Hurá do vesmíru a zpátky na Zem! (A važte slova!)

[samec]

Aby "extrakce" posádky z kabiny trvala skoro 2 hodiny...

Prišli z ďaleka, tak asi riešili pasovú, colnú, možno aj imigračnú kontrolu. Ak tam boli aj zdravotníci, tak aj čísla zdravotného poistenia. Bez toho záchranári ani prstom nepohnú. To by im potom nikto nepreplatil.

[EKKAR]

Nezkusil, přiznávám. Ale ty jsi to zřejmě zkusil, když to tak barvitě popisuješ.
...

Jo, zkusil. A to jsem amatérskej potápěč a mám za sebou i pár hodin za kniplem Blaníka (načerno, jako kluk). Ale tak zle, jako v "mělkoponorce" zvaný SEASCOPE, když byla bez zapnutýho pohonu zavřená těsně před ponořením na hladině Rudýho Moře asi majli a půl od břehu na asi půlmetrovejch vlnkách, tak mě nikdy v životě nebylo - ani na řetízkovým kolotoči ne. Naštěstí jsem dal na rady zkušenejch a před tou ponorkou jsem od večera nic krom vody nevzal do huby. I tak stačilo ...

Aby "extrakce" posádky z kabiny trvala skoro 2 hodiny...

Prišli z ďaleka, tak asi riešili pasovú, colnú, možno aj imigračnú kontrolu. Ak tam boli aj zdravotníci, tak aj čísla zdravotného poistenia. Bez toho záchranári ani prstom nepohnú. To by im potom nikto nepreplatil.

To bych se divil. Pro federál není nic důležitějšího, než daně - a když letělo Apollo 13, tak Kenovi Mattinglymu propadla ještě cestou k Měsíci lhůta k podání daňovýho přiznání - a taky ho vyzvedli na loď s ostatníma, nechtěli po něm nejdřív oštemplovanej formulář ...

[masar]

Tak jsem se podíval na dnešní Hyde Park o Artemis. Pořad se třemi víceméně fandy, než s odborníky. V 68-mém takové pořady nebyly, přímé přenosy z průběhů měsíčních misí však byly tehdy doprovázeny odborným komentářem pánů ing. Mrázka a dr. Codra. Nesdílím tu euforii z každého bezvýznamného rekordu této mise. Mise Apolla 8 byla v porovnání s touto mnohem ambicióznější a její trajektorie náročnější na manévry, které Artemis II neabsolvovala a přenechala je svým následníkům. Během pouchých 7 měsíců pak následovaly Apollo 9, 10 a 11, přičemž s přistáním na Měsíci se spekulovalo už u desítky. To byla opravdová euforie u čb tv přenosů.
Dnes se radují z toho, že měli sebou mobilní telefony, že je nenáročná trajektorie vyhodila o něco dál od Měsíce (rekord) a jako problém vidí nefunkční MS Outlook(!). Když v dvaasedmdesátém letělo Apollo 17, bylo už dávno po euforiích a byla to téměř všední záležitost.
Nějakého významnějšího pokroku jsem se od Artemis nedočkal. To šplouchání do vody také nijak nevylepšili. V tom jsem s EKKARem za jedno.

[EKKAR]

Pana Dr. Milana Codra si pamatuju. Jistou dobu šéfredaktoroval Květům. A taky psal popularizační bichle o kosmonautice. A taky si pamatuju doc. Valníčka z ČSAV a Zdeňka Ceplechu, kterej uměl nádherně vykládat o meteoroidový a meteoritický astronomii, i pořád ještě žijícího a občas někde astrofyzikální a kosmologický moudra popularizujícího Dr. Grygara. A škoda, že už nežijou takoví, jako doc. Antonín Vítek nebo Karel Pacner, kterej shodou okolností tenkrát v červenci 1969 přímo z Floridy a následně z Houstonu pro Mladou Frontu jako její zvláštní dopisovatel start Apolla 11 i jeho přistání reportoval.

