Tvar pólových nástavcov je špecifický formátu nahrávania. ÁNO aj v pólstopom zázname máme rozlišnosti.
Štandardné NAB hlavy majú pásmo nenahratej oblasti medzi stopami 1 a 2, z jednoduchého dôvodu, minimalizácie presluchov. Teda nejaká plocha tej pásky vždy ostala nenahratá, nevyužitá. Nemci na druhej strane došli na to že správnym tvarovaní dokážu využiť pásku lepšie bez nebezpečia presluchov.
Na "motýlikových" hlavách je teda dĺžka pólových nástavcov relatívna. Kratšia dĺžka pri strede pásky kde sa stretávajú stopy minimalizuje nízkofrekvenčné presluchy z vedlajšej stopy kým dlhá efektívna dĺžka nástavcu maximalizuje basovú reprodukciu z kraja pásky ďalej od stredu, ďalej od druhého rušivého kanálu, teda zlepšuje sa jak citlivosť hlavy na nižšie frekvencie tak aj minimalizujú zvlnenie velkých vlnových dĺžok nahratých na pásku.
Nepopriem, majú tieto hlavy väčšie presluchy, skutočne iba marginálne ale. A keďže presluch pochádza zo súbežnej stopy a nie protibežnej ako na 1/4 stope je prakticky nepovšimnutelný.
Tieto "DIN/IEC" hlavy sú výsledkom snahy maximalzovať výdatnosť pásky a kvality reprodukcie kde na tom skutočne záleží.
Všetko čo som uviedol napovedá že toto je lepšia konštrukcia hláv a do istej miery áno je tomu tak, no je značne problémovejší na výrobu. Logicky..
A ďaľšie nebezpečenstvo toho systému v komerčných magičoch je nekompatibilita rozmiestnenia stôp na páske. Veď sme len posunuli stopy do stredu, nič sa nestalo ..no mnoho magičov a v tomto prípade aj REVOX A77 nemaže absolútny stred pásky. Jeho mazacia hlava nemá dosah na stred pásky takže predošlý záznam alebo magnetizáciu pásky z výroby pásky nieje možné neutralizovať.
Za povšimnutie teda stojí aj mazacia hlava strojov ktoré majú nainštalovaný takýto systém a zväčša majú CELOSTOPÉ mazacie hlavy. Viď otari studer. Ale aj tie ktoré nemajú celostopú mazaciu hlavu tak majú magnetické systémy mazacej hlavy tak rozpoložené aby skutočne pokryli CELÚ šírku pásky bez chyby. No zväčša je skutočne osadená celostopá mazacia hlava pretože predpoklad je že záznam na takejto hlave bude stereo. Predsa ak niekto chcel Mono tak siahol po celostopom magiči.
Kotúčové MGF- Konštrukcia B135 a zaujimavosti z kot. MGF
Moderátor: Moderátoři
Vážený, dovoľte mi vám predstaviť, Snímaciu hlavu, hluchého poslucháča drsnej hudby, ANH200!
Táto hlava pochádza z môjho PRVÉHO magnetofonu B115. A ako hneď na začiatok bez akejkolvek výbavy a postupov ani znalostí, moja prvá úloha bola výmena komplet setu hlav pre môj prvý magič....Tak a buď sa utopím alebo začnem plávať....nejakým zázrakom som to v tom čase nastavil správne aj bez kalibračných pásiek a bol som mimo skoro zanedbateľne... asi 5-6 rokov nazad...
Ja len nerozumiem kto to vedel počúvať. Bolo to absolutne nepoužiteľné, nie že by trocha úpadu výšiek, ale oni tam už neboli žiadne
Že kto to tak dokázal počúvať mi je záhadou.
Táto hlava pochádza z môjho PRVÉHO magnetofonu B115. A ako hneď na začiatok bez akejkolvek výbavy a postupov ani znalostí, moja prvá úloha bola výmena komplet setu hlav pre môj prvý magič....Tak a buď sa utopím alebo začnem plávať....nejakým zázrakom som to v tom čase nastavil správne aj bez kalibračných pásiek a bol som mimo skoro zanedbateľne... asi 5-6 rokov nazad...
