Úprava rozsahů
Moderátor: Moderátoři
Marie Fůrie píše:cackler píše:já bych těď zkusil udělat bočník pro těch 100mA a předřadník na 200V k jednomu z těch tří měřáků. kterej by byl teda asi nejvhodnější na těch 200V?
Vezmi ten druhý (350uA) a dej k němu do série 560k a 10k trimr a mělo by to jít dostavit na těch 200V.
zkoušel jsem to počítat podle vzorců podle kterejch se má správně předřadník počítat, vycházely mi blbosti, tak jsem si pro ten první (1,57mA) trojčlenkou dopočítal, že by to mělo bejt 127,4kOhm a funguje to skvěle
ješte k tomu volmetru základní dotaz
a teď ješte vyřešit bočník na těch 100mA. měřidlo má základní rozsah 2mA a odpor 111Ohm. tady to bude horší protože co jsem čet tak bejvá hodně malej odpor. Bylo by vhodný ho vyrobit z odporovýho drátu co maj v GESu z konstantanu?
Napěťovou odolnost trimru bych neřešil, je totiž blbost do trimru pouštět celý úbytek. 90% hodnoty můžou být pevné odpory a trimr pak jako bočník k malému z nich, i pro časovou stabilitu. Nebo vůbec nasázet paralení hodnotu 2-3 odporů po nastavení. Předpokládá se, že budeš laborovat s použitím přesného aspoň 1% multimetru...
Tím si i změříš proud pro ověřování, ne že vezmeš 10V, 10k odpor v sérii s měřicím ústrojím a budeš myslet, že ti tam teče jmenovitý proud, jak tu někdo "vtipně" radil
Myslím že pro laboratorní zdroj je blbost měřit výstupní proud dalším bočníkem kterým protéká celý proud. Stačí měřit napětí na snímacím odporu který zdroj používá pro omezení nadproudu. Měl by ale být s malým součinitelem, aby měření necestovalo s dobou ohřevu bočníku.
-
Marie Fůrie
cackler píše:zkoušel jsem to počítat podle vzorců podle kterejch se má správně předřadník počítat, vycházely mi blbosti, tak jsem si pro ten první (1,57mA) trojčlenkou dopočítal, že by to mělo bejt 127,4kOhm a funguje to skvělepřesnost asi nebude nic moc, ale to doladim.
ješte k tomu volmetru základní dotazchápu dobře základní princip zapojení, že když z toho zdroje budu odebírat až těch 100mA při max 200V, tak to mi přes ten voltmetr nepoteče? takže se nemusim bát o ten trimr, že by byl přetíženej?
Odpor voltmetru má být co největší a ampérmetru co nejmenší, aby co nejméně ovlivňovaly měřené veličiny. Proto se na voltmetr hodí nejvíc ten 350uA měřák, protože k němu přijde největší odpor a bude nejmíň topit. Když ho tím předřadníkem upravíš na rozsah 200V, tak přes něj při 200V poteče 350uA. Je to jako když spočítáš, že na 10V musíš připojit 10k odpor, aby tam tekl 1mA a pak by ses bál, aby skrz něj při 10V neteklo víc.
Crifodo píše:Jak správně říká Sendyx, ověření linearity je dost důležité. Některé měřáky pro to měly magnetické bočníky pro nastavení. Jinak ovšem pro jeden kus není problém změřit cejchovní křivku a pak vyrobit stupnici na míru. Je to ale pracnější než nasázet stupnici v Corelu kopírováním úhlu 2°60x![]()
Napěťovou odolnost trimru bych neřešil, je totiž blbost do trimru pouštět celý úbytek. 90% hodnoty můžou být pevné odpory a trimr pak jako bočník k malému z nich, i pro časovou stabilitu. Nebo vůbec nasázet paralení hodnotu 2-3 odporů po nastavení. Předpokládá se, že budeš laborovat s použitím přesného aspoň 1% multimetru...
Tím si i změříš proud pro ověřování, ne že vezmeš 10V, 10k odpor v sérii s měřicím ústrojím a budeš myslet, že ti tam teče jmenovitý proud, jak tu někdo "vtipně" radil![]()
Myslím že pro laboratorní zdroj je blbost měřit výstupní proud dalším bočníkem kterým protéká celý proud. Stačí měřit napětí na snímacím odporu který zdroj používá pro omezení nadproudu. Měl by ale být s malým součinitelem, aby měření necestovalo s dobou ohřevu bočníku.
