Alespoň u šampónka to tak funguje.
Počkejme na odpoledne. Po šichtě přijde EKKAR a všem nám to vysvětlí.
Měření nf. zesilovače
Moderátor: Moderátoři
ΦJalovej > Ty mi do vlákna nelez. Děkuji.
Ostatní: Představte si to třeba takhle - Mám zesilovač 1, na jeho výstup zapojím reproduktor (nebo ho nahradím výkonovým odporem), ovšem jeho druhý vývod nezapojím na GND, ale na virtuální zem tvořenou výstupem zkoumamého zesilovače 2.
Když vybudím zesilovač 1, zesilovač 2, aby udržel výstup na nule, musí do reproduktoru dodávat stejný proud jako dává zesilovač 1 (v opačné fázi, ale to zde není důležité). Zesilovač 2 tedy "hraje" taky, bude i hřát (dokonce o něco více než zesilovač 1, pokud by byly shodné), ovšem s tím rozdílem, že na jeho výstupu nebude prakticky žádné napětí. Aby byly koncové tranzistory schopny dodat potřebný proud, musí se o něco "opřít", tedy o budící tranzistory, ty však musí být taky o něco "opřeny", až se dostáváme na vstupní tranzistor, který se opírá o ten odpor, který máme zapojen místo zdroje signálu. Na tomto odporu tedy musí být napětí, odpovídající proudu vstupního tranzistoru, který tento tranzistor odebírá, aby byl schopen udržet výstupní napětí v nule. To napětí bude malé - zřejmě podíl proudu tekoucího reproduktorem, poděleným proudovým zesílením celého zesilovače v otevřené zpětnovazební smyčce.
A jestli tomu dobře rozumím - bude zkreslené. Projeví se na něm všechny vlivy, které zpětnovazební smyčka za normálního provozu skryje. Průběh napětí na tomto odporu by tedy měl hodně vypovídat o tom, co se v zesilovači děje.
Opravdu se to takhle nikde neměří?
Ostatní: Představte si to třeba takhle - Mám zesilovač 1, na jeho výstup zapojím reproduktor (nebo ho nahradím výkonovým odporem), ovšem jeho druhý vývod nezapojím na GND, ale na virtuální zem tvořenou výstupem zkoumamého zesilovače 2.
Když vybudím zesilovač 1, zesilovač 2, aby udržel výstup na nule, musí do reproduktoru dodávat stejný proud jako dává zesilovač 1 (v opačné fázi, ale to zde není důležité). Zesilovač 2 tedy "hraje" taky, bude i hřát (dokonce o něco více než zesilovač 1, pokud by byly shodné), ovšem s tím rozdílem, že na jeho výstupu nebude prakticky žádné napětí. Aby byly koncové tranzistory schopny dodat potřebný proud, musí se o něco "opřít", tedy o budící tranzistory, ty však musí být taky o něco "opřeny", až se dostáváme na vstupní tranzistor, který se opírá o ten odpor, který máme zapojen místo zdroje signálu. Na tomto odporu tedy musí být napětí, odpovídající proudu vstupního tranzistoru, který tento tranzistor odebírá, aby byl schopen udržet výstupní napětí v nule. To napětí bude malé - zřejmě podíl proudu tekoucího reproduktorem, poděleným proudovým zesílením celého zesilovače v otevřené zpětnovazební smyčce.
A jestli tomu dobře rozumím - bude zkreslené. Projeví se na něm všechny vlivy, které zpětnovazební smyčka za normálního provozu skryje. Průběh napětí na tomto odporu by tedy měl hodně vypovídat o tom, co se v zesilovači děje.
Opravdu se to takhle nikde neměří?
Kremik: máš dost velkou mezeru ve vzdělání.
Zkus si pro začátek nakreslit třeba neinvertující zapojení zesilovače s operačním zesilovačem a zkus se zamyslet, jak funguje zpětná vazba, když připojíš nějaké cizí napětí na výstup. A jak by se to mohlo dostat na + vstup.
