Ne. Napájený je signálem.tesla6 píše:Ransome ten relejový modul nepotřebuje tedy zvlášť napájení?
Schema ochrany pro bedny Revox
Moderátor: Moderátoři
Studer je výrobca nekompromisnej štúdiovej techniky. Dôraz kladie na špičkovú kvalitu spracovania zvuku a na vysokú odolnoť v náročných štúdiových podmienkách. Estetika je len výsledkom precíznej práce. Revox naopak vyrába komerčnú techniku a dôraz kladie na estetiku a rôzne pridavné užívateľské funkcie a ezoterické cirkusy a to aj na úkor kvality spracovania zvuku a odolnosti výrobkov. Skrátene, Studer je profesionálna technika, Revox je komerčná technika. Podobne ako Panasonic a Technics, alebo Sharp a Optonica, len v opačnom poradí.
Napríklad profesionálny Studer A721 má mechanické potenciometre a výrazné červené tlačidlo Record (dôraz je na kvalitu a funkčnosť), komerčný Revox B215 má zvukovo horšie, ale komerčne zaujímavejšie elektronické potenciometre a dizajnovo estetickejšie, ale nevýrazné tlačidlo Record (dôraz je na "pohodlie" a estetiku).
Napríklad profesionálny Studer A721 má mechanické potenciometre a výrazné červené tlačidlo Record (dôraz je na kvalitu a funkčnosť), komerčný Revox B215 má zvukovo horšie, ale komerčne zaujímavejšie elektronické potenciometre a dizajnovo estetickejšie, ale nevýrazné tlačidlo Record (dôraz je na "pohodlie" a estetiku).
Ten releový modul, tak ako je zapojený, je blbosť. Reproduktor je ohrievaný prechádzajúcim prúdom, nie napätím. Napätie sa mení v závislosti od frekvencie, lebo impedancia reproduktora je závislá na frekvencii. Činný odopor reproduktora, ktorý spôsobuje ohrev sa však s frekvenciou nemení. Teda meraním napätia na vstupe do reproduktora nevieš merať napätie na činnom odpore reproduktora. Správne je treba merať prúd, tak, ako to robí ten bimetal. A ešte potrebuješ zladiť časové konštanty tak, aby relé opätovne zaplo až keď je aj reproduktor vychladnutý. To s kondenzátorom paralelne k cievke relé nedosiahneš. Musel by si použiť príliš veľkú kapacitu.
Samec: Revoxy jsou jedny z nejlépe dělaných továrních beden, co se týče výběru měničů, akustického vyladění ozvučnic i ladění a konstrukce výhybek. A podle toho taky hrají, což můžu i potvrdit (a kdysi jsem sám nerad přiznával). Není to žádná esoterika. Tvoje výtka k použitým kondenzátorům je nesmyslná. Jsou to bipoláry na 50V AC, určené pro tónové frekvence, což je naprosto v pořádku. Odpovídá to výkonu 600W/4R. Mnohem podstatnější je jejich proudová zátěž, používají se hlavně v basové a středové větvi výhybky. Svitky naopak dáváme alespoň na 160, raději na 250V. A není to ani tak kvůli napětí, ale kvůli vyšší impulzní zatížitelnosti a stabilitě.
Výkon dodaný zesilovačem do beden je VŽDYCKY virtuální, udává se vždycky pro odporovou zátěž, a skutečný příkon reprosoustav je jen velmi obtížně měřitelný. Přesně pro to, co jsi napsal. Jenomže příkon soustavy se udává na základě napětí dodaného zesilovačem a jmenovité impedance, takže není problém hlídat přetížení v celém pásmu prostě jenom podle napětí. Ten kutil na odkazu to udělal tak, že to bude v rytmu modulačních špiček vynechávat a koktat. Je to nepříjemné, bude se to na hovno seřizovat, reké vude trvalým buzením chrchlat, i když nesepne. Uživatele to přinutí stáhnout Volume, což asi je účel. Já bych to tak samozřejmě nedělal. Umíme udělat pasivní ochranu živenou z energie naakumulované ve filtračním kondenzátoru přímo z buzení repráků. S bistabilním klopným obvodem a dostatečně dlouhou časovou konstantou. Jeden čas to bylo celkem využívané řešení.
