána nabíjením/vybíjením a mechanicky daleko více, než ve stacionární baterii, která se nehýbe a u které neprobíhá nabíjení/vybíjení. A teď už stačí zapojit mozek a popřemýšlet, která elektroda se poškodí dříve? Ta, co je namáhána, nebo ta, co namáhána není? Odpověď je jasná. A protože k explozím baterie při startu dochází u stacionárních dieselů a nikoli u autobusů, pak křehnutí není důvodem explozí.
Obávám se, že jsi opomenul, že kladná elektroda není tvořena olovem, ale PbO₂, a ten je křehký sám o sobě.
Kladná elektroda je tvořena PbO₂. Tudíž pro ni platí to, co jsem citoval z materiálů VUT pro elektrodu tvořenou PbO₂. A z toho plyne, že v autobuse je namáhána nabíjením/vybíjením a mechanicky daleko více, než ve stacionární baterii, která se nehýbe a u které neprobíhá nabíjení/vybíjení. A teď už stačí zapojit mozek a popřemýšlet, která elektroda se poškodí dříve? Ta, co je namáhána, nebo ta, co namáhána není? Odpověď je jasná. A protože k explozím baterie při startu dochází u stacionárních dieselů a nikoli u autobusů, pak křehnutí není důvodem explozí.
Obávám se, že jsi opomenul, že kladná elektroda není tvořena olovem, ale PbO₂, a ten je křehký sám o sobě.
Nechci se hrabat ve vnitřní chemii baterek, ale přesto se zeptám - jakým způsobem ta baterka exploduje? Roztržená nádoba, nebo ulítne víko? K výbuchu dochází okamžitě po sepnutí startéru, nebo když už je motor roztočený?
Osobně jsem to zažil jen jednou, když kolegové na stroji s 12V instalací omylem použili 24V booster, rozletělo se víko, ale baterka zůstala dál funkční. To ale nebude tento případ.
Osobně jsem to zažil jen jednou, když kolegové na stroji s 12V instalací omylem použili 24V booster, rozletělo se víko, ale baterka zůstala dál funkční. To ale nebude tento případ.
Takže pokračování: U hasičů je konzervační napětí 27,5V (24V palubní napětí), 13,8V (palubní napětí 12V). Některá technika má připojení přímo na síť 230V. Kromě toho mají i startovací vozík - kdyby náhodou. Ptal jsem se na explozi baterky při startu - na technice nikdy, u stacionárního dieselu se s tím potkali, ale ne přímo tam, kde jsem byl.
Ohledně nabíjení a vybíjení existují chemické vzorce, kde při vybíjení vzniká síran olovnatý a voda, při nabíjení se síran olovnatý a voda mění na olovo (-), oxid olovičitý (+) a kyselina sírová. A protože v přírodě není nic ideální, tak při nabíjení část energie způsobí elektrolýzu vody a její rozklad na vodík a kyslík. K elektrolýze v nějaké míře tedy dochází vždy.
Při nabíjení konstatním proudem 1/C se míra elektrolýzy postupně zvětšuje až se spotřebuje veškerý síran olovnatý (aku je plně nabitý). Poté už se veškerá energie spotřebuje na elektrolýzu. Pokud se nabíjí konstatním napětím (s omezením proudu), pak je nabíjecí proud úměrný množství síranu olovnatého, jak jeho množství klesá, tak klesá i nabíjecí proud. Jak jsem koupil, tak prodávám.
Dále jsem si poslechl aku u dieselu - žádný šum. Pro jistotu jsem ještě zkontroloval baterku, co mi napájí ohradník a je dobíjena FV panelem. Tam mám sice nastaveno napětí na 14V, protože se trvale vybíjí, ale princip je stejný. A ani bublina. Foto přikládám.
Křemíkova hypotéza je tedy mylná:
- baterie nešumí
- kladná elektroda nekřehne vlivem provozu, ale je už vyrobena z křehkého materiálu
- aku ve vozidle je daleko více namáhán jak mechanicky, tak vybíjením/nabíjením
K tomu jen perlička - když jsem šel k dieselu, našel jsem tam kolegu kouřit (venku byla fakt zima)
Přiznal, že tam v zimě chodí běžně. Tedy žádná nebezpečná koncentrace v prostoru se nekoná.
Ohledně nabíjení a vybíjení existují chemické vzorce, kde při vybíjení vzniká síran olovnatý a voda, při nabíjení se síran olovnatý a voda mění na olovo (-), oxid olovičitý (+) a kyselina sírová. A protože v přírodě není nic ideální, tak při nabíjení část energie způsobí elektrolýzu vody a její rozklad na vodík a kyslík. K elektrolýze v nějaké míře tedy dochází vždy.
