koncova pentoda TAL1 v zapojeni s AL4

[mihal]

Dostal som sa k oprave radia telefunken virtuos, kde podla schemy na konci ma byt AL4 (nepriamozhavena). Niekto to upravil na TAL1 (priamozhavenu), ktora tam aj fyzicky je. Zhavenie ako katoda az taky problem nieje (povodne nebolo galvanicky spojene so zemou), horsie je to so striedavym zhaviacim prudom. Nema niekto skusenost, ako sa to prejavy (myslim to striedave chladnutie a ohrev) na zivotnosti TAL1 a aky vplyv bude mat na emisiu katody? Radio este nieje v stave testovania tak si to nemozem overit. Pripadne ak by niekto mal AL4 - mam zaujem.

[Hill]

Je pravda, že vliv střídaviny ve žhavení usměrňovačky odfiltruješ, u koncové pentody už to ale slyšet bude.
Na životnost vlákna při správně nastaveném žhavicím proudu vliv nemá, jestli je stejnosměrný nebo střídavý.
Asi ti nezbude, než překopat žhavení na stejnosměrné.

[Lukas-Peca]

Já bych řekl, že nejlepší to bude vyzkoušet se střídavým žhavením a pak se případně pustit do usměrňování. TAL1 je určená pro střídavé žhavení (a mj. je to docela vzácná elektronka), tak nevidím důvod, proč to usměrňovat. ALe pozor - TAL1 potřebuje oprotí AL4 větší mřížkové předpětí.
AL4 koupíš na Aukru.

[Oldradio]

Je pravda, že vliv střídaviny ve žhavení usměrňovačky odfiltruješ, u koncové pentody už to ale slyšet bude.
Na životnost vlákna při správně nastaveném žhavicím proudu vliv nemá, jestli je stejnosměrný nebo střídavý.
Asi ti nezbude, než překopat žhavení na stejnosměrné.

AL1 (to "T" před názvem značí Tungsram, byla to taková jejich libůstka, kterou si prosadili ve 30. letech) je primárně určená ke střídavému žhavení, má proto dost silné vlákno a zapojoval se k ní tzv. odbručovač, drátový potenciometr cca 200 ohmů, jehož běžec se připojil přes katodový odpor na zem, tím se vykompenzovalo případné bručení. U tohoto přijímače to ale nejde, protože má uzemněný střed žhavicího vinutí 4V, ale mělo by to chodit i tak. Samozřejmě doporučuji si sehnat AL4.

[pajosek2]

Tak kluci s tím střídavým žhavením si nedělej starosti.AL1 se vždy žhavila střídavěm jde jen o to aby na vinutí nebo ve žhavící větvi byl vytvořen střed.Který stáhne střídavinu symetricky na zem. To že lampa s přímožhavenou katodou se nesmí žhavit střídavě není pravda. problém je spíše v těch rozdílných parametrech.

Samozřejmě je lepší tam dát origo.lampu.

[mihal]

Dik za rady, podla schemy je katoda (a teda aj zhavenie) o par voltov "vyssie" ako zem, je tam RC 8uF 125Ohm, takze to tam asi pouzit nepojde (nevsimol som si ten uzemneny stred zhaviaceho vinutia).

[pajosek2]

Ale půjde,tan kondík tu střídavinu stáhne do země.

EDIT: musíš zvýšit ten katodový odpor.

[mihal]

Tak ja to schvalne skusim, myslim ale ze to bude brumiet. Chcel som si pozicat AL4 z telefunkenu viola, kde by mala byt, a tam EL3

[pajosek2]

Musíš ten střed vinutí odpojit od země a vložit tam ten RC článek. Hodnotu odporu zhlavy nevím,teď nemám u sebe katalog. Tu první lampu to neovlivní,protože je nepřímožhavená.

[pajosek2]

Jak to tady dopadlo?

[mihal]

Slo to, brum bol minimalny. Uz som to vratil do povodneho stavu - zohnal som AL4. Po el.stranke mam hotovo, prijimac ma dobru citlivost (radiojournal cez den v ZA asi na metri dratu), chyba mi este zadna stena, gombik prepinaca vln.rozsahu a nestastne srouby 3,5x20 na montaz sasi.

[Oldradio]

Šrouby by se možná daly najít ve stavebnici Merkur. Ale kolikrát už jsem vzal závitník M4 a zcela proti sběratelskému desateru ty závity zvětšil.