Výkon dodaný zesilovačem do beden je VŽDYCKY virtuální, udává se vždycky pro odporovou zátěž, a skutečný příkon reprosoustav je jen velmi obtížně měřitelný. Přesně pro to, co jsi napsal. Jenomže příkon soustavy se udává na základě napětí dodaného zesilovačem a jmenovité impedance, takže není problém hlídat přetížení v celém pásmu prostě jenom podle napětí. Ten kutil na odkazu to udělal tak, že to bude v rytmu modulačních špiček vynechávat a koktat. Je to nepříjemné, bude se to na hovno seřizovat, reké vude trvalým buzením chrchlat, i když nesepne. Uživatele to přinutí stáhnout Volume, což asi je účel. Já bych to tak samozřejmě nedělal. Umíme udělat pasivní ochranu živenou z energie naakumulované ve filtračním kondenzátoru přímo z buzení repráků. S bistabilním klopným obvodem a dostatečně dlouhou časovou konstantou. Jeden čas to bylo celkem využívané řešení.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Lenže ak napríklad pri 200Hz obmedzíš napätie na určitý ekvivalentný výkon, tak na 2kHz ti tá ochrana vypne už pri štvrtinovom výkone. Naopak, ak tú ochranu nastavíš pri 2kHz, tak pri 200Hz ti vypne až pri štvornásobnom výkone. Buď nevyužiješ naplno možnosti reproduktora, alebo ho pri nízkych frekvenciách neochrániš. Navyše ten relé bastl nemá hysterézu, takže pri určitom napätí bude kontakt-nekontakt opaľovaný značným prúdom, a to ku kvalitnej reprodukcii rozhodne neprispieva.
Na 2kHz ti ta ochrana vypne při stejném napětí jako při 200Hz. Což je přesně to, co jsem psal. Protože nejde o fyzický výkon, jen o jakýsi fiktivní. Nevím kolikrát to mám opakovat.
NF signál kontakty prakticky vůbec neopaluje. Můžeš si klidně zkusit škrtat přívodem od vybuzeného repráku (muzikou) o terminál, jak moc to bude jiskřit. S kontakty relé v cestě k reproduktorům je jiný, větší problém, ale tento zrovna ne. A psal jsem, že správně to má být s monostabilním klopným obvodem. Tak nevím na co mi vlastně odpovídáš.
NF signál kontakty prakticky vůbec neopaluje. Můžeš si klidně zkusit škrtat přívodem od vybuzeného repráku (muzikou) o terminál, jak moc to bude jiskřit. S kontakty relé v cestě k reproduktorům je jiný, větší problém, ale tento zrovna ne. A psal jsem, že správně to má být s monostabilním klopným obvodem. Tak nevím na co mi vlastně odpovídáš.
Nepoužívám smajlíky. Pobavený nebo ironický tón si laskavě domyslete sami.
Odstraněna citace předcházejícího příspěvku, viz bod 4f "Pravidel". jimirek
Pri rovnakom.
O co se to tady snažíš? Zesilovač s rovnou frekvenční charakteristikou odevzdá na zátěži 4Ω výkon 200W při napětí 28.28V a proudu 7A při jakémkoliv nf kmitočtu. Tahat do toho "ekvivalentní výkony" je irelevantní.
Zapojení s relé představuje přepěťovou ochranu, založenou na tomto faktu a chrání celou reprosoustavu. Ochrana výškové větve je řešena samostatně.
O ne/dokonalosti takového řešení lze sice diskutovat (asi tam míří tvoje snaha), ale ne za cenu zpochybňování zákonů jako "oslího můstku".
Pri rovnakom.
O co se to tady snažíš? Zesilovač s rovnou frekvenční charakteristikou odevzdá na zátěži 4Ω výkon 200W při napětí 28.28V a proudu 7A při jakémkoliv nf kmitočtu. Tahat do toho "ekvivalentní výkony" je irelevantní.
Zapojení s relé představuje přepěťovou ochranu, založenou na tomto faktu a chrání celou reprosoustavu. Ochrana výškové větve je řešena samostatně.
