Zapojení 2 akumulačních nádrží
Moderátor: Moderátoři
Zapojení 2 akumulačních nádrží
Zdravím, měl bych dotaz na někoho kdo se vyzná v zapojení akumulačních nádrží, mám automatický kotel na pevné palivo, chtěl bych kněmu zapojit 2 akumulační nádrže bez výměníku a hledal jsem jak připojit kotel a propojit nádrže navzájem, našel jsem různá zapojení - paralelní, seriová a jiné verze. Moje představa byla výstup z kotle rozdvojit a přivést do obou nádrží, a obě zpátečky zpět do kotle, kde by ještě v cešte byl směšovací ventil mezi výstupem a zpátečkou kvůli kotli, expanzní nádrž, pojišťovací ventil a dále čerpadlo. Výstup z nádrží spojit a připojit na okruh topení a zpátečky taky spojit a přes další čerpadlo zpět do akumulačních nádrží. Pak jsem začal hledat na internetu a narazil jsem na jiná zapojení, kdy výstup z kotle šel zárověň do radiátoů a i do nádrží a další jiné vyrianty. Prosím berte to moje zapojení jako zjednodušeně popsané. Může mi někdo doporučit nějakou variantu zapojení? Děkuji.
Doporučím otevřít web Atmosu. Mají tam několik doporučených zapojení.
Se dvěma nádržemi si nastuduj, co znamená "Tichelmann".
https://www.atmos.eu/instalace-kotlu/#108
Osobně to mám v principu takto:
Se dvěma nádržemi si nastuduj, co znamená "Tichelmann".
https://www.atmos.eu/instalace-kotlu/#108
Osobně to mám v principu takto:
Pokud Ti tady někdo poradí přesný řešení, tak to bude na 95% blbě.
Neznáme totiž typ kotle, rozsah regulace, umístění nádrží a spoustu dalších věcí. Jasný, makat to nějak bude skoro vždycky, ale Ti co říkají, že aku je nesmysl, tak ji buď nainstalovali blbě nebo pro to neudělali podmínky.
Doporučení: Dohodni se s topenářem na místě.
Neznáme totiž typ kotle, rozsah regulace, umístění nádrží a spoustu dalších věcí. Jasný, makat to nějak bude skoro vždycky, ale Ti co říkají, že aku je nesmysl, tak ji buď nainstalovali blbě nebo pro to neudělali podmínky.
Doporučení: Dohodni se s topenářem na místě.
-
petrfilipi
- Příspěvky: 2901
- Registrován: 13 zář 2005, 00:00
Mám Atmos 25kW na dřevo i uhlí (topím dřevem, 16m³/rok) a k tomu dvě aku nádrže á 750 litrů. A k tomu vesnický dvougenerační nezateplený dům.
Zapojení je defacto podle obrázku v 2. příspěvku. Kotel, malý okruh, Ladomat, směšovací ventil, nádrže a radiátory. Funguje to dobře, topím každý den cca od 17:00 do 22:00, natopím dům i nádrže na 70°C. Pak zavřu horní ventil nádob a kotel nechám vytopit do domu, abych to zbytkové teplo spotřeboval. Odpoledne, kdo přijde první, pustí domovní čerpadlo a otevře ty horní ventily nádob.
Zapojení je defacto podle obrázku v 2. příspěvku. Kotel, malý okruh, Ladomat, směšovací ventil, nádrže a radiátory. Funguje to dobře, topím každý den cca od 17:00 do 22:00, natopím dům i nádrže na 70°C. Pak zavřu horní ventil nádob a kotel nechám vytopit do domu, abych to zbytkové teplo spotřeboval. Odpoledne, kdo přijde první, pustí domovní čerpadlo a otevře ty horní ventily nádob.
Já už mám asi 10 let kotelnu s dvěma aku nádržema 800+750. nádrže jsou spojené sériově a tříbodově:
• kotel má malý okruh: čerpadlo a směšovací ESBE s 65st patronou, na výstupu to dělá 85-90st.
