Ovocné víno

[Nagant]

U těch rad jsem ještě zapomněl na jednu podstatnou, a sice použít dostatečně velký demižon, alespoň 10l, lépe 15. Je to podle mne podobné jako s akváriem.
Vyhnout se malým demižonům s úzkým hrdlem a dlouhou zátkou.
A pokud je demižon někde na chladném podkladě, tak dát na tepelněizolační podložku.

[Crifodo]

Ani ty kvasné zátky nejsou co bývaly, tehdejší (ještě se seženou) baňky s malým otvorem nějaký innovator nahradil typem [img]http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Gärröhrchen.jpg/180px-Gärröhrchen.jpg[/img] se spojenými nádobami, je potřeba tam 4x denně dolévat vodu, protože se probubláváním do volného prostoru silně odpařuje
Kvasné plastové kloboučky se mi zatím zdají vyhovující, ale zase se idiotsky upevňujou na demižony s obvyklým hrdlem.

[masar]

Ze staré kuchařky jsem se kdysi dověděl o vínu z chlebových kůrek a že "chutí podobá se tokajskému...". Na vojně jsem ho zkusil tajně vyrobit...panečku, to byl prů.er.

Nepodarilo sa, alebo bolo tak dobré?

Víno jsme nechali kvasit v demižonu pod stolem, a ten jsme zatloukli sololitem, aby nebyl vidět. Vzhledem k improvizovanému provedení kvasinky (z nějaké trubičky) došlo po nějaké době k výbuchu. Kvas se rozlil po místnosti pod linoleum, kde ještě mnoho měsíců zapáchal. Při kontrolách nám pak bylo dost ouzko... Psal se rok 1973.

[jandu]

Tak to bola pohroma --- a čo, mušky neotravovali??

Ku kvasným zátkam - tu vo vínnom kraji sa nepoužívajú. Na hrdlo suda sa položí plochý kameň, aby do suda nepadli nejaké nečistoty. Iba počas kvasenia sa nechodí do pivníc, lebo plyn vznikajúci pri kvasení je jedovatý a je ho plná pivnica.

[BOBOBO]

Nějaký pátek také ukládám do sudů a demižonů . Jestli jsi dočetl jak s kvasinkami , tak víš , že budeš doma mít biolaboratoř . Také jsem měl v minulosti originál kvasinky . Ale ty musíš nechat rozkvasit ve sterilních podmínkách a musí být do zákvasu 1/10 a ještě to musíš udělat v předstihu . Já dopředu nevím , kdy budu demižony či sudy plnit , takže se tím vůbec nezabývám . První dávka cukru je 8kg cukru na 100l . Po 4 týdnech kvašení opět tolik cukru . ZÁKLADEM je teplota . V garáži nebo venku to nepojede . Už jsem byl u několika lidí , kteří mi tvrdily , že to nekvasí . Takže návštěva s teploměrem a vždy tomu byla zima . Pamatuju z mládí , že soused měl doma vždy NAHOŘE na skříních spoustu demižónů . Jinak , že dojde k samovolnému vyčiření až po půl roce je normální , také proto , že produkt po druhém ocukernění dokváší přes celou zimu . Přeji mnoho zdaru !

[SIDTIM]

Souhlasím s předchozím příspěvkem. Teplota je veledůležitá, loni jsem měl 200 litrů trnkového kvasu, ale ten zrál v chladnu a výsledkem bylo málo nepitelné slivovice....
Demižóny s vínem mám v místnosti s teplotou kolem 20 st a docela se daří....

[Carel]

Kdysi jsem vyráběl různé ovocné vína.Naposled jsem udělal víno z jedlých červených jeřabin.Postup byl stejný jako u všech předešlých vín,co jsem dělal.Po uložení lahví na ležato, asi za měsíc,jsem objevil ve špajzu spoušť.Většina lahví bylo vystřílených,pár jsem jich zachránil,byl v nich docela chutný sekt.Od té doby jsem s výrobou skončil.

[Crifodo]

mimochodem, zajímavá stať o výrobě vín je v beletrii, James Herriot a jeho Zvěrolékař + xx (nevím přesně který díl). Zelné víno, kedlubnové, z červené řepy atd atd.

[SIDTIM]

Kolegové do mne rýpali, že udělám víno třeba i z kopřiv. To však nevěděli, že takový návod existuje!!!

[BOBOBO]

Ano , víno je živé , stejně jako dřevo . Kvasný proces probíhá pomalu , ale stále , pokud se kvasinky nevybijí a enzymy nespotřebují . Je výhoda dnešních časů , že máme lahve plastové . Ty vydrží tlak ne jedovatého , ale nedýchatelného CO2 .

[Crifodo]

Plast má drobnou nevýhodu, nevydrží vyšší teplotu při čištění ani mechanicky bych mu moc nevěřil. Z toho důvodu jsem musel vyhodit ten barel po ledovcové vodě - usazeniny zevnitř nevymyju. Pro velké kubatury by mi byly sympatické nerezové tanky (vlastně i pro malé), krásně se to udržuje a mechanicky je to OK. Je to dražší, ale na celý život. Sýraři si nerez taky pochvalujou.

[BOBOBO]

Asi nečteš pozorně . Plastové lahve používám jen na hotové výrobky a to jen jednou , takže při použití lahví od balené vody nepotřebuji nic mýt . Jinak k nerezu nic . Ale na ježdění mám Škodu a ne Rollse a proto beru láhve zadarmo a ne za tisíce , přesto mám jisto , že nemám ve spíži pohromu .

[ZdenekHQ]

Znal jsem jednoho člověka, co vesele vinařil uprostřed Brna, bydlel téměř na náměstí Svobody. Asi by toho hodně poradil, ale pochybuju, že ještě žije.

[SIDTIM]

Znal jsem jednoho člověka, co vesele vinařil uprostřed Brna, bydlel téměř na náměstí Svobody. Asi by toho hodně poradil, ale pochybuju, že ještě žije.

Mám to chápat tak, že opustil tento svět příčinou konzumace svých produktů?

Ale vážně. Byl jsem až překvapen, že i v poměrně drsných podmínkách Beskyd se rodí vinná réva. Většinou si tady lidi zasadili rezistenty, réva se pne kolem pergol, garáží a plotů. V Beskydech je velmi odlišné podnebí, než na jižní Moravě a přesto jsou plody chutné, stejně jako víno z nich..

[Crifodo]

Bobobo, každý vidí to, čím žije s lahvemi na konečný produkt nemám problém, prázdných lahví všeho druhu se všude válejí mraky, stačí rozhodit dotazy u známých a máš toho metrák, vinné se snad ani nezálohujou. Dotazy u hostinských jsou horší, chrapounské typy se naserou, že jim se svými 40l udělám odliv zákazníků, takže prázdné lahve nedají a místo toho řeknou "lepší máte, když si koupíte víno u nás..."
Ale konečný produkt bych nějak nerad stáčel do plastu od Mattoni, přišlo by mi to takové znesvěcující a netradiční, už se to nebezpečně blíží Tetrapaku
Ten problém u mě je spíš s kvasnými nádobami. Demižony jsou těžké křehké a drahé, plast je na jedno použití, nerez je velmi drahý.
Bohužel jsem ani jednou nebyl u toho, když se likvidovaly kuchyně ve školkách, mlékárny, cukrovary, všechny ty fabriky kde se s nerezem dělalo. Obvykle to asi skončilo v kovošrotu.