Akym smerom lietaju druzice?

Zpráva

mihal · #1 Příspěvek od **mihal** » 10 čer 2008, 22:26

Je mi jasne, ze obycajne od zapadu na vychod, geostac. by sa nemali voci zemi hybat vobec. Ale nerozumiem co lieta z juhu na sever - martani to asi nebudu.

#2 Příspěvek od **rezis** » 10 čer 2008, 22:41

Muj nazor. pukud beru vztaznou soustavu zemi tak musi stat ne? Tedy jeji rychlost musi byt vetsi ale uhlova stejna. A ve vesmiru preci neni sever a jih ten je urcen zemskym jadrem. Ale je to jen ma uvaha.

Edit: Ted jsem nasel http://mfweb.wz.cz/fyzika/40.htm
a tady http://fyzweb.cuni.cz/dilna/astro/listy/projekce.pdf

#3 Příspěvek od **Hill** » 10 čer 2008, 22:51

Družice (oběžnice) přece můžou lítat obecně jakýmkoli směrem - kam je namíříš. Obíhají samozřejmě po nižší dráze, výška závisí na rychlosti.
Geostacionární družice se "zavěšují" nad rovníkem a vůči Zemi vlastně stojí.

#4 Příspěvek od **EKKAR** » 10 čer 2008, 23:06

Družice standartně lítají od západu na východ - je to z toho důvodu, že Země se točí stejným směrem a raketa startující ve směru rotace dostává od rotující planety jistý "šťouchanec", který je tím větší, čím je místo startu blíž k rovníku. Výsledkem je, že stejná nosná raketa má při startu např. z kosmodromu ve Francouzské Guayaně (Kourou) nebo z Floridy (Kennedy Space Center) asi o 20% vyšší nosnou kapacitu v kg, než kdyby startovala z rampy na kosmodromu Plesseck (Archangelsk v Rusku). Buď vyšší nosnost, nebo stejnou váhu vynese na vyšší dráhu.
Ale raketou se dá navádět satelit i na dráhu, která vede nad oběma zemskými póly - jde o tzv POLÁRNÍ DRÁHU, nebo i na dráhu, která vede družici opačným směrem - jde o tzv. RETROGRÁDNÍ DRÁHU. Obě tyto varianty jsou energeticky mnohem náročnější, než prosté vyvedení ve směru rotace planety. Po polárách létají hlavně meteo družice. Potřebné vzorečky viz každá pořádná učebnice vysokoškolské fyziky, základní vzorce i ve fyzice pro střední školy.
A co se geostacionární dráhy týče - je to ROVNÍKOVÁ (přesně nad rovníkem - jinde nebude stacionární) dráha v takové vzdálenosti od planety, ve které se ÚHLOVÁ rychlost oběhu satelitu rovná ÚHLOVÉ rychlosti rotace planety. Ta družice nevisí v jednom místě, ona skutečně obíhá - ale její doba oběhu je 24 hodin (zaokrouhleně), takže když jednou oběhne kolem dokola naší matičky KOULE, ona se pod ní otočí také jednou dokola, takže družice ZDÁNLIVĚ VISÍ NAD JEDNÍM BODEM ROVNÍKU. Její pozice je pak označitelná pouze údajem o zeměpisné délce - z toho tedy Astra 13°E (východně) nebo Eutelsat 21°W (západně) - ty čísla jsem si teď vycucal z palce, tak mě za ně nekamenujte, já vím, že nejsou správná, uvádím je jen pro příklad.

mihal · #5 Příspěvek od **mihal** » 10 čer 2008, 23:07

Je to vysvetlene - zizal som asi na GPS 8-)

vrky · #6 Příspěvek od **vrky** » 10 čer 2008, 23:13

Kdysi jsem slyšel že geostacionární družice co jsou třeba pro vysílání televize létají v kostce 80x80x80Km. Životnost družice je taková, na jak dlouho má palivo ve stabilizačních tryskách (motorech). Ale třeba ISS prolétá nad Zemí a je i vidět. http://www.planetarium.cz/kalendar/iss.htm Minulý týden byla vidět ze západu na východ.

Mysteri · #7 Příspěvek od **Mysteri** » 10 čer 2008, 23:17

http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=2145

Ivan_Ryger · #8 Příspěvek od **Ivan_Ryger** » 11 čer 2008, 15:03

dodávam, že občas družice líetajú zhora nadol a robia pri tom krátery...

