napěťové špičky
Moderátor: Moderátoři
napěťové špičky
Zajímalo by mě:
1. Co jsou napěťové špičky. Jak jsou velké, jak dlouho asi trvají, co můžou způsobit. Nějaké reálné příklady. (elektrostatika, ADC vstup, ...)
2. Jak a proč vznikají. (spínač, cívka, ...)
3. Jak jim zabránit, příp. před nimi ochránit obvod. Příklady zapojení. (diody, transily, ...)
Další různé ochrany co jsem pochytil jsou na přilož. obrázku.
- Přílohy
-
ochrana.png- (3.51 KiB) Staženo 125 x
Zase budes rikat ze ti nadavam, ale uz si nejakou takovou knizku porid a precti...pochopis spoustu veci(kdysi si to sliboval, ale koukam ze si to asi nemyslel vazne). A pouzivej tlacitko HLEDAT, tyhle ochrany rele se tady resily milionkrat. Strejda google toho najde taky hodne.
Zase budes rikat ze ti nadavam, ale uz si nejakou takovou knizku porid a precti...pochopis spoustu veci(kdysi si to sliboval, ale koukam ze si to asi nemyslel vazne). A pouzivej tlacitko HLEDAT
Vždycky čekám, že mi tohle zase napíšeš
Na Lánička se určitě podívám, ale určitě tam nebude všechno co mě zajímá o napěťových špičkách a přepětích v TTL obvodech. Třeba se ale mýlím.
Zkusím se taky podívat po nějakých "základech digi techniky". Obrázky co jsem uvedl jsou jen příklad ochran. Nevím jaké jiné běžné/sofistikované se používají. Nezajímá mě jen "hodíme tam 2 diody a vstup je ochráněný, na cívku hodíme rychlou diodu, ona to zkratuje a je to". Zajímá mě kde odejde takový náboj, pokud do zdroje, tak co to s ním udělá apod. Prostě detailnější vysvětlení. Chtěl bych vědět, zda jste nečetli nějak pěkné povídání o takovém tématu. O problémech a řešeních takových ochran, třeba s nějakým příkladem (nejen teoretickým).
Ináč povedané, energia v okamihu rozopnutia je nejaka a musi sa niekam "minut".
Staci?
Ináč učivo strednej školy.
Týmto pozdravujem pedagógov v SPŠ Dubnica.
Dioda jen umožňuje nepřerušené protékání proudu po rozpojení tranzistoru. Energie se zmaří na odporu vinutí a dynamickém odporu diody. Vzniklé napětí je tedy cca 0,7V. Ale protože proud ještě chvíli protéká (odpor v obvodu je relativně malý), relé odpadne se zpožděním a pomalu.
Proto je lepší místo diody připojit k relé odpor. Když má odpor hodnotu stejnou jako má vinutí relé, vznikne na něm při vypnutí napětí stejné jako je napájecí. Tak je vypnutý tranzistor namáhán dvojnásobkem mapájecího napětí. Odpad relé se zrychlí jen málo a spotřeba obvodu relé je dvojnésobná. Ale většina tranzistorů vydrží větší napětí a je tedy možno použít mnohem větší odpor a tím se parametry obvodu podstatně zlepší.
Příkladem může být relé na výstupu elektronického klíče, které s diodou nestačí sledovat tečky morzeovky. Při použití desetinásoubku odporu relé a napájecím napětí 5 V vzniká při rozepnutí napětí 50 V plus 5V napájení = 55 V na tranzistoru. To dnes vydrží prakticky každý. A relé je rychlé a stačí cvakat v rytmu teček.
p4ul píše:Přesně. Zajímalo by mě co se přesně stane v okamžiku rozepnutí relé. Co kde vznikne (napěťová špička), kde to odejde (zdroj, co musí splňovat?). Jaký typ diody tam má být. Před jakým napětím už dioda neochrání. Co by se stalo kdyby tam dioda nebyla, atd. Jenže nevím, kde se takové věci dozvědět.
Další různé ochrany co jsem pochytil jsou na přilož. obrázku.
To chce naštudovať prechodové javy /indukčnosť, kapacita, polovodičový prechod, kontakty/ a odrušovanie..... Celkom dosť rozsiahle..... aj v tom prípade, ak to vezmeš povrchne. Che to dobré základy.
Prepätové špičky môžu vznikať aj v dôsledku rôznych rezonančných javov najmä pri spínaní kapacít, taktiež pri zásahu blesku, pri spínacích procesoch v sieti a podobne.
Konkrétne riešenie musí vždy zohľadňovať to aké prepätie očakávame, či vznikne medzi dvoma potencialmi v obvode alebo medzi jedným potencíálom a zemou a pod.

