Takové věci nespočítáš a je lépe vyzkoušet.Zvláště když ke kondíku dáš
odpor a pak si nastavíš co potřebuješ.Snažit se za každou cenu chtít
vše spočítat je ztráta času.
Namiesto komplikovaných výpočtov upriam pozornosť na výber časovacieho elytu. Hlavne aby nebol príliš teplotne závislý, ak chceš zachovať presnosť časovania.
A raději se spolehnout na tantalový kond, třeba i s menší kapacitou - větší časová konstanta se docílí vyšším odporem v RC článku. Aktivní prvek pak je možné nahradit CMOSem nebo aspoň j-FETem, eventuálně operačním zesilovačem s uvedenou technologií na vstupech - je to stabilnější zapojení. Úplně nejstabilnější jsou časovače oscilátorového typu s čítači...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
Obecně doba vybíjení C přes odpor R: t = - RC x ln (Ukoncove/Upocatecni)
V tomto případe by bylo nutno započítat i vliv zesilovače s T1 a T2.
(V ideálním případě dosáhne napětí přesně 0V v čase t = nekonečno nezávisle na časové konstantě).
Jde o to ,co tím tazatel myslel.jestli myslí úplné vybití,tak to se opravdu spočítat nedá,teda jednoduše.Obecně se časová konstanta Nabití nebo vybití kondu přes definovaný odpor/je to stejné/ počítá tuším do 2/3 napětí neboli v té lineárnější části a to je ten vzorec,který Ti tady už jeden kolega dával.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.