Napetova sonda

Zpráva

Ketiv · #1 Příspěvek od **Ketiv** » 28 bře 2008, 17:30

Cusan. Mam takovej ani ne problem spis dotaz, jestli by mi nekdo nebyl schopen osvetit mi par veci. Stavim si sondu na podobnem principu jako je ta v prilozenem odkazu. Zajimalo by me proc autor spodni cast delice (vetev do zaporneho vstupu diferencniho zesiku) rozdelil na dve casti(odpory R7 az R10). Jedna je klasicky ve zpetne vazbe a druha na zem. Jestli to ma nejaky specialni vyznam. Nikde jsem se s tim nesetkal co jsem hledal. A potom jeste jedna vec, jedna se o stejnou cast delice viz. vyse. Tam bych se chtel zeptat jak tam ma ty kompenzacni kondiky (C11 az C13), tak jestli zalezi na jejich pomeru vuci sobe myslim tim ze kondik C11 je priblizne stejnej jako C12+C13. Jestli by vadilo kdyz by treba C11 byl treba 120p a C12+C13 byl 320p(kdyz celkova kapacita spodni casti delice bude stejna jako kdyz jsou v pomeru priblizne 1:1). Tady je ten odkaz

jestli se ptam na nejaky trivka veci omlouvam se nejsem moc elektro mag :-)

diky za pripadne odpovedi

#2 Příspěvek od **EKKAR** » 28 bře 2008, 17:46

Ty 2 odpory v sérii jsou jasné - autor se snaží o dosažení co nejpřesnější hodnoty, co nejblíž k vypočítané, takže odpory skládá - R9 +R10 jsou 92k + 2k2 = 94k2, R7 + R8 = totéž, R5 + R6 = 46k4 + 510R = 46k91. Je to jednodušší cesta než výběr z množství méně přesných odporů a mnohem stabilnější, než na místo dávat trimr a hodnotu manuálně nastavovat. U kompenzačních kondů bych předpokládal tutéž pohnutku - je dost běžné, že součástky, které je potřeba při oživování donastavit nebo výběrem doladit, se ve schématu označují hvězdičkou - což by u toho 56p kondíku souhlasilo...

#3 Příspěvek od **mtajovsky** » 28 bře 2008, 17:56

Doplnil bych, že by bylo lepší nastavovat odpor R6 místo R8. R8 se totiž ovlivňuje s R10. Pokud by se nastavoval R6, tak se celkový zisk sondy nastaví pomocí R10 a pomocí R6 se nastaví nulové napětí na výstupu, jsou-li napětí na obou vstupech stejná.

#4 Příspěvek od **PavelFF** » 28 bře 2008, 20:22

Ještě k těm kondíkům.
C11 spolu s C12+C13 musí být ve vztahu k C1 až C4. Takže nemůžeš zmenšit C11,12, 13, aniž bys ve stejném poměru změnil i C1 až C4.

Platí, že součin RC v horní části děliče se musí rovnat součinu RC v dolní části děliče.

Např. nahraď C5 až C8 jedním C=2,5pF. R3 a R4 nahraď jedním R=9M4.
Vynásob to a mělo by se to zhruba rovnat součinu R5xC9 (včetně vlivu R6 a C10 )

Je to tzv. kapacitně kompenzovaný dělič (zadej do gůglu) - používá se to např. v osciloskopické sondě .

ketiv · #5 Příspěvek od **ketiv** » 29 bře 2008, 00:09

PavelFF píše:Ještě k těm kondíkům.
C11 spolu s C12+C13 musí být ve vztahu k C1 až C4. Takže nemůžeš zmenšit C11,12, 13, aniž bys ve stejném poměru změnil i C1 až C4.

Platí, že součin RC v horní části děliče se musí rovnat součinu RC v dolní části děliče.

Např. nahraď C5 až C8 jedním C=2,5pF. R3 a R4 nahraď jedním R=9M4.
Vynásob to a mělo by se to zhruba rovnat součinu R5xC9 (včetně vlivu R6 a C10 )

Je to tzv. kapacitně kompenzovaný dělič (zadej do gůglu) - používá se to např. v osciloskopické sondě .

jj tohle znam me slo jen o to jestli vadi kdyz se v ty vetvi(myslim ty pomery v dolni casti delice, kde jsou nektery ve zpetne vazbe a nektere na zem) ty pomery prohazi samo ze celkovej pomer horni a dolni casti delice musi byt stejny

#6 Příspěvek od **PavelFF** » 29 bře 2008, 01:07

Jestli by vadilo kdyz by treba C11 byl treba 120p a C12+C13 byl 320p(kdyz celkova kapacita spodni casti delice bude stejna jako kdyz jsou v pomeru priblizne 1:1)

Myslím, že by to vadilo, protože by se rozhodila kompenzace jednotlivých odporů. Jeden odpor (zpětnovazební R9, R10) by byl "překompenzovaný" a druhý (R7,R8 ) nedokompenzovaný. Přestal by platit "děličový"vztah R1xC1=R2xC2 (indexy jsou jen teoretické bez vazby na obrázek).

