Opravy starých zesilovačů v rádiích, gramo atd.
Moderátor: Moderátoři
Opravy starých zesilovačů v rádiích, gramo atd.
No a jednoduchý dvoukanál osciloskop pro kontrolu zkreslení (stejně pod cca 2% to na něm nepoznám).
Na multivibrátor stačí rekurenty ze šuplíku, na zesík MBA810 s unipolárem na vstupu.
Mám pocit, že se staré dobré praktiky nějak vytrácejí.
Samozřejmě výkonové stroje jsou jiná váhová kategorie, zejména lampové.
EDIT: Môj názor je, že o 20 rokov elektronika pôjde PÁ-PÁ..... Už totiž bude málo ,,človekov", ktorí ju budú NIE projektovať (na to bude AI), ale montovať ! Už dnes, generácia ,,Z" nevie, čo je skrutka, klinec, kladivo
Znalost obvodových řešení analogových zařízení se vytrácí, konečně i koncové zesilovače dnes mají na výstupech jen ty nuly a jedničky. Jejich vysoká účinnost je určitě výhodná, ale málokdo se zajímá o to, jak to uvnitř funguje, když už to koupí, jako hotový modul. Inu - lenost je matkou pokroku: proč to stavět z 30 diskétních součástek, když ten modul je jen jedna, a netřeba se zajímat o to, kolik desítek či stovek jich je uvnitř? A že se to dá opravit jen kompletní výměnou modulu? Za cenu, která nikoho neporazí?
Snad všichni jsme začínali nějakým lampovým zesilovačem ve třídě A třeba i s výstupákem z vertikálu televize, oživeným jen za pomoci cejchovaného šroubováku, v mladším případě to byla třída B s germaniovými tranzistory a trafíčky BT39 a VT39. Ale daly se na tom osahat principy, jak to funguje, a, když nefungovalo, tak proč.
Rýsují se proto dvě cesty: buď další vývoj postupně úplně svěříme AI, která sama už dnes umí stvořit zařízení a obvody tak složité, že se o tom konstruktérům nezdálo ani v nejdivočejších kolektivních snech, nebo budeme mít co nejvíc trpělivosti s těmi, kdo o tu historickou techniku mají zájem, ale neměli k základům, kde přijít. Jenže bez nich sami nic nevymyslí a AI směřuje poněkud jinam, než aby jim s tím pomohla.
Navíc se u AI obávám toho, že jednou stvoří něco tak překomplikovaného, až v tom sama nenajde chybku, která se s tím táhne od začátku, jen se zatím nijak škodlivě neprojevila. Najednou nebude člověk, který by ji našel a odstranil. Jak rychlost vývoje nabírá otáčky, nemusí to ani moc dlouho trvat a mnozí z nás to ještě zažijí (i když se tu do nás kdosi navezl, že jsme tu samé staré kotvy či rezavé šavle, že to tu pro mladé není). Mysteri to trefil, absolventů je hodně, jsem rád, že mezi nimi jsou někteří perspektivně použitelní, jen to jejich procento značně pokleslo. Ale černě to vidí až za 20 let, já bych tomu ani tolik nedával.
Kdo to dočetl až sem, je náš!
Ta Tvá myšlenka na druhé straně není k zahození, zkoumat integrační či derivační charakter přístroje. Myslím si, že je užitečnější, než pouštět vstupní signál do výstupu a zkoumat důsledky na vstupu.
Pro vyspělejší je samozřejmostí generátor, třeba jednoduchý, pro vyšší třídu pak osciloskop se slušnou délkou záznamu v paměti. Tím lze obejít logický analyzátor. Ale to už nejsme v oblasti starých elektropřístrojů, že.
Jo Hille, tak černě to zatím nevidím. V testech, co dávám žákům, má AI setrvalou trojku. Neb je to zatím spíše rešeržní systém bez zpětné vazby. To nesmíme moc chtít po programátorech. Zatím na netu samoučící se funkce nevidím. Ale i to přijde.
A víte jak se pozná, že AI zvitězila, že bude všechno na světě stejné. Protože nakonec z logiky věci , mají místo na světě jen ty nejlepší kusy.
Ja myslím, že dvojkanálovým by to šlo. Len by bol asi problém rozlíšiť skreslenie lineárne a nelineárne.masar píše:Ve svém příspěvku jsi zmínil pouze dva generátory - multivibrátor a šroubovák. A pomocí nich zkreslení na osciloskopu nelze ani odhadovat, natož měřit.
To jen k tvému pobavení, já jsem se bavil také.
To první je běžné trošku už poctivé měření, to druhé už je asi jen pro fajnšmekry.rudolf02 píše:Myslím si, že je užitečnější, než pouštět vstupní signál do výstupu a zkoumat důsledky na vstupu.
Jinak CRTéčka jsou super. Nemít možnost ovládat elektronový paprsek, asi bych se tím cítil poněkud ochuzen...