Zdravim ... nasel by se tu prosim nekdo kdo by me vysvetlil funkci, nastaveni a pripadne schema k tride C ?
Dekuju...
zesilovac tridy C ?
Moderátor: Moderátoři
v radioamatérských časopisech z dob kdy vysílající amatéři si svoje zařízení uměli (a museli) vyrobit (50-80 léta) je o třídě C mraky článků. Jinak se telegrafní a FM vysílače ani nedělaly. Taky kdysi letečtí modeláři a osvědčené koncové KSY34 do souprav na 27 MHz. Je fakt, že když to člověk potřeboval a nedalo se to koupit, líp se to chápalo, než učit se to někde jako nudnou teorii a ještě z výkladu kantora, který sám má v hlavě mlhu 
V tom článku z radixova odkazu je nepřesnost, zesilovač tř. C se nedá použít pro AM vysílač, leda snad jako budicí stupeň ale konec musí být lineární, jinak by popíral princip AM...
V tom článku z radixova odkazu je nepřesnost, zesilovač tř. C se nedá použít pro AM vysílač, leda snad jako budicí stupeň ale konec musí být lineární, jinak by popíral princip AM...
Zkusím to zjednodušit srovnáním podle velikosti klidového proudu:
- ve třídě A má zesilovač trvale velký klidový proud i bez signálu. Proud musí být tak velký, aby ani při maximální amplitudě signálu neklesl až k nule (a hned v další půlvlně nepřekročil maximální dovolenou velikost). Velká tepelná ztráta => malá účinnost, ale v nf aplikacích dovoluje poměrně snadno dosáhnout velmi malého zkreslení.
- ve třídě AB (dvojčinné zesilovače) má koncový stupeň bez signálu určitý malý klidový proud, tekoucí aktivními prvky, volený tak, aby se zakřivení charakteristik jednoho a druhého prvku (tedy elektronek či tranzistorů) v opblasti malých proudů vzájemně co nejpřesněji vykompenzovalo. Dalšího zmenšení přechodového zkreslení lze dosáhnout poměrně slabou zápornou zpětnou vazbou. Dobrá linearita, přijatelná energetická účinnost, menší náchylnost na intermodulační zkreslení a překmity strmých čel a týlů impulsů. Stále nejrozšířenější zapojení koncových stupňů.
- ve třídě B (dvojčinné zesilovače) pracují koncové stupně s tak malým klidovým proudem, že se pokládá teoreticky za nulový. Sám o sobě má koncový stupeň značné přechodové zkreslení v důsledku nelinearity charakteristik v oblasti průchodu signálu nulou, tedy při malých hlasitostech. Kompenzuje se silnou zápornou zpětnou vazbou, případně kombinací vazeb. Vysoká energetická účinnost, větší zkreslení, větší náchylnost k překmitům a intermodulačnímu zkreslení v důsledku nutnosti použít velké zesílení naprázdno a omezit ho utaženou zpětnou vazbou. Vhodnou volbou součástek a zapojení lze ale tyto nevýhody potlačit velmi účinně.
- ve třídě C je klidový proud nejen nulový, ale aktivní prvky otevírají až při určité amplitudě budicího signálu. Ten do určité úrovně vůbec neotevře aktivní prvky koncového stupně. Koncový stupeň se chová jako dva spínače, z nichž sepne jeden nebo druhý, případně jsou oba rozpojené (lze přirovnat k třístavovému výstupu v číslicové technice). Vlastně z výstupu zesilovače jdou jen špičky signálu. Pro nf techniku má třída C smysl jen ve spojení s jinou třídou (například D, kde koncové tranzistory fungují skutečně jen jako spínače v režimu PWM). Ve vf technice se s výhodou využívá k buzení rezonančních obvodů, které vlastně dostanou v impulsu energii a dál s ní pracují po svém. Hodí se především pro vysílací koncové stupně pracující s fázovou a kmitočtovou modulací, nakonec i pro AM rozhlasové výkonové stupně - při užívané hloubce modulace 30% je i třída C běžně použitelná a vysoká účinnost je výhodou.
Snad jsem tím zjednodušením neudělal víc škody, než užitku.
