Výběr tlakoměru (měření krevního tlaku)
Moderátor: Moderátoři
Dostal jsem za úkol koupit tlakoměr. Jeden mám svůj Veroval BP750X asi rok starý, nový Omron M3 Control Afib a poslední také nový OMRON M3 Comfort intelli. Když jsem se změřil postupně na všech s pár minut. odstupem tak spodní tak nějak seděl ale horní už byla sekyra slušně velká. Vždy jsem před každým měření odpojil a znovu připojil hadičku aby tam nezůstal nějaký zbytek vzduchu. Co jsem načetl tak by se mělo měření provádět třikrát po sobě a zprůměrovat. To jsem ale nikdy nikde nezažil. Jednou změří, to mě vycházelo jako vyšší hodnota než to třetí měření, a šup prášky. Vezmu teploměr a změřím si teplotu 3krát po sobě, stejný start, stejný čas a mělo by to na nějakou desetinu sedět. Vezmu multimetr a naměřím 15V a pokud bude lítat napětí tak to nebude multimetrem když je ok. Mám chuť koupit tlakoměr s bumážkou třeba za 7 litru a udělat nějaké srovnání. To nemění nic na faktu že měření u lékaře muže byt silně neobjektivní a tedy nepřesné. A k tomu syndrom bílého pláště. Nějak té praktičnosti vlastnit osobní tlakoměr moc ve výsledku nevěřím. S tlakem jsem snad ok, nic se neřeší a tak tomu nějak nerozumím. Děkuji
Srovnávat měření krevního tlaku s měřením teploty není vhodné, protože krevní tlak je dynamická veličina, která neustále v čase kolísá, a to z hlediska času i v řádu několika sekund. Zatímco teplota se takto nemění. Takže šance, že naměříte několikrát po sobě u stejného člověka byť stejným a třeba i velmi přesným tlakoměrem stejné hodnoty je minimální a spíš nereálná. Proto je vhodné udělat pár měření tlaku po sobě s odstupem pár minut a z naměřených hodnot udělat průměr.
Jen pro zajímavost zde je odkaz na téma ohledně kalibrací kde zmiňuji pravidla a povinnosti vztahující se v ČR na provozovatele tlakoměrů používaných ve zdravotnické praxi. Pro uživatele mimo zdravotnickou praxi to vyžadováno není. Nicméně i uživatel mimo zdravotnickou praxi si může dobrovolně nechat udělat a samozřejmě na vlastní náklady zaplatit ověření jím používaného tlakoměru ať už Autorizovaným metrologickým střediskem (AMS) nebo Českým metrologickým institutem (ČMI). Cena za ověření/kalibrace tonometrů (tlakoměrů) v ČR se pohybuje přibližně od 150 až 400 Kč bez DPH za základní kontrolu. Ověření/kalibrace profesionálního lékařského tonometru pro zdravotnická zařízení, včetně vydání kalibračního listu stojí obvykle od 500 Kč a více. V závislosti na případné nutnosti opravy přístroje se může cena prodražit.
Provádět více měření tlaku po sobě a průměrování doporučuje i výrobce Omron. Před prvním měřením by se mělo aspoň cca 10 minut sedět v klidu. Já mám aktuálně relativně nový Omron Complete (koupeno loni na podzim), který umí i EKG. Výrobcem deklarovaná přesnost měření tlaku je u tohoto tlakoměru +/-3mmHg. Data se načítají do mobilní apky přes Bluetooth a z apky se dají generovat i sestavy měření.
Lékař by se neměl rozhodovat podle jednoho měření, ale spíš podle trendu na základě více měření, a to nejen pár měření během jedné návštěvy, ale z více měření v delším časovém rozmezí třeba na základě týdenních nebo měsíčních denní záznamů měření. Ovšem ne každý pacient má doma tlakoměr a ne každý je vůbec ochoten si měření pravidelně sám dělat.
