Opět kyslíkuprostá měď (OT z tématu o NC430)

[TheLastUnicorn]

Hubert_79: Dost rezervovaný. Míra jeho vlivu bude velmi závislá na parnosti koncových stupňů a provedení samotných reprosoustav - především ohledně počtu pásem a provedení výhybky. Já osobně bi-wiring nepoužívám, protože pokud chci dosáhnout změny zvuku, hraju si u svých soustav spíš s výhybkou. Tam umím udělat změny efektivněji. Na mých vzdálenostech 2m frčím na křížové stříbřené 4x2,5, které si vyrábím ze zbytků kabelů pro velké servomotory Mitsubishi. Tím mám připojené hlavní velké 4-pásma. Vedlejší celoteslí T4110-MKII pouze 4x1,5mm2...taky servokabel.

samec: ono ak má človek trepnúť somarinu, je lepšie byť ticho. Tvoje ego a arogancia je na veľmi vysokej úrovni, bohužiaľ Tvoje vedomosti ohľadne elektroakustiky a šírenia zvuku v priestore sú poslabšie. Prv, než sa začneš vyjadrovať na tému reproduktorových sústav, mal by si si o tom niečo prečítať. Napríklad seriál "Stavíme reproduktorové soustavy" od velkého Boba a vrelo odporúčam aj "Sound Reproduction: Loudspeakers and Rooms"od šéfkonštruktéra JBL Floyd-a Toole-ho. Možno potom pochopíš, že širokopásmový reproduktor, ktorý v osi vie zahrať od 40Hz po 16kHz nemá šancu zahrať tak, ako korektne navrhnutá viacpásmová sústava. Nieže by sa taký reproduktor nedal teoreticky za pomoci zvukovodu vyrobiť, ale jeho rozmery by boli enormné. A pochopíš aj to, prečo v skutočnosti práve v tej bežnej bytovej miestnosti potrebujeme viacpásmovú sústavu viac, než niekde na otvorenom priestranstve.
Ohľadne bi-amping-u Ťa už upozornili.
K aktívnym výhybkám: Pasívne výhybky sa používajú preto, že sústava osadená výhybkou je univerzálnejšia - poskytuje ďaleko viac variability, pretože si môžeš zvoliť zosilňovač sám, aký Ti vyhovuje. U aktívu si definitívne odkázaný na to, čo Ti tam výrobca strčí. Nemaj obavu, aj v ČS DIY konštruktérskej sfére sme si viacerí prešli nápadmi na aktívne výhybky...a pokorne ostali prevažne u pasívu. Pretože s tými filtrami (skôr dnes teda DSP) a koncákmi to nie je ani jednoduchšie, ani lacnejšie...takže žiadne koleso si bohužiaľ nevynašiel.

[samec]

...
Full range: Hifista vie, že celé akustické pásmo sa nedá pokryť jedným reproduktorom a je nutné použiť viacpásmové reprosústavy. Osvietený hifista vie, že pokrok pokročil tak, že toto dnes platí pre ozvučovanie koncertov, diskoték, politických mítingov, ale že výkon dostatočný pre ozvučenie bežnej obývačky dokáže dnes v celom akustickom pásme poskytnúť jeden celopásmový reproduktor. Lebo ak sa bavíme o dokonalej reprodukcii zvuku, tak skladanie výsledného zvuku z viacerých reproduktorov umiestnených v priestore vo vzájomnej vzdialenosti porovnateľnej s vlnovou dĺžkou akustických vĺn má tisíc-krát väčší vplyv na skreslenie, než hocjaký kábel, ktorého elektrické rozmery sú v porovnaní s vlnovou dĺžkou signálu zanedbateľné. Do toho ešte výhybky vnášajú fázové posuny... To už je potom dobrá aj empétrojka. Preto porozmýšľaj, či sa vo svojom hifi náboženstve uberáš cestou správnej viery.

Tak to se s tebou budu hádat. Možná bys moh mít pravdu při minimální hlasitosti, v noci v baráku na samotě u lesa daleko od veškerejch komunikací a mimo letecký koridory. Ale v momentě, kdy si chci vychutnat orchestrálku v plný hlasitosti, musím vzhledem ke kompromisům vyžadovanejm technologickým řešením elektro-akustickýho dynamickýho měniče, jakým běžnej reproduktor je, volit MINIMÁLNĚ dvojpásmovou reprosoustavu. Ano, dá se diskutovat o náhradě pasivní vexly aktivním dělením s oddělenýma zesilovačema, ale to rovnoměrný vyzáření celýho slyšitelnýho spektra jedním měničem je od určitýho minimálního výkonu technicky nereálný.

