Elektronkový zesilovač...
Moderátor: Moderátoři
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
NO, konstrukce je odložená naneurčito... Výstupák je totiž určený pro 100 V rozvod (prodávající říkal, že je normálně přímo na repráky, ale v tom případě by sekundár asi neměl 23 ohm), takže si budu muset sehnat převodní trafo. Možná by se tam dal prostrkáváním namotat další sekundár pro repráky, místa je tam celkem dost. No a předzes a invertor ještě půjde úplně předělat, takže to zatím neřešte...
4654ek jsou podle mě relativně kvanta - v ceně tak 50-100 kč za kus, nové. 6L50 by měly vlastně být +- 6L6 s blbou paticí. A 6L6 jsou ideální pro zesilovače. Doporučuji ruské obdoby 6P3S - jsou levné, je jich hodně, mají normální oktalové patice a dají se pak nahradit lepším ekvivalentem.
K tomu schématu:
- nezdá se mi úplně ten invertor před dalším zesilovacím stupněm, kvůli symetrii - ty triody v ecc82 by musely být úplně stejné, což málokdy je. Jestli nebudeš mít párované koncové lampy, tak bych doplnil nastavení automatického předpětí, pro každou lampu zvlášť -nastaví se stejné klidové proudy.
- některé věci se mi na první zběžný pohled nezdají - 10k potenciometr na vstupu, g2 ef8o-ky nespojená pro signál se zemí (možná je to nějaký záměr, který jsem nevyčetl), 1G kondy v katodě koncových elek, chybějící filtrační odpor v g1 horní koncové lampy a j.
- jestli není nějaký zvláštní důvod k použití těch kondenzátorů 47p u koncových lamp, tak "jen tak" bych je tam nedával (to platí pro všechny součástky:))
- jestli budeš provozovat zesilovač v třídě AB s automatickým předpětím, tak se shoření výstupáku tolik neboj. Pro testování a měření to normálně zatěžuj odporem např. 8 ohmů
K tomu schématu:
- nezdá se mi úplně ten invertor před dalším zesilovacím stupněm, kvůli symetrii - ty triody v ecc82 by musely být úplně stejné, což málokdy je. Jestli nebudeš mít párované koncové lampy, tak bych doplnil nastavení automatického předpětí, pro každou lampu zvlášť -nastaví se stejné klidové proudy.
- některé věci se mi na první zběžný pohled nezdají - 10k potenciometr na vstupu, g2 ef8o-ky nespojená pro signál se zemí (možná je to nějaký záměr, který jsem nevyčetl), 1G kondy v katodě koncových elek, chybějící filtrační odpor v g1 horní koncové lampy a j.
- jestli není nějaký zvláštní důvod k použití těch kondenzátorů 47p u koncových lamp, tak "jen tak" bych je tam nedával (to platí pro všechny součástky:))
- jestli budeš provozovat zesilovač v třídě AB s automatickým předpětím, tak se shoření výstupáku tolik neboj. Pro testování a měření to normálně zatěžuj odporem např. 8 ohmů
z toho zapojenia s velkou pravdepodobnostou nejaky zvuk polezie (jedine, ze by som nieco prehliadol 
), ale ked tahas spatnu vazbu spoza vystupneho trafaka, tak musis druhu stranu sekundara uzemnit, inak inak ti ta spatna vazba nebude fungovat a zosilnovac bude fungovat skor ako gitarovy overdrive, nie ako normalny zosik )
Pred prvym zapnutim treba zosik otestovat bez elektroniek, ci su vsade spravne napatia. Ked je vsetko ok, tak zosik vypni, osad elektrony do patic, pripoj reprak na vystup (cez odpor, aby to moc nepiskalo, ked bude zakmitavat)) a zapni znova.
Ked budes pocut tichy brum, tak mozes pripojit nejaky zdroj signalu - uvidis, aky zvuk z toho polezie.
Ked budes pocut hlasne piskanie, tak to hned vypni a prehod draty na primari vystupneho trafaka (alebo vymen uzemnenie a spatnu vazbu na sekundari).
Ked to ani tak nebude hrat, tak si nieco pohnojil
P.S.: ked je to Tvoj prvy elektronkovy zosik, tak radsej okopiruje nejaku staru Teslu, alebo Mullarda. Na nete najdes plno schem, ktore naozaj hraju.
keso
), ale ked tahas spatnu vazbu spoza vystupneho trafaka, tak musis druhu stranu sekundara uzemnit, inak inak ti ta spatna vazba nebude fungovat a zosilnovac bude fungovat skor ako gitarovy overdrive, nie ako normalny zosik )
Pred prvym zapnutim treba zosik otestovat bez elektroniek, ci su vsade spravne napatia. Ked je vsetko ok, tak zosik vypni, osad elektrony do patic, pripoj reprak na vystup (cez odpor, aby to moc nepiskalo, ked bude zakmitavat
)) a zapni znova.