K tomu se jistě vyjádří nějaký odborník, pokud to říkám blbě.

Reálné hodnoty kapacit se budou stejně trochu lišit podle provedení sondy, velikosti a polohy součástek hlavně ve vstupní "vysokoohmové" části s odpory 4M7.

jasin · #7 Příspěvek od **jasin** » 29 bře 2008, 20:10

Vzhledem k tomu, že je to sonda na dost velké napětí, jsou použity dva odpory kvůli napěťové odolnosti. Napěťová stabilita je v tomto zapojení důležitá. Přes odpor jsou kondy dohromady na 800V a odpor většinou vydrží podle typu 300 až 600 V. Proto jsou tam dva.

Ketiv · #8 Příspěvek od **Ketiv** » 30 bře 2008, 11:23

jeste bych mel jeden dotaz, obecne jak tam jsou ty kompenzacni kondiky v tomhle pomeru tak kdybych tam dal o neco vetsi(placnu treba 18p na horni casti delice a treba 3700p dolni cast-podotykam tyto hodnoty neopovidaji jde mi jen o jejich velikost) jestli to muze mit jinej vliv krome toho ze zvetsim casovou konstatnu(samo zachovam pomer).predpokladam ze to bude asi tezsi na nastaveni (?)

#9 Příspěvek od **PavelFF** » 30 bře 2008, 13:22

Stane se to, že se zvětší zatížení měřeného obvodu a bude se ještě víc rozcházet tvar napětí v obvodu bez sondy a po připojení sondy. Někdy to může být na závadu. Ideální sonda by neměla zatěžovat obvod vůbec. Což je nemožné, ale je dobré se o to snažit.

Hodnoty kompenzačních C, jak tam jsou, jsou stejně jenom teoretické. Vezmi si, že samotný odpor (tělísko) může mít 1-2 pikofarady vůči krytu sondy nebo vůči jiné součástce, takže vliv kompenzačního kondíku 2,5pF je tím nedefinovatelně rozhozen. Čím větší hodnoty kompenzačních kondíků, tam dáš, tím menší vliv budou mít ty parazitní vazby (což je dobré), jenže se zvětší vliv sondy na měřený obvod (špatné).

Nastavovat se to bude líp.

Ještě k tomu, co píše Jasin, je opravdu lepší, když je na odporu jen menší napětí (např. pod 200V, podle typu) a taky menší ohmické hodnoty mívají lepší teplotní a časovou stabilitu. Takže by možná bylo lepší, rozdělit vstupní odpory 4M7 na ještě mnohem víc kusů a udělat to třeba v SMD technologii , aby parazitní kapacity byly malé atd.

Dále je opravdu velice nutné, aby se odpory, co mají mít stejné hodnoty(vůči druhé větvi) shodovaly na zlomky procent. Jinak to bude mít velkou chybu, pokud budeš měřit malý úbytek plovoucí na nějakém kladném vysokém napětí a podruhé třeba na záporném napětí. Prostě to nebude dobře potlačovat souhlasnou složku.

ketiv · #10 Příspěvek od **ketiv** » 30 bře 2008, 14:22

Moc děkuji všem za opovědi, dystak se jeste ozvu :-)

Ketiv · #11 Příspěvek od **Ketiv** » 31 bře 2008, 22:17

Tak nakonec jeste jeden dotaz mam, v textu u tohoto navrhu bylo napsano, ze rezistory R7-R10 nastavujou zesileni toho operaku 2x, aby ta sonda mela delici pomer 100:1 a ne 200:1 a to mi teda nejak neni jasny podle ceho ty rezistory nastavej zesileni na 2x

tandel · #12 Příspěvek od **tandel** » 31 bře 2008, 22:20

Myslím, že když se na to schéma pořádně podíváš, tak je to úplně jasné.

#13 Příspěvek od **PavelFF** » 31 bře 2008, 23:34

to tandel:
A co když ani pořádné podívání nepomohlo? Pomůže ještě něco, nebo nám to ozřejmíš?

Ketiv · #14 Příspěvek od **Ketiv** » 01 dub 2008, 00:17

tandel píše:Myslím, že když se na to schéma pořádně podíváš, tak je to úplně jasné.

hm tak jsem se poradne podival a nic muzes mi teda pomoct rad se naucim dalsi veci diky

tandel · #15 Příspěvek od **tandel** » 01 dub 2008, 00:21

PavelFF píše:to tandel:
A co když ani pořádné podívání nepomohlo? Pomůže ještě něco, nebo nám to ozřejmíš?

Myšlení chodí různými cestami. Podezřívám ho, že některé lidi nechce potkat.