Ale ja nehovorím o bežných lacných komerčných reproduktoroch, 50 rokov starej konštrukcie, ktoré lepia čínske deti v bambusovej chatrči z recyklovaného papiera.

Napríklad 30 Hz až 18 kHz, max. 40 W, pri citlivosti 93 dB v obývačke ti nie je dosť hlasno?
https://loudspeakerdatabase.com/CubeAudio/F10_Select_v2

[TheLastUnicorn]

Pozri sa poriadne na škálovanie osi Y grafu smeroviek a pozri sa, v akom tolerančnom poli to celé lieta. Navyše s vyhladením na 1/3 okt.? Príde Ti to dobré?
Mimo toho, priemerná citlivosť sa pohybuje niekde na 89-90dB, rozhodne to nemá 93.
Mám Ti ukázať, ako vyzerajú na takom škálovaní moje 4-pásma od 0 po 90°?
Chlapče, keby tie širokopásma boli také dobré, robia to tak všetci. Problém je, že nie sú...
Ak si myslíš, že ho máš väčšieho, tak to dokáž. Postav s takým meničom bedňu, dones ju niekde na zraz a postav vedľa dobre odladeného priamovyžarujúceho 4-pásma alebo 2-pásma so zvukovodom. Podrobíme ju meraniam a porovnáme zvukovo.
Btw., pár tých meničov stojí 3000€, aby sme boli v obraze.

[ferdislav]

TheLastUnicorn to máš marné, on je odjinud

[EKKAR]

Sameček si z těch popisů vybírá jen něco - doslova co se mu hodí. Neboli přesně naplňuje skutkovou podstatu definice audiosnoba ...

[barnodaj]

Hille, nepoužíval se ten kabel (NK12) pro propojení dvou SNT12, pokud nepracovaly přes RDMku, ale přes kabel???

[samec]

TheLastUnicorn, príliš sa sústreďuješ na amplitúdu a úplne ignoruješ fázu. Tušíš vôbec, ako otáčajú fázu reroduktorové výhybky? Tušíš niečo o skladaní harmonických signálov, o interferencii, o tom, ako tvar signálu závisí na fáze vyšších harmonických? Ostré zmeny fázy na deliacích frekvenciách, často v najdôležitejšej oblasti akustického pásma majú výraznejší vplyv na čistotu reprodukcie, než pozvoľná zmena amplitúdy na okrajoch akustického pásma. Ale samozrejme, väčšine ľudí stačí aj empétrojka.

Tie celopásmové reproduktory sú tak drahé, lebo je to ani nie malosériová, ale skôr kusová ručná výroba. Vysoká citlivosť oproti bežným reproduktorom je dosahovaná opačnou konštrukciou magnetického obvodu. Bežný reproduktor má dlhú cievku v krátkej magnetickej medzere, pričom pohon zabezpečuje len časť vinutia v magnetickej medzere. Zvyšná prečnievajúca časť vinutia len zvyšuje hmotnosť systému a elektrický odpor. Pri týchto celopásmových reproduktoroch je naopak krátka, ľahká, vysoko účinná cievka v dlhej magnetickej medzere. Preto je systém ľahší a dokáže kmitať na vyšších frekvenciách. Dlhá magnetická medzera však vyžaduje úmerne väčší, preto niekoľko kg magnet a aj preto tak vysoká cena.

[TheLastUnicorn]

samec: Nie, ja som zatiaľ nepostavil žiadnu sústavu, nikdy som nič nemeral, nikdy som neštudoval šírenie zvuku v miestnostiach a neskúmal, čo má na čo vplyv. Chlapče, keď budeš mať v rámci konštrukcií sústav nejaké výsledky, tak skús za mnou prísť diskutovať. Pobavíme sa o fázovom skreslení + skokovej odozve a ich reálnom vplyve na vnímanie zvukového prednesu sústavy. Aj o tom, aký vplyv má zlom celkovej fázy v oblasti deliacej frekvencie. Dovtedy si môžeš tie Tvoje rádobymúdra, čo si vyčítal niekde na webe výrobcu širokopásmových meničov strčiť za klobúk. A začni štúdiom niečoho seriózneho, začni stavať, merať a počúvať - potom zistíš, čo je skutočne dôležité a čo má na zvuk sústav najväčší vplyv. Ja už túto polemiku mám dávno za sebou.
Mimochodom, dosť okolo tejto problematiky sa diskutovalo aj tu:
https://hifi.slovanet.sk/bb/viewtopic.p ... sc&start=0
Záver si môže urobiť každý sám.

