Zdravím všechny,
po 20 letech malování plošňáků už mě to nebaví čmárat celej den jednu desku, chci jít do fotocesty. Postup už jsem si nastudoval, zajímá mě, čím na to mám svítit. Že je potřeba UV, to jsem pochopil, záleží nějak konkrétně na vlnové délce takového světla?
Mám na to shánět černou zářivku (UVA), nebo zářivku bez luminoforu(UVC)?
Jaký výkon bude potřeba? Díky.
Výroba DPS fotocestou
Moderátor: Moderátoři
Já dělám jednoduché desky pomocí laserové tiskárny a křídového papíru z časopisu, předlohu vytisknu na křídový papír, papír položím na vyleštěnou dps, žehličkou (teplota mazi vlnou a bavlnou) přežehlím, pod vodou papír oddrolím, leptám chloridem železitým, tuto desku jsem tak dělal, retušoval jsem 4 spoje, pohužel jsem použil chemický cín, takže se špatně pájí.
mě zas naposledy přestalo bavit bastlit výbojky a svítím na to halogenkou na 230V, v případě delších desek třemi v řadě.
Jinak nejlepší se vsáknou někam k takovéhle mašině:
(je tam vývěva která zespoda přicucne vakem předlohu ke sklu=nepodsvícené tenké čáry zboku př špatném kontaktu předlohy a desky)
Jinak nejlepší se vsáknou někam k takovéhle mašině:
(je tam vývěva která zespoda přicucne vakem předlohu ke sklu=nepodsvícené tenké čáry zboku př špatném kontaktu předlohy a desky)
Nerovnoměrnost osvětlení do určité míry nevadí, protože princip vlastně představuje fyzikálně-chemický "komparátor", navíc ani vrstva není při amatérském nástřiku sprejem nijak homogenní. Vadilo by to u lineárně pracujících materiálů, kde expozici odpovídá stupeň zčernání materiálů (snímková fotografie).
Co je bezpodmínečně nutné je perfektní kontakt předlohy s citlivou vrstvou: když budeme mít čáru šířky 0,5 mm vzdálenou 0,1 mm od desky, bočním podsvícením přijdeme o významnou část tloušťky spoje.
Co je bezpodmínečně nutné je perfektní kontakt předlohy s citlivou vrstvou: když budeme mít čáru šířky 0,5 mm vzdálenou 0,1 mm od desky, bočním podsvícením přijdeme o významnou část tloušťky spoje.
Ja jsem si vždycky myslel že to závisí hlavně na intenzitě a rovnoměrnosti vrstvy, zřejmě v tom hrají roli energetické hladiny a zakázané pásy, ale každopádně fotocesta, kterou jsme dělali na SŠ DPS, my přišla strašně duchařská, jednu desku jsem dělal dokonce 4x, část se povedla pěkně, část se podleptala, část nedoleptala, taky potom hodně závisí na koncentraci vývojky a její teplotě, laserově-novinová metoda je oproti tomu paráda, pro jednoduchý desky naprosto stačí, za 45 min máte desku hotovou.
- Přílohy
-
DPS.PDF- (94.99 KiB) Staženo 265 x
Naposledy upravil(a) Zmije dne 03 led 2009, 12:29, celkem upraveno 1 x.
no, já bych až na atomární úroveň nešel, nebo přivoláme jistého...
vycházím z toho, jak funguje běžný snímkový film (logaritmus zčernání neboli denzita je přímo úměrný expozici, charakteristiku vyjadřuje přímka jejíž sklon je strmost materiálu, okraje jsou zakřivené-oblast přeexpozice a podexpozice) a tzv. lith-film v reprografii pro tiskové desky a pro výrobu štočků. Ten má spolu s vývojkou charakteristiku skoro ideálně kolmo-obdélníkovou, do určité expozice je průhledný a pak od jisté hranice totálně černý, nenzá žádné polotónové přechody a nepodaří se ti vůbec na něm polostíny vytvořit expozicí ani vyvoláním.
Charakteristika emulze pro foto-DPS by měla být podobná. Když se s expozicí a vyvoláním do toho intervalu vejdeš, tak nevadí ani značné rozdíly v homogenitě osvětlení nebo síla emulze, pochopitelně se těch negativních jevů nesmí v jednom směru nasčítat moc.
vycházím z toho, jak funguje běžný snímkový film (logaritmus zčernání neboli denzita je přímo úměrný expozici, charakteristiku vyjadřuje přímka jejíž sklon je strmost materiálu, okraje jsou zakřivené-oblast přeexpozice a podexpozice) a tzv. lith-film v reprografii pro tiskové desky a pro výrobu štočků. Ten má spolu s vývojkou charakteristiku skoro ideálně kolmo-obdélníkovou, do určité expozice je průhledný a pak od jisté hranice totálně černý, nenzá žádné polotónové přechody a nepodaří se ti vůbec na něm polostíny vytvořit expozicí ani vyvoláním.