- ve třídě A má zesilovač trvale velký klidový proud i bez signálu. Proud musí být tak velký, aby ani při maximální amplitudě signálu neklesl až k nule (a hned v další půlvlně nepřekročil maximální dovolenou velikost). Velká tepelná ztráta => malá účinnost, ale v nf aplikacích dovoluje poměrně snadno dosáhnout velmi malého zkreslení.
- ve třídě AB (dvojčinné zesilovače) má koncový stupeň bez signálu určitý malý klidový proud, tekoucí aktivními prvky, volený tak, aby se zakřivení charakteristik jednoho a druhého prvku (tedy elektronek či tranzistorů) v opblasti malých proudů vzájemně co nejpřesněji vykompenzovalo. Dalšího zmenšení přechodového zkreslení lze dosáhnout poměrně slabou zápornou zpětnou vazbou. Dobrá linearita, přijatelná energetická účinnost, menší náchylnost na intermodulační zkreslení a překmity strmých čel a týlů impulsů. Stále nejrozšířenější zapojení koncových stupňů.
- ve třídě B (dvojčinné zesilovače) pracují koncové stupně s tak malým klidovým proudem, že se pokládá teoreticky za nulový. Sám o sobě má koncový stupeň značné přechodové zkreslení v důsledku nelinearity charakteristik v oblasti průchodu signálu nulou, tedy při malých hlasitostech. Kompenzuje se silnou zápornou zpětnou vazbou, případně kombinací vazeb. Vysoká energetická účinnost, větší zkreslení, větší náchylnost k překmitům a intermodulačnímu zkreslení v důsledku nutnosti použít velké zesílení naprázdno a omezit ho utaženou zpětnou vazbou. Vhodnou volbou součástek a zapojení lze ale tyto nevýhody potlačit velmi účinně.
- ve třídě C je klidový proud nejen nulový, ale aktivní prvky otevírají až při určité amplitudě budicího signálu. Ten do určité úrovně vůbec neotevře aktivní prvky koncového stupně. Koncový stupeň se chová jako dva spínače, z nichž sepne jeden nebo druhý, případně jsou oba rozpojené (lze přirovnat k třístavovému výstupu v číslicové technice). Vlastně z výstupu zesilovače jdou jen špičky signálu. Pro nf techniku má třída C smysl jen ve spojení s jinou třídou (například D, kde koncové tranzistory fungují skutečně jen jako spínače v režimu PWM). Ve vf technice se s výhodou využívá k buzení rezonančních obvodů, které vlastně dostanou v impulsu energii a dál s ní pracují po svém. Hodí se především pro vysílací koncové stupně pracující s fázovou a kmitočtovou modulací, nakonec i pro AM rozhlasové výkonové stupně - při užívané hloubce modulace 30% je i třída C běžně použitelná a vysoká účinnost je výhodou.
Snad jsem tím zjednodušením neudělal víc škody, než užitku.
Něco o zesilovači třídy C jsem dal sem:
http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/198 ... .71KB.html
http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/198 ... .71KB.html
no, ono je na třídách zesilovačů právě té omáčky celkem málo, principy jsou prostě principy a v tomhle případě docela průhledné (třeba ve srovnání s principem organizace dat na HDD nebo GSM - na tom by mě nachytali taky...)
Zatímco u lineárních tříd se koncový prvek pootvírá aby tekl klidový proud i bez signálu, u C se naopak ještě báze zašprajcuje malým odporem proti zemi, aby byla fest zavřená a zesilovač nezesiloval, leda až vrchol amplitudy budicího signálu (když se to neudělá, může vf konec zesilovat/vysílat třeba i šum, což není zrovna žádoucí).
Schéma třeba http://www.quido.cz/qrp/trx/trxc.htm - T3 je v klidu zavřen, ba i zablokován proti zemi a otvírá se až zaklíčováním z hradla v podstatě logickou úrovní (a řídí velikost té úrovně), přičemž na výstupu je pomocí výstupního filtru (L6, L7 atd.) něco hodně podobného sinusoidě bez rušivých parazitů (v Quido radioklubu většinou vědí co dělají).