• výstup z kotlového okruhu jde na vrchlík první nádrže, kde je T kus s odbočkou do nádrže a do okruhu radiátorů
• spodek první nádrže je připojen na vrchlík druhé nádrže
• spodek druhé nádrže je připojen na kotlový okruh před ESBE
• vratka z radiátorů je připojena na spodek druhé nádrže, ale do jiného bodu (kousek výš), aby se kotlový a radiátorový okruh neovlivňovaly (hydromechanika je swiňa).
Má to tyto výhody:
• když zatopím, tak jakmile se zahřeje kotlový okruh, tak teplá voda jde prioritně hned do radiátorů
• sériové spojení aku umožňuje různé objemy a výšky aku, odpadá problematika vyrovnávání.
• sériové spojení je lepší z hlediska informace, kolik procent mám natopeno a kolik můžu ještě přiložit - na první nádrži mám dva teploměry nahoře a dole, na druhé 3 (vrch, prostředek a spodek). Když vidím na první nádrži na teploměrech 90,90 a na druhé 30,30,30 tak vím že mám cca 50%, když mám 90,90 - 90,90,30 tak vím že už zbývá natopit jen 25% a vím že už nemám přikládat.
Jinak já jsem nepoužil Laddomat, ale 2x ESBE (kotel, radiátorový). Vyšlo to levněji. ESBE v radiátorovém je možné nastavovat myslím 30-60st, takže je možné tím případně "doladit" teplotu vody do radiátorů aby to topilo co nejvíce kontinuálně.
Takhle to provozuju cca 10 let a naprostá spokojenost.
• kotel má malý okruh: čerpadlo a směšovací ESBE s 65st patronou, na výstupu to dělá 85-90st.
• výstup z kotlového okruhu jde na vrchlík první nádrže, kde je T kus s odbočkou do nádrže a do okruhu radiátorů
• spodek první nádrže je připojen na vrchlík druhé nádrže
• spodek druhé nádrže je připojen na kotlový okruh před ESBE
• vratka z radiátorů je připojena na spodek druhé nádrže, ale do jiného bodu (kousek výš), aby se kotlový a radiátorový okruh neovlivňovaly (hydromechanika je swiňa).
Má to tyto výhody:
• když zatopím, tak jakmile se zahřeje kotlový okruh, tak teplá voda jde prioritně hned do radiátorů
• sériové spojení aku umožňuje různé objemy a výšky aku, odpadá problematika vyrovnávání.
• sériové spojení je lepší z hlediska informace, kolik procent mám natopeno a kolik můžu ještě přiložit - na první nádrži mám dva teploměry nahoře a dole, na druhé 3 (vrch, prostředek a spodek). Když vidím na první nádrži na teploměrech 90,90 a na druhé 30,30,30 tak vím že mám cca 50%, když mám 90,90 - 90,90,30 tak vím že už zbývá natopit jen 25% a vím že už nemám přikládat.
Jinak já jsem nepoužil Laddomat, ale 2x ESBE (kotel, radiátorový). Vyšlo to levněji. ESBE v radiátorovém je možné nastavovat myslím 30-60st, takže je možné tím případně "doladit" teplotu vody do radiátorů aby to topilo co nejvíce kontinuálně.
Takhle to provozuju cca 10 let a naprostá spokojenost.
Dal bych si na topenáře bez projektu od dobrýho projektanta bacha. Jsou to jen nemyslící maníci, co dnes uměj pájet jakž takž měděný roury a ani už autogénem neuměj svářet. Co nemaj v projektu, to domrvěj. Já mám zkušenost s čtyřma sro, hrůza běs. Jedni připojili kotel tak, že kvůli trubkám nešlo otvírat víko OpOp kotle na víc než 45°. A strašně se divili, že to chci předělat. Svářeč z druhýho spolku zaslepil železnou rouru tak, že po 3 týdnech začala brečet. Ze třetí spolku vymrskli podlahovku bez jakýkoliv regulace, takže oběhový čerpadlo mělo podle nich běžet 24/365.