Charakteristika emulze pro foto-DPS by měla být podobná. Když se s expozicí a vyvoláním do toho intervalu vejdeš, tak nevadí ani značné rozdíly v homogenitě osvětlení nebo síla emulze, pochopitelně se těch negativních jevů nesmí v jednom směru nasčítat moc.
Naposledy upravil(a) Crifodo dne 29 pro 2008, 20:28, celkem upraveno 1 x.
-
kybler
Díky všem, hoši, jak na to tak od váš čtu, tak to je asi naprosto fuk, čím na to budu svítit, takže to asi vidím na to, že vytisknu předlohu na pauzák tak, aby to potištěnou stranou leželo na desce, navrch sklo a nechám na to svítit hoďku lampičku s úsporkou, to snad bude stačit. 
Jen tak mimochodem, věděli jste, že se daj v gimpu malovat plošňáky? Rastr značek nastavit jde, přichytávání ke značkám taky, rovný čáry to umí, vrstev kolik chcete a sílu spoje libovolnou. Říkal jsem si, že půjdu do padsu, ale teď už vlastně ani není potřeba
Jen tak mimochodem, věděli jste, že se daj v gimpu malovat plošňáky? Rastr značek nastavit jde, přichytávání ke značkám taky, rovný čáry to umí, vrstev kolik chcete a sílu spoje libovolnou. Říkal jsem si, že půjdu do padsu, ale teď už vlastně ani není potřeba
-
kybler
No, tak po 14dnech pokusů se s lítostí vracím k peru, zapojení, které dávno mělo být hotové, je pořád jen na papíře.
1) dobu, po kterou se snáněly potřebné věci, všude po svátcích inventury - budiž.
2) až na pátý pokus nastříkaná deska fotorezistem tak, aby byla rovnoměrná, už jsem skřípal zubama, ale asi se to nemá hned po nastříkání pokládat na kamna, ale až po nějakém zaschnutí, to už jsem pochopil.
3) Ale že se takto složitě nastříkané desky nepodařilo rozumně vyvolat, po 5 a pak 3 minutách násvitu mazačkou eeprom a vymáchání v louhu na chvilku objevila kontura spoje, která po několika okamžicích zmizela a zůstala jen měď, to už bylo moc.
Po několika dalších pokusech by se to možná podařilo jakž takž vyvolat, ale zase by se to v kyselině s peroxidem pravděpodobně proleptalo, tomu fotorezistu pořád nějak nevěřím a nemám rád chlorid, protože je pomalej. Takže plním pérko a jdu čmárat podle předlohy, do rána to snad stihnu...
1) dobu, po kterou se snáněly potřebné věci, všude po svátcích inventury - budiž.
2) až na pátý pokus nastříkaná deska fotorezistem tak, aby byla rovnoměrná, už jsem skřípal zubama, ale asi se to nemá hned po nastříkání pokládat na kamna, ale až po nějakém zaschnutí, to už jsem pochopil.
3) Ale že se takto složitě nastříkané desky nepodařilo rozumně vyvolat, po 5 a pak 3 minutách násvitu mazačkou eeprom a vymáchání v louhu na chvilku objevila kontura spoje, která po několika okamžicích zmizela a zůstala jen měď, to už bylo moc.
Po několika dalších pokusech by se to možná podařilo jakž takž vyvolat, ale zase by se to v kyselině s peroxidem pravděpodobně proleptalo, tomu fotorezistu pořád nějak nevěřím a nemám rád chlorid, protože je pomalej. Takže plním pérko a jdu čmárat podle předlohy, do rána to snad stihnu...
emulzi se samozřejmě musí nechat čas na rozlití, až pak sušit.
osvit mazačkou bude asi trvat děsně dlouho, tam je snad 15W zářivka nebo co ne?
Louhem jsi to umyl protože byl moc silný, logicky je lepší začít s bezpečně zředěným a pak přidávat koncentraci, no a hlavně to se dá odzkoušet na kousku, ne hned na celé desce. Když je to dobře zpracováno peroxid tomu neublíží no a ohřátý chlorid vyleptá 35µ měď do 15 minut, to se dá snad přežít.
osvit mazačkou bude asi trvat děsně dlouho, tam je snad 15W zářivka nebo co ne?
Louhem jsi to umyl protože byl moc silný, logicky je lepší začít s bezpečně zředěným a pak přidávat koncentraci, no a hlavně to se dá odzkoušet na kousku, ne hned na celé desce. Když je to dobře zpracováno peroxid tomu neublíží no a ohřátý chlorid vyleptá 35µ měď do 15 minut, to se dá snad přežít.