Když jsem byl loni na jaře na kontrole u lékaře a sestra mi měřila tlak jen jednou tak jsem pak lékaře upozornil na to, že jedno měření je málo a že i výrobci tlakoměrů doporučují dělat minimálně dvě měření s pár minutovým odstupem a pak z toho brát průměr. Když jsem pak byl znovu na kontrole na podzim, tak měli v ordinaci nový digitální tlakoměr a sestra mi dělala dvě měření s odstupem pár minut po sobě. Takže asi záleží jak kde a někde se postupem času poučí.
Lékař se mě při změně medikace na podzim zeptal zda mám možnost měřit si tlak doma. Když jsem mu řekl, že mám tak mi i on sám doporučil dělat buď dvě nebo tři měření ráno a večer s odstupem pár minut a dělat průměr z těch po sobě naměřených hodnot a že si nemám měřit tlak hned třeba po nějaké námaze bez klidové prodlevy před měřením. Chtěl abych na další kontrolu za měsíc přinesl sebou tabulku pravidelných denních měření za celý měsíc s tím, že i podle toho pak posoudí zda změna medikace byla dostatečná. Když jsem to pak za měsíc přinesl tak mne chválil.
Jen pro zajímavost zde je odkaz na téma ohledně kalibrací kde zmiňuji pravidla a povinnosti vztahující se v ČR na provozovatele tlakoměrů používaných ve zdravotnické praxi. Pro uživatele mimo zdravotnickou praxi to vyžadováno není. Nicméně i uživatel mimo zdravotnickou praxi si může dobrovolně nechat udělat a samozřejmě na vlastní náklady zaplatit ověření jím používaného tlakoměru ať už Autorizovaným metrologickým střediskem (AMS) nebo Českým metrologickým institutem (ČMI). Cena za ověření/kalibrace tonometrů (tlakoměrů) v ČR se pohybuje přibližně od 150 až 400 Kč bez DPH za základní kontrolu. Ověření/kalibrace profesionálního lékařského tonometru pro zdravotnická zařízení, včetně vydání kalibračního listu stojí obvykle od 500 Kč a více. V závislosti na případné nutnosti opravy přístroje se může cena prodražit.
Provádět více měření tlaku po sobě a průměrování doporučuje i výrobce Omron. Před prvním měřením by se mělo aspoň cca 10 minut sedět v klidu. Já mám aktuálně relativně nový Omron Complete (koupeno loni na podzim), který umí i EKG. Výrobcem deklarovaná přesnost měření tlaku je u tohoto tlakoměru +/-3mmHg. Data se načítají do mobilní apky přes Bluetooth a z apky se dají generovat i sestavy měření.
Lékař by se neměl rozhodovat podle jednoho měření, ale spíš podle trendu na základě více měření, a to nejen pár měření během jedné návštěvy, ale z více měření v delším časovém rozmezí třeba na základě týdenních nebo měsíčních denní záznamů měření. Ovšem ne každý pacient má doma tlakoměr a ne každý je vůbec ochoten si měření pravidelně sám dělat.
Když jsem byl loni na jaře na kontrole u lékaře a sestra mi měřila tlak jen jednou tak jsem pak lékaře upozornil na to, že jedno měření je málo a že i výrobci tlakoměrů doporučují dělat minimálně dvě měření s pár minutovým odstupem a pak z toho brát průměr. Když jsem pak byl znovu na kontrole na podzim, tak měli v ordinaci nový digitální tlakoměr a sestra mi dělala dvě měření s odstupem pár minut po sobě. Takže asi záleží jak kde a někde se postupem času poučí.
Lékař se mě při změně medikace na podzim zeptal zda mám možnost měřit si tlak doma. Když jsem mu řekl, že mám tak mi i on sám doporučil dělat buď dvě nebo tři měření ráno a večer s odstupem pár minut a dělat průměr z těch po sobě naměřených hodnot a že si nemám měřit tlak hned třeba po nějaké námaze bez klidové prodlevy před měřením. Chtěl abych na další kontrolu za měsíc přinesl sebou tabulku pravidelných denních měření za celý měsíc s tím, že i podle toho pak posoudí zda změna medikace byla dostatečná. Když jsem to pak za měsíc přinesl tak mne chválil.
1. Rtuť vs. Elektronika
Rtuťový tlakoměr: Pracuje na principu gravitace a tlaku sloupce rtuti. Je to přímé měření, které nepodléhá kalibraci tak snadno jako elektronika. Vyžaduje ale zkušené ucho lékaře a fonendoskop.
