Odporový dělič

[Chenzee]

Ahoj, prosím o názory zkušenějších a zdatnějších v elektronice, potřebuji v zapojení s PIC obvodem vyhodnocovat napětí do 20V. Řešil jsem to odporovým děličem, jenže je to dosti nepřesné. Máte někdo lepší způsob, jak upravit napětí tak, aby sledovaných 20Vdc bylo 5Vdc na pinu PIC atd.? Díky

[p4ul]

Nepřesné? Jak to myslíš? Odporový dělič je základní konstrukce v elektronice. Tvůj problém bude předpokládám spojený s rozlišením AD převodníku. Pokud máš 10 bitový AD převodník, pak budeš dosahovat rozlišení nejvýše 20mV (20V/2^10).

[taz]

Jinak než odporovým děličem to neuděláš, akorát si musíš přesně vybrat stabilní odpory.

[Chenzee]

To bude asi ono. Musím se podívat, jak jsou přesné hodnoty součástek. Vypadá to, že chyba bude tu. Díkec

[jankop]

Problém může být také ve velké impedanci děliče, která nedovolí nabití vzorkovací kapacity na patřičnou hodnotu. S tím souvisí často i chyba v programu, nedodržení správné frekvence převodníku a času pro ustálení po přepnutí analogového vstupu.

[masar]

Pokud jde o rozsah 0 až 20V= pak nic lepšího než odporový dělič asi nevymyslíš. Pokud by šlo jen o napěťovou oblast např. 15 až 20V=, pak je možné tuto oblast "přesunout" do žádané oblasti (např. 0 až 5V) pomocí OZ. Využije se tak lépe rozlišení AD převodníku.

[Skay]

Tvořil jsem Voltmetr do 999V (konečně už funguje) a jak jsem asi dělal napětí pro A/D dělič 995k : 5k , měří to správně takže to na nabíjení toho vzorkovacího kondu stačí. Chybka bude jistě už jak ostatní psali v tom programu.

[ZdenekHQ]

A jestli to má být až do 999V, tak nezapomeň na maximální povolený napětí na jednom odporu - nebo taky můžeš mít kilovolt na převodníku

[Chenzee]

Program funguje správně, ale chyba je v odporových děličích. Jsou tam dva a díky rozdílným hodnotám součástek jsou rozdílná i vydělená napětí. Musím to pořádně naladit a pak to bude OK. Díkec za příspěvky.

[p4ul]

A jestli to má být až do 999V, tak nezapomeň na maximální povolený napětí na jednom odporu - nebo taky můžeš mít kilovolt na převodníku

Můžu se zeptat jaké je max. povolené napětí na jednom rezistoru?

Bude to např. pro 10 KOhm 0,6W rezistor U = sqrt(P*R) = sqrt(0,6W * 10000) = 77,5V ?

[ZdenekHQ]

Tu rovnici nechápu.

Když budeš mít 1000V a dělič 995/5, tak na větším odporu bude 995V a na malým 5V. Pokud je maximální povolený trvalý napětí na metalizovaným odporu 0.6W 200V (nevím, jestli teď nedělají spíš na 400V), tak nezbyde, než použít aspoň pět v serii.

[piitr]

Můžu se zeptat jaké je max. povolené napětí na jednom rezistoru?

Bude to např. pro 10 KOhm 0,6W rezistor U = sqrt(P*R) = sqrt(0,6W * 10000) = 77,5V ?

Ta rovnice je dobře. Udává maximální trvalé (nebo efektivní) napětí, aby se odpor nepřehřál. Jenže ty jsi omezený taky elektrickou pevností materiálu uvnitř rezistoru a okolního vzduchu. V dokumentaci k rezistoru bude teda hodnota maximálního napětí (okamžitého), které bys taky neměl překročit. To bude asi těch Zdenkových 200V/400V.

[Hill]

A k tomu všemu je dobré rezistory výkonově předimenzovat, aby co nejméně hřály. Tak dojde na tu tvou rovnici. Jen místo 0,6W je vhodnější zatěžovat rezistor výkonem nanejvýše čtvrtinovým, tedy si tam dosaď 0,15W.
Ono to sice vypadá teoreticky jednoduše, všechny rezistory mají stejnou teplotní závislost i téměř stejnou teplotu, tak se dělič nerozhýbe... jenže on se rozhýbe, protože výstup děliče je zatížený šikovně zpracovaným buližníkem, jehož teplotní závislost je někde uvnitř nějak vykompenzovaná, ale po připojení k děliči už se zase někde něco změnilo...
Zkrátka na děliči moc nešetři a vydrží ti dlouho stabilní.