Spínaný zdroj
Moderátor: Moderátoři
-
kybler
Účinnost >92% při 2/3 jmenovitýho výkonu zařízení, v jedný konfiguraci jsem dokonce dosáhl i 97%. Pokud transformujete dolů, tak použijte místo diod taky mosfety, pak nebudete muset chladit ani je. Jediný, co je tam většinou potřeba chladit, je pulsní tráfko, ale pokud se spokojíte s menším výkonem (=> menší sycení), tak ani to není třeba. Používám toroidy cosmo od semic.cz, s 2,5cm jadýrkem uděláte klidně 500W zdroj.
kybler píše:Řeknu vám, osobně rád používám TL494 v SE s odporem na výstupu + za nimi ještě dvojice tranzistorů BS250 a BS170 kolektory (D) k sobě. Pak s vhodnými koncáky (u mě pro 12V IRF3205) byl potřeba malej chladič od 10A výš, jinak ten tranzistor mohl být klidně jen přiletován plechem na desku, frekvence může být až 200kHz místo 40kHz bez těch budičů.
.
To ovšem nejde na libovolném jádru ani s každou diodou. Některým se z komutace začnou kroutit nožičky.
-
kybler
Diody, jak jsem zmínil raději nahradit mosfety, u jejich výběru dávat pozor na odpor v sepnutým stavu.
Jadýrka toho snesou opravdu hodně, ty od cosma CF138 a 139 těch 200kHz zvládnou hravě, ale sytit s rozumem.případně na celý tráfko ventilátor a neudusit ho nějakým prokladem. To vinutí, který má méně závitů, raději hodit do zafukovačky a to druhý namotat přímo na jádro ve 2 vrstvách přímo na sobě - resp. v opačném pořadí. Podle mě rozumná frekvence je okolo 100kHz, těma 200kHz už získáme oproti větší složitosti už jen málo.
-
kybler
U běžných jadýrek je výkon omezen prakticky jen vyrobitelností při povoleným sycení. Prostě jestli se ti tam vejde potřebný množství mědi.
Jádro LjT2515-CF138 od semicu (použit v měniči dole) můžeš sytit při rozumných ztrátách v jádře na 60kHz 3V/z, Z jádra LjT2510-CF139 na 100kHz jsem vymáčknul při 3W ztráty už 4V/z, na 200kHz i přes 5V/z, což odpovídá vyrobitelnosti až 600W zdroje. Curieho teplotu maj tyhle jadýrka přes 200°C.
2Nevěřící PavelFF:
noty prozatím nebudou, nepodařilo se je najít, ale něco málo fotek realizace jsem v mobilu ještě našel. Měnič 10-15V=>250VDC 350W, (omezen, jinak by to dalo asi daleko víc, ale dlouho by to nevydrželo) Jede to zatím jen na 50kHz, ještě jsem se toho tenkrát trochu bál.
Poblíž každého tranzistoru čtveřice budičů, jedno tráfko (2x5+1x145z) a 2 tlumivky, vstuní a výstupní. Optočleny jeden pro stabilizaci, druhej jako nadproudová ochrana. Vypadá to lehce nevzhledně, musely se dělat úpravy, protože v prvním zapojení měl tendenci hvízdat a to pak vyskakovaly elyty...
Ventilátor pro tráfka, chladič vzadu se ukázal jako skoro zbytečný i při maximálním zatížení.
A v provozu, tenkrát ještě provizorním:
Ještě pár měsíců ho budu provozovat, než bude nahrazen novějším, menším s nulovou klidovou spotřebou, pak tento bude na prodej.
To je právě to. Zdroj 120W taky chvilku může dávat třeba 280W, ale dlouho mu to nevydrží, vypne ho teplotní ochrana nebo něco odejde....Měnič 10-15V=>250VDC 350W, (omezen, jinak by to dalo asi daleko víc, ale dlouho by to nevydrželo) ....
U svých zdrojů bys měl udával spíš výkon, který je schopen dodávat TRVALE. Nebo to napiš jako u svářeček, 25%-600W, 60%-400W , 100%-250W
Nevěřící sice jsem, ale hubou se toho dá postavit spousta. Ale když pošleš pár dalších obrázků, určitě mně přesvědčíš.
Třeba nějaké fotky provedení měniče s účinností 97%, nebo měnič s lankem z 80 vodičů, způsob vinutí do zafukovačky apod. Prostě nějaké fígle, kterými se dosáhne tak vynikajících parametrů.
To je pro mě taky nezvyklé, uvádět sycení ve V/z. Jakou tam máš indukci?Jádro LjT2515-CF138 od semicu (použit v měniči dole) můžeš sytit při rozumných ztrátách v jádře na 60kHz 3V/z, Z jádra LjT2510-CF139 na 100kHz jsem vymáčknul při 3W ztráty už 4V/z, na 200kHz i přes 5V/z, což odpovídá vyrobitelnosti až 600W zdroje. Curieho teplotu maj tyhle jadýrka přes 200°C.
"Vymáčknout" a trvale provozovat je podstatný rozdíl. Jádro při 200kHz na Curieho teplotu nakonec vystoupá, pokud nezmenšíš úměrně sycení. Což ti pak zase nedovolí dosáhnout 600W. V tabulce uvádějí teplotu do 100st.C, takže počítat s 200st.C asi nejde, resp. opět bys musel snížit sycení (nebo zařídit, aby jádro mělo 25st či 100st.C.)....
