Měření elektronky

Zpráva

#31 Příspěvek od **PavelFF** » 03 led 2009, 17:59

to Andrea: Tak všiml jsem si mlhavě, že se s nimi ještě něco semtam postaví a že jsou předmětem vášnivých diskusí a oživeného kšeftování.

Myslel jsem to tak, že když jsem začínal s bastlením, tak už byly dávno vyhazovány na skládky, případně uloženy v temných zákoutích pro případ zmrtvýchvstaní.

Jak to teda je s těmi procenty?

pajosek2 · #32 Příspěvek od **pajosek2** » 03 led 2009, 18:14

Sendyx píše:Znovu dokola :
Vezmu nové elektronky, strčím do BM215, ukážou mi jen 50% údaje. Mám chtít slevu ?
Ty samé strčím do zesilovače, a dávají o 10-15% větší výkon, než jiné elky, rovněž nové, u kterých BM215 ukáže 100%. Tak co s tím ???

No to jsi zatím napsal jen Ty a promiň to pro mne není dostatečný argument.Pokud má někdo další stejnou zkušenost,tak sem s ní. Já říkám,že je to nesmysl. Andrea má pravdu,za chvíli to tady překoná Rychlost diody,proto do tohohle vlákna už nebudu psát.Fakt jsi zakladateli tohoto vlákna pomohl. :wink:

#33 Příspěvek od **Sendyx** » 03 led 2009, 18:22

Jistě, nejseš schopen vysvětlit, tak nemá smysl cokoliv psát.
To mi připomnělo výrok zeleného mozka : Balistická váha vzduchu je balistická váha vzduchu a uvádí se v procentech.

Ad zakladatel vlákna : nevšimnul jsem si nějak výrazně, že by protestoval. Dostalo se mu informace, že má vzít BM215, nebo přepadnout někoho, kdo ho má. Já bych mu poradil lépe, ale nepředpokládám, že by byl schopen a vybaven ty rady uskutečnit.

#34 Příspěvek od **zdenoeddie** » 03 led 2009, 18:25

Mam otazku.
Vcera som meral pentodu, dajme tomu EL84.
V katalogu je toto
Ua 250V
Ug2 250V
Ug1 -7,3V
Ia 48mA
Ig2 5,5mA
ug1/g2 19
Ri 30k

Takze som vzal, spojil A s G2 pripojil na 250V, katodu dal na minus zdroja (250V/250mA). Zobral som druhy zdroj 1,2-37V/1,5A nastavil -7,3V, plus pripojil k katode, minus na G1. Samozrejme na 3. zdroj 1,2-25V/4A som pripojil zhavenie FF.
Zapol, a Ia zacalo stupat, ale odrazu sa mi prudko zvysilo Ua az na 300-350V, Ug1 stiahlo az na 0V a potom vyletelo na viacej ako 200V kedze vstavany LCD Vmeter ukazal "1". Samozrejme som to hned vypol, a dal druhu elektronku, v domneni ze tato je zla. A zase to iste, aj pri dalsich x kusoch aj pri takych o ktorym viem ze su dobre.
To iste v blede modrom aj pri EL34, a inych pentodach - PL82, pentody z PCL8x ...

Nieco podobne sa mi stalo aj s ECC82. Tam mi pre zmenu zacalo stahovat napatie na zhaveni, aj na 1-2V, Ia bol normalny okolo 10mA. Takym istym sposobom som meral aj triody z PCL8x..., ECC83 a dalsie a nebol ziadny problem.

Merania diod boli bezproblemove.
Tak a babo rad :lol:

#35 Příspěvek od **Sendyx** » 03 led 2009, 18:37

No baba by asi měla okamžitě prověřit chování těch zdrojů, dále to, jestli elka v zapojení neosciluje a taky se zamyslet, co se stane, když stáhnu Ug1 na nulu. A taky, co se stane, když v lampě dojde k výboji a prostřelí mi to třeba mezi g1 a g2 u pentody 8-)

Andrea · #36 Příspěvek od **Andrea** » 03 led 2009, 18:38

zdenoeddie píše:Merania diod boli bezproblemove.
Tak a babo rad

Bába vám neporadí, bába ví o elektronkách jen že jsou skleněné (ale někdo tu sháněl i kovovou) a dole mají čudlíky. :oops:

#37 Příspěvek od **zdenoeddie** » 03 led 2009, 18:39

A co s tou triodou ?

Crifodo · #38 Příspěvek od **Crifodo** » 03 led 2009, 19:32

Andrea píše:bába ví o elektronkách jen že jsou skleněné (ale někdo tu sháněl i kovovou) a dole mají čudlíky.

kdyby jen dole

Jak byste si chlapci s těmi % poradili u takové GI30, anodový proud udávaný při Ua=250V 35-82 mA, ale špičkový pulsní 9000 mA

#39 Příspěvek od **Sendyx** » 03 led 2009, 19:55

Tak tak, některé mají čudlíky i nahoře, některé i z boku, a některé jsou dokonce z keramiky :-)

Jo, GI30 je hezký příklad, lze tušit, že těch pár mA bude schopna dodat furt, ale o její použitelnosti v letadle bude rozhodovat těch 9A. Taky jich pár mám.