#9 Příspěvek od **EKKAR** » 11 čer 2008, 17:21

Ivane, NEPREHÁŇAJ!
I kdyby spadla ISS (bratru 200tun aktuální hmotnosti), ze své dráhy ve výšce cca 400km by musela projít asi tak 80-130km různě hustého plynného obalu naší Matičky Koule, který by ji díky jejímu velmi neaerodynamickému tvaru a (relativně) nepříliš pevné konstrukci roztrhal na kusy jako silný vítr papírového draka. Jediné, co atmosférou projde bez ztráty soudržnosti, jsou speciálně kostruovaná tzv. NÁVRATOVÁ TĚLESA - mezi něž můžeme počítat přistávací moduly jednorázových kosmických lodí i bezpilotních sond, orbiter Space Shuttle, ale i třeba pouzdra hlavic mezikontinentálních raket - ať už mají náplň jakoukoliv. Konstrukce - viz výše zmíněné učebnice fyziky, podrobný rozbor je mimo rámec fóra. Takže pokud NĚCO spadne z orbity, je to buď určeno k dopadu na zem - a kráter to zanechá pouze v případě, že je to bojová hlavice, nebo to k dopadu určeno není a vlivem termodynamického působení atmosféry je to víceméně totálně zničeno ještě před dopadem - na to, aby to udělalo kráter to má (naštěstí) příliš malou hmotnost a počáteční (= vstupní) rychlost...

MOTOROLA · #10 Příspěvek od **MOTOROLA** » 11 čer 2008, 17:59

Také jsi mohl pozorovat družici NOAA nebo podobnou která mapuje počasí na zemi.

#11 Příspěvek od **jandu** » 11 čer 2008, 20:55

Mysteri píše:http://www.matrix-2001.cz/v2/default.aspx?aid=2145

http://www.youtube.com/watch?v=Y3X5oucq ... re=related

mihal · #12 Příspěvek od **mihal** » 11 čer 2008, 21:15

hmm... ten matrix-2001 su nejaky senzibili, web tohoto typu je hodne naivny. I k tomu videu som skepticky. Pripomina mi to kus dreva po utoku cervotoca :lol:

s trochou animacie.

Mysteri · #13 Příspěvek od **Mysteri** » 11 čer 2008, 21:53

Tie Videa boli spustitelné aj z tej stránky Matrixu / ešte začiatkom roka/, ale vidím, že ich linky boli už zmazané... Mne sa tiež niektoré tie snímky zdajú priveľmi súčasné - čo sa týka kvality, ale je to aspoň zaujímavé čítanie, najmä v súvislosti s inými článkami na weboch. Čo sa týka Chvátala, sa mi páči, že na svojom webe dáva priestor aj iným témam, aj keď on osobne je silne zameraní na ,,duševno" a pod.Ja si tam väčšinou nalistujem iba konšpirácie...

Crifodo · #14 Příspěvek od **Crifodo** » 12 čer 2008, 10:42

EKKAR píše: Jediné, co atmosférou projde bez ztráty soudržnosti, jsou speciálně kostruovaná tzv. NÁVRATOVÁ TĚLESA - mezi něž můžeme počítat přistávací moduly jednorázových kosmických lodí i bezpilotních sond, orbiter Space Shuttle, ale i třeba pouzdra hlavic mezikontinentálních raket - ať už mají náplň jakoukoliv. Konstrukce - viz výše zmíněné učebnice fyziky, podrobný rozbor je mimo rámec fóra. Takže pokud NĚCO spadne z orbity, je to buď určeno k dopadu na zem - a kráter to zanechá pouze v případě, že je to bojová hlavice, nebo to k dopadu určeno není a vlivem termodynamického působení atmosféry je to víceméně totálně zničeno ještě před dopadem - na to, aby to udělalo kráter to má (naštěstí) příliš malou hmotnost a počáteční (= vstupní) rychlost...

Toto zbožné přání bylo několikrát nahoře nevyslyšeno, třeba když se poroučel k zemi poslední Skylab - padl do Austrálie poblíž bezvýznamného městečka které má tím pádem významnou turistickou zajímavost.
http://tizona.files.wordpress.com/2008/ ... lab_05.jpg
http://en.wikipedia.org/wiki/Esperance, ... _Australia
Někde tam psali, že místní radnice vytěžila dokonce nějaké $ od NASA jako odškodné.

nekmil · #15 Příspěvek od **nekmil** » 12 čer 2008, 18:44

http://www.heavens-above.com/
Zde si můžete vložit souřadnice pozorovacího místa a dostanete přelety různých družic.