Opět zakládám koutek jazykový a vyjadřovací
Moderátor: Moderátoři
Opsáno z knihy Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice, ISBN 80-7360-288-1.
Co se dys... týče, můj názor je, že žádný rodič si neumí přiznat, že zrovna jeho dítě je blbeček, tak si vymrčí dys...
Další důvod je, že dítě nečte, tudíž se mu pravopis automaticky "nezažije".
Učitelky na to - dle mě - mají minimální vliv.
V dnešní době můžete mít titulů, kolik jen chcete (nebo si zaplatíte). Ale pokud budete mít v životopise v každé větě pravopisnou chybu, už dopředu ztrácíte body. Přihlaste se do knihovny, každý týden sjeďte jednu knihu a ono to půjde samo.
Děti jsou blbečci, protože jsou zanedbávaný - místo čtení lejou do kedlubny videa z TokŤoku/TyTrubky, nanejvejš sjedou nějaký manga/hentai komiksy = s minimem textu, zato s přehršlí symbolů bleskovejch pohybů a nadávek. A rodiče odmítají přiznat, že děti jsou blbý proto, že nečtou - pak se jim ten jazyk nemá jak vtlouct do kedlubny a prostě píšou co jim slina do huby přinese. A učitelky mají podstatnej díl viny - PROČ? Protože to jsou zastydlý slepice trvající na nemoderní tradiční povinný četbě. Stejnou zkušenost jsem s "účama" udělal už na základce i střední i já - když jsem si do "Čtenářskýho deníku" napsal asi 6 titulů z žánru sci-fi, včetně podrobnýho rozboru "co tím chtěl básník říci", stejně trvaly ty krávy nebeský na tom, že tam musím mít "tradiční český i světový autory a hlavně klasiky". Ale na otázku jestli Karel Čapek, J.R.R.Tolkien, Arthur Charles Clark nebo Ray Bradbury nejsou klasičtí autoři už mi neuměly odpovědět ... Takže přímo odrazujou děti od toho, aby četly MODERNÍ knížky a nutěj jim na sílu něco, co už doslova nikdo nečte ...DukeNuke píše:...
Co se dys... týče, můj názor je, že žádný rodič si neumí přiznat, že zrovna jeho dítě je blbeček, tak si vymrčí dys...
Další důvod je, že dítě nečte, tudíž se mu pravopis automaticky "nezažije".
Učitelky na to - dle mě - mají minimální vliv.
...
A kutilmile - nelituju tě
- jardafiala
- Příspěvky: 2693
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Mou oblíbenou knížku Tři muži ve člunu jsem poprvé četl ve stejném věku, potom ještě několikrát, a při každém dalším užití jsem tam našel něco jiného. Při prvním čtení mi to ani nepřišlo tak legrační jako mnohem později.
Chodím do knihovny každý týden pro několik knížek a bez něčeho na čtení nejsem ve své kůži...
- jardafiala
- Příspěvky: 2693
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Už dávno neexistuje něco jako "povinná" literatura, je pouze soubor autorů, kteří jsou "doporučení" - protože se jich například týkají maturitní otázky. Já měl k matuře (1987) ještě přesně určený povinný autory i díla - dcera maturující o víc jak 30roků neskôr (2018) už měla jenom seznam "doporučených autorů". A pokud se otázka týkala přímo autora, bylo na študentech, kterej jeho konkrétní titul si do odpovědi vyberou - zkoušející musel akceptovat výběr zkoušenýho.DukeNuke píše:Nemyslím si. Povinná četba je dána osnovami. A už jen to, že je povinná znamená, že to nikdo nebude chtít číst. Jó, kdyby se to jmenovalo zakázaná, to by bylo jiný.
Jardafiala - nápodobně ... Stejně tak jsem určitě nečet spoustu knížek, který jsou dneska rádoby povinný neboli důrazně doporučovaný (zatímco dřív byly skutečně povinný) - a v reálu jsou o h0vně ... Jeden z příkladů - Tlusťochova Vojna a mír. Moje hodnocení - kiloapůl papíru úplně zbytečně potištěnýho kydama o naprostejch a neskutečnějch sračkách jak z červený knihovny, který už víc jak 200let nikoho s výjimkou pár hormonama poblblejch preadolescentek neuchvacujou - a ty už taky mají dneska radši "Twilight". A nejhorší na tom je, že se ten napoleonskoválečnej slint na druhou desítky let vnucoval statisícům mladejch lidí jako perla světový literatury ....