#40 Příspěvek od **Cust** » 03 led 2009, 20:08

já jsem měl v ruce jen 3 x v životě elektronku
- jedna keramika tyratron (foto někde tady na webu)
- jedna keramika vf (foto někde tady na webu)
- jedna kov magnetron

a teď si ještě vzpomínám, když jsem žil u rodičů, tak měli doma TV s elektronkovým zobrazovacím systémem - tato jediná elektronka byla ze skla a měla čudlíky jen zezadu :-)

#41 Příspěvek od **mtajovsky** » 03 led 2009, 20:42

Sendyx píše:Tak samozřejmě . A budou fungovat stejně, v tomto konkrétním případě i lépe jako ty, co na stejném přístroji vykazují 100%. Výstupní výkon je o cca 10-15% vyšší. A jak je to možné ?? Není tady nějaký rozpor ?

Ještě bych se vrátil k tomu zdánlivému rozporu.

1) pokud naměřím nižší emisi než je v katalogu, ještě to nemusí znamenat, že ta elektronka té emise není schopna. Měří se vždy při nějakém předpětí první mřížky. A snížený proud může být tím, že je větší strmost elektronky a tudíž se uzavírá rychleji záporným Ug1.

2) taková elektronka s větší strmostí pak nakonec může odevzdat i větší výkon. Kromě toho, elektronka obvykle nepracuje až do meze své emise, takže by se i mírně snížená emise nemusela na výkonu negativně projevit.

#42 Příspěvek od **mtajovsky** » 03 led 2009, 21:03

Cust píše:já jsem měl v ruce jen 3 x v životě elektronku
- jedna keramika tyratron (foto někde tady na webu)
- jedna keramika vf (foto někde tady na webu)
- jedna kov magnetron

a teď si ještě vzpomínám, když jsem žil u rodičů, tak měli doma TV s elektronkovým zobrazovacím systémem - tato jediná elektronka byla ze skla a měla čudlíky jen zezadu

Mě elektronky asi přitahly k oboru. Když mi byly asi 3 roky, a to si pamatuji, začal jsem vysedávat u rádia Tesla 603A "Symfonic", které naši měli. Chtěl jsem vědět, kdo to tam mluví, a tak jsem koukal skrz zadní stěnu. A viděl jsem přísvit žhavení, který mě fascinoval.

#43 Příspěvek od **Sendyx** » 03 led 2009, 21:04

Ano, v podstatě máš pravdu, nejde ale jen o strmost (jako takovou), jde o celý průběh charakteristik. "Mez emise" je ovšem věc dosti sporná, ale to bych tady nerozmazával.

Takže tedy se vracím k původní námitce : k čemu jsou nějaká procenta změřená na BM215, u výkonnějších elek, jejichž pracovní poměry jsou velmi vzdálené zkoušce na BM215 ? Jaký je vztah těchto procent k reálnému provozu elektronky a jejímu stavu ? Nebavne se teď o nějaké EL11, používané ve starém rádiu jako SE A konec s automatickým předpětím, ale třeba o elkách EL84, používaných v pp, AB třídě při značně mezních parametrech.

#44 Příspěvek od **Cust** » 03 led 2009, 23:29

promiňte za OT, ale ...
mtajovsky: mě taky přivedly elektronky k oboru
když jsem byl mladý (5 možná 6 let), tak strýc u nás opravoval televizi - samozřejmě celou na elektronkách, když jednu vyměnil, tak ji položil vedle mě na stůl a říkal, abych na to nešahal nebo abych to držel opatrně (už nevím - možná jsem tedy měl v ruce ještě o jednu elektronku navíc :-)

)- od té chvíle jsem chtěl dělat elektroniku

Vakuum · #45 Příspěvek od **Vakuum** » 14 led 2009, 20:39

Ano, zrovna EL84 dokážou BM215 dost rozhodit a testovat je tímto přístrojem nemá vůbec smysl.
Probíralo se to tady už tisíckát - BM215 není měřič, ale zkoušečka. Testovaná elektronka v něm usměrňuje střídavé napětí. Tedy měřidlo ukazuje nějakou hodnotu, která nemá s katalogovým údajem Ia mnoho společného.
Zajímalo by mě Sendyho vysvětlení, proč se tak EL84 a jiné lampy v BM215 chovají a jiné jsou ukázněnější.
Tak, jak měří Zdenoeddie, by to mělo jít - s tím rozdílem, že když spojíš u pentody anodu s G2, tak je to vpodstatě trioda a tedy jiné hodnoty. Není na tom žádná alchymie - připojíš zdroje a měříš hodnoty - nic víc. Složitost měřičů elektronek je spíše v univerzálnosti - složité kabeláže, maticové voliče a podobně.