Jiné schéma: http://www.mlab.cz/Designs/HAM%20Constr ... MP.cs.html - část "driver a PA" - zesilovač v C je Q2, odporem v bázi 25 Ohm je v klidu zavřen víc než dokonale. Taky obsahuje výstupní filtr.
Nevím jak by to fungovalo v AM jak píše Hill, nejspíš s obrovským zkreslením a kompromisní účinností, dneska se AM vysílače "ojebávají" různými digitálními technologiemi a už to vlastně nemá s analogem moc společného. Je fakt, že tam klidně můžou být zesilovače v čisté třídě C a modulace může být přesto velmi kvalitní, ale to je tím že koncový zesilovač vlastně není jeden ale celá řada zesilovačů které se připínají a odpínají na váhovém principu. Jinak řečeno A/D převodník, jen místo logických výstupních členů jsou binárně odstupňované konce vf (v C třídě). Parametry můžou být velmi dobré a asi by občas strčily do kapsy většinu praseckých FM stanic s jejich optimody. Taky účinnost takového AM vysílače je okolo 75%, což částečně zavírá hubu oponentům AM a "nehospodárnosti".
Na druhou stranu je fakt, že snaha o škudlení vede k divným postupům při modulaci, divnému používání řízené nosné, kompresorů dynamiky atd, takže i při 30% hloubky modulace je signál zkreslený hlavně v basech... ale to už není ani tak principiální jako praktický problém.
Zatímco u lineárních tříd se koncový prvek pootvírá aby tekl klidový proud i bez signálu, u C se naopak ještě báze zašprajcuje malým odporem proti zemi, aby byla fest zavřená a zesilovač nezesiloval, leda až vrchol amplitudy budicího signálu (když se to neudělá, může vf konec zesilovat/vysílat třeba i šum, což není zrovna žádoucí).
Schéma třeba http://www.quido.cz/qrp/trx/trxc.htm - T3 je v klidu zavřen, ba i zablokován proti zemi a otvírá se až zaklíčováním z hradla v podstatě logickou úrovní (a řídí velikost té úrovně), přičemž na výstupu je pomocí výstupního filtru (L6, L7 atd.) něco hodně podobného sinusoidě bez rušivých parazitů (v Quido radioklubu většinou vědí co dělají).
Jiné schéma: http://www.mlab.cz/Designs/HAM%20Constr ... MP.cs.html - část "driver a PA" - zesilovač v C je Q2, odporem v bázi 25 Ohm je v klidu zavřen víc než dokonale. Taky obsahuje výstupní filtr.
Nevím jak by to fungovalo v AM jak píše Hill, nejspíš s obrovským zkreslením a kompromisní účinností, dneska se AM vysílače "ojebávají" různými digitálními technologiemi a už to vlastně nemá s analogem moc společného. Je fakt, že tam klidně můžou být zesilovače v čisté třídě C a modulace může být přesto velmi kvalitní, ale to je tím že koncový zesilovač vlastně není jeden ale celá řada zesilovačů které se připínají a odpínají na váhovém principu. Jinak řečeno A/D převodník, jen místo logických výstupních členů jsou binárně odstupňované konce vf (v C třídě). Parametry můžou být velmi dobré a asi by občas strčily do kapsy většinu praseckých FM stanic s jejich optimody. Taky účinnost takového AM vysílače je okolo 75%, což částečně zavírá hubu oponentům AM a "nehospodárnosti".
Na druhou stranu je fakt, že snaha o škudlení vede k divným postupům při modulaci, divnému používání řízené nosné, kompresorů dynamiky atd, takže i při 30% hloubky modulace je signál zkreslený hlavně v basech... ale to už není ani tak principiální jako praktický problém.
Pokud si pamatuji, tak i klasické výkonné vysílače pro AM se dělají ve třídě C a to právě pro jejich vysokou účinnost, přesněji řečeno pro zvětšující se poměr mezi 1. harmonickou a ss složkou pri zmenšujícím se úhlu otevření. Třída A do 50%, třída B do 78,5%, třída C větší. Řídící elektroda se "zašprajcuje" nastavitelným předpětím. Klasický vysílač DV Liblice před svým zrušením míval výkon okolo 1 MW a to by se ve třídě A těžko chladilo. Koncové elektronky jsou buzeny až do vzniku mřížového proudu, často dochází až k rozštěpení pulsu anodového proudu. Zkreslení nf modulace je pak dáno převodní charakteristikou (modulace je asi do 30%) a nemá přímou souvislost s nastaveným úhlem otevření a se zkreslením nosné.
