Vidím, že diskuze je zde živá, dovolím si tedy ještě jednu poznámku.
Asi jsme naťukli hloubku problému, který je obecným problémem celé společnosti. A to je:
Každý by si měl v první řadě položit otázku PROČ něco dělá. Tedy - určit si, co je mým cílem.
1) Pokud je odpověď POSTAVIT SI DIGITRONOVÉ HODINY, pak je použití procesoru vzhledem k užitným funkcím a jednoduchosti asi nejlogičtější verzí.
2) Jestli chci POSTAVIT DIGITRONOVÉ HODINY A PŘI TOM MUSÍM POUŽÍT LOGICKÉ OBVODY (abych si zapájel a pocvičil se v drátování a logice hradel), pak je použití nějaké CMOS řady pochopitelné.
3) Když chci POSTAVIT DIGITRONOVÉ HODINY JAKO VĚRNOU REPLIKU ZE 70TÝCH LET, pak nesmím používat nic než řadu 74, pokud možno s originálními nápisy TESLA a patřičný transformátor
Bohužel, tento první (a nejdůležitější krok) většina lidí i v běžném životě přeskakuje. Fungují stylem - dělám to tak, protože "se to tak dělá". Nepřemýšlejí PROČ, stačí, když to tak dělají jiní.
Proto:
- "se oslavuje Silvestr s chlebíčky, šampanským a petardami" (protože SE to tak dělá)
- "se jezdí na dovolenou tam a tam" (protože tam jezdí VŠICHNI)
- "se baví dlouhým táhlým pohledem na TV obrazovku s nekonečným seriálem" (protože TO JE zábava)
...
Je to ale i problém elektroniků amatérů (někdy i profesionálů). Důležitější by asi měl být cíl než cesta...
Ale i cesta může být cíl, že...