Ja len nerozumiem kto to vedel počúvať. Bolo to absolutne nepoužiteľné, nie že by trocha úpadu výšiek, ale oni tam už neboli žiadne
Že kto to tak dokázal počúvať mi je záhadou.- Přílohy
-
- Canon EOS 5Dsr ISO50
Canon EF100mm F2.8 L IS USM @F11
Canon SPEEDLITE 600EX-RT ETTL-II EV0(2X riadené pomocou ST-E3-RT)
A on na tom ještě nahrával?
Ačkoli - patrně stejně byla probroušená musela být i ANH210.
Ani dlouhoživotnostní hlavy nemohly přežít hodiny a hodiny drbání ostrým prachem, někteří uživatelé se k tomu skutečně hnusně chovali. Ale to bys musel být u toho, v jakém prostředí to kdy provozoval, jak skladoval pásky...
Taky se mi vracel magneťák, jemuž z hlavy lezlo vinutí, spotřeba asi 1x ANP935 ročně. Než jsem ho po vyčištění, otočení vodítek a výměně hlavy jednou dovezl osobně a viděl jsem cívky s páskem bez krabic, volně poházené na polici, zaprášené, až haňba... ani jsem se neptal, kam pohazovaly ty holky pásky při pařbách na zahradě.
Na malý limit pro fotky si nestěžuj, vždycky se dají zpracovat tak, aby se vešly. Dokud to pojede na této verzi enginu, limit se zvyšovat nebude.
Ačkoli - patrně stejně byla probroušená musela být i ANH210.
Ani dlouhoživotnostní hlavy nemohly přežít hodiny a hodiny drbání ostrým prachem, někteří uživatelé se k tomu skutečně hnusně chovali. Ale to bys musel být u toho, v jakém prostředí to kdy provozoval, jak skladoval pásky...
Taky se mi vracel magneťák, jemuž z hlavy lezlo vinutí, spotřeba asi 1x ANP935 ročně. Než jsem ho po vyčištění, otočení vodítek a výměně hlavy jednou dovezl osobně a viděl jsem cívky s páskem bez krabic, volně poházené na polici, zaprášené, až haňba... ani jsem se neptal, kam pohazovaly ty holky pásky při pařbách na zahradě.
Na malý limit pro fotky si nestěžuj, vždycky se dají zpracovat tak, aby se vešly. Dokud to pojede na této verzi enginu, limit se zvyšovat nebude.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Krásna hlava...ako nová. 
Väčšina ľudí napriek tomu, že si kúpila relatívne lepší magneťák, vôbec neriešila, ako ich nahrávky znejú. Nahrávali z hocičoho na hocijaký materiál magneťákom v hocijakom stave. Hlavne, že bolo. Ľudia boli hluchí aj vtedy, keď už niečo riešili, boli to basy. Poznám takých, čo výšky dokonca sami potláčali. A tie naše trojhlaváky boli z výroby väčšinou nastavené tak, že na tie obyčajnejšie pásky to na rýchlosti 9,5 nad 10kHz nedostalo v podstate nič. Zaujímavé, že dvojhlavy ako B101 takto nastavené neboli a tie výšky dostali aj na DP25LN alebo PE41.
Väčšina ľudí napriek tomu, že si kúpila relatívne lepší magneťák, vôbec neriešila, ako ich nahrávky znejú. Nahrávali z hocičoho na hocijaký materiál magneťákom v hocijakom stave. Hlavne, že bolo. Ľudia boli hluchí aj vtedy, keď už niečo riešili, boli to basy. Poznám takých, čo výšky dokonca sami potláčali. A tie naše trojhlaváky boli z výroby väčšinou nastavené tak, že na tie obyčajnejšie pásky to na rýchlosti 9,5 nad 10kHz nedostalo v podstate nič. Zaujímavé, že dvojhlavy ako B101 takto nastavené neboli a tie výšky dostali aj na DP25LN alebo PE41.