PLV píše:Jen poznámka. Liblice je SV vysílač. DV vysílač, který vysílá Radiožurnál je Topolná. Nyní vysílá asi už jen s polovičním výkonem 750 KW.
Ono je to složitější. Máte pravdu, že regulérní DV vysílač, dnes již zrušený, byl jinde, a sice v Pardubicích. V Liblicích pracoval do roku 1972 původní vysílač Liblice A postavený v letech 1929 - 1931 (a renovovaný v roce 1958) na frekvenci 617 kHz. Kromě toho tam ovšem od roku 1958 po renovaci pracoval výkonný dlouhovlnný vysílač v pásmu 191 kHz jako rušička Deutche Welle. Na jaře v roce 1972 jsem tam byl na exkursi jako student SPŠST a DV tehdy ještě jely. Legrace, v hale vysílačů se stačilo kontaktem žárovičky z baterky, držené za závit, dotknout nějakého kovového předmětu, třeba kostrukce židle, a žárovička svítila. Od roku 1976 pak jedou Liblice B na frekvenci 639 kHz s výkonem 1513 kW.
Mimochodem, nepamatuje někdo z těch let záležitost s přelaďováním Liblic? Kmitočet se změnil ze 617 kHz na 639 kHz. Říkalo se, že kvůli dostavbě Nuselského mostu (tehdy mostu Klementa G.) se musely Liblice trochu přeladit, protože délka mostu a koleje uvnitř jsou vyladěny na ten vysílač a to by nemuselo být dlouhodobě v pořádku. Ale jestli to nebyly jen plky ...?
stránka s údaji o velkých AM vysílačích:
http://www.sweb.cz/stredni.vlny/Tesla/vysilace_cz.html
http://www.radiosvet.wz.cz/libli63/libli63.htm
stránka o liblických anténách:
http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/pvych ... ysilac.htm
Ta pověst o změně frekvence je urban legend, ono by se dost těžko měnilo kmitočet daný mezinárodními komisemi, to by se líp přeladily ty mosty
617 kHz nepamatuju ale pamatuju posun z 638 na 639 (aby zapadl do 9 kHz rastru pro AM.
http://en.wikipedia.org/wiki/RKS_Liblice_2 podle tohoto pramene je 638 od r. 1950 a to ještě na Nuselákem lítaly vrány.
taky jsem slyšel jednu UB, o člověku v Českým Brodě který si vyladil okap okolo domku aby mu to přijímalo Liblice rámovou anténou a topil s tím v elektrokotli, přišlo se na to když vrtulník oblétával po kružnici kolem antény s měřicí aparaturou a naměřil propad v diagramu
věř nebo nevěř...
617 kHz od třicátých let do r. 1950
http://www.sweb.cz/stredni.vlny/Tesla/vysilace_cz.html
http://www.radiosvet.wz.cz/libli63/libli63.htm
stránka o liblických anténách:
http://www.prostor-ad.cz/pruvodce/pvych ... ysilac.htm
Ta pověst o změně frekvence je urban legend, ono by se dost těžko měnilo kmitočet daný mezinárodními komisemi, to by se líp přeladily ty mosty
617 kHz nepamatuju ale pamatuju posun z 638 na 639 (aby zapadl do 9 kHz rastru pro AM.
http://en.wikipedia.org/wiki/RKS_Liblice_2 podle tohoto pramene je 638 od r. 1950 a to ještě na Nuselákem lítaly vrány.
taky jsem slyšel jednu UB, o člověku v Českým Brodě který si vyladil okap okolo domku aby mu to přijímalo Liblice rámovou anténou a topil s tím v elektrokotli, přišlo se na to když vrtulník oblétával po kružnici kolem antény s měřicí aparaturou a naměřil propad v diagramu
věř nebo nevěř...
617 kHz od třicátých let do r. 1950