Zdroj symetrického napětí se dvěma transformátory - nouzovka

[pajosek2]

Trafo uvádí TAH-2 (220V/24V)

Aha,mylel jsem,že to trafo je jen možnost. Pokud chceš použít právě tohle trafo,tak samozřejmě zdvojovač je blbost.

[PavelFF]

Crifodo napsal:

Perličky na vývodech jsou dobrá věc, ale často jsou na vývodech tranzistorů z hmoty typu N-pramet, což slouží dobře pro zatlumení parazitů na UHF, ale pro spektrum rušení na DV by to chtělo spíš něco "nízkofrekvenčního" z hmoty Hxx.

Opravdu by pouze změna jádra pomohla proti rušení na pásmu DV? Nechtělo by to i víc průchodů perličkou? Resp. je vůbec tento jednoduchý způsob pro tak nízké kmitočty účinný? Ptám se proto, že se mi zdá poměr kmitočtů UHF/DV mnohem větší číslo, než je dejme tomu permeabilita feritu typu H ku typu N. Nebo je to blbá úvaha?

[jef111]

...Ptám se proto, že se mi zdá poměr kmitočtů UHF/DV mnohem větší číslo, než je dejme tomu permeabilita feritu typu H ku typu N. Nebo je to blbá úvaha?

Úplně blbá úvaha to není, kdybysme brali v potaz "přeladění rezonančního obvodu tvořeného parazity" na dané pásmo.
Ale tady jde spíš o to, že materiál s vysokou permeabilitou na nízkých frekvencích už v UHF pásmu nemusí mít permeabilitu prakticky žádnou. Naopak zase materiál s nízkou permeabilitou, která je ale i na vysokých frekvencích na nízkých frekvencích zase "neladí".

[Crifodo]

nedokážu posoudit, jak blbá úvaha to je, resp. hranice mezi odrušením a neodrušením se asi nedá jednoznačně stanovit. Je fakt, že perličky se používají hlavně pro VHF/UHF, spektrum rušení od komutace diod tak vysoko nesahá a někde na začátku SV asi klesá. Záleží taky na rychlosti (zavírání ) diod a na protékaném proudu. U toroidu 1cm2 s permeabilitou 1000 provlečeného vodičem (cívka s 1 závitem) píšou indukčnost 0,5 µH. To na DV moc není. Údaje o miniaturních perličkách z feritu jsem nenašel, tam zase bude hrozit přesycení proudem (u masitějšího usměrňovače klidně desítky A), feroprachová jádra by tam byla vhodnější ale o těch je údajů ještě míň. Nemám to ale nijak moc praxí ověřené ani nastudované
Doménu použití těch perliček vidím v odrušení na vyšších pásmech a pro zamezení parazitních kmitání rychlých aktivních prvků. Vzhledem k proudům tam přesycení nehrozí.
Pro odrušení diod v usměrňovači určitě je použitelná indukčnost na vstupu usměrňovače, jde o to, aby se rušicí spektrum nešířilo po síťových vodičích.

[Cust]

Na doplnění - bude to napájet tohle: (a kdopak to pozná...???)

Pro Crifoda: Sběrný elyt je první elyt za usměrňovačem - aspoň v některé literatuře se mu tak říká.

Že by nějaká Macurovina? Že by Dispre 2?

[Cust]

Zdárec, upravil bych tohle a basta.

někde někdo prý dokázal, že je výhodnější zapojit násobiče kapacity až za stabilizátor - menší průnik vf ze sítě do uší

[EKKAR]

Čuste, Čuste, Ty taky hned všecko zbouráš...
Ano, je to DisPre 2 od Pavla Macury. Pro napájení bude použito zalité trafo (Hahn) se dvěma sekundáry - proto jsem se ptal, jestli je lepší "sesymetrizovat" je hned na trafu a usměrňovat jedním můstkem, nebo použít každé zvlášť a usměrňovat a vyhlazovat samostatnými sadami diod a kondíků a do symetrie zapojit až pak - před stabilizací a filtrací. Samotná stabilizace a filtrace je už navržená - reference s TL431, jednoduchý tranzistorový diferenciální stupeň k porovnání reference s výstupním napětím, tranzistor jako výstupní zesilovač/sledovač a nanejvýš jeden další trand v proudovém omezení. Za tohle vše přijde ještě kapacitní násobič. Vše komplementární a 100% symetrické, stejně jako DisPre. Já chtěl jen vědět, co si kdo myslí o dvou naznačených možnostech usměrnění a získání symetrie...

[Cust]

myslím si, že ten společný bod je úplně jedno kde uděláš, nevidím v tom rozdíl
snad jediný rozdíl bude v množství spotřebovaných součástek