spotreba trafa

[FERYACT]

Magnetisační proud má silnou třetí harmonickou danou magnatisační křivkou.

[Cust1]

Změřit proud střídavým mA a pronásobit síťovým nápětím.

A co tímhle postupem u toho transformátoru zjistím?

takže když máš rozpojený sekundár (nekonečně velká impedance), tak se jeho impedance transformuje na primár - v ideálním případě se to jeví jako i rozpojený primár...

To teda koukám. Já myslel, že primár je vlastně tlumivka a když je rozpojený sekundár, tak primár má impedanci jako ta tlumivka. Jo pane, tak vona se transformuje ta nekonečná impedance!

ja jsem psal o ideálním případě, tedy ideální trafo...
a jestli trafo netransformuje impedanci, tak podle mě porušuje Ohmův zákon

[jankop]

Ideální trafo s rozpojeným sekundárem je ideální tlumivka. Ideální tlumivka nemá odporové ztráty, ani ztráty magnetizační, ale má impedanci danou její indukčností. Nemá tedy nekonečnou impedanci. Protéká jí proud, daný indukčností a kmitočtem připojeného napětí.

[FERYACT]

Zatím se nenarodil člověk který ideální trafo či tlumivku viděl.

[jankop]

Viděl jsem ideální trafo, tlumivku i manželku . Jen nechápu, jak to souvisí s rozporem mezi tím co tvrdí Cust a co tvrdím já.

[FERYACT]

Uvedu něco z matematiky.Podělím li nekonečně velké číslo nějakým
reálným číslem je výsledek zase nekonečno.
Z toho vyplývá že:nekonečná impedace otevřeného sekundáru
se transformuje na primár také jako nekonečná a tím pádem jsme Ohmův zákon zachránili.Já jsem se právě narodil a na ideálním transformátoru jsem to odměřil.
Počkej synku: omega L impedance primáru se připojením nekonečného odporu nezmění.

[jankop]

Pěkná blbost!

[Andrea]

Kucííí, nehádejte se.
Ideální transformátor má nulové odpory vinutí a nulový odpor magnetického obvodu. Má tedy nekonečně velkou hlavní (magnetizační) indukčnost. Aby ale fungoval, musí mít v jádře mg. tok a ten tam vyvolá magnetizační proud, který je ale nekonečně malý. Takže proud tam téct musí, jen je nekonečně malý, takže vlastně není, stejně tak jako není na světě ideální transformátor - tak už se kvůli němu nehádejte

[Hill]

No sláva, konečně rozumný závěr. Oč jsme lepší, než trafo?
Nikdo nejsme ideální a zrovna od trafa to budeme vyžadovat?
Smiřme se prostě s tím, že elektroměr něco napočítá, když v zásuvce necháme připojené, byť nezatížené, trafo.
A o to v úvodní otázce snad šlo.

[jandu]

Toľko o próze a vedeckosti.

[dolac]

Zatím se nenarodil člověk který ideální trafo či tlumivku viděl.

V tejto súvislosti ma napadlo, ako Pánboh dával Adamovi lekciu z geometrie a vysvetľoval mu rovnobežky. Povedal mu: "Rovnobežky sú priamky, ktoré sa pretínajú v nekonečne. Dokázať sa to nedá, ale ja som to videl".

[jardajar]

Abych řekl pravdu, o účinnosti některých spínaných zdrojů mám celkem pochybnosti. Mám notebook s úsporným procesorem a k němu pidi zdroj 90W a ten topí snad víc než procesor.... Naopak můj zdroj na vysílačku dá až 30A a při trvalém zatížení 22A je sotva vlažný. Jasně, má lepší chlazení.. Možná je to OT, ale jak tak tu na něj sahám, nedá mi to to sem napsat.

[Cust]

Kucííí, nehádejte se.
Ideální transformátor má nulové odpory vinutí a nulový odpor magnetického obvodu. Má tedy nekonečně velkou hlavní (magnetizační) indukčnost. Aby ale fungoval, musí mít v jádře mg. tok a ten tam vyvolá magnetizační proud, který je ale nekonečně malý. Takže proud tam téct musí, jen je nekonečně malý, takže vlastně není, stejně tak jako není na světě ideální transformátor - tak už se kvůli němu nehádejte

děkuji

[PavelFF]

dolac napsal:

Som presvedčený, že tvoja teória je scestná. Z tvojich obrázkov je evidentne vidieť, že fázový posun prúdu je v stave naprázdno cca 76 stupňov, pri slabšom zaťažení cca 29 stupňov a pri plnom zaťažení cca 16 stupňov. Uvedom si že prúdy sa sčítavajú vektorovo a naviac magnetizačný prúd má vysoký obsah harmonických zložiek, z ktorých každá má svoju amplitúdu a aj svoju fázu. Pokiaľ by si urobil serioznú analýzu týchto harmonických zložiek a matematicky vektorovo spočítal, možno by si vedel určiť hodnotu magnetizačného prúdu pri zaťažení, ale takto z oscilogramov je to úplný nezmysel.
Pokiaľ by bol magnetizačný prúd harmonicky neskreslený, tak potom v stave zaťaženia by si nameral dve pekne sínusovky(U a I) , ktorých fáza by sa menila iba v závislosti od zaťaženia. Ako by si potom určil hodnotu magnetizačného prúdu tvojou metódou?
To že tam stále vidíš nejaký malý vrchol, je dané iba tým že vo výslednom priebehu je vidieť niektorú vyššiu harmonickú zložku, fázovo posunutú. Magnetizačný prúd má však aj pomerne vysokú základnú harmonickú.

Udělal jsem jednoduchý pokus s odečítáním dvou kanálů na osciloskopu. Jedním kanálem A jsem měřil vstupní proud I1 a druhým kanálem B jsem měřil proud I2. Citlivosti jsem upravil tak, aby oba kanály ukazovaly stejnou amplitudu. Synchronizace od sítě byla nastavena tak, že proud I2 prochází nulou proudu při 0 a 180 a 360 stupni (nepovedlo se to úplně přesně). Pak jsem oba kanály odečetl a dostal spodní obrázek.
Co to teda je na spodním obrázku?
Já si myslím, že to je magnetizační proud. Má vrchol v okolí 180 stupňů a byl tam pořád, i když jsem měnil velikost napájecího napětí a zátěže. To že je průběh zkreslený 3. harmonickou je nepodstatné. I kdyby byl ideálně sinusový, dal by se ze dvou sinusovek (jak o nich píšeš) na osciloskopu graficky určit jejich rozdíl (byla by to zase sinusovka).

Proto si stále myslím, že v okamžiku průchodu napětí U2 (nebo proudu I2 ) nulou mohu odečíst na obrazovce velikost magnetizačního proudu. Vlastně ji mohu odečíst v libovolném čase. Přitom jsem ale zanedbal fázový posun mezi U2 a Ui1 .