Docela me udivuje tvoje nadseni vsechno promerovat, simulovat a delat vystupy na PC...jen tak dal
Spínání mikropájky
Moderátor: Moderátoři
Tohle je sice pekny, ale jak pises, mas to teoreticky hodnoty...vem kus drevene latky, udelej do nej maly kalisek, vraz tam trochu pajky, hrot a teplomer a sleduj. Tobe jde o teplotu na HROTU...ne nekde uprostred teliska.
Docela me udivuje tvoje nadseni vsechno promerovat, simulovat a delat vystupy na PC...jen tak dal
Docela me udivuje tvoje nadseni vsechno promerovat, simulovat a delat vystupy na PC...jen tak dal
To určitě udělám, ale až seženu nějaký vhodný teploměr.
Zkoušel jsem obložit hrot ledem. Čili dostat tak napětí z termočlánku při 0°C. Dostal jsem se na -0,9mV, což odpovídá asi -21,8°C. Takže podle mě je asi termočlánek vyráběn pro pokojovou teplotu (vrací 0V při zhruba 21°C). Při ochlazení ledem jsem si nastavil offset OP07 tak, abych měl na výstupu 0V. Když se termočlánek po odstranění ledu zase ohřál na pokojovou teplotu, měl jsem na displeji 21°C. Tak snad lze tímto způsobem seřídit teplotu relativně přesně a z mikropájky se stane pokojový teploměr
AmarokCZ: kde jsi prosím našel tu převodní konstantu 0,0413mV/°C? Chtěl bych se dozvědět více o tom termočlánku. Na internetu jsem bohužel k tomu nic nenašel.
Zkoušel jsem obložit hrot ledem. Čili dostat tak napětí z termočlánku při 0°C. Dostal jsem se na -0,9mV, což odpovídá asi -21,8°C. Takže podle mě je asi termočlánek vyráběn pro pokojovou teplotu (vrací 0V při zhruba 21°C). Při ochlazení ledem jsem si nastavil offset OP07 tak, abych měl na výstupu 0V. Když se termočlánek po odstranění ledu zase ohřál na pokojovou teplotu, měl jsem na displeji 21°C. Tak snad lze tímto způsobem seřídit teplotu relativně přesně a z mikropájky se stane pokojový teploměr
AmarokCZ: kde jsi prosím našel tu převodní konstantu 0,0413mV/°C? Chtěl bych se dozvědět více o tom termočlánku. Na internetu jsem bohužel k tomu nic nenašel.
-
AmarokCZ
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 00:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
Tabulku s hodnotami napětí v závislosti na teplotě pro článek typu K (i pro J) najdeš v datasheetu k IOAD596/AD597, jinak ta konstanta je pouze pro kladné teploty, pro teploty pod nulu je článek nelineární.
To že ti článek vrací 0V při 21°C značí jen to, že není něco v pořádku (myslím tím něco na straně zesilovače), mě to do multimetru (po zesílení) vracelo teplotu přesně +-2°C v rozhahu od nuly do 400°C, v rozsahu 0°C až 100°C jsem to srovnával s přesným rtuťovým teploměrem a opravu to bylo přesné, jinak jsem ještě zkoušel pájku dát do mrazu a výstupní napětí taky celkem sedělo s porovnáním s tím co je v datasheetu k AD596.
Ještě bych řekl to, že mi to nikdy nefungovalo když jsem použil bipolární zesilovač (ani když jsem použil nějaký "low offset" a ještě jsem ho vykompenzoval), nakonec jsem použil obyčejný unipolár TL071 a s vynulovaným offsetem to ukazuje přesně i přes to, že vstupní offset jsou 3mV (bez vynulovaného offsetu to s TL071 ukazuje trochu přesně až od 80°C).
To že ti článek vrací 0V při 21°C značí jen to, že není něco v pořádku (myslím tím něco na straně zesilovače), mě to do multimetru (po zesílení) vracelo teplotu přesně +-2°C v rozhahu od nuly do 400°C, v rozsahu 0°C až 100°C jsem to srovnával s přesným rtuťovým teploměrem a opravu to bylo přesné, jinak jsem ještě zkoušel pájku dát do mrazu a výstupní napětí taky celkem sedělo s porovnáním s tím co je v datasheetu k AD596.
Ještě bych řekl to, že mi to nikdy nefungovalo když jsem použil bipolární zesilovač (ani když jsem použil nějaký "low offset" a ještě jsem ho vykompenzoval), nakonec jsem použil obyčejný unipolár TL071 a s vynulovaným offsetem to ukazuje přesně i přes to, že vstupní offset jsou 3mV (bez vynulovaného offsetu to s TL071 ukazuje trochu přesně až od 80°C).
AmarokCZ: Díky, mrknu na to.
