Osciloskop BM556 - nesvítí obrazovka

Zpráva

tandel · #31 Příspěvek od **tandel** » 07 dub 2008, 12:54

Už svítí?

Atlan · #32 Příspěvek od **Atlan** » 07 dub 2008, 17:42

Tiez ma to zaujima .....ako s tym pokrocil

Hejnicek · #33 Příspěvek od **Hejnicek** » 07 dub 2008, 20:16

Ještě nesvítí. Radši jsem nám oběma (myslím mě a osciloskop) dal oddechový čas, abych mu mechanicky neublížil. Už jsem měl v ruce hodně velký kladívko, ale včas prozřetelnost mou ruku zastavila.

Ještě ně napadlo, jestli někdo nemá podrobnější dokumentaci než já, ve schematu jsou vyznačeny měřící body např. Uxxx. Ale to asi doufám marně. Myslím, že by to situaci usnadnilo. Těžko se to mezi lidi z Tesly asi dostalo.

tandel · #34 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 12:43

Jěště mě taky napadlo, kolik asi má obrazovka odslouženo? Rusové udávají u svých obrazovek životnost tuším 1000 hodin. To bude asi minimum, pochopitelně může být podstatně delší. Ale s dlouhou dobou provozu přece jen stoupá pravděpodobnost poruchy obrazovky.

Hejnicek · #35 Příspěvek od **Hejnicek** » 08 dub 2008, 12:53

To mě taky napadlo, ale rovněž se mi nechce u osciloskopu věřit, že by emisní vrstva byla vyčerpána.

tandel · #36 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 13:01

Rusové jsou koumáci. Co když používají optickou indikaci odpracovaných hodin fialovým bleskem uvnitř baňky?

#37 Příspěvek od **jandu** » 08 dub 2008, 15:24

Od začiatku so záujmom sledujem túto tému a už mi nedá povedať svoj názor. Domnievam sa, že tá obrazovka nebude vadná, ale metóda skúšania bude zlá. Je treba obvody obrazovky merať rovnako ako obvody elektrónky. Pravda ak nie je schéma a znalosti z tejto oblasti nie sú dostatočné, tak to pôjde ťažko. AK je napísané, že Ug1 je -1 800V - voči čomu je to napätie - voči katóde? Ak áno, tak to svietiť 100% nebude.

Je treba si urobiť nákres časti obvodu tak, ako má byť podľa základnej schémy a potom merať oproti katóde - zaznamenané napätia sa potom dajú posúdiť a dedukovať prípadná vada. Al tak, ako je to tu vo vlákne písané, je to iba tápanie.

tandel · #38 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 16:14

To Jandu:
Taky bych na to vsadil, ale co ten modrý nebo jaký záblesk v baňce.

Hejnicek předtím tady psal:
Právě že to vypadá, že modro je uvnitř obrazovky. Mezi plechem a obrazovkou to asi nepřeskakuje. Ty otvory v plechu nejsou moc velké, tudíž toho moc nevidím. Nevypadá to přímo jako jiskra ale spíš modrý výboj.

jardajar · #39 Příspěvek od **jardajar** » 08 dub 2008, 16:51

To je normální. Někdo mi sice říkal, že to znamená že je v baňce vzduch a elektronka nebude fungovat, ale často funguje (jestli je tam vzduch nebo ne pro mě není podstatné). Takový "výboj" mám i u obrazovky v Tesle 4001A a pořád funguje s dostatečným jasem. Modro tudíž závadu neutvrzuje... Jak tam bude práskat, je to jiná věc... Ale jelikož máš Ik, myslím že bude špatné Ug1 a obrazovka je OK.

#40 Příspěvek od **jandu** » 08 dub 2008, 17:26

Mopdrý výboj môže byť spôsobený tým, že niektorá mriežka prevzala fciu anody. V tom prípade by ale mal byť katodový prúd dosť vysoký oproti katalogovému. Ja ale nemám istotu, že doposial namerané hodnoty sú správne - skôr si myslým, že dochádza k nesystémovému prístupu k meraniu.

jardajar · #41 Příspěvek od **jardajar** » 08 dub 2008, 17:34

Osobně jsem postupoval tak, jak uz tu nekdo psal. Měřil jsem oproti katodě a nakreslil si to.. Potom jsem to postupně začal řešit a procházet. Pěkně postupně. Jasně že 4001A je uplně něco jiného, ale postup je univerzální.

tandel · #42 Příspěvek od **tandel** » 08 dub 2008, 20:44

jandu píše:Mopdrý výboj môže byť spôsobený tým, že niektorá mriežka prevzala fciu anody. V tom prípade by ale mal byť katodový prúd dosť vysoký oproti katalogovému. Ja ale nemám istotu, že doposial namerané hodnoty sú správne - skôr si myslým, že dochádza k nesystémovému prístupu k meraniu.