Pak to můžeš nasypat do falstadtu
Zkus si pro začátek nakreslit třeba neinvertující zapojení zesilovače s operačním zesilovačem a zkus se zamyslet, jak funguje zpětná vazba, když připojíš nějaké cizí napětí na výstup. A jak by se to mohlo dostat na + vstup.
Pak to můžeš nasypat do falstadtu
Proč něco dělat jednoduše když to jde složitě 
Klíčové pro každé měření je to, co tím chceš změřit. Pro NF zesilovače je definovaná celá řada parametrů a pro každý je nějaká metodika. Tak proč ji nepoužít a nedostat ověřené výsledky?
Navíc v tvém příkladě máš dva zesilovače a tak se "něco" dozvíš o interakci té dvojice, ne o tom jednom. Podle mě, je to hovadina na kvadrát.
Klíčové pro každé měření je to, co tím chceš změřit. Pro NF zesilovače je definovaná celá řada parametrů a pro každý je nějaká metodika. Tak proč ji nepoužít a nedostat ověřené výsledky?
Navíc v tvém příkladě máš dva zesilovače a tak se "něco" dozvíš o interakci té dvojice, ne o tom jednom. Podle mě, je to hovadina na kvadrát.
Si: Já si myslím, že zdroj toho "opírání se" nebude z většiny pocházet z toho odporu na vstupu, ale z výstupu, kde nebude nula. A právě ta odchylka od nuly (té na vstupním odporu) bude zesilovač budit. Nějaké nepatrné změny na tom vstupní odporu asi budou, když se rozváží vstupní diferenciální pár, změní se určitě vstupní proudy.
Nic ve zlém, psina musí bejt...Průběh napětí na tomto odporu by tedy měl hodně vypovídat o tom, co se v zesilovači děje.
Doufejme, že netrpíš Trumpovským "Syndromem Nobelových cen" ?
Ale spíše to vypadá na boj Křemíka
- Přílohy
-
Význam slova dezolát: Člověk náchylný k podlehnutí konspiračním teoriím, šířící dezinformace, nepátrající po pravdě a souvislostech, následující stádo. Dezolát má ve všem jasno, nikdy nepochybuje...
ondraN > Pokud k tomu přistupuješ stylem "Udělám co musím, ať mám pokoj.", pak máš určitě pravdu.
lesana87 > V podstatě ano. Zesilovač 1 se snaží rozvážit zes 2 a ten se tomu brání. Jediný bod, o který se zes 2 může opřít je pouze ten odpor. Nic jiného po cestě není. Přece nechceme, aby nám do zesilovače ještě něco kecalo.
To zkreslení na vstupním odporu se děje i při normálním provozu zesilovače, ale ze vstupního signálu by se asi blbě separovalo. Takhle při buzení odzadu se toho vstupního signálu zbavíme.
lesana87 > V podstatě ano. Zesilovač 1 se snaží rozvážit zes 2 a ten se tomu brání. Jediný bod, o který se zes 2 může opřít je pouze ten odpor. Nic jiného po cestě není. Přece nechceme, aby nám do zesilovače ještě něco kecalo.
To zkreslení na vstupním odporu se děje i při normálním provozu zesilovače, ale ze vstupního signálu by se asi blbě separovalo. Takhle při buzení odzadu se toho vstupního signálu zbavíme.
HF-Tech a ondraN, nechajte si svoje dojmy, povery a pranostiky pre seba a doštudujte si teóriu dvojpólov, impednčnú, admitančnú a hybridnú maticu. Tvrdiť o meraní spätného prenosu NF zosilňovača vo všeobecnosti, že to je blbosť, že je nulový, je rovnaké, ako tvrdiť bez merania, že je niekde nulové napätie. Môže byť, ale ako technik to musíš vedieť dokázať, buď meraním, alebo odvodením z iných parametrov.
Áno, tak to môžeš namerať.Kremik píše:Ostatní: Představte si to třeba takhle - ...
