Tak samozřejmě . A budou fungovat stejně, v tomto konkrétním případě i lépe jako ty, co na stejném přístroji vykazují 100%. Výstupní výkon je o cca 10-15% vyšší. A jak je to možné ?? Není tady nějaký rozpor ?
Nejsem vakuový technolog a už asi ani nebudu, ale věřím že při technologické kázni a dobré politice sledování kvality nebyl problém vyrábět série s dobrým souběhem parametrů, on při té výrobě lamp nebyl takový prostor pro to aby emise lítala jako loňská cena ropy. Než se zaběhla výroba polovodičů a ta alchymie okolo pěstování krystalů křemíku, byly na tom asi lampy líp.
jakou si dneska výrobci dávají péči se zahořováním a jakou část produkce soudruh žlutá ku.rva od žluté řeky šrotuje a vrací do výroby, to netuším.
Výborně, když už se v tom někteří vrtáte (vrtáme), ideální by bylo najít starou interní tesláckou literaturu, podnikové normy atd. Něco bylo v Elektrotechnickém obzoru (kde je ten pán, co mi sliboval, že to určitě najde ?), nějaké info možná časem vyhrabu z firemní literatury (RCA, Philips, Marconi).
Kdyby měl někdo slovenská skripta - Meranie ekektroniek (interní tisk ?), tam bylo popsáno tuším na lampách 6Z31, 6L31 měření emisivity + test životnosti, a taky tam bylo dost o tolerancích. Něco bylo i v "Měření přijímacích elektronek", ale tam spíš obecně a k malovýkonným lampám.
Elektronky jsem už nezažil, ale myslím, že tady není žádný faktický rozpor - pouze se tu různě chápe slovo "značný" rozptyl parametrů.
Někdo považuje 30% za značnou odchylku a druhý za velmi slušnou shodu.
Z hlediska "polovodičového" chápání je odchylka 30% skoro "párovaná dvojice" ač z hlediska elektronkového je to už pravděpodobně velký rozdíl.
Je to z velké části problém ceny/chamtivosti jak výrobce tak tak konzumenta a vlastně i zadání. Když na to výrobce zalehl, dosáhl životnosti a spolehlivosti v parametrech pohádkové. Pamětníci vzpomeňte si na britské čb TV obrazovky. To další je pak schopnost konstruktéra navrhnout obvod který se bude klesající emisi přizpůsobovat (a nehnat lampu na hranici životnosti), tím se zase vracíme k ekonomice Rád bych připomněl takovou(é) sondu Voyager, vypuštěná v roce 1977, vysílá dodnes bez výměny a nastavování a dokonce na ní maká palubní magnetofon... Až na odcházející palubní zdroje si na kondici nestěžuje.
Holt k tomu tehdy nepustili chinu ani Poláky.
To je slovíčkaření. Vše se dá řešit výběrem, taky se polovodiče někdy v rámci typu třídí (viz BC550A, B, C, BD139-16 atd.). Navíc u polovodičů většina zapojení počítá s velkým rozptylem parametrů, tak je to buřt. Není problém sekat něco s malým rozptylem, do něčeho jsem používal trandy tuším 2SC..., jeden typ měl katalogově uváděno H21e 200 až 240 a druhý 650-800 a skutečný rozptyl v tubě byl mizivý.
Neste trochu mimo téma? Původně šlo o měření elektronky. A to se provádí na mnoha různých přístrojích,ale nakonec stejně každý uvede údaj v procentech.To je holý fakt fungující a ověřený.
To,že někdo dělá věci jinak než by jsi je dělal Ty ještě neznamená,že to dělá špatně.
Jak jsem psal, ty procenta by vždycky měly znamenat emise. Výrobci toto neudávají, protože musí být 100% funkční. Třeba co jsem měl nové elektronky TESLA ještě v krabičkách, tak tam byly ty emise i něco nad 100%
Znovu dokola :
Vezmu nové elektronky, strčím do BM215, ukážou mi jen 50% údaje. Mám chtít slevu ?
Ty samé strčím do zesilovače, a dávají o 10-15% větší výkon, než jiné elky, rovněž nové, u kterých BM215 ukáže 100%. Tak co s tím ???
Jak nezažil? Dyť se podívej tady, jak elektronky žijou, emise lampy za chvíli překoná i rychlost diody. Nebo se koukni do Audio sekce, každej druhej zesík je elektronkovej. Takže žádné nezažil, právě je zažíváš.