U kámoše čtvrtej spolek nainstaloval nerezový flexoroury na přívodu do rozváděče podlahovek tak, že to v převlečnejch matkách na dvou místech ze čtyř teklo. Prostě udělali špatně lisovacíma kleštěma na flexorouře sedla a po pár teplotních cyklech to začalo týct. Jo a jak mě, tak jemu na systému s otevřenou expanzí vyplavili barák, protože odvzdušňovací automaty nestíhaly při plnění topení vodou odpouštět vzduch. Prostě tam narvali ze sudů tu samou vodu co tam byla původně ale protože byl v některejch radiátorech vzduch, tak expanze přetekla. Tyhle vodní topenáři, to je hrozná pakáž.
A bacha na ceny. Nabídky na stejnou zakázku jsem dostal s rozdíly až 80%. Zajímavý, že ti nejlevnější udělali těch chyb nejmíň.
U kámoše čtvrtej spolek nainstaloval nerezový flexoroury na přívodu do rozváděče podlahovek tak, že to v převlečnejch matkách na dvou místech ze čtyř teklo. Prostě udělali špatně lisovacíma kleštěma na flexorouře sedla a po pár teplotních cyklech to začalo týct. Jo a jak mě, tak jemu na systému s otevřenou expanzí vyplavili barák, protože odvzdušňovací automaty nestíhaly při plnění topení vodou odpouštět vzduch. Prostě tam narvali ze sudů tu samou vodu co tam byla původně ale protože byl v některejch radiátorech vzduch, tak expanze přetekla. Tyhle vodní topenáři, to je hrozná pakáž.
A bacha na ceny. Nabídky na stejnou zakázku jsem dostal s rozdíly až 80%. Zajímavý, že ti nejlevnější udělali těch chyb nejmíň.
Jirka
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
Proč mi nemůže všechno chodit hned ?!!
S automatickým kotlem zkušenosti nemám. Ale pro kotel na dřevo (mám Attack SLX 20kW - dřevoplyn) je to geniální. Dva kubíky vody stojí venku (doslova) a při obvyklých +5°C venku chodím topit dvakrát týdně.
Celá realizace od výpočtů po pájení trubek a stavbu komína vlastníma rukama.
Pár večerů studia s knihami ze mě bohužel udělalo většího topenáře než ty, co jsem potkal u strejdy a dělají to 30 let. NEní to raketová věda - stačí pochopit, co je potřeba spočítat a ten zbytek se podle doporučených schémat dá udělat funkčně na první pokus.
Bohužel para narazíš na to, že tam máš několik čepadel a ventilů a je potřeba to nějak řídit. Dneska už se dá něco koupit, ale ještě před 10ti lety to byla fakt tragédie. Já to nakonec postavil na průmyslovém PLC.
Celá realizace od výpočtů po pájení trubek a stavbu komína vlastníma rukama.
Pár večerů studia s knihami ze mě bohužel udělalo většího topenáře než ty, co jsem potkal u strejdy a dělají to 30 let. NEní to raketová věda - stačí pochopit, co je potřeba spočítat a ten zbytek se podle doporučených schémat dá udělat funkčně na první pokus.
Bohužel para narazíš na to, že tam máš několik čepadel a ventilů a je potřeba to nějak řídit. Dneska už se dá něco koupit, ale ještě před 10ti lety to byla fakt tragédie. Já to nakonec postavil na průmyslovém PLC.
Viděl jsem i kotle, které automatické zapalování nemají. A také z principu bude existovat nějaký minimální výkon kotle, který může být pořád vysoký. A taky bych nechtěl vědět, jaký má ten kotel na minimální výkon účinnost. Případně nechcem, aby kotel startoval pětkrát denně. Takže si netroufám radikálně hlásat, že aku nádrž být musí nebo naopak že je k ničemu.