Příroda kolem nás

[ransom]

Ten náš sud má na vrchu napnutou síť na bordel. Takže se do něj za normálních okolností nedostane kočka ani komár. Co s ní ten plch dělal, to už se nedozvíme.
Člověk by neměl být k takovým věcem úplně lhostejný, ale na druhou stranu není třeba být přecitlivělý a úzkostlivý. Příroda má spoustu vlastních prostředků, jak volně žijící tvory utopit, upálit, dodělat hlady, nebo třeba nechat zaživa sežrat červy.

[EKKAR]

Ten náš sud má na vrchu napnutou síť na bordel. Takže se do něj za normálních okolností nedostane kočka ani komár. Co s ní ten plch dělal, to už se nedozvíme.
...

Plch je hlodavec. Sice jsou samostatná čeleď "plchovití", ale hlodavý zuby jim to nevzalo. A copak asi tak udělá takovej hladovej hlodavec (nebo i hlodavej hladovec), pokud se chce někam dostat?
Pozn: Vím, co umějí naši džungaři ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Křečík_džungarský ). A to jsou rozmazlený plyšový kuličky 40-45g váhy, trvale předzásobený žrádlem, pamlskama i vodou. Kam se chtějí dostat, tam se dostanou - klidně i zubama. Vem si divoký 80-100g vážící ( https://cs.wikipedia.org/wiki/Plch_velký ) žvýže, který má hlad nebo žízeň, je u zdroje - a v cestě stojí nějaká pofidérní síťka ...

[ransom]

Nebylo to rozkousaný. Ale to už je fuk.

[EKKAR]

Kvůli malování jsme klec s naší džungařicí museli postavit DOČASNĚ do jiný místnosti - a nebylo zbytí, těsně vedle radiátoru ÚT (zavřenýho), přes kterej visí dlouhá záclona. Po 48 hodinách se vše stěhovalo z5 - a manželka s výrazem člověka vidícího Lesní Přízrak zavřískala, protože záclona přesně v místech postavení klícky s džungařicí byla na spodním konci místo půlkruhovejch volánků rovná, jako ušmiknutá nůžkama. Důkaz o vině podala okamžitě nařízená "domovní prohlídka", při níž byl inkriminovanej konec záclony nalezenej rozcupovanej na franforce a naskládanej jako výstelka pelechu. Hlodafka Šikulka si vybrala v osnově záclony jednu nit a přesně podle ní si ten kousek uhryzala - sám bych to fakt nůžkama nešmiknul rovnějc ... Oni to umějí!

[EKKAR]

Ráno v pět jsme v Náchodě měli krásnou duhu. Navíc (s ohledem na denní dobu) neobvykle na západě. Slunce leželo na obzoru, takže duha skoro půlkruhová a vysoko. Zmizela někdy kolem půl šesté.
Fotit duhu telefonem je marnost. Vyjde z ní skoro bezbarvá čmouha.

Tomáši, budu se s tebou do krve hádat. Minulej čtvrtek jsem jel na noční v přeháňce a když jsem dojel do rachoty, déšť akorát přešel směrem na východ a nad západním obzorem znovu "vylez Pupenec". Takřka ideální podmínky pro vznik duhy - a tak když jsem vyšel mezi haly, nad "náměstím 17.listopadu" už jsem doslova čekal oblouk jak u mostu. Proto jsem moh "cvaknout" pár fotek - jednu z nich komprimovanou pro velikost do 300kB sem dávám. Původní velikost je 4080x1884 pixelů, datově 2,81 MB (2 953 194 bajtů) - to sem jednoduše dostat není možný, ale celková fotka zmenšená sem pro fórum má 1024x473 pixelů - datově 234 kB (240 204 bajtů). A z kopie tý původní fotky jsem jen prostým výřezem vybral asi ten nejbarevnější kousek - ten má tak velikost 1131x453 pixelů a datově 178 kB (183 013 bajtů) - jiným způsobem komprimovanej není. Focený je to mobilem Samsung Galaxy A55 5G - a já rozhodně NEMÁM pocit, že by z tý duhy učunil bezbarvou čmouhu ...

[kejki]

A divit se, že je na západě, když je slunce na východě, je taky nesmysl.

[EKKAR]

Duha může vzniknout ve dvou případech - jednak když je voda rozptýlená mezi zdrojem světla a pozorovatelem, druhak když je pozorovatel mezi zdrojem světla a rozptýlenou vodou. V mým případě byl Pupenec nad západním obzorem a duha na východ ode mě. V první variantě totiž zaniká barevnej oblouk v jasným světle.

[ransom]

Duha je VŽDYCKY na protilehlé straně od Slunce. Vždycky na ose Slunce - pozorovatel - střed duhy. A vždycky kruhová, jen není celá vidět.
Na západě není často vidět proto, že příhodné podmínky (voda v luftě plus slunce níž nad obzorem) nastanou častěji večer než ráno. A taky si jí v pět ráno všimne míň lidí než v sedm večer.

[EKKAR]

Duha je VŽDYCKY na protilehlé straně od Slunce. Vždycky na ose Slunce - pozorovatel - střed duhy. A vždycky kruhová, jen není celá vidět.
...

Duha je vždycky LÍP VIDITELNÁ na straně od Slunce - protože pokud je rozptýlená voda mezi pozorovatelem a Sluncem, duha zaniká v jeho záři. Ale duhovej lom světla/spektrum vzniká v obou případech - jen prostě proti tomu Slunci (skoro) není viditelnej.

[ransom]

Přesně tak! Duha je vždy na straně opačné než Slunce. Vzniká totiž kombinací dvou lomů světla. První lom při vstupu do kapky, a druhý při výstupu z kapky, ovšem po odrazu od její protilehlé stěny. Skládá se tedy ze složek světla odraženého v různých úhlech zpátky ke zdroji.
Kroužek s oddělenými barvami, vzácně viditelný kolem Slunce, ale častěji kolem Měsíce v mlze či oparu se nenazývá duha, alebrž Koróna. Barvy má od středu ke kraji v opačném pořadí než duha.

Zajímavé je, že občas někde píšou, jak lidi sledovali z letadla strašně vzácnou kruhovou duhu. Je to docela běžný jev při letu nad mraky a slunci vysoko na obloze. Sám jsem toho moc nenalítal, ale viděl jsem ji několikrát. Stačí se za příhodné situace koukat správným směrem. Spíš si toho málokdy někdo všimne.

[EKKAR]

Duha může naprosto klidně vzniknout i mezi pozorovatelem a Sluncem, stačí na to vhodnej zdroj vodní tříště pod správným pozorovacím úhlem. Několikrát jsem takhle viděl duhu v Polabí nad polem s umělým zavlažováním a je i spousta fotek duhy nad Viktoriinýma nebo Niagarskýma (a určitě i dalšíma) vodopádama. Ale protože jak Tome správně popisuješ, vzniká jen lomem při průchodu kapkama bez odrazu, je "jiná". Ale nedokážeš ji popřít.

[Kremik]

Je zcela zbytečné bavit se o tom, kde JE duha. Duha, pokud svítí na kapky správné světlo, je všude. Záleží jen na pozici pozorovatele, která část duhy se mu vyjeví.

[ransom]

Co jsem napsal, napsal jsem.
(Pilát Pontský)

[ransom]

Lítaj chroustci.

[PotPalo]

Dnes pred zotmením v lese lietali svetlušky. (svätojánske mušky)