Ešte žijem!
Dnes by som tu popísal ďalšiu zaujímavosť ako takú a to sú hrákoty s VU metrami.
Pri pokusoch snahy vytrieskať rozumnú dynamiku z VU metrov ktoré sa nachádzajú v B115 v základu som zisti že je to nemožné..
Dynamika tých VU metrov je totiž natoľko nepoužiteľná že pokiaľ nevytvorím celí obvod korekcie "PID" z operáku na mieru tomu kmitaciemu systému tak nikdy neprijdeme na príjemný kompromis medzi rychlosťou a presnoťou indikácie. Ak chceme teda presnosť bez prestrelenia hodnôť musíme spomaliť nárast aj klesanie napätia za usmerňovačom zvuku.
Keďže tie VU metre sú beznadejne naprd tak som hladal nejakú alternativu a aj nejaké VU metre do mojich hrákot.
Takže alík. A narazil som na hodne slušné VUmetre za komickú cenu.
Mám tedy vytipované a oskúšané 3 druhy čínsky ali VUmetrov a to sú:
https://www.aliexpress.com/item/1005010434118167.html
45mm VU meter.
https://www.aliexpress.com/item/1005010399027806.html?
Tieto absolutne mrňavé VUmetre
https://www.aliexpress.com/item/1005009666276684.html?
A tieto obrovitánske okná. (TN73)
Všetky tieto VU metre sú parádne a prekvapivo presné.
Mrňousy a tie 45mm VUčka majú neskutočne rýchle kmitacie systémy a aj celkom pekne zatlmené. Robí sa s nimi parádne Dokážu byť dosť rýchle bez prešvyhnutia meranej hladiny alebo rozkmitania. Oba sú presné a fungujú dobre aj ako maškrta pre oči a zároveň sú dobre použiteľné aj na reálne merania (pre magnetofony, záznamové zariadenia rôznych druhov, atd...)
VUmetre TN73 (obrovské okná) sú zatlmené až moc na môj vkus. Trvá celkom dlho dobehnutie ručičky na reálnu hladinu signálu. Dynamicky je pomalší a teda vhodnejší asi skôr ako ukazateľ VU (priemernej hlasitosti) ale pri použití pár fint (Proporčne Derivačný zosiľnovač)je môžné osviežiť pohyb ukazovateľa bez riskovania zakmitávania a prestrelenia skutočnej hodnoty. Každopádne sú pekné a presné. Ich použiteľnosť na meranie je bez PD zosilňovača iba ako PPM meter. Teda pomalý.
Mrňousy a 45mm VUčka sú schopné indikovať špičky spolahlivo.
Ešte som mal myšlienku vymeniť kmitací systém v TESLA VU metroch za ten z čínskych mrňousov ale zdajú sa mi ručičky primalé, a z velkého by trebalo zrejme urezať čo nieje ideálne... Ale možno by to šlo.
Dolu uvediem schému zapojenia na ktorej som skúšal indikátory. Schéma má ešte zopár nedomysleností takže to berte s rezervou, skôr ako koncept (v reálnom svete som dorábal pár detailov aby obvod fungoval správne. Ak sa všetko bude vyvíjať dobre tak tento týždeň by som mal mať hotovú finálnu schému ktorá bude bez problémov fungovať.)
Dnes by som tu popísal ďalšiu zaujímavosť ako takú a to sú hrákoty s VU metrami.
Pri pokusoch snahy vytrieskať rozumnú dynamiku z VU metrov ktoré sa nachádzajú v B115 v základu som zisti že je to nemožné..