A kutilmile - nelituju tě
- jardafiala
- Příspěvky: 2693
- Registrován: 20 čer 2010, 00:00
- Bydliště: Česká Lípa
Já osobně občas dám přednost tomu druhému. Robinson Crusoe od Defoa je velice rozvleklé dílo, které v podstatě den po dni mapuje dlouhý život jednoho člověka, přičemž ten slavný pobyt na ostrově je v něm jen jedna z epizod. Cením si ho rozhodně víc než srozumitelné (protože zprimitivnělé) převyprávěné verzi od bolševika Plevy, která se předkladala ke čtení mládeži.
Ve školách se takové věci nabízely v naději, že se alespoň někteří žáci chytnou. Stejně jako třeba klasická hudba.
Můj kamarád přednáší na vysokých školách etiku. Ptal jsem se ho, jestli to nepovažuje za marnost. Říkal že zápočet dá každému kdo se zapsal, protože je mu jasné že devětadevadesáti ze sta je to naprosto cizi. Ale že pokud se jediný do roka chytne, bude spokojený.
Kdybyste si chtěli zkusit jak se poslouchá hodinová instrumentálka, doporučuju https://youtu.be/ywu1G6WL118?is=0TcgT7BRQswh-gVg
S klasickou literaturou to je podobné. Ale věřte tomu, že to někdo čte, protože se mu to doopravdy líbí a baví ho to. Vopravdu.
Původně mě brala úžasně bohatá čeština pánů Čapků, Wericha, Suchého, Jirotky, Žáka, Erbenů jak Karla Jaromíra (to byl vlastně český Hitchcock), tak Václava, Jardy Kida Velinského, paní Proškové či Kačírkové, z cizí pak Johnovy a Žáčkovy překlady - když na něco od nich, co ještě nemám, někde v knihkupectví narazím, koupím. Pravda, třeba Mackova pokračování Saturnina už mě tak nebrala, ale třeba to bylo tím, že Jirotkův originál byl první, nebo tím, že Macek ohřívá zbytky, i když pořád ještě celkem chutné.
Některé knihy jsem nečetl, zato je poslouchám, jako audioknihy, takovou Eisnerovu knížku Chrám i tvrz vřele doporučuji. Naproti tomu poslednímu dílu o profesoru Langdonovi Tajemství všech tajemství od Dana Browna nějak nemůžu přijít na chuť, stále jsem na začátku. Zrovna takové dílo jsem si radši měl koupit nikoli, jako audioknihu, ale jako listovací knihu, abych se mohl snadněji vracet.
A taky rozhlasové dramatizace: takový Jiří Horčička se skvělými herci dokázali dostat dílo i z takového tématu, jako Hlavní konstruktér (to je o Koroljovovi), u autorů, jako Ellery Queen, nebo Gabriel Chevalier, jim to snad šlo samo a slyšitelně se u toho všichni královsky bavili. Výsledek je ten, že, i když to trvá 6 hodin, nerad to poslouchám po dílech, nevím, kdy přestat.
A to jsem ještě nevyjádřil svůj obdiv před našimi textaři: některým se občas něco nepovedlo, taky bylo období, kdy témat nebylo zrovna na výběr, ale můj seznam je dlouhý, tak s ním ani nezačnu.
Trochu odbočím: vnučku jsem zatáhl do hry na kytaru, dnes je o pár levelů lepší, než já. Ale českých písniček moc nezná, tím méně zná české písničkáře, zpívá hlavně anglicky, ač se tím živit nechce. A to i s celým oddílem u táboráku, nevím, kolika z nich vůbec něco říká text. Z toho je mi trochu smutno.
Na závěr jedna češtinská otázka: je šlapání zelí manuální práce?
No, nevím jak ty Tome s Robinsonem, ale já měl toho Tlusťocha povinně v originále ...ransom píše:To máte tak. V hudbě někdo upřednostní tříminutový písničky, jinej hodinovou instrumentálku. Právě tak v literatuře někdo čte co se tam vypráví za události, a jinej se kochá jen mistrně poskládanými slovy a krásným jazykem, i když obsah je zdánlivě nulový a nic se tam neděje.
Já osobně občas dám přednost tomu druhému. Robinson Crusoe od Defoa je velice rozvleklé dílo, které v podstatě den po dni mapuje dlouhý život jednoho člověka, přičemž ten slavný pobyt na ostrově je v něm jen jedna z epizod. Cením si ho rozhodně víc než srozumitelné (protože zprimitivnělé) převyprávěné verzi od bolševika Plevy, která se předkladala ke čtení mládeži.
....
A co potom třeba taková "Babička Méry" ...??? Má dva kolťáky za pasem a nad hlavou točí lasem ...ransom píše:No jo, zato pro naše dětské duše byla Niagára nebo Cesta na Okoř přímo vrcholem hodnotné poezie...
Anebo "Drnová chajda"? Dveře mají panty z kůže, vokna nejsou zasklený ...
A kutilmile - nelituju tě