Ked budes pocut tichy brum, tak mozes pripojit nejaky zdroj signalu - uvidis, aky zvuk z toho polezie.
Ked budes pocut hlasne piskanie, tak to hned vypni a prehod draty na primari vystupneho trafaka (alebo vymen uzemnenie a spatnu vazbu na sekundari).
Ked to ani tak nebude hrat, tak si nieco pohnojil
P.S.: ked je to Tvoj prvy elektronkovy zosik, tak radsej okopiruje nejaku staru Teslu, alebo Mullarda. Na nete najdes plno schem, ktore naozaj hraju.
keso
Ahojte ! Nechci kvůli tomu zakládat nové vlákno. V MUSIC 130 jsou v předzesilovačích použity tranzistory GC 518, na ty bych ještě údaje našel ale jsou tam i jakési EF T 353 na místo těchhle germániových. Nemáte k nim někdo údaje ? A ještě něco : nezkoušel jste někdo nahradit tyhle germania nějakými křemíky ? Máte s tím někdo prosím zkušenosti ? Díky !
No GC 518 jsem nikdy nenahrazoval,ale GC 511-GC 521 se nahrazovali KF507-KF517,ale to jsem dělal v obyč tranzistorových rádiích,takže zvuk se nějak nezkoumal. Ty EFT myslím někde mám,tak se podívám co je to zač.Kaca píše:Ahojte ! Nechci kvůli tomu zakládat nové vlákno. V MUSIC 130 jsou v předzesilovačích použity tranzistory GC 518, na ty bych ještě údaje našel ale jsou tam i jakési EF T 353 na místo těchhle germániových. Nemáte k nim někdo údaje ? A ještě něco : nezkoušel jste někdo nahradit tyhle germania nějakými křemíky ? Máte s tím někdo prosím zkušenosti ? Díky !
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
EFT353 jsou germaniové tranzistory PNP podobných vlastností jako GC518. V konkrétním zapojení by mohly tyto tranzistory nahradit i zmiňované KF517 bez větších problémů. 
Ale rychlejší, než shánět informace o výsledcích takové náhrady, je to vyzkoušet.
Příčinou, proč na druhý stupeň těchto zesilovačů (první stupeň KC507) byly použity germania, je asi tehdejší nedostupnost křemíkových pnp tranzistorů.
Ale rychlejší, než shánět informace o výsledcích takové náhrady, je to vyzkoušet.
Příčinou, proč na druhý stupeň těchto zesilovačů (první stupeň KC507) byly použity germania, je asi tehdejší nedostupnost křemíkových pnp tranzistorů.
Tak jsem byl předběhnut,nevadí. Co se týká té záměny,tak v těch koncích jsem to dělal již zmíněným způsobem.Pokud by se to mělo dělat někne v odporovém zesilovači,tak si myslím,že bez změny prac bodů se neobejdeš. jenže to sebou nese další problémy.Pokud máš stupeň vázaný přes vaz.kondík a za ním změníšodpory v bázi,tak měníš frekvenční charakteristiku.Není to až tak jednoduché.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
pajošku, jsi amatér a navíc ještě hloupý, co měl raději zůstat u těch tranzistoráků. Kdyby ses aspoň mrknul na schéma Musicu 130 a předzesilovačů v něm použitých, neplácal bys tady takový ptákoviny.
GC518, zmíněné bulharské EFTčka a vůbec celá germaniová řada GC má Ft okolo 300kHz. To mimo jiné znamená, že ve ss vázaných předzesilovačích, jako jsou v tomto případě, netřeba při záměně měnit pracovní body, ale HLAVNĚ kmitočtové kompenzace, protože s původní se předzesilovače okamžitě rozkmitají.
Jak podle tebe souvisí úprava bázového děliče za vazebním kondíkem s kmitočtovým rozsahem stupně ???
GC518, zmíněné bulharské EFTčka a vůbec celá germaniová řada GC má Ft okolo 300kHz. To mimo jiné znamená, že ve ss vázaných předzesilovačích, jako jsou v tomto případě, netřeba při záměně měnit pracovní body, ale HLAVNĚ kmitočtové kompenzace, protože s původní se předzesilovače okamžitě rozkmitají.