Abych pravdu řekl, moc jsem toho nepochopil co jsi napsal
co se týče linearity, tak nevim jak bočník nebo cokoliv uvnitř by jí mohlo ovlivnit? to ovlivní spíš celkovej rozsah, ale linearitu ne? Nechce se mi do těch měřidel ještě víc hrabat, už těď je div, že ještě neco ukazujou.
s tim trimrem jsem to myslel tak, že základní princip zapojení je ten, že voltmetr je zapojenej vlastne paralelně se spotřebičem, takže ideálně přes něj neteče žádněj proud - to znamená ani přes předřadník - tzn ani přes trimr?
metoda 10V a 100K odpor se osvědčila. kde je problem?
zdroj není moc laboratorní, je primitivní a jednoúčelovej a žádnej odpor pro omezení nadproudu neni
-
Marie Fůrie
Crifodo píše:Tím si i změříš proud pro ověřování, ne že vezmeš 10V, 10k odpor v sérii s měřicím ústrojím a budeš myslet, že ti tam teče jmenovitý proud, jak tu někdo "vtipně" radil![]()
To myslíš zase mě? Včem je problém, když vezmu měřák s odporem 111 ohmů, do séri k němu dám 100kiloohmů a připojím to na 10V tak tam nepoteče (téměř přesně) 100uA?
Marie Fůrie píše:Odpor voltmetru má být co největší a ampérmetru co nejmenší, aby co nejméně ovlivňovaly měřené veličiny. Proto se na voltmetr hodí nejvíc ten 350uA měřák, protože k němu přijde největší odpor a bude nejmíň topit. Když ho tím předřadníkem upravíš na rozsah 200V, tak přes něj při 200V poteče 350uA. Je to jako když spočítáš, že na 10V musíš připojit 10k odpor, aby tam tekl 1mA a pak by ses bál, aby skrz něj při 10V neteklo víc.
jo už mi došlo co jsem napsal za blbost
Marie Fůrie píše:To myslíš zase mě? Včem je problém, když vezmu měřák s odporem 111 ohmů, do séri k němu dám 100kiloohmů a připojím to na 10V tak tam nepoteče (téměř přesně) 100uA?
jé, tos byla zase ty?
Je v tom problém, jednak 1) tazatel stěží bude mít odpor aspoň 0,5% třídy přesnosti aby si nezhoršoval třídu přesnosti dost obstojného měřidla (1,5%),
2)jednak běžný ohmmetr měří s dost velku chybou i kdyby si odpor ověřil
3) takovým stylem práce si může podvědomě vytvořit myšlenkovou zkratku že napětí zdroje/odpor odporu= proud měřákem, přičemž na úbytek na měřáku se můžeme ******. Dostatečně jsi adeptu nezdůraznila, že se to může zanedbat jen tady, kdy je poměr odporů 1:1000 tudíž na to ....... nedbáme.
Crifodo píše:Marie Fůrie píše:To myslíš zase mě? Včem je problém, když vezmu měřák s odporem 111 ohmů, do séri k němu dám 100kiloohmů a připojím to na 10V tak tam nepoteče (téměř přesně) 100uA?
jé, tos byla zase ty?já nerad
![]()
Je v tom problém, jednak 1) tazatel stěží bude mít odpor aspoň 0,5% třídy přesnosti aby si nezhoršoval třídu přesnosti dost obstojného měřidla (1,5%),
2)jednak běžný ohmmetr měří s dost velku chybou i kdyby si odpor ověřil
3) takovým stylem práce si může podvědomě vytvořit myšlenkovou zkratku že napětí zdroje/odpor odporu= proud měřákem, přičemž na úbytek na měřáku se můžeme ******. Dostatečně jsi adeptu nezdůraznila, že se to může zanedbat jen tady, kdy je poměr odporů 1:1000 tudíž na to ....... nedbáme.
já jsem tady nemusíš o mě mluvit jako, že tu nejsem
ok takže kdy na poměr odporů dbáme? abych věděl do budoucna.
Rb = Rm/(I/Im)-1
Rb = 111/(0,1/0,002)-1
Rb = 2.2653 Ohm
jestli je to správně, tak budu potřebovat drát s docela velkym odporem na metr protože třeba konstantan 0,2mm má na metr 18,5 Ohmu to znamená, že bych potřeboval skoro 12cm drátu. Největší odpor na metr jsem našel u manganinu 0,1mm a to 55,4 Ohmu - to by byly asi 4cm což už je reálný. rád bych zejtra koupil tak mi prosim někdo potrďte jestli to tak bude fungovat nebo nějaký lepší řešení
drát je to tento: http://www.ges.cz/?page=index&or=sort&i ... ES06914586