Elektronický (digitální) tlakoměr: Měří oscilace (vibrace) tepny a pomocí algoritmu dopočítává tlak. Je náchylnější na pohyb paže, mluvení nebo nepravidelný rytmus srdce.
Verdikt: Pokud máte kvalitní, certifikovaný digitální tlakoměr pro měření manžetou na paži, je pro běžného člověka stejně spolehlivý jako ten rtuťový u lékaře.
2. Rozdíl 20 mmHg mezi měřeními
Rozdíl 20 mmHg během pár minut je v naprosté většině případů normální fyziologický jev.
Proč se to děje?
Variabilita krevního tlaku: Krevní tlak není statické číslo jako výška. Neustále kolísá s každým nádechem, pohybem nebo myšlenkou.
Reakce na nafouknutí manžety: První měření může být pro tělo mírný stresový podnět. Druhé měření už probíhá v hlubším klidu.
Efekt ovlivnění tlaku chováním: Stačí, když se při prvním měření soustředíte na displej a čekáte, co tam skočí a tlak vám stoupne.
Důležité: Doporučují se provádět tři měření s odstupem 2 až 3 minuty a zprůměrovat hodnoty druhého a třetího měření. První měření se doporučuje do průměru nezapočítávat, protože bývá nadhodnocené.
3. Jak zajistit, aby byl rozdíl co nejmenší?
Aby měření dávala smysl, musíte dodržet „svatou trojici“ domácího měření:
Klid: cca 10 minut klid před prvním měřením v sérii. V klidu seďte a klidně dýchejte, nemluvte a neřešte nic stresujícího.
Poloha: Paže musí být opřená o stůl v úrovni srdce. Nohy nesmí být překřížené (překřížení nohou může zvýšit systolický tlak o 2–8 mmHg).
Správná manžeta: Příliš úzká manžeta na silné paži uměle zvyšuje naměřené hodnoty.
Rtuťový tlakoměr: Pracuje na principu gravitace a tlaku sloupce rtuti. Je to přímé měření, které nepodléhá kalibraci tak snadno jako elektronika. Vyžaduje ale zkušené ucho lékaře a fonendoskop.
Elektronický (digitální) tlakoměr: Měří oscilace (vibrace) tepny a pomocí algoritmu dopočítává tlak. Je náchylnější na pohyb paže, mluvení nebo nepravidelný rytmus srdce.
Verdikt: Pokud máte kvalitní, certifikovaný digitální tlakoměr pro měření manžetou na paži, je pro běžného člověka stejně spolehlivý jako ten rtuťový u lékaře.
2. Rozdíl 20 mmHg mezi měřeními
Rozdíl 20 mmHg během pár minut je v naprosté většině případů normální fyziologický jev.
Proč se to děje?
Variabilita krevního tlaku: Krevní tlak není statické číslo jako výška. Neustále kolísá s každým nádechem, pohybem nebo myšlenkou.
Reakce na nafouknutí manžety: První měření může být pro tělo mírný stresový podnět. Druhé měření už probíhá v hlubším klidu.
Efekt ovlivnění tlaku chováním: Stačí, když se při prvním měření soustředíte na displej a čekáte, co tam skočí a tlak vám stoupne.
Důležité: Doporučují se provádět tři měření s odstupem 2 až 3 minuty a zprůměrovat hodnoty druhého a třetího měření. První měření se doporučuje do průměru nezapočítávat, protože bývá nadhodnocené.
3. Jak zajistit, aby byl rozdíl co nejmenší?
Aby měření dávala smysl, musíte dodržet „svatou trojici“ domácího měření:
Klid: cca 10 minut klid před prvním měřením v sérii. V klidu seďte a klidně dýchejte, nemluvte a neřešte nic stresujícího.
Poloha: Paže musí být opřená o stůl v úrovni srdce. Nohy nesmí být překřížené (překřížení nohou může zvýšit systolický tlak o 2–8 mmHg).
Správná manžeta: Příliš úzká manžeta na silné paži uměle zvyšuje naměřené hodnoty.