Pomoc se spínáním cívky

Zpráva

piitr · #46 Příspěvek od **piitr** » 28 dub 2008, 08:53

U toho návrhu mtajovského asi není třeba počítat odpory. Místo celé té spínací opičárny použij to SSR relé, co už máš. Namaloval jsem 3 varianty.

1. obrázek je to, co už máš. To SSR jsem maloval jako tranzistor.

2. obrázek: Nejjednodušší úprava je, že do série s diodou dáš odpor. Pole zanikne rychleji, ale to SSR bude namáháno větším napětím. Pokud ten odpor bude mít stejnou hodnotu jako cívka, tak pole zanikne 2x rychleji, ale SSR bude namáháno 2x větším napětím (než je na zdroji). Pokud odpor bude mít N-krát větší hodnotu než je odpor cívky, tak pole zanikne (N+1)-krát rychleji, ale na SSR bude (N+1)-krát větší napětí než na zdroji.

3. obrázek. To je to, co navrhoval mtajovský. Funguje to vlastně podobně jako 2. obrázek, ale trochu lépe. SSR musí vydržet napětí, které je dáno součtem hodnot obou zdrojů. Pole zanikne tím rychleji, čím je větší napětí spodního zdroje. Výhoda oproti 2. obrázku je, že při stejném napětí je rychlejší a napětí na SSR je pevně definováno zdrojem (a ne jen odporem, takže se to SSR spíš nespálí při pokusech). Nevýhoda je, že musíš mít navíc ten zdroj dole, který navíc musí býti speciální - musí umět energii hlavně pohlcovat a ani ne tak dodávat.

Jinak, je otázka, jestli to pole taky dostatečně rychle vznikne. Tímhle urychlíš jen ten zánik. Snad to bude stačit.

piitr · #47 Příspěvek od **piitr** » 28 dub 2008, 09:42

Pokud bys chtěl zrychlit zapnutí cívky, tak se dá zkusit tohle: Ta cívka má nějaký odpor, řekněme 3,3 ohm. Ty zvětšíš její odpor 2x tím, že k ní (hned k ní) dáš sériově odpor taky 3,3 ohm. Celé to pak ale musíš napájet 2x větším napětím, abys dosáhl původní proud. Tímhle by se měla zlepšit dynamika. Mělo by to zrychlit zapnutí i vypnutí. Nevýhoda je, že ten odpor bude dost topit a proto to bude papat i hodně energie. To by šlo pak i nějak řešit, ale je to trochu složitější.

Tohle jde taky kombinovat s těmi zapojeními předtím. Dostaneš se pak ale asi na dost velká napětí. Nevím, kolik to SSR vydrží.

jirkasi · #48 Příspěvek od **jirkasi** » 28 dub 2008, 10:49

Díky moc já s tím budu experimentovat, něco s tím snad provedu to SSR vydrží 200 V 40 A a kdyžtak můžu dát vedle sebe dvě, takže v tom problém není. Asi stejně budu muset použít ten protiproud, ta mašina celá je ze železa a pole se uzavírá do sebe, takže se musí odmagnetovat tak dvě kila železa navíc, když by to bylo přerušené, tak by ta síla asi nestála za nic

piitr · #49 Příspěvek od **piitr** » 28 dub 2008, 13:22

Já bych jako první zkusil to napájet co největším napětím. Třeba těma 200V. Pak musíš ale sériově s cívkou dát odpor, aby byl proud jako původně. (Jestli jsi napětí zvýšil 3x, tak se odpor musí zvětšit taky 3x, takže přidám 2x původní odpor, tj. 6,6 ohm.) Ten odpor se ale musí dát hned k cívce a až pak to bude přemostěné tou diodou (viz obrázek). Ten odpor bude dost topit! Zbytek bych nechal, jak to je teď. Možná to nebude stačit, ale pro začátek je to nejjednodušší řešení - nemusíš motat cívku, kupovat SSR atp.

Artaban001 · #50 Příspěvek od **Artaban001** » 28 dub 2008, 15:25

Elektromagnet o nízké indukčnosti buzen pulsy z nabitého kondenzátoru na napětí o vhodné velikosti. Projdi stránky zabývající se "coil gun", zde nemusíš jít do takových extrému.