Dynamika tých VU metrov je totiž natoľko nepoužiteľná že pokiaľ nevytvorím celí obvod korekcie "PID" z operáku na mieru tomu kmitaciemu systému tak nikdy neprijdeme na príjemný kompromis medzi rychlosťou a presnoťou indikácie. Ak chceme teda presnosť bez prestrelenia hodnôť musíme spomaliť nárast aj klesanie napätia za usmerňovačom zvuku.
Keďže tie VU metre sú beznadejne naprd tak som hladal nejakú alternativu a aj nejaké VU metre do mojich hrákot.
Takže alík. A narazil som na hodne slušné VUmetre za komickú cenu.
Mám tedy vytipované a oskúšané 3 druhy čínsky ali VUmetrov a to sú:
https://www.aliexpress.com/item/1005010434118167.html
45mm VU meter.
https://www.aliexpress.com/item/1005010399027806.html?
Tieto absolutne mrňavé VUmetre
https://www.aliexpress.com/item/1005009666276684.html?
A tieto obrovitánske okná. (TN73)
Všetky tieto VU metre sú parádne a prekvapivo presné.
Mrňousy a tie 45mm VUčka majú neskutočne rýchle kmitacie systémy a aj celkom pekne zatlmené. Robí sa s nimi parádne Dokážu byť dosť rýchle bez prešvyhnutia meranej hladiny alebo rozkmitania. Oba sú presné a fungujú dobre aj ako maškrta pre oči a zároveň sú dobre použiteľné aj na reálne merania (pre magnetofony, záznamové zariadenia rôznych druhov, atd...)
VUmetre TN73 (obrovské okná) sú zatlmené až moc na môj vkus. Trvá celkom dlho dobehnutie ručičky na reálnu hladinu signálu. Dynamicky je pomalší a teda vhodnejší asi skôr ako ukazateľ VU (priemernej hlasitosti) ale pri použití pár fint (Proporčne Derivačný zosiľnovač)je môžné osviežiť pohyb ukazovateľa bez riskovania zakmitávania a prestrelenia skutočnej hodnoty. Každopádne sú pekné a presné. Ich použiteľnosť na meranie je bez PD zosilňovača iba ako PPM meter. Teda pomalý.
Mrňousy a 45mm VUčka sú schopné indikovať špičky spolahlivo.
Ešte som mal myšlienku vymeniť kmitací systém v TESLA VU metroch za ten z čínskych mrňousov ale zdajú sa mi ručičky primalé, a z velkého by trebalo zrejme urezať čo nieje ideálne... Ale možno by to šlo.
Dolu uvediem schému zapojenia na ktorej som skúšal indikátory. Schéma má ešte zopár nedomysleností takže to berte s rezervou, skôr ako koncept (v reálnom svete som dorábal pár detailov aby obvod fungoval správne. Ak sa všetko bude vyvíjať dobre tak tento týždeň by som mal mať hotovú finálnu schému ktorá bude bez problémov fungovať.)
- Přílohy
-
To pojmenování VU-metr samo o sobě nenavodí dojem, že budík bude použitý, jako indikátor pro záznamová zařízení s pevným limitem maximální úrovně. Ale to jsem rozebíral například v tomto vláknu. Mnoho výrobců se snažilo dosáhnout ideálních dynamických vlastností, ale vždycky museli někde přistoupit na kompromis: příliš rychle kývající ručka překmitává a špatně se sleduje,
I když - v magnetofonovém pásku to zkreslení s mírným přebuzením tak dramaticky neroste, aby v krátkých špičkách nějak rušilo. Záznamová cesta za regulátorem úrovně stejně musela mít minimálně 12 dB rezervu do limitace, zpravidla větší, protože zde to zkreslení s limitací rostě opravdu strmě.
Lze tedy s úspěchem použít špičkový indikátor, který tak úplně špičkový není: rychlý náběh ručky vždy skončí nějakým překmitem (a i ten už zpravidla přijde, když už zase je po všem), protože systém měřidla nemá nulovou hmotnost. Jde o to, jaký kompromis zvolit, ale to se dá uhlídat osciloskopem a odsunutím obrazce nahoru či dolů tak, abys viděl jen překročení nulové úrovně. Budeš se divit, kolik toho i těm nejrychlejším měřákům uteče.