Nechce se mi to počítat, ale řekl bych, že uvádíš značně optimistické a nereálné údaje. Jestli(jak píše Crifodo), v katalogu Pramet pro danou velikost jádra neuvádějí tak velký výkon, tak to má své důvody. Materiály Pramet zas tak odlišné od toho tvého nejsou.
http://www.es.co.th/Schemetic/PDF/COSMOFERRITES.PDF
Takže podrobněji vysvětluju:
Ten zdroj má 350W, protože při více už začíná silně hřát vinutí, ferit se hřeje pořád stejně, u takhle malých jadýrek dávám strop 3W,což podle dokumentace výrobce odpovídá cca 200mT do 100kHz a 100mT/200kHz. U úsporných zapojení nechávám 0,6W, ale sycení neodhadnu. Pokud zvýším frekvenci, můžu snížit počet závitů => vejde se tam více mědi => vyšší výkon.
A k těm závitům na volt: Matematika mě nikdy nebavila, zhotovil jsem si přípravek, kterej dává obdélník s velice ostrýma hranama, je to vlastně pulzák push-pull, kterej nepoužívá mezery mezi sepnutím jednoho a rozepnutím druhýho tranzistoru. Nastavím na něm pracovní frekvenci, připojím jadýrko s několika namotanými závity, pomalu zvyšuju napětí a měřím, kolik se v něm ztrácí výkonu. Pěkně se při tom zahřívá, ale pokud to tráfko neudusíš prokladama(namotáš to tak, jak vidíš na obrázku, aby se to dalo chladit ventilátorem) a nebudeš příliš sytit, tak curieho bodu jen tak nedosáhneš. Jádro při jakémkoliv odebíraném výkonu hřeje pořád stejně (pokud neměníme střídu, ale testuju to při obdélníku, tj. při nejhorších možných podmínkách, v provozu budou ztráty vždy nižší). To co je potřeba aktivně chladit, je vinutí.
K tý účinnosti: Ten měnič právě v určitém režimu - napájecí napětí 10,5V, kdy už jsou tranzistory sepnutý po nejdelší možnou dobu, tj. zpětná vazba už nefunguje, je to zatížený na 2/3 výkonu a tu výstupní železoprachovou tlumivku jsem nahradil feritovou s mezerou, tak té účinnosti dosáhl. Ale jak jsem psal, je to jen v jednom režimu, při nižších odebíraných proudech to kazí klidový proud, při vyšších hřeje vinutí. Ale nad 10% zatížení zaručuju účinnost >92%.
A ještě fotka těch jadýrek:
Vpravo jádro, které je v tom měniči. Uprostřed jádro, se kterým jsem schopný udělat měnič 500W na 200kHz, které by teoreticky dosáhlo i na těch 600W a vlevo, jádro o něco větší, LjT3112C-CF138, se kterým plánuju někdy na jaře udělat oboustranný DC/AC sinusový měnič o cca 1,2kW, dole už je pro něj připravené tráfko. Na primáru v zafukovačce je 100vodičů o průměru 0,5mm dvojitě lakovaný, rozdělí se na 2x50, na sekundáru 3x ten samej drát. Trafo bude vyžadovat ventilátor, ale ten výkon pak dá.
A nakonec úplně nahoře, moje největší jádro, pro které už nemám využití, je to typ LjT8530, kdyby ho někdo chtěl, můžeme se dohodnout.
A ještě drobnost, málem bych zapomněl:
Asi se divíte, proč tam prostě nedám větší ferit, pak by větrák nebyl potřeba...
1) rozměry
2) pokud nepotřebuju odebírat plný výkon, větrák neběží, menší ferit=menší ztráty v něm, celkově lepší účinnost a to co ztratím při plným výkonu ve vinutí, bych ztratil ve větším jádře při libovolným výkonu. Ten velkej toroid byl výrobcem navržen, aby pracoval při plným sycení se ztrátama 12W!!!Při polovičním si těch 5W vezme, s tím počítejte
Pomocí toho rapidně zvýšíte účinnost měničů a tranzistory budou podstatně méně topit. Pokud budíte jen jeden tranzistor, ty bipolární sledovače můžete vypustit, pokud to chcete dát na síťovej zdroj, tak koncák samozřejmě nebude na společné napájecí větvi s tím zbytkem. Jelikož je to TL494, tak všechno 2x
Jo a málem bych zapomněl, emitory toho TLka na zem
Pro UC384* zase použijte jen ty sledovače.
kybler píše:Abych tady jen prázdně netlachal, tohle by vám mohlo být užitečné:
Pomocí toho rapidně zvýšíte účinnost měničů a tranzistory budou podstatně méně topit. Pokud budíte jen jeden tranzistor, ty bipolární sledovače můžete vypustit, pokud to chcete dát na síťovej zdroj, tak koncák samozřejmě nebude na společné napájecí větvi s tím zbytkem. Jelikož je to TL494, tak všechno 2x![]()
Jo a málem bych zapomněl, emitory toho TLka na zem![]()
Pro UC384* zase použijte jen ty sledovače.
Jestli má takové zapojení dneska ještě smysl, když se za dvacku dá koupit dvojitý integrovaný budič 1,5A nebo za 30Kč 6A budič.