Při 0V mi to zobrazuje 21°C proto, protože jsem si to tak nastavil. Když jsem dal na mikropájku led, termočlánek vracel -0.9mV. Při 21°C okolní teplotě vrací 0mV (tak to aspoň měří můj multimetr). Termočlánek může vracet 0,9mV, ale multimetr změří 0mV. OZ mám teď nastavený tak, aby vracel 0V při -0.9mV z termočlánku. Vycházel jsem z toho, že led má nula stupňů a termočlánek vracel -0,9mV. To je pro mě start (0V na výstupu OZ). Možná to mám špatně. Ani nevím jestli jsou ty termočlánky nějak kalibrovány (tj. aby vracely při 0°C přesně 0V). Až budu mít teploměr, tak to potom nastavím správně. Teď to mám zkrátka od oka. Tím rtuťovým teploměrem jsi to měřil ve vodě nebo přitisknutím k hrotu?
Právě zkouším zapojení s BT136 a MOC3043 (spínání v nule). Algoritmus spínání je jednoduchý. Pokud je teplota větší nebo rovna nastavené tak vypni, jinak sepni. Např. nastavím 200 a po zahřátí se na displeji mění teplota v rozmezí 199 až 204. Měřím a spínám zatím v intervalech 1s.
Jak to skáče vám?
ps: jsou někde specifikovány správné teploty pro pájení?
To že ti článek vrací 0V při 21°C značí jen to, že není něco v pořádku
Při 0V mi to zobrazuje 21°C proto, protože jsem si to tak nastavil. Když jsem dal na mikropájku led, termočlánek vracel -0.9mV. Při 21°C okolní teplotě vrací 0mV (tak to aspoň měří můj multimetr). Termočlánek může vracet 0,9mV, ale multimetr změří 0mV. OZ mám teď nastavený tak, aby vracel 0V při -0.9mV z termočlánku. Vycházel jsem z toho, že led má nula stupňů a termočlánek vracel -0,9mV. To je pro mě start (0V na výstupu OZ). Možná to mám špatně. Ani nevím jestli jsou ty termočlánky nějak kalibrovány (tj. aby vracely při 0°C přesně 0V). Až budu mít teploměr, tak to potom nastavím správně. Teď to mám zkrátka od oka. Tím rtuťovým teploměrem jsi to měřil ve vodě nebo přitisknutím k hrotu?
Právě zkouším zapojení s BT136 a MOC3043 (spínání v nule). Algoritmus spínání je jednoduchý. Pokud je teplota větší nebo rovna nastavené tak vypni, jinak sepni. Např. nastavím 200 a po zahřátí se na displeji mění teplota v rozmezí 199 až 204. Měřím a spínám zatím v intervalech 1s.
Jak to skáče vám?
ps: jsou někde specifikovány správné teploty pro pájení?
Naposledy upravil(a) p4ul dne 29 bře 2008, 19:03, celkem upraveno 1 x.
Skace to podle toho, jak mas nastavenou hysterezi...ja mam cca 5-10˚C, to ale neni kriticke. Doporucuji ti, pokud nemas teplomer nastavit teplotu hrotu, podle liquidu pajky...jestli pouzijes Sn63Pb37, tak ta teplota je 183˚C. Teploty pro pajeni urcene jsou, kdyby nebyly, byla by v technologickych postupech byl total bordel, nemyslis? Stahni si nejaky prednasky z VS, jestlite to zajima.
Pro Sn63Pb37 to je o cca 30˚C vys, nez je teplota liguidu(cca 183˚C), ale to je teplota tavene pajky! To znamena, ze teplota hrotu by mela byt jeste o nejakych 20˚C vys(prenos tepla do pajky, soucastky, Cu cesty a okoli).
Obdobne pro SAC(94,5-5-0,5) pajky(bezolovnate) je teplota liguidu 218˚C...a na pajeni zase pridat neco nahoru.
Pro Sn63Pb37 to je o cca 30˚C vys, nez je teplota liguidu(cca 183˚C), ale to je teplota tavene pajky! To znamena, ze teplota hrotu by mela byt jeste o nejakych 20˚C vys(prenos tepla do pajky, soucastky, Cu cesty a okoli).
Obdobne pro SAC(94,5-5-0,5) pajky(bezolovnate) je teplota liguidu 218˚C...a na pajeni zase pridat neco nahoru.
-
AmarokCZ
- Příspěvky: 2838
- Registrován: 20 pro 2006, 00:00
- Bydliště: Poličské krystalinikum
- Kontaktovat uživatele:
S tím rtuťovým jsem to porovnával ponořené do oleje. Skákání je u mě tak 5°C i přes to, že mám hysterezi asi 1°C (5°C je to kvůli tomu, že to chvíli trvá než se teplo z odporu dostane k termočlánku, navíc má všechno nějakou tepelnou kapacitu), jinak těch 5°C je při příkonu 15W, při plném výkonu se to nedá moc dobře hlídat kvůli zmiňované setrvačnosti, řekl bych, že to půjde nejlíp na 10°C.