Doba odklesu už je celkem snadno realizovatelná elektronicky.
Právě, že s těmi indikátory se výrobci prali už v počátcích elektrického záznamu na gramodesky. Bez ohledu na rok vzniku takové magické oko s dynamickým rozsahem sotva 12 dB, doutnavkový či LEDkový sloupec na to netrpěly, dokonce na nějakém Hi-Fi Expo v Holešovicích (už přesně nevím, pamětníci, opravte mě: 1975 nebo 1976?) vystavoval Sennheiser mixpult s LEDkovými sloupci, porovnávanými se zrcátkovým projekčním galvanometrem. Ovšem pro mixáž měl navíc v každé stopě pomalý ručkový VU-metr i s vypínatelným filtrem pro dosažení fyziologicky vyvážených hlasitostí ve výstupním signálu. A stejně byl vybavený na výstupech ještě limitory, patrně kvůli omezení rizika proříznutí drážky při řezání gramodesek, to je, na rozdíl od přebuzení magnetofonového pásku, vždycky průšvih.
Bylo tam vidět, že ten LEDkový sloupec ukáže ty špičky nejpravdivěji.
Osobně hodnotím kombinaci měřidla s charakteristikou "mezi VU a špičkovou" a LEDkou indikující špičkovou úroveň, jako velice zdařilé řešení. Otázkou je volba rychlosti indikace měřidlem a úrovně, při které ukazuje 0 dB (například Sony u kazeťáků ukazuje nulu asi při -5,5 dB trvalého tónu, při živém signálu už ale LEDka nastavená na +2 dB bliká; Tesla nastavuje měřidla na 0 dB, zato ty malé měřáčky jsou výrazně rychlejší a LEDkový indikátor mají navrch).
Řekl bych, že indikátory se v historii zabývali vývojáři firem zvučných jmen, cest k výsledku je na výběr a každá má svá pro i proti.
I když - v magnetofonovém pásku to zkreslení s mírným přebuzením tak dramaticky neroste, aby v krátkých špičkách nějak rušilo. Záznamová cesta za regulátorem úrovně stejně musela mít minimálně 12 dB rezervu do limitace, zpravidla větší, protože zde to zkreslení s limitací rostě opravdu strmě.
Lze tedy s úspěchem použít špičkový indikátor, který tak úplně špičkový není: rychlý náběh ručky vždy skončí nějakým překmitem (a i ten už zpravidla přijde, když už zase je po všem), protože systém měřidla nemá nulovou hmotnost. Jde o to, jaký kompromis zvolit, ale to se dá uhlídat osciloskopem a odsunutím obrazce nahoru či dolů tak, abys viděl jen překročení nulové úrovně. Budeš se divit, kolik toho i těm nejrychlejším měřákům uteče.
Doba odklesu už je celkem snadno realizovatelná elektronicky.
Právě, že s těmi indikátory se výrobci prali už v počátcích elektrického záznamu na gramodesky. Bez ohledu na rok vzniku takové magické oko s dynamickým rozsahem sotva 12 dB, doutnavkový či LEDkový sloupec na to netrpěly, dokonce na nějakém Hi-Fi Expo v Holešovicích (už přesně nevím, pamětníci, opravte mě: 1975 nebo 1976?) vystavoval Sennheiser mixpult s LEDkovými sloupci, porovnávanými se zrcátkovým projekčním galvanometrem. Ovšem pro mixáž měl navíc v každé stopě pomalý ručkový VU-metr i s vypínatelným filtrem pro dosažení fyziologicky vyvážených hlasitostí ve výstupním signálu. A stejně byl vybavený na výstupech ještě limitory, patrně kvůli omezení rizika proříznutí drážky při řezání gramodesek, to je, na rozdíl od přebuzení magnetofonového pásku, vždycky průšvih.
