ako urobit plosny spoj
Moderátor: Moderátoři
Na obrázku už je zmenšený návrh do velikosti 1:1, tedy v rastru 2,5mm. Asi to není vhodný příklad, samotný integrovaný obvod má vývody v rastru 1/10" (2,54mm), ale to jde také zvládnout.
Kresba patří k tomuto zesilovači:
[url=http://upload.ebastlirna.cz/index.php?action=downloadfile&filename=Zesilovac_TDA7495.tif&directory=Konstrukce%20k%20zveřejnění]Zesilovac_TDA7495.tif[/url]
- Přílohy
-
PLSP55x85.gif- Konečná verze, překreslená do skutečné velikosti, už bez součástek.
- (51.66 KiB) Staženo 95 x
-
zdenoeddie666
Pravdupovediac som este nikdy nerobil plosny spoj z PC.Stale vsetko rucne (aj s IO - max 4ks zatial). Hlavne ma bavi to rozmyslanie a fantazia kde ktoru suciastky umiestnit, aky chladic pouzit atd., osobne by ma taka praca bavila
A třeba, aby se elektrolyt zbytečně neohříval od sousedního výkonového odporu nebo tranzistoru, to jsou věci, které za tebe počítač nevyřeší, musíš je tak jako tak routovat ručně, protože autoroutery mi připadají, jako by byly určené hlavně k propojování obvodů TTL. Plošné spoje analogových obvodů je často rychlejší navrhnout ručně na papír.
- co se týče přenesení bodů na kuprextit, body pro DIL si lehce narýsuji jako rastr ostrou rýsovací jehlou předem. Tak se vyhnu nepřesnosti důlčíku. Pro několik posledních prací jsem si dokonce slabě narýsoval na celou plochu měďi 5mm rastr a kreslil podle něj. Odměnou jsou pěkně zarovnané díry.
- jako krycí barvu používám Resistin ML, je černý a dobře viditelný
- jako leptadlo asi 20% HNO3. Je to opakovaně použitelné a nemusí se nic míchat, (ale naopak dobře větrat).
Pro plošné spoje větších součástek dělané metodou dělících čar (zdroje, konstrukčně montážní desky atd.) jsem časem dospěl k efektivní metodě. Na měď si měkkou tužkou podle pravítka nakreslím dělící čáry. Kus kuprextitu je na dvou protilehých stranách asi o 1 cm větší pro uchycení na stůl frézky. Destička se chytí upínkami tak aby dobře přilehla na plochu stolu. Po upnutí dvoubřité ostré 2mm frézy se frézovací hlava nastaví tak, aby záběr bral měď a asi 0,05 mm z podložky. A pak se projedou předkreslené čáry na nejvyšší otáčky vřetene. Jelikož je křížový posuv stolu opatřen stupnicemi na šroubech posuvu, rovnou se přesně vyvrtají krátkým vrtákem díry podle tabulky jejich souřadnic. Chce to ovšem frézku s možností posuvu vřetene pákou jako ve stojanové vrtačce. Nakonec a destička uchytí přes podložku uprostřed a ofrézují se okraje. Výsledek je celkem OK.
A kutilmile - nelituju tě
EKKAR píše:Hezký - jenže rastr 5mm mi nedělal dobrotu při "tahání" spojů podesce trubičkovým perem - utíkalo mi po těch ryskách. A ta frézka by byla ideální - prototypovka se takhle dělá - ale bohužel ne každej ji má k dispozici...
Asi to bude záležet na té barvě. Ten Resistin mi nezatékal.
Jako frézku používám tohle:
Jo a základ-začátek , papír 300 a na závěr jemný ocelový kartáček = zcadélko , nesahat !
Na zmenšení výkresu na poloviční rozměr není potřeba skener ani kopírka - zvětšeně si kreslím desku i s osazováním (součástky třeba černým rollerem či propiskou, spoje světle zeleným nebo oranžovým fixem). Osazovák kreslím opačně, pohledem na stranu spojů, nikoliv součástek. Je to takový zvyk z prvopočátků, kdy si nikdo neuměl představit, že by to za něj mohla kreslit mašina. Malých roztečí otvorů pro rezistory si nevšímej, dávám je nastojato, pokud není výhodnější je vrazit mezi vzdálenější body, pak naležato jsou.
No a pak vezmu druhý papír a dírku po dírce si nakreslím v dvakrát menší rozteči. A podle velkého výkresu ty body propojím. Na desce pak při konečném kreslení na měď ty spoje rozšířím tak, aby se to blížilo technice dělicích čar (úspora leptadla), pokud ovšem nejde o vf obvody, kde je naopak žádoucí co nejmenší vzájemná kapacita spojů, tam samozřejmě zůstanou jen ty čárové spoje.
- Přílohy
-
zes_vstup.gif- asi takto
- (100.75 KiB) Staženo 103 x
Hill píše:Na desce pak při konečném kreslení na měď ty spoje rozšířím tak, aby se to blížilo technice dělicích čar (úspora leptadla), pokud ovšem nejde o vf obvody, kde je naopak žádoucí co nejmenší vzájemná kapacita spojů, tam samozřejmě zůstanou jen ty čárové spoje.
To je velmi chvályhodný postup, ale skoro každý to ignoruje a tak i vysloveně silové věci dělá pomocí čar a ne systémem mezer. Nejen kvůli zbytečnému zakalení chloridu, ale hlavně kvůli úbytkům, pájitelnosti a trvanlivosti. K tomu bohužel vede jak tvorba pomocí pérka tak tahání spojů nějakým tím CAx. V prvopočátcích DPS se přitom systém dělicích čar používal zásadně, stačí se podívat na desky rádií i prvních TV na plošných spojích (tam ovšem na hnusném cartu).
Jinak docela rád využiju Formicu, kvůli kontrole chyb, snadné možnosti změny, snadné archivaci i to rozlévání mědi tam jde dobře. Hranice účelnosti závisí asi většinou na velikosti díla. Ale dobrovolně podstupuju větší pracnost elektronického návrhu u jednoduchých věcí, protože nikdy dopředu nevím, co se bude za rok hodit v bledě modrém, s pár změnama a ve více exemplářích.
rezis píše:....... že mají jakousi fólii na kterou se to vytiskne laserovkou, pak se to přežehlí na tišťák a přímo leptá. Nezkoušeli jste to?
Tak to jsem zkoušel, a i jiné materiály, na nete se dá najít plno námětů. Asi nejlepší je papír tak asi normální tlouštky ( 80 g/m2 ), ale důležitá je hladká křídová plocha. Konečným vítězem je u mne pěkný reprezentační nástěnný kalendář asi 50 x 35 cm, který dá 12 listů na rubu bílých. Po nastříhání na A4 nebo A5 to laserovkou bez problémů projede. Pozor - letošní kalendáře se nedoporučují
rezis píše:a všiml jsem si že mají jakousi fólii na kterou se to vytiskne laserovkou, pak se to přežehlí na tišťák a přímo leptá. Nezkoušeli jste to?
Vzdyt se to tady resi porad dokola, dej si do hledani folie dps a vyplivne ti to co potrebujes
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=11981
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=1070
http://www.cadware.cz/index.php?page=24&lang=cz