Jak podle tebe souvisí úprava bázového děliče za vazebním kondíkem s kmitočtovým rozsahem stupně ???
Ani nevíš jak rád bych byl u těch tranzistoráků.I ten nejhorší byl leckdy vyroben s větší pečlivostí než dnešní značkové výrobky.Tak rád bych měl na stole staré sokoly,vefky nebo rigy. A opravovat např Teslu SP210 nebo T816 by mi bylo ctí.Dobrý přístup a kvalitní provedení.
Co se týká té záměny,tak jsem možná amatér a dokonce v to pevně doufám.Nikdy jsem se nepovažoval za profesionála.Víš oni někdy Ti amatéří zvládli víc než právě ti profíci. A v tomhle případě,kdo nevěří ať to zkusí. Vzhledem k tomu,že germanium má napětí přechodu 0.2-0.4V a křemík 0.6-0.8V a taky rozdílné křivky, je změna emitorového odporu u GC518 nutná pro dodržení prac. charakteristiky.
Změna frekvenčního rozsahu v tomhle případě bude mírná,protože do série s kondem 5uF je odpor 12K což je vzhledem ke změně emit.odporu dost velká hodnota. Pokud by tam byl kond do báze a změnil se odpor pro předpětí v bázi,tak ke změně dojde a to podle změny odporu,ale to jsem psal všeobecně a je fakt,že k této problematice to nepatří.
Možná než někoho začneš kritizovat by jsi měl více zatížit Z80ku ,co v sobě nosíš.
Co se týká té záměny,tak jsem možná amatér a dokonce v to pevně doufám.Nikdy jsem se nepovažoval za profesionála.Víš oni někdy Ti amatéří zvládli víc než právě ti profíci. A v tomhle případě,kdo nevěří ať to zkusí. Vzhledem k tomu,že germanium má napětí přechodu 0.2-0.4V a křemík 0.6-0.8V a taky rozdílné křivky, je změna emitorového odporu u GC518 nutná pro dodržení prac. charakteristiky.
Změna frekvenčního rozsahu v tomhle případě bude mírná,protože do série s kondem 5uF je odpor 12K což je vzhledem ke změně emit.odporu dost velká hodnota. Pokud by tam byl kond do báze a změnil se odpor pro předpětí v bázi,tak ke změně dojde a to podle změny odporu,ale to jsem psal všeobecně a je fakt,že k této problematice to nepatří.
Možná než někoho začneš kritizovat by jsi měl více zatížit Z80ku ,co v sobě nosíš.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Nemám zájem o korekci pravopisu.
Já k té polemice jen dodám, že v případě předzesilovačů v Music130 nebude třeba při výměně za křemík měnit pracovní body tranzistorů, protože je stabilizován zápornými zp. vazbami do emitoru a báze prvního stupně s KC508 a proto se změna Ube projeví jen nepatrně (obr1).
V případě popisovaném pajoskem2 se nejedná již o předzesilovač, ale o zpětnovazební korektor. Nicméně ani zde není třeba jakkoliv upravovat pracovní bod, protože druhý stupeň pracuje jako emitorový sledovač a o jeho pracovní bod se zcela stará tranzistor první (obr2).
Pajosek2 měl možná na mysli případ podle obr3, kdy je nutno změnit odpory v bázovém děliči pro dosažení prahového napětí Ube. Těchto případů ovšem není mnoho, protože tohle zapojení má samo o sobě špatný činitel stabilizace a navíc lze i při změně děliče zachovat vstupní odpor, takže nedojde ke změně kmitočtové charakteristiky v dolní oblasti, jak psal pajosek2.
Pánové, ale nad tím se není třeba vůbec rozčilovat.
V případě popisovaném pajoskem2 se nejedná již o předzesilovač, ale o zpětnovazební korektor. Nicméně ani zde není třeba jakkoliv upravovat pracovní bod, protože druhý stupeň pracuje jako emitorový sledovač a o jeho pracovní bod se zcela stará tranzistor první (obr2).
Pajosek2 měl možná na mysli případ podle obr3, kdy je nutno změnit odpory v bázovém děliči pro dosažení prahového napětí Ube. Těchto případů ovšem není mnoho, protože tohle zapojení má samo o sobě špatný činitel stabilizace a navíc lze i při změně děliče zachovat vstupní odpor, takže nedojde ke změně kmitočtové charakteristiky v dolní oblasti, jak psal pajosek2.
Pánové, ale nad tím se není třeba vůbec rozčilovat.