... Mise Apolla 8 byla v porovnání s touto mnohem ambicióznější a její trajektorie náročnější na manévry, které Artemis II neabsolvovala a přenechala je svým následníkům. Během pouchých 7 měsíců pak následovaly Apollo 9, 10 a 11, přičemž s přistáním na Měsíci se spekulovalo už u desítky. ...

U "desítky" se přistání skutečně neplánovalo - dokonce aby někoho z dvojice Stafford-Cernan "NÁHODOU" nenapadlo to až na ten povrch nechat dojít, bylo jim důrazně oznámeno, že v LM mají natankováno jen omezený množství PHM a jestli se rozhodnou s ním sednout, rozhodně už z Měsíce neodletěj ... Cernan o tom vyprávěl, když pak byl po "Plyšáku" tady v Kocourkovsku na návštěvě. A nakonec to byl on, kdo jako poslední zvednul před těma víc jak 50 rokama nohu z lunárního regolitu ...

[Valdano]

Po cca 50 letech to prostě NASA zkouší znovu a postupně s jinou technikou a dle plánů to má být výhledově i s trvalou základnou. Po obletu s posádkou Artemis II budou následovat další postupné kroky i přistání s posádkou, která zřejmě prozkoumá vyhlédnuté místo pro budoucí základnu. Dál v čase by pak měla následovat i postupná výstavba základny na Měsíci. Pokud se to podaří tak to už bude významný pokrok. Ostatně i SpaceX dává prioritu Měsíci před Marsem, protože z toho cítí příležitost nejen na pár misí, ale na delší dobu. Měsíc je oproti Marsu relativně blízko Země a i to hraje svoji roli.

[PotPalo]

Artemis? Ako remake apolla to nestálo za veľa, nič nové nepriniesli. Videl som aj lepšie sci-fi. Odlet a pristátie bolo skutočné (ale kto vie či s posádkou alebo bez), fáza vo vesmíre mohla byť kľudne vygenerovaná s IÁ, vyšlo by ich to omnoho lacnejšie a teda by maximalizovali zisky. No, ktovie kde je pravda, keď dnes je tak moderné klamať.

Skôr mám podozrenie či to nebolo nafingované pre odôvodnenie chystanej plandémie 2.0. Vojna pomaly končí, treba zasa niečo vymyslieť, a taká kozmická nemoc, najlepšie bezpríznaková, na tom sa dá zasa zarobiť. Veď uvidíme.

[Valdano]

Zase jen konspirační teorie, ale jaké zisky? Zřejmě zapomínáte na to, že NASA není a nikdy ani nebyla podnik založený za účelem tvorby finančního zisku: Navíc i kdyby to udělali sebelépe tak se vždy najdou konspirátoři, kteří to nějak zpochybní. Vždyť je přece obecně známo, že Země je placatá.

[PotPalo]

Ono nieje NASA platená zo štátneho rozpočtu USA? Veď to tak chodí aj u nás. Organizácia si niečo vyfaktúruje u súkromnej firmy (najlepšie patriacej kamarátovi), a peniaze idú pekne do súkromného vrecka. Pri kontrole zistia akurát že faktúry sedia. Či sa zaplatená práca aj vykonala a či bola cena adekvátna nikto nerieši.

Keď vidím v správach zábery z počítačovej hry s komentárom že vojna vo svete, tak TV akosi nemá tú dôveru ako kedysi. Aký je rozdiel medzi správami a sci-fi filmom? Tvrdí niekto že tie správy sú reálne? Ručí za to niekto? Ide predsa o sledovanosť, a oni neklamú, iba nepovedali že to nieje skutočné. Hlavne to treba premiešať s niečim skutočným čo sa dá overiť, lebo ľudia vidia čiernobiele: buď je všetko pravda, alebo všetko klamstvo.