[EKKAR]

Hele, bando, když už jsme se takhle do sebe pustili, mám téma do hovoru, který tady zatím ještě nikdo nijak neprobíral. Určitě se shodneme, že vyústění bassreflexu je v podstatě bodovej zdroj tlakovejch akustickejch vln, protože jeho plocha je určitě menší, než plocha membrány k němu příslušejícího (a vybuzujícího svojí zadní stranou) basovýho repráku. Nebudu to dál rozepisovat, kdo to zná, nepotřebuje to rozvádět, kdo to nezná, ať si to dohledá - protože já chci nadhodit jiný téma, který ale s bassreflexem do jistý míry souvisí. Je to v podstatě princip víceměničovýho introaurálního sluchátka neboli "špuntu", vkládanýho do zvukovodu.
O co gou:
Představte si komoru objemem baj voko 40-50 litrů, klidně kulovou, ale i hranatou = krychlovou až kvádrovou, která bude mít na stěnách přidělaný měniče/drivery pro různý pásma, ALE TY MĚNIČE BUDOU VYZAŘOVAT DOVNITŘ DO SPOLEČNÝ DUTINY - a teprve z tý společný dutiny povede jeden jedinej zvukovod á-la horna ven do vnějšího prostoru - klidně kruhovej s roztrubem jako běžná žesťová trumpeta. Prostě vícedriverová PA-horna, ale širokopásmová, s měničema/driverama pro víc pásem. Jak si myslíte, že by hrálo tohle? To ústí by bylo bodový, lokalizace jednotlivejch pásem by neměly geometrickej posun. A vexla by musela bejt aktivní, s pásmovýma zesilovačema pro každej extra měnič, aby se to co nejmíň hádalo ...?

[HF_Tech]

A pak se Karel probudil s rukou v nočníku a zřel, že už to vymyslel někdo jinej

[EKKAR]

Ty "loděnky" jsou starý, jejich prototyp jsem viděl na obrázku už někdy 40 let nazpátek ještě v "ábíčku" jako ukázku, jak kuriózně můžou vypadat repráky. Ale furt tam vyzařuje do okolního prostředí přímo čelní plocha membrány, ne díra do transformační komory. Ale ten "reprák z pravěku" by tomu mýmu popisu byl podobnej - kdyby nebyl jen jednoměničovej, ale kdyby na ten zvukovod navazovalo víc driverů pro různý pásma.

[Cust]

Cust: ještě by jsi mohl vysvětlit sprostému lidu princip nezkreslujícího vedení a triboeletrický jev. A jako třešničku proč mají osciloskopické sondy střední vodič v koaxiálním kabelu udělaný z odporového drátu

Jak už jsem napsal. Kvalitní kabel i konektor je základ. Pro přenos signálu audio na linkové úrovni bude důležitější kapacita kabelu než vodivost vodiče. A důležitá kvalita kabelu (nízká kapacita) bude hlavně pro preampy bez výkonového konce a nebo bez izolačního sériového odporu.
Všechno ostatní je/byla legrace. A k tomu odporovému vodiči. Jo, pokud to chcete echt, tak musíte zahodit myšlenku o vedení se soustředěnými parametry. Tedy pana Pupina rozvést lineárně po celé délce vedení. Tedy pupinace ne po 500 m, ale v celém prostoru vedení. Zde už se stírají pojmy vodič a izolant. Už máme jen vedení... Pro vodič bez odporu zde již není prostor.

[EKKAR]

A když to "protáhneš" až do oblasti opravdu UHF a mikrovln a za "vodič" budeš uvažovat celej 3D prostor mezi mikropáskovým spojem na jedný straně DPS a zemnicí plochou na její druhý straně ... Pak už možná leckomu dojde, že jako izolační podpěra se za jistejch podmínek může chovat i 15cm dlouhá kovová rozpěrka mezi vodičem anténního napáječe a plechovou střechou pod ním ...

[TheLastUnicorn]

Ekkar: To, o čem mluvíš už samozřejmě dávno existuje a říká se tomu "synergy horn".
V ústí zvukovodu je klasicky obvyklý kompresní driver (teoreticky tam lze strčit i klasickou kalotu), po bocích přes díry vyzařujou pak klasický přímovyzařující střeďáky. Vyrobit si to a odzkoušet není složitý...ale aby ten zvukovod pracoval i na frekvencích, kde to chceme to musí mít opět poměrně velký rozměry. Dnes už umíme ale i se špičkovým ATH zvukovodem a kvalitním 2" driverem jít k 500-600Hz i bez použití dalších pásem.

[ransom]

https://www.audiodrom.net/cs/recenze-sp ... round-unit