Začínám pomalu rozebírat skop. Z obrazovky udělám modře svítící výbojku na osvit plošných spojů.

#43 Příspěvek od **masar** » 09 dub 2008, 12:21

...AK je napísané, že Ug1 je -1 800V - voči čomu je to napätie - voči katóde? Ak áno, tak to svietiť 100% nebude...

Myslím, že nejsme malé děti, abychom nevěděli, proti čemu se uvádí hodnoty naměřených napětí. Navíc si myslím, že kdyby měla g1 napětí proti katodě -1800V a napětí katody -2200V, pak nevím, který zdroj ve zmíněném schematu by mohl součet těchto napětí poskytnout.
Ano, taky si myslím, že postupovat se má systematicky na základě obecných znalostí funkce elektronek a jejích elektrod. Z dostupného servisního návodu a schématu a z datasheetu lze většinu potřebných hodnot napětí snadno získat. Teď je řada na autorovi tohoto vlákna, aby se s danou problematikou nějak vypořádal. My mu můžeme akorát poradit, pokud v ní nalezne nějaké nesrovnalosti. Ale nepodezřívejme ho, že neví proti čemu má napětí udaná ve schematu měřit. :wink:

Hejnicek · #44 Příspěvek od **Hejnicek** » 09 dub 2008, 20:35

masar píše:
...AK je napísané, že Ug1 je -1 800V - voči čomu je to napätie - voči katóde? Ak áno, tak to svietiť 100% nebude...

Myslím, že nejsme malé děti, abychom nevěděli, proti čemu se uvádí hodnoty naměřených napětí. Navíc si myslím, že kdyby měla g1 napětí proti katodě -1800V a napětí katody -2200V, pak nevím, který zdroj ve zmíněném schematu by mohl součet těchto napětí poskytnout.

Nemám k tomu co řekl Masar víc dodat. Je to přesně tak, myslel jsem si to samé, ale nechtěl jsem zakládat flame. Těžko by ten obvod mohl dát -1800V katoda vůči Ug1. Tolerance v hodnotách napětí tam nějaká bude, ale ne zas tak katastrofální. Jak jsem se zmínil dříve, netroufám si měřit na téhle skotačivé obrazovce rovnou drahým digitálem. Začínám nějakým noname ručičkovým měřákem a pak, když má někdo nějaký "konkrétní" dotaz odvážím se zavěsit starý ale poměrně přesný UNI11e

#45 Příspěvek od **masar** » 10 dub 2008, 11:35

Řekl bych, že zatím jediným "strategicky důležitým" napětím, o kterém víme, že je zcela chybné, je rozdíl napětí mezi g1 a k, které je zcela mimo a při tom se jedná o napětí určující anodový proud a tedy jas paprsku. Tím "umravněním" jsem měl na mysli uvedení právě tohoto napětí na správnou míru, zvláště když si uvědomíme, že změnou tohoto napětí v rozmezí +/-20V se mění jas paprsku od nuly do maxima(tady je to +400V!). Proto jsem zmínil i velikost Ug1 závěrného bodu obrazovky. Taky je třeba při měření napětí katody vzít v úvahu, že je napájena přes RC článek ze žhavícího obvodu. U tv obrazovky, když chci zjistit, jestli je tryska v pořádku, tak na chvilku zkratuji příslušnou katodu s mřížkou a hned vím, na čem jsem. Tady bych to udělal taky za současného měření katodového proudu. U tv obrazovek se někdy stávalo (relativně často), že byla "utržená" elektroda (nejčastěji katoda). Při mírném poklepu na hrdlo obrazovky se taková závada prozradila. Ovšem tato zkouška byla jen potvrzením správné diagnózy. Takže:
1. Odpojit a zkratovat vychylovací destičky
2. Odpojit g1 a zkratovat s katodou.
3. žhavicí napětí na C29 je 6,3V, proud 300mA
4. Potenciometr R25 do střední polohy - napětí na vývodu 4(A1) kolem -1750V - stínítko pozorovat za šera vzhledem k možnému značnému rozostření paprsku.
5. Vývod č.5 - astigmatismus (A3) by neměl mít valný význam pro rozsvícení(datasheet uvádí +/-50V proti katodě, v BM556 až +2000 proti katodě - tady vidím rozpor)
6. Zkontrolovat napětí na A2 (vývod 7), mělo by tam být cca 45-50V
7. Na elektrodě 9 napětí od 0 do 80V.
8. Zkontrolovat Vn 8kV
Pokud ani po těchto krocích obrazovka nebude jevit snahu o minimální svit, pak budou asi další snahy zbytečné. :wink: