zdoj proudu pro elektrolýzu

[broukator]

K tomu napájení měřícího modulu - obávám se, že je nutné izolované napájení. Dost jsem si s tím hrál a i malý kapacitní proud z neuzeměného zdroje způsoboval již chybu.

myslíš izolované napětí pro každý z měřáků, nebo jedeno pro oba měřáky ,ale galvanicky odděleno od měřeného obvodu?

[broukator]

na energie.upramene.cz jsem čerpal, to se neboj. ale ne všechny prezentované zapojení, dělají tak jak mají. proto si potřebuji odladit toto zapojení a zároveň měřit hodnoty na elektrodách.
myslím, že není podstatné pro co tento zdroj konkrétně je 8O .

mohu poprosit ještě o upřesnění těch tranzistorů? zda oba stejné" a jaké s ohledem na požadovanou funkci (omezení proudu na svorkách do 20 mA při až 200V)?

[masar]

Jako horní tranzistor můžeš použít výkonnější typ např. TIP48, MJE340 popř. darlington TIP152 a pod., spodní tranzistor můžeš použít např. BC546, BC547 a pod. (www.gme.cz)

[PavelFF*]

Artaban001 napsal:

Násobič nepoužívej. Potřebuješ 2 naprosto stejný trafa (jen trafa, bez usměrňovače a kondů). Třeba 230/12V. Jedno zapojíš normálně (potřebuješ 12V AC) a druhý zapojiš sekundárem na 12V AC toho prvního a z výlezu Ti půjde 230V 2X oddělený od sítě.

Neodpustím si OT poznámku, že na výstupu takovéto kombinace dvou shodných traf v "oddělovacím zapojení" nebude napětí jako na vstupu, ale podstatně nižší - z 230V dostanu třeba jen 130V až 190V . Záleží na typu traf a jejich zatížení, ale malá trafa do 5-10VA (zalitá z GME) se tak chovají. Důvodem je velký přídavek sekundárních závitů na korekci úbytků při zatížení. Je to vidět z toho, že naprázdno má trafo téměř 2x vyšší napětí než při jmenovité zátěži. U traf o výkonech kolem 1kW už by to jistě fungovalo skoro tak, jak píše artaban a rozdíl napětí by byl pod 10%.

I když to vypadá divně, mělo by druhé trafo mít menší sekundární napětí, aby napětí "230V" na obou stranách bylo při zatížení zhruba shodné. Třeba kombinace 230V/12V <=> 9V/230V už dá lepší výsledky(platí pouze pro malá trafa). Nevýhody, jako značné kolísání napětí podle zatížení a mnohem větší napětí naprázdno v porovnání s použitím jednoho trafa jenom rostou.

Ale v uvedeném příkladu zdroje by naopak tato vlastnost mohla být výhodou, protože tazatel potřebuje jenom stejnosměrných 200V.

[bu2520]

moc se mi tam nelíbí ten trimr je ve výkonové větvi asi bych ho viděl spíš drátový někde na pěti watech když už je to takhle vymyšlené

[Jindra2]

Člověčě neblbni, kup si flašku kořalky a desinfikuj. Na anginu je nejlepší grog z božkovského Fernetu - vyzkoušeno.
Jindra

PS: a ještě budeš veselej

[broukator]

díky moc za doporučenosti.

asi zůstanu u násobiče napětí, protože jsem doma našel trafo 230V~/50V + 9,25V + 9,25V. vůbec nevím z čeho to je, ale násobič s třemi páry D+C bude vyhovovat a dostanu se k 200V. horní tranzistor (kolektor na výstupu k elektrodě) jsem našel BC547 a spodní tranzistor (emitor k nule) koupím TIP48.

napadla mi ještě jedna věc: rád bych aby se elektrolýza sama ukončila po dosažení určité vodivosti elektrolytu. s ohledem na mé elektrody to bude při poklesu napětí k 24V (nutno doladit při procesu) na elektrodách. mohu ještě poprosit o nákres komparátoru, který by odpojil přívod k elektrodám při poklesu napětí na elektrodách pod nastavenou mez (nastavitelné trimrem; bude to okolo 24V)?

[masar]

Ty tranzistory obráceně - TIP48 kolektor na elektrodu.

[Andrea]

Ten komparátor by mohl jít asi takto (viz schéma), PR1 nastavuje úroveň při které to vypne (cca 10 - 40V), LED1 indikuje vypnutí. Znovu zapnout to jde buď stočením PR1 na nulu nebo rozpínacím tlačítkem v sérii s D1. (25V na napájení by se dalo vzít třeba z trafa před násobičem)

[broukator]

Ten komparátor by mohl jít asi takto (viz schéma), PR1 nastavuje úroveň při které to vypne (cca 10 - 40V), LED1 indikuje vypnutí. Znovu zapnout to jde buď stočením PR1 na nulu nebo rozpínacím tlačítkem v sérii s D1. (25V na napájení by se dalo vzít třeba z trafa před násobičem)

a jeje, další neznámý obvod
děkuji

ok, takže:
- báze (horního) tranzistoru TIP48 nepůjde na kolektor BC547, ale na diodu D2 k LM358N.
- R3 a R2 zapojím na elektrody u nichž se připojení nemění (jedna na konec násobiče a druhá na kolektor TIP48)
- k napájení použiju monolitický můstek k 50V sekundáru, za nim nějaký elektroit, do plusu odpor 1k a zenerku 25V k zemi. mezi odporem a zenerkou budu napájet IO

ta orientace diody D2 je správně?

[Andrea]

Nene, to původní zapojení zůstává, ten komparátor se k tomu připojí navíc. Asi takhle:

[masar]

Ještě bych to doplnil o zmíněný spínač. Sepne se až po té, co budou všechny "parametry" nastaveny, aniž by se vypínala signalizace stavu. Zřejmě se bude proud nastavovat od malých hodnot k větším, tak že by obvod mohl reagovat dřív, než bychom chtěli.

[broukator]

Nene, to původní zapojení zůstává, ten komparátor se k tomu připojí navíc. Asi takhle:

děkuji. můžeš mi poskytnou ten nákres v Eagle?

[Andrea]

děkuji. můžeš mi poskytnou ten nákres v Eagle?

Nedaří se mi to sem vložit. Zkusím ještě později.

[broukator]

na měření napětí a proudu elektrodami (přes předřazený odpor) budu používat PM128 (vGME pod označením HD-3128). máte s ním někdo zkušenost? ptám se proto, že v dokumentaci je uvedena možnost změnit desetinnou tečku, ale chybí "svič". zkusil jsem si hrát s připravenými ploškami P1 (propájena), P2 a P3 a zjistil že tečku ovlivňují, ale nevím jestli je dobře P1 rozpojit a propájet P2 abych získal 19,99? a taky je tam trimr, v českém návodu ani zmínka. mě by zajímalo, k čemu je?
a ještě jednou se zeptám, když budu mít dva tyto panelový měřáky, mohou mít společné napájení 9V baterie, když napájení bude oddělenou od měřeného obvodu?