Krystalové dvojče
Moderátor: Moderátoři
Tohle asi nebude to pravé ořechové, Kájo - viděl jsi někdy práci s tím Janíkovým "Vibrografem"? To, cos poslal na odkazu, je nějaký průmyslový snímač vibrací, na fotkách na té odkázané stránce je cosi jako ústředna v několika provedeních. Jedině že by se k tomu jako ND dodávané snímače hodily do originálního vibrografu...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
shrňme si tu situaci asi takhle:
- Origo výbrus se nedá sehnat
- Vypěstovat krystal z roztoku Signettovy soli bez zkušenosti je problem.
- sehnat samotnou Siegnettovu sůl taky bude asi problém.
Proto bych navrhl asi toto:
piezoelektrický plochy repro (dále PR), který najdeš v každých hodinkách, nebo rozkošéruješ 2 piezoelektrický sirénky, popřípadě obětuješ 20KČ a koupíš si je.
PR spájíš plechama k sobě anebo slepíš. Vývody se na to dají letovat cínem, chce to ale pájet rychle a mikropájkou. při vyšší teplotě se taví stříbrný povlak. Vývody nepájej z prostředka, ale z krajů.
Nebo:
Rozkošéruješ (obrázek) a máš tam ty válečky. V originále tvoří to dvojče, dají se brousit ale nesmí na ně přijít voda. Pokud toto dokáže dát 5000V při tlaku, musí to vyhovovat i pro pár mV pro zesilovač. Protože ji na Bastlírně, máš tady dva náměty na bastlení..
- Origo výbrus se nedá sehnat
- Vypěstovat krystal z roztoku Signettovy soli bez zkušenosti je problem.
- sehnat samotnou Siegnettovu sůl taky bude asi problém.
Proto bych navrhl asi toto:
piezoelektrický plochy repro (dále PR), který najdeš v každých hodinkách, nebo rozkošéruješ 2 piezoelektrický sirénky, popřípadě obětuješ 20KČ a koupíš si je.
PR spájíš plechama k sobě anebo slepíš. Vývody se na to dají letovat cínem, chce to ale pájet rychle a mikropájkou. při vyšší teplotě se taví stříbrný povlak. Vývody nepájej z prostředka, ale z krajů.
Nebo:
Rozkošéruješ (obrázek) a máš tam ty válečky. V originále tvoří to dvojče, dají se brousit ale nesmí na ně přijít voda. Pokud toto dokáže dát 5000V při tlaku, musí to vyhovovat i pro pár mV pro zesilovač. Protože ji na Bastlírně, máš tady dva náměty na bastlení..
- Přílohy
-
piezogenerator.jpg- (143.87 KiB) Staženo 79 x
Zkus www.mikrocontroller.com heslo Zeitwaage
-
Artaban001
- Příspěvky: 10090
- Registrován: 01 dub 2004, 00:00
- Bydliště: Pendrov
Má tam právě ten piezodisk..
Jestli je toto téma ještě zajímavé:
mikrofon to neřeší, protože po přiložení na těleso hodinek se pohybuje celý s tělesem a rozdíl tlaku je pranepatrný, takže skutečně membrána sleduje týž pohyb. To už raději ten mikrofon do 1 mm od hodinek v prostoru chráněném před okolním hlukem, ale asi ani to nebude ono.
To krystalové dvojče je v přístroji zadní hranou nějak uchycené, nebo využívá setrvačné hmoty krystalu k jeho deformaci?
Ono jde totiž také o to, v jakém směru jsou ty vibrace z hlediska posouzení stavu hodinek zajímavé. Je možné, že se hodnotí torzní deformace té podložky stranovým pohybem hodinek (náraz osičky setrvačky v ložisku, když se opře o kotvu a podobné příjemnosti)? Nebo se jen "poslouchá" zvuk čelně vyzařovaný zadním pláštěm hodinek?
V žádném z těchto případů nemusí snímač poskytovat nějaké kalibrované absolutní hodnoty, jde jen o to, aby převedl průběh signálu. Výstup to má jeden, takže o nějaké sledování ve dvou rovinách zřejmě nejde. Ze všeho nejvíc to vidím na sledování pravidelnosti chodu a parazitních otřesů v mechanismu.
Zkusil bych to s krystalovou přenoskou: chvějku přilepit na destičku a vhodným pérkem držícím přenosku zajistit správný přítlak. Jenže jde o to, že při čelním pohybu se bude chvějka pohybovat do a z přenosky, nikoli do strany, a každý z jejích kanálů bude tedy dávat signál opačné polarity. Toho by se dalo využít - nepoužiješ střední (zemní) vývod a budeš mít oba systémy v sérii. Napětí pak bude dvojnásobné, ale bude také vyžadovat vyšší vstupní odpor zesilovače. Ale to by spravil jeden FET nebo dva bipolární tranzistory, případně ten operák.