[Valdano]

Nemá cenu se tady o tom dohadovat. Pokud tomu nevěříte tak to prostě nesledujte. Zpochybnit se dá cokoli. Někteří konspirátoři by vás jistě přesvědčili i o tom, že to co vidíte na vlastní oči vůbec není skutečné a vše je úplně jinak. Stěžovat si mohou daňoví poplatníci v USA. Navíc podobné konspirační teorie jsou stejně o ničem a jediné co přináší jsou potenciální zisky konspiračních webů.

[PotPalo]

Aký bol teda prínos toho obletieť mesiac s ľudskou posádkou, keď na ňom nepristáli? Pre zopár fotiek sa dala poslať aj sonda.

[Valdano]

Už jsem to tu napsal jasně. Po cca 50 letech to prostě NASA zkouší znovu a postupně s jinou technikou a dle plánů to má být výhledově i s trvalou základnou. To jste opravdu tak naivní a domníváte se, že tam po cca 50 letech rovnou začnou stavět základnu aniž by si předem otestovali stávající techniku s lidmi i bez nich?

Nejprve si potřebují otestovat jak to co mají dnes funguje při letech k Měsíci a zpět bez lidí i s lidmi viz dosavadní v podstatě testovací mise, a přínos toho focení povrchu Měsíce byl zřejmě i předběžný průzkum pro budoucí mise, ale více méně to byla spíš show pro diváky, protože k tomu účelu tam mohli poslat i misi bez posádky, ale ta už tam byla a oni si teď potřebovali vyzkoušet se současnou technikou i misi s posádkou i když zatím nešlo o přistání na Měsíci. A když už tedy tato v podstatě jen testovací mise probíhala, no tak museli nějakou show předvést, a to focení vyšlo v podstatě s minimálními náklady navíc aniž bychom u toho předpokládali nějaký zisk.

Takže závěrem to berte tak, že prostě chtěli vyzkoušet současnou techniku z lidmi při letu na měsíc a zpět zatím bez přistání na Měsíci, a to focení byla z větší části show pro diváky.

Pokud by tam letěli s posádkou což potřebovali vyzkoušet a žádnou show s focením by nepředvedli no tak to by bylo přijato zejména v USA veřejností mnohem hůře a výsledkem by bylo nejspíš ještě větší osekání rozpočtu pro NASA než je to současné.

[Valdano]

Jen pro zajímavost.

Kontrola NASA zakázek soukromým firmám (to není jako u nás v kocourkově)

Právní a regulační rámec

Základem všeho je FAR (Federal Acquisition Regulation), což je obří soubor pravidel pro veškeré státní nákupy v USA. NASA má navíc svůj vlastní doplněk, NFS (NASA FAR Supplement), který upravuje specifika kosmického výzkumu. Většina zakázek musí být veřejně vyhlášena (např. na portálu SAM.gov).

NASA při výběrových řízeních používá tzv. "Source Selection Boards" – panely odborníků, které hodnotí návrhy firem podle technické vyspělosti, schopnosti dodržet harmonogram a ceny.

Víceúrovňový dohled

Úřad generálního inspektora (Office of Inspector General) je nezávislá jednotka uvnitř NASA, která provádí audity a vyšetřuje podezření z plýtvání, podvodů nebo špatného řízení.

Government Accountability Office je "hlídací pes" Kongresu. Pravidelně vydává kritické zprávy o tom, zda velké projekty (jako raketa SLS nebo lunární modul HLS) nemají zpoždění nebo nejsou předražené.

U soukromých zakázek jako jsou např. ty přidělované SpaceX NASA uplatňuje tzv. "Insight" (vhled). To znamená, že inženýři NASA jsou přímo přítomni v továrnách soukromých firem, mají přístup k jejich datům a testům, ale neřídí firmu přímo.

Certifikace a bezpečnost

U zakázek týkajících se lidských životů je kontrola nejtvrdší. Firma musí projít procesem NASA Human Rating Certification. To znamená, že i když je loď soukromá, NASA musí schválit každý kritický systém a prokázat, že riziko ztráty posádky je pod přísně stanoveným limitem.