Ondra > Získáš tím představu o proudových poměrech zesilovače. Čím menší napětí na vstupu, tím je zesilovač lepší (do jisté míry), čím menší je zkreslení, tím je zesilovač lepší. Můžeš porovnat horní a spodní půlvlnu, nakolik jsou stejné. Když vyměníš třeba koncové trandy a dáš nějaké s menší betou, sluchem to třeba nepoznáš. Ale v tomto testu to hned uvidíš. Napětí na vstupu se zvětší.
Může to pomoct třeba při opravách - zesilovač je zatížen, ale napětí nikam necestuje - sedí na místě jak přibité. Některé nakoplé trandy ztrácí betu když se zahřejou, takto je snadno odhalíš.
Těch možností by se našlo asi víc. Tranzistor je nelineární prvek a už jen se změnou proudu se mu mění beta. Se změnou bety se mění vstupní impedace zesu a tohle všechno by mělo být na tom odporu vidět.
Hele, já tohle vlákno zakládal s tím, že se třeba něco dozvím, ne že tu budu prezentovat a obhajovat novou metodu.
Třeba nevím, jestli by se takto dalo rozeznat přechodové zkreslení.
(Asi ne. Každopádně, na to bude vhodnější jiná metoda.)
Může to pomoct třeba při opravách - zesilovač je zatížen, ale napětí nikam necestuje - sedí na místě jak přibité. Některé nakoplé trandy ztrácí betu když se zahřejou, takto je snadno odhalíš.
Těch možností by se našlo asi víc. Tranzistor je nelineární prvek a už jen se změnou proudu se mu mění beta. Se změnou bety se mění vstupní impedace zesu a tohle všechno by mělo být na tom odporu vidět.
Hele, já tohle vlákno zakládal s tím, že se třeba něco dozvím, ne že tu budu prezentovat a obhajovat novou metodu.
Třeba nevím, jestli by se takto dalo rozeznat přechodové zkreslení.
(Asi ne. Každopádně, na to bude vhodnější jiná metoda.)
V učebnicích lineárních obvodů se uvádí mj. princip kompenzace:
Pokud přes impedanci Zn v lineárním obvodu teče proud In, lze tuto impedanci vyjmout z obvodu a nahradit jí zdrojem nezávislého napětí o velikosti Un=In*Zn. Všechny tyto veličiny jsou komplexní povahy a platí jen pro lineární obvody nebo obvody linearizované v okolí pracovního bodu.
Tento princip (a také princip superpozice) nalezl uplatnění též v simulaci zpětnovazebních zesilovačů, tam umožní analyzovat obvodové části bez rozpojení zpětnovazební smyčky. Na zkreslení to ale není použitelné, linearizovaný obvod nezkresluje.
https://sites.google.com/site/frankwiedmann/loopgain
Pokud přes impedanci Zn v lineárním obvodu teče proud In, lze tuto impedanci vyjmout z obvodu a nahradit jí zdrojem nezávislého napětí o velikosti Un=In*Zn. Všechny tyto veličiny jsou komplexní povahy a platí jen pro lineární obvody nebo obvody linearizované v okolí pracovního bodu.
Tento princip (a také princip superpozice) nalezl uplatnění též v simulaci zpětnovazebních zesilovačů, tam umožní analyzovat obvodové části bez rozpojení zpětnovazební smyčky. Na zkreslení to ale není použitelné, linearizovaný obvod nezkresluje.
https://sites.google.com/site/frankwiedmann/loopgain
To, co popisuješ, je můstkové zapojení zesilovačů. Bez toho, abys napsal a popsal jakých zesilovačů se ti nedá jednoznačně odpovědět.Kremik píše:Představte si to třeba takhle - Mám zesilovač 1, na jeho výstup zapojím reproduktor (nebo ho nahradím výkonovým odporem), ovšem jeho druhý vývod nezapojím na GND, ale na virtuální zem tvořenou výstupem zkoumamého zesilovače 2.
Když vybudím zesilovač 1, zesilovač 2, aby udržel výstup na nule, musí do reproduktoru dodávat stejný proud jako dává zesilovač 1 (v opačné fázi, ale to zde není důležité).