Naopak, pokud by šlo o stranový pohyb, pak by to chtělo zjistit jeho převládající směr (přikládáním hrotu na základnu pod různými stranovými úhly), oba kanály spojit paralelně a přenosku nechat ve směru, kde dávala největší signál.
mikrofon to neřeší, protože po přiložení na těleso hodinek se pohybuje celý s tělesem a rozdíl tlaku je pranepatrný, takže skutečně membrána sleduje týž pohyb. To už raději ten mikrofon do 1 mm od hodinek v prostoru chráněném před okolním hlukem, ale asi ani to nebude ono.
To krystalové dvojče je v přístroji zadní hranou nějak uchycené, nebo využívá setrvačné hmoty krystalu k jeho deformaci?
Ono jde totiž také o to, v jakém směru jsou ty vibrace z hlediska posouzení stavu hodinek zajímavé. Je možné, že se hodnotí torzní deformace té podložky stranovým pohybem hodinek (náraz osičky setrvačky v ložisku, když se opře o kotvu a podobné příjemnosti)? Nebo se jen "poslouchá" zvuk čelně vyzařovaný zadním pláštěm hodinek?
V žádném z těchto případů nemusí snímač poskytovat nějaké kalibrované absolutní hodnoty, jde jen o to, aby převedl průběh signálu. Výstup to má jeden, takže o nějaké sledování ve dvou rovinách zřejmě nejde. Ze všeho nejvíc to vidím na sledování pravidelnosti chodu a parazitních otřesů v mechanismu.
Zkusil bych to s krystalovou přenoskou: chvějku přilepit na destičku a vhodným pérkem držícím přenosku zajistit správný přítlak. Jenže jde o to, že při čelním pohybu se bude chvějka pohybovat do a z přenosky, nikoli do strany, a každý z jejích kanálů bude tedy dávat signál opačné polarity. Toho by se dalo využít - nepoužiješ střední (zemní) vývod a budeš mít oba systémy v sérii. Napětí pak bude dvojnásobné, ale bude také vyžadovat vyšší vstupní odpor zesilovače. Ale to by spravil jeden FET nebo dva bipolární tranzistory, případně ten operák.
Naopak, pokud by šlo o stranový pohyb, pak by to chtělo zjistit jeho převládající směr (přikládáním hrotu na základnu pod různými stranovými úhly), oba kanály spojit paralelně a přenosku nechat ve směru, kde dávala největší signál.
-
Lukas-Peca
- Příspěvky: 4505
- Registrován: 06 kvě 2007, 00:00
- Bydliště: Zlín
- Kontaktovat uživatele:
Opravuju gramoměnič Philips AG1024 a je v něm vadná vložka AG3019. Krystal úplně zdegradoval a roztekl se. Do přenosky je ale díky jejím rozměrům dobrý přístup a na internetu je i návod na její obnovu: http://tinyurl.com/66uu3fm
Autor článku použil hotové krystalové dvojče, které se v Holandsku dá koupit. Tady se asi nic takového sehnat nedá, a tak bych se rád pokusil o jeho výrobu. Vinan sodnodraselný bych mohl sehnat. Skoro nic o tom ale nevím.
Neví někdo jak se krystal řeže?
Dále nevím, jakým způsobem by se k hotovému krystalu připojily vodiče. Napadlo mě jej pomědit elektrickým výbojem a vodiče potom přibodovat.
Jako ochranu proti vlhkosti Hill zmiňoval lakování. Jako ideální se mi jeví nitrolak. Krystal byl původně zalit do lahvově zeleného gelu.
Jestli s tím má někdo zkušenosti, tak se prosím podělte. Díky.
Autor článku použil hotové krystalové dvojče, které se v Holandsku dá koupit. Tady se asi nic takového sehnat nedá, a tak bych se rád pokusil o jeho výrobu. Vinan sodnodraselný bych mohl sehnat. Skoro nic o tom ale nevím.
Neví někdo jak se krystal řeže?
Dále nevím, jakým způsobem by se k hotovému krystalu připojily vodiče. Napadlo mě jej pomědit elektrickým výbojem a vodiče potom přibodovat.
Jako ochranu proti vlhkosti Hill zmiňoval lakování. Jako ideální se mi jeví nitrolak. Krystal byl původně zalit do lahvově zeleného gelu.
Jestli s tím má někdo zkušenosti, tak se prosím podělte. Díky.
Hill píše:...To krystalové dvojče je v přístroji zadní hranou nějak uchycené, nebo využívá setrvačné hmoty krystalu k jeho deformaci?...
Ano, přesně tak. Kdysi jsem jednomu hodináři tohle zařízení stavěl (spíše přestavoval), zmíněné dvojče, které mi hodinář donesl jako náhradní díl (ještě z produkce SSSR v malé plastové krabičce) bylo připájeno za okraj k pevnému bodu ocelové krabičky. Dovnitř jsem tehdy montoval jednoduchý zesilovač řady MAA125. Výstup šel do USER-portu C-64 a program v asembleru 6510 kreslil "tiky" jako body na obrazovku. Takto vzniklý graf, resp. jeho sklon se vyhodnocoval jako přesnost chodu.