Shrnutí

Kontrola nefunguje jen jako jednorázové schválení, ale jako neustálý cyklus auditů, technických prověrek a proplácení peněz navázaného na reálné výsledky, nikoliv jen na sliby.

[mi-ro]

Přemýšlím jak funguje komunikace. Nejde ani tak o technickou stránku ale latence tam musí být 1,5 + 1,5 sec, ne?

[DukeNuke]

Jako přes vysílačku - nejdřív jeden, pak druhý.
Svého času jsme používali datové satelitní připojení - satelit na geostacionární dráze. A k tomu IP telefon. Ping byl cca kolem sekundy - něco málo pod. A telefon jsme museli používat taky podobně jako vysílačku - až domluvil jeden, pak mohl druhý. Zvykli jsme si.
U vysílačky je to ještě jednodušší - i v normálním provozu mezi ukončením relace slovem příjem a odpovědí na volání uplyne několik sekund. Nějaká ta sekunda navíc už roli nehraje.

[Hill]

Aký bol teda prínos toho obletieť mesiac s ľudskou posádkou, keď na ňom nepristáli? Pre zopár fotiek sa dala poslať aj sonda.

Američani jsou zvyklí, že za své peníze (čti: daně) musí taky něco aspoň vidět, když ne rovnou zažít. A taky dostat naději, že "když se tam i zpět mohli dostat ti čtyři, co se jaksi mimochodem stali mediálně známými, my můžeme taky". K tomu přispívají i ty záběry, které nepořídila automatická sonda (nebo je i pořídila, ale tentokrát byli u toho lidi). Američan neřeší, o kolik to prodražily veškeré kontrolní mechanismy sloužící k tomu, aby se neplýtvalo a neodkláněly se prostředky, neřeší, jaká mašinérie pozemního personálu to vše zajišťuje (co člověk, to faktor nejistoty, tak se musí přinejmenším otuplovat) aby to nakonec dopadlo dobře. Pro Američana je podstatné, že to skutečně dobře dopadlo.
V případě neúspěchu ty reakce médií a veřejnosti ale stojí za to...
Když se na letu v podstatě už rutinním dá najít ještě něco senzačního, co se dá dobře prodat v médiích, tím líp, aspoň pro pocit, že došlo k nějakému pokroku.
To je ten rozdíl, který ani pokročilá amerikanizace dodnes nedokázala smazat (tedy mimo další rozdíly) - my se na to díváme "po našem" a nehledáme v tom to lepší. My v zájmu podpory vlastního sebevědomí shazujeme to, co shodit jde: to už tu bylo, nějaký rekord, co to je, když už tam jednou jsou? Vždyť to je jen, jako bych od (řekněme) Vsetína jel do Prahy přes Kladno, i když dosud jsem na Žižkov vždy jel přímo... A nějaké vícestupňové kontroly? Ty nesnášíme, protože jsou nejen povinné, ale přitom je musíme platit zvlášť (mimochodem - víte, že emise se měří jen v několika státech USA, a STK tam vůbec neřeší? Zodpovědný řidič ví, čím jezdí, a v jakém je to stavu...). To my se sháníme po svobodě bez odpovědnosti. Ale to jsem odbočil od Měsíce zbytečně daleko.
Proto taky se v mediálních diskusích na (nejen) toto téma vyskytuje daleko častěji někdo, kdo k tomu nemá, co říct, natož, aby to veřejnosti vyložil jazykem jejího kmene. My co pamatujeme ty černobílé TV diskuse o letech Apollo, si mžeme jen stýskat, kam že se to všichni odborníci a popularizátoři ztratili?

Nene, ty rozdíly, pokroky i úpadky se všechny nedají vecpat ani do tak dlouhého špalku.
Sláva každému, kdo dočetl až sem.