Při nabíjení konstatním proudem 1/C se míra elektrolýzy postupně zvětšuje až se spotřebuje veškerý síran olovnatý (aku je plně nabitý). Poté už se veškerá energie spotřebuje na elektrolýzu. Pokud se nabíjí konstatním napětím (s omezením proudu), pak je nabíjecí proud úměrný množství síranu olovnatého, jak jeho množství klesá, tak klesá i nabíjecí proud. Jak jsem koupil, tak prodávám.
Dále jsem si poslechl aku u dieselu - žádný šum. Pro jistotu jsem ještě zkontroloval baterku, co mi napájí ohradník a je dobíjena FV panelem. Tam mám sice nastaveno napětí na 14V, protože se trvale vybíjí, ale princip je stejný. A ani bublina. Foto přikládám.
Křemíkova hypotéza je tedy mylná:
- baterie nešumí
- kladná elektroda nekřehne vlivem provozu, ale je už vyrobena z křehkého materiálu
- aku ve vozidle je daleko více namáhán jak mechanicky, tak vybíjením/nabíjením
K tomu jen perlička - když jsem šel k dieselu, našel jsem tam kolegu kouřit (venku byla fakt zima)
Přiznal, že tam v zimě chodí běžně. Tedy žádná nebezpečná koncentrace v prostoru se nekoná.- Přílohy
-
Já jsem k tomu našel nějaký report NASA. Tam to popisují jako thermal runaway v důsledku úbytku elektrolytu při štatně nastaveném udržovacím napětí.
Řešili to doporučením při startu při periodických testech kontrolovat aku termokamerou a při startu nestát u baterky a mít na sobě ochranné pomůcky pro případ rozstříknutí elektrolitu.
Jinak jsem koukal na naše baterky a u dieselu je 6let stará Exide. Zkouší se 1x měsíčně. U většiny baterek je udržovací napětí 13,0 až 13,1V a nikde nebyl problém.
Řešili to doporučením při startu při periodických testech kontrolovat aku termokamerou a při startu nestát u baterky a mít na sobě ochranné pomůcky pro případ rozstříknutí elektrolitu.
Jinak jsem koukal na naše baterky a u dieselu je 6let stará Exide. Zkouší se 1x měsíčně. U většiny baterek je udržovací napětí 13,0 až 13,1V a nikde nebyl problém.
-
feliz_navidad
- Příspěvky: 959
- Registrován: 15 říj 2009, 00:00
Když si projdeš info, které k tomu je na internetu, tak zjistíš, že jsou 2 závěry:
1. nepoužívat klasické startovací baterie, ale baterie určené k trvalému připojení k dobíječce
2. pokud použiješ klasickou startovací baterii, tak:
2.1. trvalé nabíjecí napětí <13,2V, pravidelná kontrola elektrolytu
nebo
2.2. dobíjení <14,4V v intervalu několika dní, pravidelná kontrola elektrolytu
1. nepoužívat klasické startovací baterie, ale baterie určené k trvalému připojení k dobíječce
2. pokud použiješ klasickou startovací baterii, tak:
2.1. trvalé nabíjecí napětí <13,2V, pravidelná kontrola elektrolytu
nebo
2.2. dobíjení <14,4V v intervalu několika dní, pravidelná kontrola elektrolytu
Jeden report: https://llis.nasa.gov/lesson/2876 druhý jsem nenašel.
Dost mě to znejistilo, protože dvě podobné aku mám jako zálohu v rozvaděči v dílně s plovoucí podlahou, ale mám na to připojené měniče 400W a 700W.
Dost mě to znejistilo, protože dvě podobné aku mám jako zálohu v rozvaděči v dílně s plovoucí podlahou, ale mám na to připojené měniče 400W a 700W.
Teoreticky je možné, že baterie nešumí, nebo to není slyšet. Když mluvím o prasklých elektrodách, myslím tím mřížku, ne aktivní hmotu. A to, že baterky ve vozidlech nebouchaj je právě důsledek toho, že nejsou tolik v klidu. Nabíjeny.
Ono totiž, když se odpojí část elektrody, klidně třeba jedna z desek, tak čím déle je odpojená, tím menší riziko představuje. Není již nabíjená, sulfátuje, tudíž je vodivá stále míň, elektricky jako by postupně mizela. Často používané a v jisté míře i mechanicky namáhané baterky se tak vlastně průběžně samy chrání.
Ono totiž, když se odpojí část elektrody, klidně třeba jedna z desek, tak čím déle je odpojená, tím menší riziko představuje. Není již nabíjená, sulfátuje, tudíž je vodivá stále míň, elektricky jako by postupně mizela. Často používané a v jisté míře i mechanicky namáhané baterky se tak vlastně průběžně samy chrání.