To s tím nastavením 0V při 21°C se mi nezdá zrovna nejlepší, protože určitě budeš chtít mít nějaké zobrazení teploty (asi LCD metr) a pak to budeš stejně řešit. Já jsem to udělal tak, že jsem postavil zesilovač se zesílením 100, připravil jsem si nulování offesu a nastavil ho nějak rozumně, pak jsem zahřál termočlánek na cca 800°C nastavil zesílení tak aby to ukazovalo cca 800mV, vrátil jsem se na cca 20°C tak jsem nastavil offset tak aby teplota souhlasila s rtuťovým teploměrem a pak jsem to zas zahřál na vysokou teplotu a zkontroloval jestli všechno sedí - když to nesedělo, tak jsem to pákrát zahřál a schladil a nastavil zesílení a offset. Jo a nastavoval jsem to ne pomočí vnitřního článku v pájce ale pomocí jiného K článku, ale to je jedno, protože všechny K-čka ukazují stejně.
To s tím nastavením 0V při 21°C se mi nezdá zrovna nejlepší, protože určitě budeš chtít mít nějaké zobrazení teploty (asi LCD metr) a pak to budeš stejně řešit. Já jsem to udělal tak, že jsem postavil zesilovač se zesílením 100, připravil jsem si nulování offesu a nastavil ho nějak rozumně, pak jsem zahřál termočlánek na cca 800°C nastavil zesílení tak aby to ukazovalo cca 800mV, vrátil jsem se na cca 20°C tak jsem nastavil offset tak aby teplota souhlasila s rtuťovým teploměrem a pak jsem to zas zahřál na vysokou teplotu a zkontroloval jestli všechno sedí - když to nesedělo, tak jsem to pákrát zahřál a schladil a nastavil zesílení a offset. Jo a nastavoval jsem to ne pomočí vnitřního článku v pájce ale pomocí jiného K článku, ale to je jedno, protože všechny K-čka ukazují stejně.
Já už to mám zapojené. Spíná mi to PIC. Porovnání mám digitálně, ne analogově. Teplotu mám zobrazenou na 3x8 segmentovém displeji. Algoritmus spínání je ještě takový jednoduchý, ale vylepším ho podle zmenšování rozdílu teplot (s přibližováním k nastavené se bude čím dál častěji vypínat).
Stepa: teď to mám na 200°C a pájku mi to taví. Tak zkusím ubírat a až to nepůjde, tak zaznamenám teplotu. Moc přesné to ale asi tímhle způsobem nebude. S tím olejem je to dobrý nápad, škoda, že nemám takový teploměr. Pájku mám Sn60Pb38Cu2.
Stepa: teď to mám na 200°C a pájku mi to taví. Tak zkusím ubírat a až to nepůjde, tak zaznamenám teplotu. Moc přesné to ale asi tímhle způsobem nebude. S tím olejem je to dobrý nápad, škoda, že nemám takový teploměr. Pájku mám Sn60Pb38Cu2.
Bohužel takový nemám, každopádně díky za tip
Snažil jsem se najít teploty, kdy se ještě pájka Sn60Pb38Cu2 roztavila. Teplota je to co ukazuje displej:
160°C .. nejde roztavit
165°C .. nejde roztavit špičkou, ale dále od hrotu trochu ano
170°C .. jde roztavit
Asi se mi to mírně rozchází se skutečností
Snažil jsem se najít teploty, kdy se ještě pájka Sn60Pb38Cu2 roztavila. Teplota je to co ukazuje displej:
160°C .. nejde roztavit
165°C .. nejde roztavit špičkou, ale dále od hrotu trochu ano
170°C .. jde roztavit
Asi se mi to mírně rozchází se skutečností
Jasné, to posunutí jsem proved až dnes. Ten měřený graf posunutý není.
Jinak by mě zajímalo, jestli ta teplota tak skáče doopravdy, nebo jen skáče to napětí z termočlánku. Tipl bych, že to druhé. Takže zkusím měřit teplotu častěji, třeba 50x/s a zobrazím na displeji jen průměr. To bude asi mnohem lepší.
edit:
Pomohlo to. Teplota je stabilní - je to paráda
Ale když se sepne topení, teplota začne lítat jakoby mezi teplotou, která způsobila ohřev a teplotou, která vzrůstá. Je to divné. Jakoby při sepnutí vrátil hned termočlánek o několik stupňů větší teplotu. Tím pádem se vypne topení a článek vrátí zase menší teplotu. To zapříčiní zase zapnutí topení. Teplota se okamžitě zvýší a zase se vypne topení. Že by napájení topného tělesa ovlivňovalo termočlánek?
Ukázka (teplota je nastavena na 180°C):
Jinak by mě zajímalo, jestli ta teplota tak skáče doopravdy, nebo jen skáče to napětí z termočlánku. Tipl bych, že to druhé. Takže zkusím měřit teplotu častěji, třeba 50x/s a zobrazím na displeji jen průměr. To bude asi mnohem lepší.
edit:
Pomohlo to. Teplota je stabilní - je to paráda
Ale když se sepne topení, teplota začne lítat jakoby mezi teplotou, která způsobila ohřev a teplotou, která vzrůstá. Je to divné. Jakoby při sepnutí vrátil hned termočlánek o několik stupňů větší teplotu. Tím pádem se vypne topení a článek vrátí zase menší teplotu. To zapříčiní zase zapnutí topení. Teplota se okamžitě zvýší a zase se vypne topení. Že by napájení topného tělesa ovlivňovalo termočlánek?
Ukázka (teplota je nastavena na 180°C):