O ne/dokonalosti takového řešení lze sice diskutovat (asi tam míří tvoje snaha), ale ne za cenu zpochybňování zákonů jako "oslího můstku".
Taky si myslím, že to tu rozebral Ransom o dvě tři stránky dřív. Není rozhodující napětí na svorkách bedny, ale proud, který odebírá.
Samozřejmě, že by to bez napětí nešlo, ale i jističe v rozvaděči jistí před nadproudem.
K hlídání nadproudu při použití co nejmenšího vloženého odporu je tavná pojistka nebo termokontakt nejlepší řešení. Na odpálení reproduktorů jimi musí nadproud (a je jedno, zda střídavý, nebo stejnosměrný, ani kmitočet nemusí být rozhodující, výhybky by jen rozhodly o tom, který reproduktor to odnese) téci určitou nenulovou dobu. Za tu dobu musí pojistka odpojit. Nic víc a o nic méně se od ní nežádá.
U Studerů věděli, proč to řešit právě takto, ty bedny byly doslova vymazlené na evropskou špičku a dodnes si ostudu neudělaly.
Před výškáč dali navíc PTC, s ohřevem mu stoupá odpor, my tam dáváme žárovku, ta se tak chová taky.
Samozřejmě, že by to bez napětí nešlo, ale i jističe v rozvaděči jistí před nadproudem.
K hlídání nadproudu při použití co nejmenšího vloženého odporu je tavná pojistka nebo termokontakt nejlepší řešení. Na odpálení reproduktorů jimi musí nadproud (a je jedno, zda střídavý, nebo stejnosměrný, ani kmitočet nemusí být rozhodující, výhybky by jen rozhodly o tom, který reproduktor to odnese) téci určitou nenulovou dobu. Za tu dobu musí pojistka odpojit. Nic víc a o nic méně se od ní nežádá.
U Studerů věděli, proč to řešit právě takto, ty bedny byly doslova vymazlené na evropskou špičku a dodnes si ostudu neudělaly.
Před výškáč dali navíc PTC, s ohřevem mu stoupá odpor, my tam dáváme žárovku, ta se tak chová taky.
Reproduktor nie je umelá odporová záťaž. Impedancia reproduktora sa s frekvenciou mení. Pozri sa, ako vyzerá závislosť impedancie reproduktora na frekvencii. Ak má štandardný reproduktor 4Ω pri 200Hz, tak pri 2kHz má 8Ω. Aký výkon teda limituješ napätím? Spočítaj si to.masar píše:Pri rovnakom.
O co se to tady snažíš? Zesilovač s rovnou frekvenční charakteristikou odevzdá na zátěži 4Ω výkon 200W při napětí 28.28V a proudu 7A při jakémkoliv nf kmitočtu.
Nebavíme se o "štandardnom" reproduktoru, ale o ochraně konkrétní třípásmové reproduktorové soustavy před přetížením výkonem ≥200W. Výrobce tuto ochranu provedl jako "proudovou", odvozenou od tohoto výkonu a reléová je odvozena od napěťové úrovně při stejném výkonu. Obě verze vycházejí ze jmenovité impedance 4Ω, přičemž ta originální (proudová) při vyšší impedanci nezareaguje, na rozdíl od té napěťové.
Práve že tá tepelná reaguje presne na tepelný príkon reproduktora. Tá napäťová reaguje na niečo celkom iné. Buď bude vypínať príliš skoro, takže využiješ len zlomok toho, čo ten reproduktor skutočne umožňuje, alebo nebude chrániť na nízkych frekvenciách. Ale na to, aby si pochopil, jak veľmi si mimo s napäťovou ochranou, by si musel rozumieť náhradnej schéme reproduktora, gyrátorom, integrálnym a diferenciálnym počtom.masar píše:přičemž ta originální (proudová) při vyšší impedanci nezareaguje
Tu proudovou (tepelnou) ochranu nezajímá tepelný stav nějaké kmitačky, ale celkový proud soustavy, stanovený jejím výrobcem při výkonu 200W a vyšším. A ten je dán Ohmovým zákonem. Jsem rád, že rozumíš gyrátorům a diferenciální počet máš v malíčku. Ale ta ochrana tomu nerozumí. Tu zajímá jen ten Ohmův zákon.