Crifodo · #51 Příspěvek od **Crifodo** » 28 dub 2008, 17:48

Nějak jsem se nedočetl o jaké amplitudy a síly se jedná, ani jestli dráha toho jádra musí mít nějaký strmý průběh nebo jestli může být harmonický a to "klepnutí" určí až tvrdý náraz čehosi na cosi.
Jinak to problematikou trochu připomíná činnost kmitačky výkonného reproduktoru, čili jedna věc je evidentní: bez ohledu na průrazná napětí, demagnetizační vinutí atd, bude mít zásadní vliv mechanická rezonance - hmotnosti zařízení. Musíš to udržet pod rezonancí, jinak to bude zápas o přesouvání hmoty.
Schůdná cesta je použití cívky v silném magnetickém poli permanentního magnetu, cívka samotná může být lehoučká.
pročti si jen tak pro legraci stránky firmy Maxon o novém trendu elektromotorů s bezjádrovým rotorem:
Vinutí maxon potlačuje jiskření
Jiskra je elektrický oblouk, který vzniká mezi kartáčem a hranou odcházející lamely při přepínání směru proudu. Jiskření roste s rychlostí. Jiskření komutátorových motorů s vinutím maxon® bez železného jádra je mimořádně malé. Vinutí maxon® je samonosná trubka bez obvyklého železného jádra. Potlačuje jiskření tak, že doba života motorů dosahuje až 20,000 h při rychlostech od 4,000 do 20,000 ot/min. Vinutí umožňuje i výrobu motorů s kovovými kartáči, kde se jiskření dále snižuje metodou CLL kondensátory v rotoru. Spolu s jádrem jsou odstraněny i ztráty jeho přemagnetováním při každé otáčce a setrvačná hmota.
http://www.uzimex.cz/Vyrobce/maxon-moto ... ry-DC.html
Tím že motor nemá železné jádro, je zároveň čiperný, píšou o časové konstantě od 3 ms, takže než mrkneš, motor už běží v plných obrátkách jako vítr.
Tudy bych se asi ubíral.

jirkasi · #52 Příspěvek od **jirkasi** » 28 dub 2008, 18:13

To je taky jedna možnost díky, dát tam FeNdB magnet a přitahovat či rušit pole cívkou, tyhle motory se prý vyvíjejí pro lokomotivy, budu s tím muset dost experimentovat

#53 Příspěvek od **Sendyx** » 28 dub 2008, 18:14

Nevím, co je na tom inovativní, podle popisu se jedná o totéž, co je známo cca 20 let, možná i více, a objevila se s tím tuším firma Servalco - rotuje pouze hřídel + kompaktní vinutí + komutátor, minimální hmota rotoru.

Crifodo · #54 Příspěvek od **Crifodo** » 28 dub 2008, 18:24

Neznám vztahy firem Servalco a Maxon, ale Maxon svoje provedení rotoru vydává za svoji patentovou věc. Pro mě jako potenciálního klienta nejsou patentové problémy firem až tak podstatné, spíš mě zajímá užitná hodnota jejich zboží a pochopitelně cena. Firemní politika by mě zajímala až v okamžiku, kdy bych měl tu čest stát se akcionářem :wink:

K experimentu s tím tvým klepačem kosy nepotřebuješ vyvíjet motor a už vůbec pro lokomotivu, na to by stačilo nějaký malý exemplář koupit a vyhledat vhodnou převodovku :roll:

stejný princip je použit u vystavování hlaviček HDD, kde taky problémy s dynamikou díky lehké cívce nejsou.

speciálně u lokomotiv bych problém setrvačných hmot jako klíčový neviděl... zadáš otáčky a mašina tři hodiny točí

jirkasi · #55 Příspěvek od **jirkasi** » 28 dub 2008, 18:43

Tohle je taky možnost, to se budu rozhodovat až když mi nic jiného nevyjde, nebo tam dám kompresor rozvaděč motor, k tomu mám jako strojař přece jen blízko, to se dá regulovat snadno, akorát se to musí furt nechat přetěsňovat, to ta cívka může běhat do alelujá jsem si myslel

#56 Příspěvek od **Sendyx** » 28 dub 2008, 19:01

Tak by mne zajímala celková energetická účinnost tohohle pohonu

abys nedopadl jako jeden diplomant s nýtovací hlavou, tam snad dosáhli závratných 11%, cca 40% sežrala elektronika a zbytek špatně navržená mechanika.

jirkasi · #57 Příspěvek od **jirkasi** » 28 dub 2008, 19:03

Tohle vůbec nikoho nezajímá, já z toho potřebuji dostat jen opakovanou regulovanou sílu, jesli to bude žrát 5 kW je šumák

#58 Příspěvek od **Sendyx** » 28 dub 2008, 19:29

No to si myslíš, přijde ekopolicie a dopadneš hůř, než kdybys afroameričana nazval tím hrozným slovem začínajícím na n a končícím na gr.

jirkasi · #59 Příspěvek od **jirkasi** » 28 dub 2008, 19:36

No to by museli zavřít fůru lidí, dneska má už každý nesmyslný vysavač 2 kW a to jsem si jen tak namátkou vzpomněl tohle, na co musí mít barák elektrické vytápění okapů, to jsem nepochopil

ZdenekHQ · #60 Příspěvek od **ZdenekHQ** » 28 dub 2008, 21:03

Měl jsem v ruce profi cívku, určenou k "vyrážení" znaků tvořených z bodů do plechu,dřeva atd. - s řídící elektronikou to údajně zvládalo i 300 úderů za vteřinu. Cívka byla dlouhá asi 5 cm, jádro váleček průměr 1cm. Taky jsem se trápil s externím (nejlépe "kritickým") tlumením systému - detaily vynechám - zajímavý bylo, že nejlepších výsledků jsem nakonec dosáhl tím, že jádro běhalo mezi dvěma pružinama, přitom ta horní "tlumící" se dala nastavit. Řešení tohohle problému to není, ale při vhodným nastavení to sílu mělo překvapující...