Bylo tam vidět, že ten LEDkový sloupec ukáže ty špičky nejpravdivěji.
Osobně hodnotím kombinaci měřidla s charakteristikou "mezi VU a špičkovou" a LEDkou indikující špičkovou úroveň, jako velice zdařilé řešení. Otázkou je volba rychlosti indikace měřidlem a úrovně, při které ukazuje 0 dB (například Sony u kazeťáků ukazuje nulu asi při -5,5 dB trvalého tónu, při živém signálu už ale LEDka nastavená na +2 dB bliká; Tesla nastavuje měřidla na 0 dB, zato ty malé měřáčky jsou výrazně rychlejší a LEDkový indikátor mají navrch).
Řekl bych, že indikátory se v historii zabývali vývojáři firem zvučných jmen, cest k výsledku je na výběr a každá má svá pro i proti.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Časem jsem došel k tomu, že ona ta rychlost u těch budíků až tak důležitá není. Smysl to úzkostlivě sledovat má možná ve zvukařině při používání stále stejného pásku. Jinak spíš musím vědět, co si na kterém magnetofonu nechá líbit konkrétní pásek. A na to mi stačí v zásadě i to orientační měřidlo. Člověk se časem naučí nějakou tu vyzkoušenou polohu ruček...asi jako v autě jen kouknu jedním okem na polohu ručky a vím, kolik jedu. Nemusím číst i číslice na stupnici. Jestli tedy chápete, co tím myslím. 
Co je pravda, tak ty budíky osazený v teslách jsou prostě opticky hnusný a dost ty přístroje deklasují...zejména v B11x vypadaj hodně neadekvátně. Já jsem u mojí přestavěné B73 taky osadil stěrače z alíku.
Co je pravda, tak ty budíky osazený v teslách jsou prostě opticky hnusný a dost ty přístroje deklasují...zejména v B11x vypadaj hodně neadekvátně. Já jsem u mojí přestavěné B73 taky osadil stěrače z alíku.
O tom porovnání měřáků v Teslách (zde B115) s měřáky, které používal Uher, jsem se už zmínil tady, strojově přeložená stránka originálu zní sice přišerně, ale kdo si počká s myší na odstavci, uvidí to v původním znění.
Ale jinak souhlasím, zkušenost s nastavením podle zdroje signálu a kam, jako že mají asi tak ty ručky mířit, se hodila u každého indikátoru. Kdo déle nahrával na stejném stroji, měl to odzkoušené.
Ta indikace špiček nabývá na významu u strojů pracujících s rychlostmi posuvu 9,53 cm/s a u kazeťáků s rychlostí poloviční, kde se používá korekce výšek při záznamu se zdvihem i přes +12 resp. +21 dB ještě v akustickém pásmu. Zde se osvědčil VU-metr před korekcí, ale indikace špiček až za ní. A neškodil ani vypínatelný limitor špiček, který se uplatnil až při překročení úrovně 0 dB, pokud tam vydržela déle, jinak na krátké přeslechnutelné špičky reagoval až od +3 či dokonce +5 dB.
Ale jinak souhlasím, zkušenost s nastavením podle zdroje signálu a kam, jako že mají asi tak ty ručky mířit, se hodila u každého indikátoru. Kdo déle nahrával na stejném stroji, měl to odzkoušené.
Ta indikace špiček nabývá na významu u strojů pracujících s rychlostmi posuvu 9,53 cm/s a u kazeťáků s rychlostí poloviční, kde se používá korekce výšek při záznamu se zdvihem i přes +12 resp. +21 dB ještě v akustickém pásmu. Zde se osvědčil VU-metr před korekcí, ale indikace špiček až za ní. A neškodil ani vypínatelný limitor špiček, který se uplatnil až při překročení úrovně 0 dB, pokud tam vydržela déle, jinak na krátké přeslechnutelné špičky reagoval až od +3 či dokonce +5 dB.
